Demonstranti v Gruzii žádají nové volby pod mezinárodním dohledem

Před gruzínským parlamentem v pondělí demonstrovaly tisíce lidí proti oficiálním výsledkům nedávných voleb do zákonodárného sboru a žádaly nové hlasování pod mezinárodním dohledem nebo vyšetření hlášených volebních nesrovnalostí, píše agentura AP. Opoziční strany už dříve označily výsledky za zmanipulované ve prospěch vládnoucí strany Gruzínský sen a prohlásily, že do nového parlamentu nevstoupí.

Podle oznámených výsledků Gruzínský sen, který podle kritiků uplatňuje autoritářskou politiku a inspiruje se Ruskem, získal kolem 54 procent hlasů. Opoziční koalice, které média označují obecně za prozápadní, získaly dohromady kolem 38 procent. Prezidentka Salome Zurabišviliová a opoziční strany výsledky zpochybnily a neuznaly. Minulé pondělí proti výsledkům protestovaly v Tbilisi desetitisíce lidí.

„Gruzínský lid nikdy nepřijme zfalšované volební výsledky, zvedá se nezdolné protestní hnutí a smete režim, který nám ukradl hlasy,“ prohlásil v pondělí před demonstranty jeden z opozičních lídrů Nika Melia, jenž podle agentury AFP vyzval k denním protestům. „Požadujeme nové hlasování, mezinárodní vyšetřování falšování voleb a nevzdáme se, dokud nebudou splněny naše cíle,“ uvedl další opoziční představitel Mamuka Charadze.

Protestující obvinili Gruzínský sen mimo jiné z toho, že maří cíl země vstoupit do Evropské unie. „Rusko a jeho loutky v naší vládě chtějí ukrást nejen volbu gruzínského lidu, ale také naši evropskou budoucnost. S tím se nikdy nesmíříme,“ citovala agentura AP devětačtyřicetiletého vinaře Lea Grigalašviliho.

Vztahy se Západem se zhoršily

Premiér Irakli Kobachidze z Gruzínského snu už dříve odmítl kritiku opozice a podle serveru Civil.ge uvedl, že volby byly spravedlivé, svobodné a demokratické. Integrace Gruzie do Evropské unie podle něj zůstává pro Tbilisi prioritou.

Gruzie od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 vystupovala jako prozápadní země a krátce po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 požádala o členství v Evropské unii. Vztahy se Západem se však v poslední době zhoršily. Parlament letos schválil dva zákony, které prosadil Gruzínský sen a které kritici označují za normy inspirované Ruskem, kde režim zavedl řadu represivních opatření. EU kvůli zákonu o zahraničním vlivu pozastavila gruzínský přístupový proces.

Generální prokuratura minulý týden zahájila vyšetřování hlášených nesrovnalostí voleb a uvedla, že vyšetřuje 47 případů podezření na porušení volebních pravidel včetně hlášených podvodů, ovlivňování vůle voličů, kupování hlasů, porušení práva na tajné hlasování či vyhrožování v předvolební kampani. Opozice podle AP namítla, že vyšetřování nebude nezávislé, neboť šéfa prokuratury jmenoval parlament ovládaný Gruzínským snem. Ústřední volební komise mezitím sdělila, že přepočítání části hlasů potvrdilo vítězství Gruzínského snu.

Mezinárodní pozorovatelé upozornili, že při volbách se objevily případy kupování hlasů či zastrašování a že hlasování se konalo v napjaté a nenávistné atmosféře. Hlášeny byly také případy rvaček u volebních místností nebo vícečetné hlasování.

Dvě americké společnosti, které prováděly průzkumy na základě dotazů u volebních místností, oficiálně oznámené výsledky zpochybnily. Velký rozdíl mezi průzkumem zveřejněným bezprostředně po hlasování a oficiálními výsledky nelze vysvětlit běžnou odchylkou a naznačuje to manipulaci s hlasováním na místní úrovni, uvedla firma Edison Research, jejíž sondáž předpovídala vítězství opozičních koaličních uskupení. Podobně se o den dříve vyjádřila firma HarrisX, která také provedla takzvaný exit poll ihned po hlasování. Ta oficiální výsledky označila za statisticky nemožné. Evropská unie a Spojené státy vyzvaly k vyšetření zpráv o volebních nesrovnalostech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 3 mminutami

Prezident Pavel je na návštěvě Ukrajiny

Prezident Petr Pavel dorazil na návštěvu Ukrajiny. Program zahájil ve Lvově na západě napadené země. Sešel se už s předsedou tamní vojenské správy. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
14:17Aktualizovánopřed 16 mminutami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 28 mminutami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 31 mminutami

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 1 hhodinou

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 2 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...