Gruzínská vládní strana oznámila, že země do roku 2028 pozastaví přístupová jednání s Evropskou unií. Zároveň odmítne všechny granty z rozpočtu EU. Gruzínský sen se tak rozhodl vzhledem ke „kaskádám urážek“ ze strany sedmadvacítky, píše agentura Reuters. Kavkazská země se dlouhodobě ucházela o připojení k EU, vztahy Bruselu a Tbilisi ale v poslední době ochladly. Unie už přístupový proces pozastavila kvůli novému zákonu o zahraničním vlivu, jenž se podle kritiků inspiroval v Rusku.
Gruzie má vstup do EU jako svůj cíl zakotvený v ústavě a podle průzkumů veřejného mínění ho podporuje zhruba osmdesát procent tamní populace. Premiér Irakli Kobachidze ale ve čtvrtek uvedl, že země sice bude pokračovat ve snahách připojit se k Unii, avšak „otázku otevření jednání s EU nezařadí na pořad dne do roku 2028“.
„Budeme pokračovat v naší cestě k EU, nicméně nedopustíme, aby nás někdo neustále vydíral a manipuloval námi,“ zdůraznil Kobachidze. Podle agentury AP dodal, že „jistým evropským politikům a byrokratům, kteří naprosto postrádají evropské hodnoty, je třeba jasně ukázat, že musejí s Gruzií mluvit důstojně a nejednat s ní prostřednictvím vydírání a urážek“.
V reakci na premiérovo oznámení přišly v Tbilisi tisíce stoupenců členství Gruzie v EU před sídlo parlamentu, ale i sídlo vedení Gruzínského snu a prezidentskou kancelář. Podle portálu civil.ge se shromáždění konají i v jiných městech, například v Batumi.
Proevropská prezidentka Salome Zurabišviliová, jejíž role je hlavně ceremoniální, řekla, že „vládnoucí strana vyhlásila válku svým vlastním lidem, své minulosti a budoucnosti“. Politička příští měsíc v úřadu skončí, Gruzínský sen na prezidentský post nominoval kritika Západu Michaila Kavelašviliho, bývalého profesionálního fotbalistu.
Ruský vzor
Gruzie se stala kandidátským státem EU loni v prosinci, její vztahy s Bruselem se však letos výrazně zhoršily. Podle kritiků vládnoucí Gruzínský sen prosazuje normy inspirované Ruskem, kde režim zavedl řadu represivních opatření.
Brusel kvůli spornému zákonu o zahraničním vlivu dokonce pozastavil přístupový proces. Legislativa médiím a nevládním organizacím ukládá povinnost registrovat se jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci“, pokud získávají více než pětinu rozpočtu ze zahraničí.
V červenci sedmadvacítka zmrazila vojenskou pomoc zemi v objemu 30 milionů eur (758 milionu korun). Unijní velvyslanec v Tbilisi navíc varoval, že v důsledku zhoršení vztahů bude Brusel postupně snižovat i další pomoc.
Agentura Reuters píše, že Brusel se k čtvrtečnímu Kobachidzeho oznámení zatím nevyjádřil, nejmenovaný unijní činitel ale míní, že dopad kroku je obrovský a že vláda v Tbilisi dělá to, čeho se EU obávala a co doufala, že neučiní.
Západní státy upozorňují na velké nesrovnalosti, jež provázely říjnové parlamentní volby, ve kterých Gruzínský sen získal téměř 54 procent hlasů. Pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě upozornili, že se objevily případy kupování hlasů či zastrašování a že hlasování se konalo v napjaté a nenávistné atmosféře. Hlášeny byly také případy rvaček u volebních místností nebo vícečetného hlasování.
Výzva k opakování voleb
Evropský parlament navíc přijal usnesení, ve kterém uvedl, že hlasování nebylo svobodné a spravedlivé a bylo dalším projevem propadu demokracie v zemi, „za který je plně odpovědný Gruzínský sen“.
Europoslanci současně vyzvali Tbilisi, aby se během roku volby konaly znovu, ale uspořádaly je nezávislé úřady a aby byly pod důkladným mezinárodním dohledem. Volají také po tom, aby sedmadvacítka uvalila sankce na gruzínskou vládu a omezila s ní kontakty.
Gruzínská prezidentka tvrdí, že kavkazská země se ve volbách stala obětí ruského tlaku, jehož cílem je zmařit plány Gruzie právě na vstup do EU. Vláda podle ní „pracovala ruku v ruce s Ruskem“ a pravděpodobně získala pomoc ruských tajných služeb.
Moskva vměšování do záležitostí Gruzie odmítá. Mluvčí ruského vládce Dmitrij Peskov naopak po letošních volbách prohlásil, že kavkazskou republiku se snaží destabilizovat „množství sil z evropských zemí“.
Gruzie od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 vystupovala jako prozápadní stát. O členství v EU požádala v roce 2022, krátce po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Země po válce v roce 2008 přišla v boji s jihoosetskými separatisty podporovanými Rusy o pětinu území. Moskva tehdy uznala provincie Abcházii a Jižní Osetii za samostatné republiky.
