Rusko, či Západ? Moldavsko si vybírá ve volbách, které se Kreml snaží ovlivnit

4 minuty
Horizont ČT24: Moldavané rozhodují o směřování země
Zdroj: ČT24

Moldavsko čekají v neděli 20. října prezidentské volby, které prozápadní prezidentka Maia Sanduová spojila s referendem o eventuálním vstupu do Evropské unie. Zatímco se vláda snaží zemi nasměrovat na Západ, prokremelské síly podle moldavských úřadů utrácejí v přepočtu miliardy korun za ovlivňování tamního hlasování. Peníze Kreml údajně vydává na podplácení, šíření dezinformací, a dokonce podporu zločineckých organizací.

Za vlády Sanduové se prezidentský aparát stal politickým centrem moci v zemi, píše německý výzkumný ústav ZOiS. Sanduová, která je vůbec první ženou v této funkci, zvítězila v posledních volbách před čtyřmi lety. O rok později její strana PAS zvítězila v parlamentních volbách a obsadila 63 ze 101 křesel zákonodárců.

To znamená, že PAS má dostatečnou většinu k tomu, aby mohla sama přijímat zákony. Představila ambiciózní reformní program, který cílí na oblasti, jako je korupce, institucionální reforma (zejména v justici) a cesta k evropské integraci.

Evropská unie Moldavsko „odměnila“ tím, že mu v červnu 2022 udělila status kandidátské země. Loni v prosinci se Evropská komise rozhodla zahájit se zemí přístupové rozhovory. Tento posun k prozápadní politice kontrastuje s vlivem Ruska v širším regionu.

„Je to pro nás historické rozhodnutí, možná nejdůležitější od získání nezávislosti na Sovětském svazu,“ řekla místopředsedkyně moldavské vlády Cristina Gherasimovová pro portál Politico. Server píše, že vítězství prozápadní vlády by bylo ranou pro vliv Moskvy, ale zároveň by zvýšilo tlak na Brusel, aby pokračoval v přístupovém procesu navzdory některým obavám.

Přes dvě miliardy korun na ovlivnění voleb

Prezidentka a vládnoucí strana spoléhají na to, že vstup do EU získá v referendu širokou podporu. Jeho spojením s volbami je podle ústavu ZOiS téměř jisté, že bude dosaženo potřebné účasti nejméně třetiny voličů, aby byl výsledek referenda platný. Následně však bude potřeba dvoutřetinová většina v parlamentu pro přijetí zákona ke změně ústavy.

Velmi důležité jsou vnější tlaky na volby. Protikorupční prokuratura upozornila na vměšování prokremelských sil do kampaně. Podle policie podplácí desítky tisíc voličů s cílem zmařit snahu země o sblížení s EU. Jen v září přišlo z ruských bank více než 350 milionů korun 130 tisícům Moldavanů. To je téměř deset procent běžné volební účasti, řekl agentuře Reuters moldavský politický analytik Valeriu Pasha.

K manipulaci dochází vícero způsoby. Rozhlasová organizace Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) informovala o tvrzení moldavských úřadů, v němž se mluví o odhalení sítě více než sta lidí vyškolených v Rusku a na Balkáně, kteří měli v Moldavsku vyvolat povolební nepokoje.

Server Politico zase upozorňuje na dezinformační kampaň. Odkazuje na slova moldavského poradce pro národní bezpečnost Stanislava Secrieru, podle kterého Rusko zahájilo „bezprecedentní nápor“ hybridních taktik. „Čelíme mrazivé strategii – využívání strachu z války,“ upřesnil.

„Ruská dezinformační mašinerie poprvé nebezpečně spojuje snahu Moldavska o členství v EU s hrozbou války na našich hranicích,“ doplnil Secrieru. Vládní orgány odhadují, že do minulých voleb Rusko dalo v přepočtu přes miliardu korun, a předpokládají, že do letošních investuje přibližně dvojnásobek této sumy. Policie také informovala, že zločinecké skupiny podporované Ruskem chtějí hlasování narušit, a to i obsazením státních budov.

