V sobotu 26. října čekají Gruzii parlamentní volby, v nichž se zřejmě rozhodne o tom, zda se země přikloní směrem k Rusku, nebo zda zvolí cestu k evropské integraci. Vztahy s Evropskou unií přitom v poslední době nejsou ideální. Brusel zmrazil proces přistoupení zakavkazské země k EU poté, co vládnoucí strana Gruzínský sen schválila zákon o zahraničním vlivu. Strana, která je svými kritiky označovaná za proruskou a vládne v Gruzii už dvanáct let, je podle průzkumů hlavním favoritem voleb. Opoziční uskupení ale mají velkou šanci získat dostatek hlasů, aby vytvořila koaliční vládu a odstavila Gruzínský sen od moci.
Gruzie stojí před volbami na rozcestí mezi Ruskem a Západem
Události: Předvolební Gruzie (zdroj: ČT24)
Desetitisíce proevropských demonstrantů se v neděli v hlavním městě Tbilisi zúčastnily týden před parlamentními volbami shromáždění na podporu prozápadního směřování země. Lidé mávající vlajkami EU a Gruzie a držící transparenty s nápisem „Gruzie volí Evropskou unii“ se shromáždili na centrálním náměstí Svobody. Dav zpíval státní hymnu a gruzínské texty evropské „Ódy na radost“.
Demonstrace se zúčastnila i populární prozápadní prezidentka Salome Zurabišviliová, podle které shromáždění ukázalo, že se země znovu začlení do Evropy. „Osud Gruzie visí na vlásku. Tyto volby rozhodnou, zda se konečně dokážeme osvobodit od diktatury Gruzínského snu,“ řekl dvacetiletý účastník manifestace Kote Tsintsandze.
Průzkumy veřejného mínění podle serveru France24 naznačují, že opoziční strany pravděpodobně získají v sobotních volbách dostatek hlasů, aby vytvořily koaliční vládu a nahradily vládnoucí stranu, kterou ovládá mocný miliardář Bidzina Ivanišvili. Gruzínský sen je u moci už od roku 2012 a v posledních letech obrátil orientaci země k Moskvě.
Směřování ke členství v EU a NATO je přitom zakotveno v gruzínské ústavě a podle průzkumů veřejného mínění ho podporuje zhruba osmdesát procent populace.
„Zvolte mír a ne válku“
Geopolitická orientace zakavkazského státu je jedním z hlavních témat předvolební kampaně, kterou velmi výrazně ovlivňuje rovněž válka, kterou Rusko plnohodnotně rozpoutalo na Ukrajině v únoru roku 2022. „Zvolte mír a ne válku“ je hlavní heslo vládnoucího Gruzínského snu. Slogan se objevuje na billboardech, které zobrazují vybombardované ukrajinské kostely a bazény nebo vypálené autobusy a školní třídy. To vše v kontrastu s pokojnými obrázky z Gruzie. Podle BBC má kampaň implikovat, že opozice zavede zemi do podobné války jako probíhá na Ukrajině, zatímco vládní strana zajistí mír.
Pro vládní kritiky ale to, co vláda slibuje, není mír, nýbrž kapitulace před jejich nepřítelem, Ruskem, píše Rádio Svobodná Evropa. Kampaň šokovala mnoho Gruzínců, kteří mají pocit, že viní Ukrajince z invaze. „Nikdy jsem neviděla nic tak ostudného, tak urážlivého pro naši kulturu, tradice, historii a přesvědčení,“ napsala na Facebooku prezidentka Zurabišviliová.
Nejmocnější muž v zemi, miliardář Ivanišvili, slíbil, že pokud Gruzínský sen zvítězí, postaví opoziční skupiny mimo zákon. O všech z nich přitom souhrnně hovoří jako o Sjednoceném národním hnutí (UNM), což je nejsilnější opoziční strana. „V současnosti se UNM podporovaná ze zahraničí snaží dostat k moci prostřednictvím nepokojů a dostat tuto zemi do války a chaosu,“ řekl Ivanišvili svým příznivcům ve městě Batumi 10. října. „Tohle jednou provždy skončí, proto Gruzie potřebuje, aby vládnoucí strana získala ve volbách 26. října ústavní většinu,“ dodal muž, který formaci v roce 2012 založil a dnes je jejím čestným předsedou.
Riziko války a dalších hrozeb se na předních místech objevuje i v provládních médiích. Podle BBC Gruzínský sen v kampani vyhrožuje tím, že „Evropa chce z gruzínských mužů udělat homosexuály“ nebo tím, že občanská společnost a svobodná média jsou součástí jakési „globální válečné strany“, jejímž cílem je podnítit revoluci.
