„Nejsme Rusko.“ Tisíce Gruzínců po volbách vyšly do ulic

Nahrávám video

Před gruzínským parlamentem demonstrovaly tisíce lidí poté, co opozice svolala protest proti výsledkům sobotních voleb, píše Reuters. Premiér Irakli Kobachidze z vládní strany Gruzínský sen zdůraznil, že integrace země do Evropské unie zůstává pro Tbilisi prioritou. Obnovit diplomatické vztahy s Moskvou se podle něj Tbilisi nechystá. Gruzínský sen podle oficiálních výsledků hlasování vyhrál, opozice a prezidentka Salome Zurabišviliová to ale zpochybnily a odmítají výsledky uznat. Pochybnosti o regulérnosti hlasování mají i mezinárodní pozorovatelé.

„V tuto chvíli demonstrace končí, lidé si zazpívali gruzínskou hymnu a zdá se, že je po všem. Předpokládám, že tu mohly být odhadem až tisíce lidí, prostranství před parlamentem je zcela zaplněné, lidé mají vlajky Evropské unie, samozřejmě také gruzínské vlajky, ukrajinské a zahlédl jsem vlajku americkou. Jsou tu vidět portréty vězněného opozičního vůdce Michaila Saakašviliho,“ informoval po šesté hodině večer spolupracovník ČT Tomáš Vlach.

Prezidentka na akci podle Vlacha vzkázala lidem, že jejich hlas byl ve volbách ukraden. „Demokratičtí politici se s tím nesmíří, opozice žádá důkazy o údajném falšování voleb shromáždit a předložit západním partnerům. Opoziční lídři zopakovali, že budou bojkotovat mandáty v parlamentu, které dostali,“ uvedl Vlach s tím, že protest dosud nebyl násilný.

„Nechceme Rusko, ani zpět do Ruska nebo do Sovětského svazu,“ řekla agentuře AP jedna z protestujících zahalená do gruzínské vlajky.

Nahrávám video

Ústřední volební komise o víkendu oznámila, že ve volbách zvítězil s přibližně 54 procenty hlasů Gruzínský sen. Opozice odmítá výsledky uznat a stejný postoj zaujímá i Zurabišviliová. „Jako poslední nezávislá autorita v této zemi musím jasně prohlásit, že tyto volby neuznávám. Uznání těchto voleb by se rovnalo legitimizaci ruského převzetí Gruzie,“ konstatovala hlava státu.

Pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) upozornili, že při volbách se objevily případy kupování hlasů či zastrašování a že hlasování se konalo v napjaté a nenávistné atmosféře. Hlášeny byly také případy rvaček u volebních místností nebo vícečetného hlasování.

EU a Spojené státy vyzvaly k vyšetření zpráv o volebních nesrovnalostech. NATO vyzvalo k vyšetření „nerovných podmínek,“ které viděli mezinárodní pozorovatelé během voleb.

Možná ruská stopa

Zurabišviliová volby označila za „ruskou speciální operaci“ a vybídla Gruzínce, aby v pondělí večer proti výsledkům voleb protestovali v centru metropole. Agentuře Reuters ale později řekla, že nemyslela obvinění Moskvy z přímého zapojení do falšování výsledků. Ve volbách se podle ní projevila metodika ruské tajné služby FSB a předvolební propaganda kopírovala klipy a videa z ruských prezidentských voleb.

Agentuře AP pak prezidentka řekla, že kavkazská země se stala obětí ruského tlaku, jehož cílem je zmařit plány Gruzie na vstup do EU. Vláda podle ní „pracovala ruku v ruce s Ruskem“ a pravděpodobně získala pomoc ruských tajných služeb.

Zurabišviliová dále Reuters řekla, že Gruzínský sen získal jen kolem 40 procent hlasů, což je údaj, který víceméně odpovídá dvěma odhadům zveřejněným po volbách, podle nichž většinu křesel v parlamentu získala opozice, napsal Reuters. V interview s AFP hlava státu mluvila o sofistikovaném systému volebních podvodů.

