Poslali jsme Ukrajině patrioty, řekl izraelský diplomat. Ministerstvo to popřelo

Izrael pomohl posílit protivzdušnou obranu Ukrajiny tím, že jí poskytl americké rakety Patriot, prohlásil izraelský velvyslanec v Kyjevě Michael Brodsky. Šlo zřejmě o první veřejné uznání přímé izraelské pomoci Ukrajině. Izraelské ministerstvo zahraničí to ale později popřelo, údajně po dotazu Ruska.

Brodsky v rozhovoru s ukrajinskou bloggerkou uvedl, že Izrael předal Ukrajině patrioty, které dostal od Spojených států a které ho během první války v Perském zálivu na počátku 90. let chránily před iráckými raketami.

„Mimochodem, tyto systémy se nyní nacházejí na Ukrajině. Jsou to izraelské systémy, které byly v izraelské výzbroji na počátku 90. let. Souhlasili jsme s jejich předáním Ukrajině,“ řekl Brodsky.

„Ovšem o tom se bohužel moc nemluví. Ale když se tvrdí, že Izrael nepomohl Ukrajině, tak to není pravda,“ dodal diplomat který ale neupřesnil, kdy Jeruzalém tyto zbraně Kyjevu předal.

Izraelské ministerstvo zahraničí dodávku popřelo

Izraelský web Ynet konstatoval, že Brodského vyjádření bylo zřejmě prvním veřejným potvrzením přímé izraelské vojenské pomoci Ukrajině.

Zároveň ale uvedl, že izraelské ministerstvo zahraničí na jeho dotaz dodávku patriotů Ukrajině popřelo. „Izrael takové systémy Ukrajině nepředal,“ konstatovalo ministerstvo v odpovědi.

Ynet dodal, že „podle dostupných informací“ Rusko požadovalo od Izraele po zveřejnění zprávy o předání patriotů Ukrajině vysvětlení, což vedlo k oficiálnímu popření dodávky ze strany Jeruzaléma.

Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj dodávky izraelských systémů Patriot na Ukrajinu ani nepotvrdil, ani nevyvrátil. „Vítáme signály z Izraele o jeho připravenosti poskytnout vojenskou pomoc,“ citovala ho ukrajinská média.

Opatrný Jeruzalém

Izraelský přístup k ruské válce na Ukrajině je velmi opatrný. Jeruzalém se snaží vyhnout otevřenému konfliktu s Moskvou, a to především kvůli obavám z možného dopadu na svobodu izraelských operací v Sýrii, kde byly ruské síly rozmístěny na podporu režimu Bašára Asada až do jeho pádu, připomněl Ynet.

Podle Reuters Izrael lobuje ve Washingtonu za zachování ruských základen v Sýrii, aby tak omezil vliv Turecka.

Izrael se důsledně zdržuje dodávek zbraní Ukrajině také s odvoláním na obavy z vyčerpání vlastních strategických zásob a další operační problémy, dodal Ynet.

Premiér Benjamin Netanjahu třeba dříve uvedl, že zbraně dodané Kyjevu by se mohly na bojišti dostat do rukou Rusů a od nich jejich spojenci Íránu a mohly by být použity proti Izraeli.

Axios: USA předaly Kyjevu střely do patriotů z izraelských skladů

Letos v lednu web Axios psal, že americká armáda převezla asi devadesát střel do systémů Patriot ze skladů v Izraeli do Polska, kde je připraví na dodávku na Ukrajinu.

Izrael loni v dubnu oznámil, že začne vyřazovat svých osm baterií Patriot, které jsou staré přes třicet let, kdy je od USA získal. Pro Izrael už komplety nebyly důležité, neboť vyvinul vlastní systémy protivzdušné obrany. Ukrajina následně podle Axiosu navrhla, aby židovský stát rakety vrátil zpět USA, které by je poté poskytly ukrajinským silám bránícím se ruské invazi.

Axios napsal, že pro Pentagon bylo prioritou poskytnout Ukrajině více střel do systémů Patriot, aby se země mohla bránit před ruskými vzdušnými údery. Poznamenal také, že toto byla nejvýznamnější dodávka zbraní pro Ukrajinu z Izraele od počátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022.

Ke zmíněnému návrhu Kyjeva na navrácení raket Spojeným státům pro následné předání Ukrajině se Izrael podle Axiosu stavěl několik měsíců odmítavě z obav před ruskou odvetou, nakonec ale Netanjahu loni v září postup schválil.

Axios napsal, že Izrael předem informoval Rusko o tom, že vrací systémy Patriot Američanům, takže židovský stát Ukrajině zbraně nedodá. Úřad izraelského premiéra uvedl, že komplety dostali zpět Američané a že není známo, zda je USA poskytly Ukrajincům.

Podobný postup Izrael a USA vyzkoušely již před dvěma lety. Tehdy americká armáda dopravila na Ukrajinu dělostřelecké granáty z nouzového skladu v Izraeli.

Také Weby RBK-Ukraina i Ynet připomněly neoficiální informace o tom, že už loni Ukrajina jednala s USA a Izraelem o předání osmi systémů Patriot. Výsledky těchto jednání nebyly zveřejněny a letos americký list The New York Times psal, že by v létě měla Ukrajina obdržet jeden systém Patriot z Izraele.

Ukrajina potřebuje víc patriotů

Ukrajina opakovaně žádá své partnery o systémy Patriot k obraně před rozsáhlými ruskými útoky. Patrioty jsou mimořádně důležité, protože jsou schopné sestřelovat balistické rakety, včetně raket Kinžal, které Rusko označuje za hypersonické.

V květnu 2023 systém Patriot úspěšně zachytil první raketu Kinžal nad Kyjevem, což znamenalo zlom v obraně Ukrajiny proti tomuto typu ruské zbraně. Efektivní použití systémů Patriot posílilo protivzdušnou obranu ukrajinských měst. Ukrajina však má stále nedostatek takových systémů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v dubnu vyzval spojence k poskytnutí dalších deseti protivzdušných systémů Patriot. Prohlásil rovněž, že Ukrajina je připravena další protivzdušné systémy koupit od Spojených států. „Předali jsme americké straně velký balík položek, které chceme koupit,“ řekl Zelenskyj. „Koupit v té či jiné podobě. Je to naše věc, jak to zaplatíme,“ dodal tehdy podle serveru RBK-Ukrajina.

Zelenskyj podle portálu hovořil o nákupu zbraní protivzdušné obrany za třicet miliard a dalších zbraní za až padesát miliard dolarů (asi 687 miliard až 1,14 bilionu korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 4 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 6 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...