Do Gruzie kvůli válce uprchly statisíce Rusů. Někteří se chtějí vrátit, jiní žít na Západě

Nahrávám video

Až milion Rusů loni v září uteklo podle odhadů do Gruzie před částečnou mobilizací. Na tři sta tisíc jich tam zůstává. Připojili se ke krajanům, kteří v této kavkazské zemi našli útočiště před politickým pronásledováním. Prozápadní opozice ale zároveň varuje, že tak velký počet Rusů může pro Gruzii znamenat i bezpečnostní riziko.

V gruzínské metropoli Tbilisi žije více než milion lidí. Právě do tohoto města loni v září zamířily statisíce Rusů. Mezi nimi před mobilizací utekl i šestadvacetiletý Vadim Smajkov z jižního Ruska. „Hrozilo, že mě pošlou na frontu. Nechtěl jsem bojovat za Putina. Nechtěl jsem přijít o život a taky nikoho zabíjet,“ popisuje.

Už dříve našli útočiště v gruzínské metropoli další dva Rusové – Sergej Podsitnik a Alexej Sivuchin. Druhý jmenovaný odjel z Moskvy krátce po začátku velké ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru, Sergej ještě dříve, v listopadu roku 2021. Jako spolupracovníkovi uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného mu totiž hrozilo vězení.

„Před posledním soudem a po předvolání na vojenskou správu jsem odjel. Hrozilo mi vězení i vojenská služba. Ani do vězení, ani do armády se mi nechtělo,“ vysvětluje Sergej Podsitnik. „Chtěli jsme přestat žít v tom neustálém hrozném stresu, který je teď v naší zemi,“ přidává Sivuchin.

Plánovaný návrat i trvalá emigrace

Za současné politické situace se do Ruska ani jeden z nich vrátit nehodlá. „Doufám, že tato válka brzy skončí. No, v Rusku ještě dlouho nebude situace nebo atmosféra, aby stálo za to se tam vrátit. Bohužel,“ dodává Alexej Sivuchin. „Až odejde Putin a až návrat bude bezpečný, já se vrátím. Miluji Rusko a Samaru,“ zdůrazňuje Podsitnik.

Vadim Smajkov toto neplánuje a svou budoucnost vidí jinde – mimo Rusko už chce zůstat natrvalo. „Je potřeba jít kupředu. Myslím někam do Evropy nebo USA,“ uvažuje.

Gruzie má necelé čtyři miliony obyvatel. Příchod statisíců Rusů loni v září je tak podle opozice pro zemi bezpečnostním rizikem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Západ Kolumbie zasáhlo zemětřesení, úřady hlásí téměř osmdesát obětí

Počet obětí pondělního zemětřesení na západě Kolumbie vzrostl na nejméně 77, nejvíce mrtvých hlásí departement Risaralda, kde zahynulo 42 lidí, píše večer SELČ agentura Reuters. Zemětřesení o síle 7,4 stupně bylo cítit i v Ekvádoru a v Panamě, uvedla agentura AFP s odvoláním na kolumbijskou geologickou službu. Epicentrum mělo v departementu Chocó, jehož guvernérka dříve informovala o zraněných i škodách.
15:30AktualizovánoPrávě teď

Ukrajina cílila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko útočilo na města, benzinky či sklad WHO

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byla zřejmě rafinerie v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Přes dvacet lidí utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží. Ruské bombardování Sum zranilo nejméně čtrnáct lidí, stejně jako rozsáhlý ruský noční raketový a dronový útok na Oděsu. Moskva zničila i sklad WHO v Dnipru či všechny čerpací stanice v městečku Opišňa v Poltavské oblasti.
08:44Aktualizovánopřed 2 mminutami

Ruský soud vyloučil opoziční stranu Jabloko ze zářijových „voleb“

Ruskou liberální opoziční stranu Jabloko, která odmítá válku Ruska proti Ukrajině, tamní nejvyšší soud vyloučil ze zářijových parlamentních „voleb“. V pondělí večer SELČ o tom informovaly tiskové agentury, podle kterých právník strany již oznámil, že Jabloko se proti verdiktu odvolá. Vyloučení Jabloka z hlasování požadovala strana Rodina (Vlast), označovaná za ultrapravicovou a populistickou.
19:30Aktualizovánopřed 5 mminutami

Drony britského námořnictva tajně posílaly data do Číny, píše The Telegraph

Námořní drony používané elitními jednotkami britského královského námořnictva tajně posílaly údaje do Číny. Stroje vybavené čínskými komponenty měly být využívány pro vojenské operace na Blízkém východě, napsal web The Telegraph. Kamery na dálkově řízených průzkumných člunech K3 Scout byly vybavené součástkami, které bez vědomí námořnictva odesílaly informace do Číny.
před 44 mminutami

Na dronu s výbušninou z letiště u Lipska našli policisté stopy DNA

Německá policie našla na dronu z východoněmeckého letiště Lipsko/Halle, který nesl výbušninu, stopy DNA. S odvoláním na své zdroje to v pondělí uvedla některá německá média včetně listů Die Zeit, Die Welt nebo bulvárních novin Bild. Podle Die Zeit se genetická informace shoduje s DNA registrovanou v Litvě v souvislosti s dřívějším žhářským útokem na logistické centrum v Lipsku. Konkrétní osobě ale úřady zatím DNA nepřipsaly.
před 3 hhodinami

Útok na Egypt budí obavy o Suez, Rudé moře je v nesnázích

Útok na tankery ve středomořském přístavu Damietta vyvolal obavy o bezpečnost Suezského průplavu a Egypta jako alternativní obchodní trasy. Po blokádě Hormuzského průlivu hrozí jemenští spojenci Íránu hútíové uzavřením další strategické úžiny Báb al-Mandab a útočí na saúdská plavidla. Regionální konflikt se tak rozšířil do oblasti Rudého moře, které je klíčové pro globální lodní dopravu. Podle expertů se tak Teherán snaží vyvinout ekonomický tlak na USA. Egypt už zpřísnil ochranu přístavů a vyslal do rizikové oblasti válečné lodě.
před 4 hhodinami

Kazachstán zvažuje trasy přes Gruzii a Ázerbájdžán pro vývoz ropy do Evropy

Kazachstán zvažuje ropovody Baku–Tbilisi–Ceyhan a Baku–Supsa, stejně jako tranzit přes Ázerbájdžán přes Kaspické moře, jako alternativní trasy pro svůj vývoz ropy. Kazachstánské ministerstvo energetiky tyto plány potvrdilo v prohlášení pro zpravodajskou agenturu Interfax-Kazachstán.
před 4 hhodinami

Výrobci raket Patriot se obávají, že by je Ukrajina mohla vyrábět levněji

Americké zbrojní společnosti Raytheon a Lockheed Martin se obávají, že pokud by Ukrajině byla udělena licence, mohla by vylepšit protiletadlové rakety Patriot a vyrábět je rychleji a za výrazně nižší náklady než USA. Tvrdí to s odkazem na své zdroje magazín The Atlantic. O udělení licence a dodávkách patriotů spolu jednali ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a prezident USA Donald Trump během posledního setkání. Zelenskyj později uvedl, že současný počet dodávaných střel není dostatečný.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.