Moldavané rozhodovali o budoucím směřování země. Lidé volili nového prezidenta a rozhodovali i o tom, jestli nechají zapsat do ústavy, že by země měla vstoupit do Evropské unie. Prozápadní prezidentka Maia Sanduová, která usiluje o znovuzvolení, se tak snažila pojistit, že se budoucí vlády nevydají jiným směrem. Především k Rusku, které se snaží volby ovlivnit. Volební místnosti se uzavřely ve 20:00 SELČ. Očekává se, že ústřední volební komise zveřejní předběžné výsledky asi o hodinu později.
Moldavané hlasovali o prezidentce a EU, čelí ruskému vměšování
Události: Moldavané hlasovali o hlavě státu a EU (zdroj: ČT24)
Funkce se Sanduová ujala v prosinci 2020 jako vůbec první žena v historii země poté, co ve volbách porazila tehdejšího proruského prezidenta Igora Dodona. Pod jejím vedením zahájilo Moldavsko letos v červnu přístupová jednání s Evropskou unií. Její vláda odsoudila plnohodnotnou ruskou invazi na Ukrajinu z února 2022, obvinila Moskvu ze zosnování pokusu o svržení moldavské vlády a diverzifikovala dodávky energie poté, co Rusko snížilo dodávky plynu.
Sanduová svou kandidaturu nyní spojila s referendem, jestli má země zakotvit v ústavě svůj proevropský směr. Dalších pět ze zbývajících deseti prezidentských kandidátů vyzvalo své příznivce, aby hlasovali proti nebo aby plebiscit bojkotovali. Podle průzkumů připojení k Unii podporují zhruba dvě třetiny Moldavanů.
„Máme prezidentské volby, ale také referendum. A když se nad tím zamyslíme, tak už asi dvacet let mluvíme o Moldavsku v Evropské unii a teď jsme tomu velmi blízko. Je proto důležité takovou příležitost nepromeškat,“ apelovala Sanduová na svém posledním předvolebním shromáždění na občany, aby přišli k urnám. „O našem osudu se rozhodne v neděli. Na hlasu každého záleží, ať už jsme kdekoliv.“
GALERIE
Prezidentské volby a referendum o EU v Moldavsku
„I v kontextu toho, že příští rok budou v Moldavsku parlamentní volby, je tady takový pocit u prezidentky a vlády, že je potřeba jakýmsi způsobem pojistit tou ústavní změnou budoucí směřování zahraniční politiky Moldavska,“ uvedla politoložka Petra Kuchyňková z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Aby byly výsledky referenda platné, je zapotřebí účast nejméně třetiny lidí uvedených na volebních seznamech. Agentura Reuters upozornila, že úřady soupisky už řadu let neaktualizovaly, ačkoliv řada lidí emigrovala.
Podle agentury DPA byla účast v prezidentských volbách výrazně vyšší než před čtyřmi lety. Do 16:00 místního času (15:00 SELČ) odevzdalo hlas ve volbách 1,1 milionu voličů, tedy 39 procent oprávněných voličů, uvedla agentura s odvoláním na místní média. V roce 2020 přišlo k prvnímu kolu prezidentských voleb pouze 215 tisíc voličů.
Může dojít na druhé kolo
V případě prezidentských voleb druhé kolo odpadne, pokud v neděli některý z prezidentských kandidátů získá přes padesát procent hlasů. V opačném případě půjdou Moldavané k volebním urnám znovu 3. listopadu. Podle průzkumů by se v něm nejspíše utkala Sanduová a bývalý generální prokurátor Alexandr Stoianoglo, jehož podporují proruští socialisté.
Podle průzkumu CBS Research zveřejněného 17. října by Sanduová v prvním kole nezvítězila, připomněla stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
Získala by necelých 36 procent hlasů, zatímco Stoianoglo asi devět procent. Na třetím místě by skončil podnikatel a bývalý starosta druhého největšího moldavského městě Balti Renato Usatii se 6,4 procenta. Asi 28 procent dotázaných v tomto šetření uvedlo, že se ještě nerozhodli, koho volit.