Obavy vládní strany z občanské společnosti a nezávislých médií se do značné míry projevily už při přijetí zákona o zahraničním vlivu. Ten požaduje po médiích a skupinách občanské společnosti ze zahraničí, aby se zaregistrovaly jako jednající v zájmu cizí mocnosti. Na protest proti přijetí této legislativy vyšlo na jaře letošního roku do ulic několik desítek tisíc lidí. Protestující zákon vnímali jako hrozbu pro demokracii a ohrožení budoucnosti země ve vztahu k Evropě. Gruzie obdržela status kandidátského státu EU v roce 2023, ale Unie přijímací proces kvůli protizápadní rétorice vládnoucí strany a schválení zákona o zahraničním vlivu v červnu 2024 zastavila.
Fragmentovaná opozice
BBC popisuje, jak ve městě Kutaisi na západě země poslouchaly stovky příznivců Niku Gvaramiu z opoziční Koalice pro změnu, když mluvil z pódia podsvíceného vlajkami Evropské unie a Gruzie. „Naše budoucnost je v Evropě,“ sdělil podporovatelům. Jeho koalice se snaží přilákat voliče z generace Z, tedy z té generace, která se významně podílela na velkých protestech proti zákonu o zahraničním vlivu. „Parlamentní volby jsou v podstatě referendem o gruzínské budoucnosti v Evropě,“ řekl Gvaramia novinářům po opuštění pódia.
Gvaramiovo uskupení je ale pouze jednou z několika opozičních koalic. O větší jednotu mezi protivládními silami usiluje prezidentka Zurabišviliová, kterou server The Insider označuje za hlavní představitelku opozice. Prezidentka se už od jara snaží vytvořit velkou koalici a vyzvala všechny proevropské síly, aby podpořily její Gruzínskou chartu, což je psaný dokument, který signatářské strany zavazuje, aby se zdržely vzájemné kritiky během předvolební kampaně a po zvolení spolupracovaly v parlamentu. Na začátku října měl dokument už patnáct signatářů a některé strany se spojily do koalic, aby zvýšily šance, že se do zákonodárného sboru dostanou.
Nejvyšší preference má podle průzkumů středopravý blok Jednota – Národní hnutí, jehož součástí je i vládou kritizovaná nejsilnější opoziční strana UNM. Podle průzkumu Edison Research může získat až 20 procent hlasů. Koalice pro změnu, jejíž součástí je již zmíněný Gvaramia, by podle zářijového průzkumu obdržela jedenáct procent hlasů.
Dalších 9,3 procenta obyvatel podporuje středovou koalici Silná Gruzie, jejíž součástí je i bývalý populární prezident Giorgi Margvelašvili. Ten vykonával funkci hlavy státu mezi lety 2013 a 2018. Zvolen byl jako kandidát Gruzínského snu, ale krátce po svém zvolení se dostal se stranou do sporu. Podobně je na tom i bývalý předseda vlády Giorgi Gacharia, který Gruzínský sen opustil pro nesouhlas se zadržením jednoho z opozičních politiků v roce 2021. Jeho strana Pro Gruzii měla podle zářijového průzkumu podporu 10,5 procenta voličů.
Hlavním favoritem voleb ale zůstává Gruzínský sen, jemuž průzkum Edison Reserach přisoudil 32,3 procenta hlasů. Vládnoucí strana čísla odmítla s tím, že průzkumu zadanému opozičním televizním kanálem Formula nevěří a skrze provládní televizní kanál Imedi prezentovala vlastní předpovědi, z nichž vyplynulo, že získá až šedesát procent hlasů, což by znamenalo ústavní většinu. Na její zisk by potřebovala obsadit 113 ze 150 parlamentních křesel.
Složení budoucí vlády je nejasné
Pokud Gruzínský sen nezíská ve volbách dostatek hlasů, aby disponoval většinou, může být skládání vlády poměrně složité. Politický analytik Paata Zakareišvili nevylučuje možnost, že vládnoucí uskupení bude nuceno pokusit se sestavit vládu s některou z opozičních stran. Existuje ale podle něho i možnost, že pokud se s vládní stranou nikdo nerozhodne spolupracovat, může se opozice spojit, sestavit koalici a Gruzínský sen obejít.
Překážkou by ale mohly být vysoké ambice některých opozičních uskupení. Zakareišvili konkrétně zmiňuje blok, jehož součástí je strana UNM. „Mohli by říci: my tady velíme, budeme diktovat podmínky – a pak se k nim nikdo nebude chtít připojit. V takovém případě by mohl parlament zkolabovat a vynutit si předčasné volby. A pak určitě vyhraje Gruzínský sen,“ předvídá analytik.