Naši přátelé v Moldavsku potřebují zastoupení, říká Rusko

Představitelé Kremlu tento týden na brífinku popřeli, že by se Rusko vměšovalo do dění v Moldavsku. Tvrdili však, že si mnoho Moldavanů přeje dobré vztahy s Moskvou a je jim upíráno právo na média a politiky, které si přejí.

Mezi přední prokremelské osobnosti v regionu patří magnát Ilan Šor, aktuálně stíhaný za bankovní podvody, který žije v Rusku. Dvě jeho politické strany byly zakázány poté, co byly označeny za protiústavní. Samotný Šor kvůli stíhání kandidovat nemůže.

Magnát, na kterého USA uvalily sankce za údajné vměšování do voleb ve prospěch Ruska, nabídl, že zaplatí lidem, aby přesvědčili ostatní, aby v referendu hlasovali „ne“ a podpořili soupeře Sanduové. Popírá, že by se dopustil protiprávního jednání nebo že by byl ruským politickým zmocněncem.

Přestože se očekává, že Sanduová ve volbách funkci pro další čtyřleté funkční období obhájí, může se 3. listopadu konat druhé kolo voleb, pokud se jí nepodaří získat minimálně 50 procent hlasů. Kandidátem, který má největší šanci Sanduovou „ohrozit“, je Alexandr Stoianoglo.

Je kandidátem strany socialistů, kterou vede bývalý prezident Igor Dodon. Think-tank Carnegie Endowment píše, že Moskva původně plánovala podpořit právě Dodona, jeho strana se ovšem rozhodla navrhnout umírněnějšího a méně proruského Stoianogla. Ten za otevřeně proruského představitele považován nikdy nebyl.

V posledních měsících odsoudil válku na Ukrajině a prohlásil, že Krym a východoukrajinské oblasti jsou pod ruskou okupací. Na druhou stranu zdůrazňuje, že vztahy s Moskvou jsou důležité. Kreml se zatím zřejmě drží zpátky a váží své možnosti, koho podpoří, hodnotí Carnegie Endowment.

Rozhodně se ale dle expertů Moskva snaží oslabit pozici Sanduové – pokud by Rusko dosáhlo toho, že by úřadující prezidentka byla v neděli méně úspěšná, než se očekává, udalo by to tón před volbami do parlamentu, které budou příští léto.

Příprava na parlamentní volby

Moldavský politický analytik Pasha předpokládá, že vládní stranu Sanduové čeká náročný boj o udržení parlamentní většiny – ať už nedělní volby dopadnou jakkoliv. Kabinet v uplynulých letech čelil krizím spojeným s pandemií, blízkou válkou na Ukrajině i prudkým snížením dodávek ruského plynu, což podnítilo inflaci.

„Jsem si téměř jistý, že současná vládní strana nemůže získat znovu většinu, protože má poměrně značné negativní hodnocení,“ odhaduje Pasha. Sanduová a její ministři doufají, že referendum o zakotvení „evropského snu Moldavska“ v ústavě zabrání budoucím vládám, aby narušily směřování státu na Západ.

Přístupové rozhovory

Moldavsko zahájilo přístupové rozhovory s EU letos v červnu a postoupilo v tomto procesu současně se sousední Ukrajinou. Stejně jako v případě žádosti Kyjeva však země čelí značným překážkám, které vstup do evropské sedmadvacítky ztěžují.

Od rozpadu SSSR totiž stále doutná zamrzlý konflikt o separatistický region Podněstří, kde Rusko navzdory námitkám moldavské vlády rozmístilo své vojáky. Existence neuznaného státu představuje pro Brusel dilema.

Rumunský europoslanec Siegfried Mureșan, předseda delegace Evropského parlamentu v Moldavsku, loni varoval, že „země se nemůže stát členem EU s ruskými vojsky na svém území“. Podle něj je třeba tuto otázku vyřešit „ještě před členstvím“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slovenský vládní Hlas vyloučil dva poslance, koalice asi přišla o většinu

Slovenská vládní strana Hlas v pátek oznámila, že ze svých řad vyloučila dva poslance parlamentu. Zdůvodnila to jejich personálními požadavky ohledně obsazení různých funkcí. Tříčlenná vládní koalice premiéra Roberta Fica (Smer) tak zřejmě přišla o většinu ve sněmovně. Po dřívějším odchodu trojice poslanců z klubu Slovenské národné strany (SNS) měly vládní strany ve 150členné sněmovně (NR SR) už jen 76 poslanců.
před 26 mminutami