Předseda gruzínského parlamentu Šalva Papuašvili podle agentury DPA Zurabišviliovou obvinil, že obviněními z volebních podvodů se snaží rozdělit zemi. V rozhovoru s novináři v Tbilisi zároveň odmítl nařčení ze zfalšování parlamentních voleb a naopak obvinil prezidentku z organizování protestů společně s opozicí.

Evropská integrace prioritou

Kobachidze naopak označil vítězství své strany za „působivé“ a odmítl kritiku opozice, kterou naopak obvinil z „podkopávání ústavního pořádku země“.

V neděli podle serveru The Moscow Times řekl, že Tbilisi neplánuje obnovit diplomatické vztahy s Moskvou kvůli pokračující ruské okupaci gruzínských separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie. „Vůči Rusku uplatňujeme pragmatickou politiku,“ řekl Kobachidze.

„Naší hlavní prioritou v zahraniční politice je přirozeně evropská integrace. Bude učiněno vše pro plnou integraci Gruzie do EU do roku 2030,“ zdůraznil premiér a zároveň prohlásil, že očekává „restart vztahů“ s Bruselem.

Unijní i americká kritika

Spojené státy už vyzvaly k vyšetření zpráv o volebních nesrovnalostech v Gruzii. Uvedl to podle agentury Reuters americký ministr zahraničí Antony Blinken. K prošetření údajných nesrovnalostí při volbách již dříve vyzvali vrcholní představitelé Evropské unie (EU). Ministři zahraničí třinácti zemí EU včetně Česka navíc odsoudili porušení volebních standardů při volbách. Požadují nápravu, uvedla agentura AFP.

Šéfové diplomacií Francie, Německa, Nizozemska, Polska, Česka a dalších zemí vyjádřili přesvědčení, že volby neodpovídaly standardům, které očekávají od země usilující o členství v unii. Uvedli, že sdílejí obavy pozorovatelů a požadují prošetření stížností.

Gruzie od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 vystupovala jako prozápadní země a krátce po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 požádala o členství v Evropské unii. Vztahy se Západem se však v poslední době zhoršily. Parlament letos schválil dva zákony, které prosadil Gruzínský sen a kritici je označují za normy inspirované Ruskem, kde režim zavedl řadu represivních opatření.

EU kvůli zákonu o zahraničním vlivu dokonce pozastavila gruzínský přístupový proces. Sporná legislativa médiím a nevládním organizacím ukládá povinnost registrovat se jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci“, pokud získávají více než dvacet procent rozpočtu ze zahraničí.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v pondělí podle agentury TASS odmítl, že by se Rusko do gruzínských voleb vměšovalo, a naopak prohlásil, že Gruzii se snaží destabilizovat „množství sil z evropských zemí“.

Orbánova návštěva

Do země v pondělí přijel maďarský premiér Viktor Orbán, aby podle AFP podpořil Gruzínský sen. Očekává se, že v Gruzii zůstane dva dny. Předseda vlády Maďarska, které je v současné době předsednickou zemí EU, už v sobotu pogratuloval vládní straně k „drtivému“ vítězství. Učinil tak v době, kdy nebyly zveřejněné výsledky, pouze jeden průzkum naznačoval vítězství Gruzínského snu, podotkla AFP.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v pondělí podle AFP uvedl, že Orbán nebude v Gruzii reprezentovat Evropskou unii. Podobně Brusel reagoval na premiérovy červencové cesty do Ruska a do Číny, které premiér podnikl krátce poté, co se Budapešť ujala předsednictví v Radě Evropské unie.

Pondělní návštěvu kritizovalo také třináct unijních ministrů zahraničí, cesta je podle nich „předčasná“.

Maďarsko pod Orbánovým vedením udržuje vztahy s Moskvou navzdory invazi na Ukrajinu. Tu Západ odsoudil a na Rusko uvalil sankce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 41 mminutami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 8 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.