Ukrajina v úterý zahájila rozhovory o svém přistoupení k Evropské unii, když odpoledne v Lucemburku začala první mezivládní konference s Kyjevem. Na její úvod označil úterý za historický den pro Ukrajinu i Evropu ukrajinský premiér Denys Šmyhal, který se připojil prostřednictvím videohovoru. Před Ukrajinou je podle jeho slov ještě „spousta práce“, ukrajinská strana je na to ale připravena. Kromě Ukrajiny ještě v úterý zahájilo rozhovory o přistoupení Moldavsko.
Ukrajina a Moldavsko v „historickém dni“ zahájily přístupové rozhovory s EU
Události: Přístupové rozhovory s Ukrajinou a Moldavskem (zdroj: ČT24)
„Silná Ukrajina není možná bez Evropské unie. Silná EU není možná bez Ukrajiny,“ prohlásil Šmyhal, jehož země se už třetím rokem brání ozbrojené ruské agresi. Kyjev na konferenci zastupuje místopředsedkyně ukrajinské vlády Olha Stefanišynová. I ona ještě před zahájením konference zdůraznila, že Ukrajina bude i nadále pokračovat v reformách.
„Před dvěma lety, 23. června 2022, Evropská unie oznámila, že bude stát při Ukrajině tak dlouho, jak to bude potřeba. Toto je splnění prvního slibu,“ řekla před začátkem konference Stefanišynová. S Budapeští, která se k mnohým krokům týkajícím se Ukrajiny staví odmítavě, vede podle ní Kyjev bilaterální dialog. „Doufám, že tento dialog povede k neblokování dalších rozhodnutí Maďarskem,“ dodala místopředsedkyně ukrajinské vlády.
Za historický okamžik označil úterý i předseda Evropské rady Charles Michel. Jde podle něj ale jen o začátek dlouhého procesu, který bude vyžadovat trvalé úsilí, odhodlání a podstatné reformy. Podle Michela musí tato země pokračovat zejména v boji proti korupci či posílení ekonomické stability.
Zpravodaj Obrovský o zahájení přístupových rozhovorů EU (zdroj: ČT24)
Za historický den pro zemi, kterou Rusko stále považuje za součást své sféry vlivu, označil úterý také moldavský premiér Dorin Recean, jehož země rovněž oficiálně zahájila rozhovory o přistoupení k EU.
Od roku 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajině, čelilo sousední Moldavsko několika krizím. Ty podle Reuters příležitostně vyvolávaly obavy, že by se země mohla dostat do ruského hledáčku, od zbloudilých raket dopadajících na jeho území až po energetickou krizi vyvolanou poté, co Moskva přerušila dodávky plynu.
„Jsme velmi zasaženi brutální válkou Ruska na Ukrajině a vzájemně si pomáháme v bezpečnostních otázkách, ale také ve vstupu do EU, a budeme v tom pokračovat,“ řekl Recean.
Potřeba je jednomyslný souhlas
„Ukrajina a Moldavsko v posledních měsících dolaďovaly poslední reformy podle požadavků Evropské komise. Ta na jaře konstatovala, že z jejího pohledu je v tuto chvíli hotovo a že je pouze na členských státech, jak se k otevření přístupových rozhovorů postaví,“ popsal zpravodaj ČT Petr Obrovský.
Potřeba je totiž jednomyslný souhlas všech sedmadvaceti zemí. Jisté výhrady mělo Maďarsko kvůli postavení maďarské menšiny na Ukrajině, ale pro tuto chvíli své národní veto odložilo. „Není samozřejmě vyloučeno, že veto znovu zvedne v následujících letech. Nebo to může udělat kterýkoliv jiný členský stát,“ dodal zpravodaj.
Belgické předsednictví na konferenci zastupuje ministryně zahraničí Hadja Lahbibová, za Česko je přítomen ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), své zástupce mají mít na konferenci i ostatní členské státy EU.
Co bude následovat?
Jako první po zahájení přístupových rozhovorů následuje takzvaný screening. Evropská komise bude porovnávat evropské právo a právo Ukrajiny, respektive Moldavska.
„Bude tam hledat bílá místa a určovat, co ještě tyto dvě kandidátské země musejí do svých zákonů doplnit, aby se mohly stát plnoprávnými členy Evropské unie. Až to bude jasné, pravděpodobně někdy v příštím roce, pak dojde na otevření prvních přístupových kapitol podle témat,“ popsal Obrovský. Ukrajinský screening by podle Stefanišynové mohl trvat do konce letošního roku.
Kapitol je celkem 35 a týkají se například vlády práva, průmyslu, zemědělství či životního prostředí. „Je jisté, že se bude jednat o mnohaletý proces. Obecně se nepředpokládá, že by do EU Ukrajina a Moldavsko vstoupily ještě v tomto desetiletí. Bude to nejspíš až po roce 2030,“ dodal českotelevizní zpravodaj.
Ukrajina je navíc ve válce a Moldavsko má problémy se separatistickým Podněstřím, kde jsou ruští vojáci. Rychlost přístupových rozhovorů tak bude záviset na průběhu ruské agrese vůči Ukrajině, stejně jako na schopnosti udržet politickou vůli a motivaci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přesto zahájení přístupových rozhovorů minulý týden uvítal. „Miliony Ukrajinců, generace našich lidí, uskutečňují svůj evropský sen. Ukrajina se coby plnoprávný člen evropského společenství vrací do Evropy, kam po staletí patří,“ uvedl na síti X. Zároveň pogratuloval Moldavsku k „významnému kroku k naší společné budoucnosti“. „Společně EU posílíme,“ napsal.
Dvořák: Je to milník, ale symbolický
„Je to určitě velice důležitý milník, ale zas na druhou stranu přiznejme si, že je to krok v podstatě symbolický, který jen zarámuje dosavadní úsilí. Je to oficiální zahájení velmi složitého a dlouhého procesu,“ uvedl ministr Dvořák.
„Čím silnější a větší Evropská unie bude, tím budeme odolnější proti útokům z dalších zemí dál na východ,“ dodal s tím, že zahájení přístupových rozhovorů je podle něj i projevem solidarity vzhledem k tomu, co se na Ukrajině odehrává. „Ukrajina je obětí brutální agrese z ruské strany a my ji musíme podporovat, i když, jak znovu říkám, bude to dlouhá cesta,“ doplnil.
Český ministr připomněl, že Česku trvaly přístupové rozhovory patnáct let a „to jsme nebyli ve válce, takže tam bych viděl ten horizont“, pokud jde o budoucí vstup země do nynější sedmadvacítky. Česko je připraveno Kyjevu během přístupového procesu pomáhat, ať již předáváním informací či zkušeností, tak vysláním expertů, kteří si ještě pamatují česká vyjednávání.
Česká diplomacie podporuje rozšíření nejen na východ, ale i na jih. Podle Obrovského jde o strategický zájem z hlediska bezpečnosti. „Je v zájmu celého východního křídla EU, aby prostor ve svém sousedství zaplnil. Aby tam byly země, které nám jsou hodnotově blízké. Pokud to sedmadvacítka neudělá, tak to udělají jiní, tedy zejména Rusko a Čína,“ domnívá se zpravodaj.