Státy EU se shodly na vyjednávacích rámcích pro přístupové rozhovory s Ukrajinou a Moldavskem

Velvyslanci zemí EU se v Bruselu shodli na vyjednávacích rámcích pro věcné zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem. Mezivládní konference s oběma zeměmi je předběžně plánována na 25. června, informovalo stálé zastoupení Česka při EU. Shodu musí ještě formálně potvrdit členské státy. Podle diplomatických zdrojů se tak stane na jednání unijních ministrů financí příští pátek v Lucemburku.

Evropská unie usilovala o formální zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem právě do konce června. Největší překážkou byl podle diplomatů dlouhodobě odmítavý přístup Maďarska, které se však Brusel a Kyjev snažily přesvědčit o tom, že Ukrajina plní veškeré požadavky.

Začít přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem doporučila Evropská komise už loni v říjnu. Následně to schválil prosincový summit EU. Dalším krokem před vstupem je právě přijetí takzvaného vyjednávacího rámce, který musí jednomyslně schválit celá sedmadvacítka. A je na zemi, která v tu chvíli Radě EU předsedá, tedy nyní na Belgii, aby pak svolala mezivládní konferenci.

Vyjednávací rámce pro Ukrajinu a Moldavsko dokončila Evropská komise v březnu a předložila je členským státům EU. Jestliže budou vyjednávací rámce definitivně schváleny, postup by měl být následující: v úterý 25. června se uskuteční mezivládní konference. Větší prostor pro plánování belgické předsednictví nemá, ve čtvrtek a v pátek 27. a 28. června se totiž v Bruselu koná klíčový summit EU po nedávných volbách do europarlamentu. A od 1. července přebírá předsednictví v Radě EU Maďarsko.

Po mezivládní konferenci by pak měl nastat takzvaný screeningový proces, který bude zkoumat, do jaké míry se liší či shoduje legislativa kandidátských zemí s tou unijní, popsala nedávno bruselským novinářům další postup Jana Juzová z institutu Europeum. Screening je nutným předpokladem k otevření takzvaných klastrů, které vždy zahrnují několik přístupových kapitol.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Budeme tu do posledního dne.“ Štáb ČT natáčel ve zdevastovaném Pokrovsku

Ruská invazní armáda vyslala podle Kyjeva na 150 tisíc vojáků do tří nejaktivnějších oblastí u fronty na východě Ukrajiny. Polovina z nich se soustředí na strategicky významný Pokrovsk v Doněcké oblasti. Armáda napadeného státu připustila, že ruské síly v posledních dnech zničily nebo obsadily několik jejích pozic v okolí. Na místě natáčel štáb České televize.
před 17 mminutami

Výbušniny v autě útočníka nebyly, oznámila policie v Magdeburku

Policie v Magdeburku nenašla žádné výbušniny ve voze, kterým řidič v pátek večer najel do davu na vánočním trhu. Krátce po půlnoci byly potvrzeny dvě oběti – dospělý muž a malé dítě. Informaci potvrdil premiér spolkové země Reiner Haseloff. Zraněno bylo více než šedesát osob.
před 32 mminutami

„Měla jsem pocit, že jsem se dotkla zla,“ říká Stomatová o setkání s islamisty v Sýrii

Na rozdíl od Ukrajiny se v Sýrii pořád střílí a člověka může zabít i oslavná kulka, řekla v Interview ČT24 zpravodajka ČT Darja Stomatová, která se bezprostředně po pádu vlády Bašára Asada dostala do syrského Kurdistánu. Nikomu z místních svržený režim nechybí, Kurdové ale mají obavy jak z Turecka, tak i z přístupu nové vlády v Damašku – vydobýt si nezávislost ale nechtějí, tvrdí novinářka. Silný zážitek v ní vyvolal rozhovor s jedním ze zajatých ruských bojovníků Islámského státu (IS) střežených Kurdy. „Měla jsem pocit, že jsem se dotkla zla,“ uvedla Stomatová.
před 1 hhodinou

Útok na trzích v Magdeburku má nejméně dvě oběti

Řidič vjel v pátek večer na vánočním trhu v Magdeburku, v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, do davu. Krátce po půlnoci byly potvrzeny dvě oběti – dospělý muž a malé dítě. Informaci potvrdil premiér spolkové země Reiner Haseloff, který dříve nevyloučil, že bilance obětí může stoupnout, protože několik lidí je v kritickém stavu. Zraněno bylo více než šedesát osob. Zadržený řidič, lékař pocházející ze Saúdské Arábie, žije v Německu od roku 2006. Bezpečnostní složky pracují s verzí, že se jednalo o teroristický čin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Spoluúčastníci na vraždě francouzského učitele dostali 16 let vězení

Francouzský soud v pátek uložil tresty 16 let vězení dvěma lidem za spoluúčast na vraždě učitele dějepisu Samuela Patyho v roce 2020. Jednalo se o přátele radikalizovaného islamisty čečenského původu Abdulaka Anzorova, který Patyho sťal. Dva strůjce nenávistné kampaně proti Patymu soud poslal do vězení na 13 a 15 let za teroristické zločinecké spolčení, informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Odboráři hlásí dohodu s Volkswagenem. Propouštět se nemá, na zeštíhlení dojde

Ve sporu o úsporná opatření mezi odboráři a vedením automobilového koncernu Volkswagen se podařilo najít kompromis. Podle odborů IG Metall na jeho základě nebudou v Německu uzavřeny žádné továrny a do konce roku 2030 se nebude ani propouštět z organizačních důvodů. Koncern přesto hodlá v příštích šesti letech zrušit v Německu přes 35 tisíc pracovních míst.
před 11 hhodinami

Americká sněmovna na poslední chvíli hledá nový plán financování vlády

Vedení Republikánské strany v americké Sněmovně reprezentantů chce do konce dne předložit k hlasování nový návrh pokrývající výdaje federální vlády, které bez přijetí rozpočtového opatření již za několik hodin hrozí výpadek financí. Oznámil to předseda sněmovny Mike Johnson.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Šará nechce ze Sýrie Afghánistán, ohledně alkoholu a hidžábu ale mlží

Syřanky budou moci chodit na vysokou školu a nový režim nechce rozeštvávat menšiny, jako to dělal po dekády diktátor Bašár Asad. V rozhovoru pro BBC to řekl lídr vládnoucí islamistické skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS) Ahmad Šará, který odmítl srovnání HTS s afghánským Talibanem. Kolem dalších témat, jako je otázka zákazu alkoholu nebo povinného nošení hidžábu, ale mlžil.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...