K problematice se vyjádřil také Giorgi Gobronidze z Mezinárodní černomořské univerzity. „Průzkumy naznačují, že opozice může počítat s šedesáti procenty hlasů, ale jak je dostane? Fragmentovaně, (opoziční politici) nemohou sloužit vládu. Jsou tak pohlceni svými ambicemi, že se nedokážou sjednotit pro společné dobro – ani dočasně,“ vyjádřil se kriticky k nejednotnosti protivládních sil. Podle expertů z Institutu Sociálních studií a analýz (ISSA) ale mohou být tři koalice více úspěšné odděleně, protože šedesát procent opozičně naladěných voličů nepodporuje myšlenku sjednocené kandidátky.
Gruzínský sen slibuje jednání o návratu Abcházie a Jižní Osetie
Jednou z příčin komplikovaného vztahu Gruzie s Ruskem je i pětidenní válka, k níž došlo v roce 2008. Ruské jednotky tehdy do zakavkazské země vtrhly a Kreml od té doby vojensky i diplomaticky podporuje separatistické úřady na územích Abcházie a Jižní Osetie. Podle Gruzínců jde o okupovaná území.
I když vůdci Gruzínského snu málokdy otevírají téma Ruska explicitně, jedním z jejich argumentů pro čtvrté funkční období u moci je, že jsou jedinou stranou, která je schopna zvládnout složitý vztah se svým severním sousedem. Rádio Svobodná Evropa píše, že Gruzínský sen nikdy neměl moc konfrontační vztah s Kremlem a po invazi na Ukrajinu zaujal opatrný přístup, když odmítal kritizovat Rusko a často využíval protiukrajinskou rétoriku.
Z Kyjeva i odjinud se ozývaly výzvy, které Tbilisi žádaly, aby se zapojilo do širšího boje proti Rusku otevřením „druhé fronty“ proti ruským silám na odtržených gruzínských územích Abcházie a Jižní Osetie. Postupem času gruzínští představitelé přetvořili tyto sporadické výzvy v celosvětové spiknutí, jehož cílem bylo zatáhnout zakavkazskou zemi do války.
Gruzínský sen naznačil, že bude schopen nad svými odtrženými územími znovu získat kontrolu. „Máme dva národní úkoly, obnovit územní celistvost a odstranit chudobu v naší zemi. Celý náš program je zaměřen na splnění těchto dvou cílů,“ prohlásil premiér Irakli Kobachidze při příležitosti představení volebního programu strany. I když neuvedl podrobnosti o tom, jak bude území znovu získáno, řekl, že toho bude „dosaženo v důsledku změny regionální politické situace“.
Taková rétorika naráží na široce rozšířenou, ale podle analytiků nerealistickou, víru mezi Gruzínci, že Moskva se vzdá podpory separatistických států výměnou za to, že se Tbilisi zřekne své západní geopolitické orientace.
Volby může ovlivnit vměšování Ruska
Podle analýzy amerického Institutu pro studium války se Kreml pravděpodobně bude snažit volby ovlivnit, aby pomohl zajistit vítězství Gruzínského snu a vykolejil snahy země o euroatlantickou integraci. „Kreml hodlá využít stranu k prosazení ruského vlivu v Gruzii,“ píše se v analýze.
Moskva podle Institutu využije případné opětovné sladění gruzínské zahraniční politiky s Ruskem k prosazení svého politického, vojenského a ekonomického vlivu v oblasti jižního Kavkazu a Černého moře. To by Kremlu pomohlo i ve válce proti Ukrajině, protože by mohl usilovat například o zajištění dlouhodobého přístupu do gruzínských teritoriálních vod a přístavů v Černém moři,“ zmiňuje analýza.
„Parlamentní vítězství pro Moskvě nakloněnou stranu v Gruzii by pro Rusko představovalo významné vítězství měkké síly, které by ukázalo jeho schopnost odradit sousední země od toho, aby se v dlouhodobém horizontu vydaly cestou západní integrace. Ukázalo by to také, že Kreml je schopen využít invazi a částečnou okupaci sousedních států k utváření jejich politické orientace,“ dodává Institut.
Podle BBC se proti směru, kterým Gruzínský sen vede svou zemi, vyslovili Evropská unie, Spojené státy americké i Velká Británie. Její velvyslanec v Tbilisi zmínil obavy z úpadku demokracie a protizápadní rétoriky ze strany gruzínské vlády. Kreml pak trvá na tom, že se do vnitřních záležitostí Tbilisi nevměšuje a argumentuje, že naopak Západ dělá „drzé pokusy“ vyvinout na vládu zakavkazského státu tlak.
