Ukrajina se o další krůček přiblíží ke svému evropskému snu. V úterý začnou v Lucemburku formální rozhovory o jejím přistoupení do Evropské unie, čemuž předcházelo páteční schválení vyjednávacích rámců členskými zeměmi. K tomuto milníku Ukrajina urazila trnitou cestu poznamenanou dekádou ruské agrese.
V zimě roku 2013 se na náměstí Nezávislosti v Kyjevě sešly davy Ukrajinců, kteří si vybrali jinou cestu, než kterou chtěla tehdejší vláda – cestu na Západ, nikoliv na Východ. „Jsme na tomto náměstí, protože Evropa se řídí podle zákonů. A ty platí stejně pro prezidenta jako pro běžného občana,“ řekl tehdy demonstrant Vladimir.
Rozbuškou se pro Ukrajince stalo rozhodnutí tehdejší vlády pozastavit přípravy k podpisu asociační dohody s Evropskou unií. Když zvláštní policejní jednotky Berkut začaly protesty násilně rozhánět, napětí vyvrcholilo bojem přímo na kyjevském náměstí. Dvacátého února 2014 neznámí snajpeři v aleji vedle Majdanu zavraždili nejméně stovku lidí.
Mohutné protesty nakonec vedly ke svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče.
V červnu téhož roku Ukrajina rukou prezidenta Petra Porošenka podepsala ekonomickou část asociační dohody, čímž dokončila první dramatický krok k evropskému směřování. Do krvavých únorových událostí ale tato cesta nebyla tak zřejmá – podle průzkumů z přelomu let 2013 a 2014 si vstup do EU přálo 55 procent lidí, zbytek dotázaných dával přednost celní unii s Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem.
Cestu do EU komplikuje ruská agrese, zároveň ale zvedá podporu obyvatel
Rusko ale mezitím anektovalo Krym a rozpoutalo válku na východě Ukrajiny. „Podpis dohody nevyřeší problémy, ale znamená začátek velmi, velmi těžké práce. Dokud trvá válka, bude pro nás velmi těžké zvednout se na nohy,“ prohlásila tehdy expremiérka země Julija Tymošenková.
A válka se znovu v plné míře projevila v únoru 2022. Čtvrtý den ruské invaze Kyjev oficiálně podal žádost o členství v EU. O další čtyři měsíce později získala země kandidátský status a Evropská komise následně doporučila zahájit přístupová jednání.
Pro udržení svého postavení se musela Ukrajina zaměřit na reformní agendu mimo jiné v soudnictví a v boji proti korupci. A v úterý zemi čeká formální zahájení přístupových rozhovorů. „Jsou to skutečně historické okamžiky. Ukrajina je a bude součástí jednotné Evropy,“ komentoval vývoj současný prezident Volodymyr Zelenskyj.
Podporu Ukrajinců pro členství v Unii ruská agrese viditelně posílila. V prvním roce invaze bylo pro vstup 91 procent dotázaných. V loňském roce toto číslo kleslo, ale jen o několik procent. Nejvýrazněji se podpora projevila na východě země, který míval s Moskvou silnější vazby. Ruské útoky na civilní budovy za bílého dne tento trend posílily.
Proces vstupu může trvat pět i deset let, říká bruselský zpravodaj
Nehledě na svůj formální ráz jsou rozhovory důležitým krokem, který odstartuje další, těsnější etapu vztahů mezi Kyjevem a Bruselem. Potenciální překážku ale může i poté představovat nejasný postoj Maďarska. I proto unijní představitelé zvolili termín do 1. července, kdy předsednictví v Radě přebírá právě Budapešť. Mezi diplomaty se objevily obavy, že Maďarsko by nemuselo na jednání s Ukrajinou klást odpovídající důraz.
Úterkem začínají přístupové rozhovory a měsíce trvající proces takzvaného sceeningu, kdy bude Evropská komise posuzovat a porovnávat evropské právo s tím ukrajinským a hledat, co musí země doplnit. Pak se teprve začnou řešit konkrétní témata sloučená do kapitol neboli clustrů. Rozhodnutí o zahájení jednání o jednotlivých souborech témat i jejich uzavření ale musí jednomyslně odsouhlasit všechny členské státy.
„To je proces, který může trvat roky, klidně pět, možná deset let. Je těžké odhadovat, jak se dlouhodobě promění politické nastavení jak v Kyjevě, tak na úrovni členských zemí,“ přiblížil zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský. Některé země, mezi nimi například Nizozemsko, už nyní avizovaly, že budou ke vstupu Ukrajiny skeptické a budou vyžadovat výjimky, což bude termín vstupu oddalovat, doplnil Obrovský.
Ukrajině cestu ke členství v Unii komplikují dlouhodobé problémy, jako je korupce, velký vliv oligarchů na politiku nebo kvalita státní správy. Evropská komise tak nyní pracuje na tom, aby na Ukrajině byla zajištěna vláda práva, a snaží se zemi posunout k reformám v nezávislosti justice, omezení lobbingu nebo zajištění fungování svobodných pluralitních médií a ochrany národnostních menšin.
„Ukrajina má před sebou dlouhou cestu, bude muset vyjednávat v celé řadě oblastí, bude muset přijmout velké množství evropských norem do svého práva a celou věc bude ovlivňovat průběh ruské agrese,“ shrnuje zpravodaj.
