Ukrajina a Moldavsko v „historickém dni“ zahájily přístupové rozhovory s EU

2 minuty
Události: Přístupové rozhovory s Ukrajinou a Moldavskem
Zdroj: ČT24

Ukrajina v úterý zahájila rozhovory o svém přistoupení k Evropské unii, když odpoledne v Lucemburku začala první mezivládní konference s Kyjevem. Na její úvod označil úterý za historický den pro Ukrajinu i Evropu ukrajinský premiér Denys Šmyhal, který se připojil prostřednictvím videohovoru. Před Ukrajinou je podle jeho slov ještě „spousta práce“, ukrajinská strana je na to ale připravena. Kromě Ukrajiny ještě v úterý zahájilo rozhovory o přistoupení Moldavsko.

„Silná Ukrajina není možná bez Evropské unie. Silná EU není možná bez Ukrajiny,“ prohlásil Šmyhal, jehož země se už třetím rokem brání ozbrojené ruské agresi. Kyjev na konferenci zastupuje místopředsedkyně ukrajinské vlády Olha Stefanišynová. I ona ještě před zahájením konference zdůraznila, že Ukrajina bude i nadále pokračovat v reformách.

„Před dvěma lety, 23. června 2022, Evropská unie oznámila, že bude stát při Ukrajině tak dlouho, jak to bude potřeba. Toto je splnění prvního slibu,“ řekla před začátkem konference Stefanišynová. S Budapeští, která se k mnohým krokům týkajícím se Ukrajiny staví odmítavě, vede podle ní Kyjev bilaterální dialog. „Doufám, že tento dialog povede k neblokování dalších rozhodnutí Maďarskem,“ dodala místopředsedkyně ukrajinské vlády.

Za historický okamžik označil úterý i předseda Evropské rady Charles Michel. Jde podle něj ale jen o začátek dlouhého procesu, který bude vyžadovat trvalé úsilí, odhodlání a podstatné reformy. Podle Michela musí tato země pokračovat zejména v boji proti korupci či posílení ekonomické stability.

8 minut
Zpravodaj Obrovský o zahájení přístupových rozhovorů EU
Zdroj: ČT24

Za historický den pro zemi, kterou Rusko stále považuje za součást své sféry vlivu, označil úterý také moldavský premiér Dorin Recean, jehož země rovněž oficiálně zahájila rozhovory o přistoupení k EU.

Od roku 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajině, čelilo sousední Moldavsko několika krizím. Ty podle Reuters příležitostně vyvolávaly obavy, že by se země mohla dostat do ruského hledáčku, od zbloudilých raket dopadajících na jeho území až po energetickou krizi vyvolanou poté, co Moskva přerušila dodávky plynu.

„Jsme velmi zasaženi brutální válkou Ruska na Ukrajině a vzájemně si pomáháme v bezpečnostních otázkách, ale také ve vstupu do EU, a budeme v tom pokračovat,“ řekl Recean.

Potřeba je jednomyslný souhlas

„Ukrajina a Moldavsko v posledních měsících dolaďovaly poslední reformy podle požadavků Evropské komise. Ta na jaře konstatovala, že z jejího pohledu je v tuto chvíli hotovo a že je pouze na členských státech, jak se k otevření přístupových rozhovorů postaví,“ popsal zpravodaj ČT Petr Obrovský.

Potřeba je totiž jednomyslný souhlas všech sedmadvaceti zemí. Jisté výhrady mělo Maďarsko kvůli postavení maďarské menšiny na Ukrajině, ale pro tuto chvíli své národní veto odložilo. „Není samozřejmě vyloučeno, že veto znovu zvedne v následujících letech. Nebo to může udělat kterýkoliv jiný členský stát,“ dodal zpravodaj.

Belgické předsednictví na konferenci zastupuje ministryně zahraničí Hadja Lahbibová, za Česko je přítomen ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), své zástupce mají mít na konferenci i ostatní členské státy EU.

Co bude následovat?

Jako první po zahájení přístupových rozhovorů následuje takzvaný screening. Evropská komise bude porovnávat evropské právo a právo Ukrajiny, respektive Moldavska.

„Bude tam hledat bílá místa a určovat, co ještě tyto dvě kandidátské země musejí do svých zákonů doplnit, aby se mohly stát plnoprávnými členy Evropské unie. Až to bude jasné, pravděpodobně někdy v příštím roce, pak dojde na otevření prvních přístupových kapitol podle témat,“ popsal Obrovský. Ukrajinský screening by podle Stefanišynové mohl trvat do konce letošního roku.

Kapitol je celkem 35 a týkají se například vlády práva, průmyslu, zemědělství či životního prostředí. „Je jisté, že se bude jednat o mnohaletý proces. Obecně se nepředpokládá, že by do EU Ukrajina a Moldavsko vstoupily ještě v tomto desetiletí. Bude to nejspíš až po roce 2030,“ dodal českotelevizní zpravodaj.

Ukrajina je navíc ve válce a Moldavsko má problémy se separatistickým Podněstřím, kde jsou ruští vojáci. Rychlost přístupových rozhovorů tak bude záviset na průběhu ruské agrese vůči Ukrajině, stejně jako na schopnosti udržet politickou vůli a motivaci.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přesto zahájení přístupových rozhovorů minulý týden uvítal. „Miliony Ukrajinců, generace našich lidí, uskutečňují svůj evropský sen. Ukrajina se coby plnoprávný člen evropského společenství vrací do Evropy, kam po staletí patří,“ uvedl na síti X. Zároveň pogratuloval Moldavsku k „významnému kroku k naší společné budoucnosti“. „Společně EU posílíme,“ napsal.