Jak Stoianoglo, tak Usatii jsou napojeni na kriminální struktury a jsou hluboce orientovaní na Moskvu, podotkl analytik Pavel Havlíček (TOP 09) z Asociace pro mezinárodní otázky. „Oba měli problémy v oblasti kriminální branže. Právě bývalý generální prokurátor Stoianoglo byl ve své funkci kvůli podezření z korupce vystřídán. A Usatii je dlouhodobě známý svými velmi úzkými vazbami na proruská uskupení nejen v Moldavsku, ale i v samotné Ruské federaci.“
Pokud by došlo na druhé kolo, zřejmě by se v něm střetli Sanduová a Stoianoglo. „Ve druhém kole, kdyby postoupili oba dva, by se mohlo stát, že by se ti ostatní protikandidáti Sanduové, kteří také tíhnou spíš k proruské orientaci, mohli spojit a podpořit tohoto kandidáta,“ dodala Kuchyňková.
Ruské vměšování
Moldavsko opakovaně obviňuje Rusko, že proti Kišiněvu vede hybridní válku, vměšuje se do místních voleb a vede rozsáhlé dezinformační kampaně ve snaze svrhnout vládu a zmařit cestu země ke vstupu do Evropské unie. Rusko vnímá snahu o integraci Moldavska do EU jako negativní krok a zasahování Západu do své sféry vlivu, i když vměšování do dění v Moldavsku popírá a vládu viní z „rusofobie“.
Také před současnými volbami se objevila obvinění z ovlivňování voleb. Vláda upozorňuje, že do země proudí miliony eur z Ruska na uplácení voličů, aby hlasovali proti sbližování s Unií a další miliony jdou do dezinformačních kampaní.
Policie obvinila prokremelského podnikatele Ilana Šora, jenž žije v Rusku, ze snahy podplatit nejméně 130 tisíc voličů, aby hlasovali proti EU a aby podpořili určitého kandidáta. Šor pochybení odmítl, platby jsou podle něj legální. Loni moldavský soud Šora v jeho nepřítomnosti uznal vinným z podílu na bankovní krádeži v hodnotě jedné miliardy dolarů (23 miliard korun) a vyměřil mu patnáct let vězení.
Policie dále tento týden uvedla, že odhalila program, v jehož rámci zamířily stovky lidí do Ruska, aby se podrobily výcviku v inscenování občanských nepokojů.
„V poslední době zesílily destabilizační pokusy zločineckých skupin, řízených zvenčí. Jen za jeden měsíc úřady zdokumentovaly patnáct milionů eur pro 130 tisíc lidí zaplacených za to, že prodají svůj hlas. Cílem je vytvořit chaos a zabránit vstupu naší země do civilizovaného světa,“ řekl k tomu moldavský premiér Dorin Recean.
„Uvádí se někdy, že investovali až sto milionů dolarů (více než dvě a čtvrt miliardy korun), ať už fyzicky, nebo podporou spřátelených kandidátů, aby zvrátili proevropský výsledek,“ dodal ke snahám Rusů o ovlivnění voleb analytik Havlíček.
Ruský vliv v Podněstří a Gagauzsku
Část moldavského území už Rusko kontroluje – jde o Podněstří, které po rozpadu Sovětského svazu vyhlásilo za podpory Moskvy nezávislost a kde pak Kreml rozmístil své vojáky. Nyní jich tam je asi patnáct set. Přímo v Podněstří sice hlasovat nelze, tamní obyvatelé ale mohou odevzdat hlas ve volebních místnostech, které byly přímo pro ně zřízeny za hranicí oddělující region od zbytku Moldavska, píše RFE/RL.
Velký vliv má Moskva také v autonomním, primárně ruskojazyčném regionu Gagauzsko na jihu země, kde žije turkická menšina Gagauzů a odkud pochází i prezidentský kandidát Stoianoglo. Do čela tamní správy se po loňských dubnových volbách dostala naprosto neznámá Jevgenija Guțulová, kandidátka strany Šor výše zmíněného prokremelského podnikatele, kterou moldavský ústavní soud později zakázal v souvislosti s pokusem o svržení moldavské vlády.
Region sice obecně tíhne k Rusku výrazněji než zbytek země, vládní vyšetřování však ukázalo na nesrovnalosti ve volbách, jako nelegální financování kampaní či zásahy do voličských seznamů, popsal magazín New Eastern Europe.
Malá, dvouapůlmilmilionová země se potýká také s řadou dalších potíží. Patří k nejchudším v Evropě, živí ji hlavně zemědělství i výdělky Moldavanů v zahraničí, neboť statisíce lidí v produktivním věku žijí a pracují v cizině.
Moldavsko ovlivňuje také ruská válka na Ukrajině, se kterou má země přes dvanáct set kilometrů společné hranice. V zemi žije na sto tisíc válečných uprchlíků a občas na její území dopadají zbloudilé drony a rakety. Panují také obavy z ruské invaze.