USA zmrazily nové financování téměř veškeré zahraniční pomoci

Americké ministerstvo zahraničí zmrazilo nové financování téměř veškeré pomoci, kterou Spojené státy poskytují dalším zemím světa. Informovala o tom agentura AP s odkazem na kabelogram, který rozeslal nový ministr zahraničí Marco Rubio ambasádám po celém světě. Výjimkou má být pouze humanitární potravinová pomoc a vojenská podpora pro Izrael a Egypt, které mají pokračovat.
včeraAktualizovánopřed 39 mminutami

Izraelská armáda zůstane v Libanonu navzdory dohodě

Izraelská armáda nedokončí stahování z jižního Libanonu v šedesátidenní lhůtě dané dohodou o příměří, uvedl podle agentury Reuters úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Izraelské jednotky se podle dohody, jež na konci listopadu ukončila boje mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh, měly stáhnout do neděle. Podle Netanjahuova úřadu je důvodem rozhodnutí to, že Libanon dostatečně nenaplňuje své závazky, které z dohody vyplývají.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Dost bylo Fica.“ Na Slovensku se demonstrovalo za proevropské směřování

Desítky tisíc lidí po celém Slovensku vyšly do ulic na manifestace za proevropské směřování země. V Bratislavě dav lidí na náměstí u úřadu vlády skandoval hesla proti premiérovi Robertu Ficovi (Smer) už před začátkem akce. Její organizátoři z řad občanských aktivistů pak Fica poprvé vybídli, aby rezignoval na funkci ministerského předsedy. Páteční demonstrace byly nejmohutnější od jejich začátku loni v prosinci, vyplývá z odhadu organizátorů a médií. Zpravodaj ČT na Slovensku Jan Šilhan řekl, že akcí se zřejmě celkem zúčastnilo na sto tisíc lidí a v některých městech byla účast rekordní.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Britské ostrovy zasáhla bouře Éowyn, statisíce domácností jsou bez proudu

Britské ostrovy zasáhla bouře Éowyn, která způsobila uzavření škol, zrušení stovek letů a výpadky elektřiny více než šesti set tisíc domácností a podniků. V Irsku a Severním Irsku byla vyhlášena nejvyšší výstraha před větrem, na některých trasách mezi Anglií a Skotskem nejezdí vlaky. Pražské letiště zrušilo čtyři lety do Dublinu a Edinburghu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Slovensko čelí dalšímu kybernetickému útoku, řekl Fico

Slovensko podle premiéra Roberta Fica čelí masivnímu kybernetickému útoku, terčem je tentokrát Všeobecná zdravotní pojišťovna (VšZP). Fico to řekl na tiskové konferenci, kde z útoku obvinil Ukrajinu a prohlásil, že toto je způsob, jak se „likvidují neposlušné vlády“.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina potvrdila zásah klíčové ropné rafinerie v Rusku

Ruské ministerstvo obrany mluví o masivním vzdušném útoku na své území. Bezpilotní stroje napadly i ropnou rafinérii, leteckou základnu a tepelnou elektrárnu v ruské Rjazani, píše server RBK-Ukrajina s odkazem na očité svědky. Útok později potvrdil ukrajinský generální štáb. V rafinerii podle ruských telegramových kanálů vypukl požár. Podobná tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Nejméně tři lidé přišli o život při náletu ruských dronů na Kyjevskou oblast, sdělily místní úřady.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Rostoucí ruská agrese.“ Do britských vod se vrátila špionážní loď Moskvy

Spojené království tento týden sledovalo ruskou špionážní loď v Lamanšském průlivu, oznámil britský ministr obrany John Healey, který v této souvislosti mluvil o rostoucí agresi Moskvy. Plavidlo se do britských vod vrátilo poté, co se v nich pohybovalo už loni v listopadu. Londýn se podle Healeyho rozhodl v reakci na tajné operace ruských lodí upravit některá pravidla pro námořnictvo. Zapojí se také do nedávno oznámené mise NATO Baltic Sentry (Baltská stráž).
před 7 hhodinami
Načítání...