Dvořák: Je to milník, ale symbolický

„Je to určitě velice důležitý milník, ale zas na druhou stranu přiznejme si, že je to krok v podstatě symbolický, který jen zarámuje dosavadní úsilí. Je to oficiální zahájení velmi složitého a dlouhého procesu,“ uvedl ministr Dvořák.

„Čím silnější a větší Evropská unie bude, tím budeme odolnější proti útokům z dalších zemí dál na východ,“ dodal s tím, že zahájení přístupových rozhovorů je podle něj i projevem solidarity vzhledem k tomu, co se na Ukrajině odehrává. „Ukrajina je obětí brutální agrese z ruské strany a my ji musíme podporovat, i když, jak znovu říkám, bude to dlouhá cesta,“ doplnil.

Český ministr připomněl, že Česku trvaly přístupové rozhovory patnáct let a „to jsme nebyli ve válce, takže tam bych viděl ten horizont“, pokud jde o budoucí vstup země do nynější sedmadvacítky. Česko je připraveno Kyjevu během přístupového procesu pomáhat, ať již předáváním informací či zkušeností, tak vysláním expertů, kteří si ještě pamatují česká vyjednávání.

Česká diplomacie podporuje rozšíření nejen na východ, ale i na jih. Podle Obrovského jde o strategický zájem z hlediska bezpečnosti. „Je v zájmu celého východního křídla EU, aby prostor ve svém sousedství zaplnil. Aby tam byly země, které nám jsou hodnotově blízké. Pokud to sedmadvacítka neudělá, tak to udělají jiní, tedy zejména Rusko a Čína,“ domnívá se zpravodaj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Režim na českých hranicích bude odpovídat mezinárodnímu právu, řekl Rakušan

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v pátek jednal se svým německým protějškem Alexanderem Dobrindtem o kontrolách na hranicích, které Berlín zpřísnil na začátku května po nástupu nové vlády. Rakušan po schůzce prohlásil, že mezinárodní bezpečnostní situace není jednoduchá, a tak německé kroky chápe. V zájmu Česka však podle něj je, aby byl zachován schengenský prostor. Obě země podle něj budou postupy na hranicích ladit. Po 7. červnu se setkají a opatření na další týdny či měsíce vyhodnotí.
14:54Aktualizovánopřed 5 mminutami

WP popsal, jak Írán pomohl Rusku zasypat Ukrajinu drony

Rusko mělo dříve problémy s vývojem vlastních dronů s dlouhým doletem. Platilo to ale jen do doby, než mu Írán prodal příslušnou technologii. Partnerství na výrobě dronů íránské konstrukce na ruské půdě výrazně posílilo dronový průmysl Moskvy, uvádí zpráva, na kterou upozornil The Washington Post (WP). Výsledkem je, že na Ukrajinu v poslední době útočí stovky ruských bezpilotních strojů denně.
před 9 mminutami

Dva druhy invazních termitů se zkřížily. Výsledkem je „superškůdce“

Dva druhy už tak nebezpečných invazních termitů se na Floridě dokázaly zkřížit. Výsledný hybrid má vlastnosti, které i jemu umožnují šíření – a to na místě, které má ideální podmínky pro to, aby se druh dostal i do jiných částí světa.
před 32 mminutami

Úředník slovenského resortu kultury odnesl z muzea Donatellovu bustu

Ze Spišského muzea ve slovenské Levoči zmizela busta mladé ženy od renesančního umělce Donatella, informoval slovenský server Aktuality.sk. Podle něj ji z depozitáře za doprovodu policie v kuklách ve čtvrtek odnesl generální tajemník služebního úřadu ministerstva kultury a nejbližší spolupracovník ministryně Martiny Šimkovičové Lukáš Machala na dosud neznámé místo. Dílo, jehož pravost se potvrdila teprve začátkem letošního roku, mělo být zpřístupněno veřejnosti na podzim.
před 2 hhodinami

Soud zprostil slovenského exministra obžaloby za výroky k ruské agresi

Někdejší slovenský ministr spravedlnosti a bývalý šéf nejvyššího soudu Štefan Harabin nespáchal trestný čin svým příspěvkem na sociální síti ohledně plnohodnotné ruské agrese na Ukrajině, rozhodl slovenský soud. Rozsudek zatím není pravomocný, žalobce ohlásil odvolání k nejvyššímu soudu.
před 2 hhodinami

Ukrajina navyšuje výrobu zbraní

Výrobní kapacita ukrajinského obranného průmyslu se loni zvýšila šestinásobně. Ruskem napadená země tak podle odhadů analytiků zhotovila zbraně za více než deset miliard dolarů (přes 220 miliard korun). V příštích letech tuto částku hodlá ztrojnásobit. Německo tento týden oznámilo, že bude Kyjevu financovat výrobu zbraní dlouhého doletu.
před 3 hhodinami

Evropská kosmická agentura slaví půlstoletí. Světu dala nejen Webbův teleskop

Už pět desítek let má Evropská unie vlastní vesmírnou agenturu. Ta si za tu dobu připsala řadu úspěchů – například vypuštění dalekohledu Jamese Webba v hodnotě miliard dolarů před čtyřmi roky nebo vyslání sondy, která jako první obíhala kolem komety.
před 4 hhodinami

Poláci vyberou prezidenta, čeká se těsný výsledek

Rozhodující druhé kolo polských prezidentských voleb, které se uskuteční tuto neděli, bude překvapivě napínavé. V prvním kole sice podle očekávání vyhrál Rafal Trzaskowski z vládní Občanské koalice (KO), ale jeho náskok před kandidátem opozičního Práva a spravedlnosti (PiS) Karolem Nawrockým byl těsný. Podobně vyrovnané zůstávají i průzkumy před druhým kolem hlasování.
před 4 hhodinami
Načítání...