Euromajdan

Ukrajina se o další krůček přiblíží ke svému evropskému snu. V úterý začnou v Lucemburku formální rozhovory o jejím přistoupení do Evropské unie, čemuž předcházelo páteční schválení vyjednávacích rámců členskými zeměmi. K tomuto milníku Ukrajina urazila trnitou cestu poznamenanou dekádou ruské agrese.

Všechny násilné trestné činy proti účastníkům Revoluce důstojnosti před deseti lety včetně vražd spáchali příslušníci ukrajinských bezpečnostních složek na příkaz tehdejší ukrajinské vlády silně ovlivněné Ruskem. Tento týden, kdy si Ukrajina připomíná výročí masakru demonstrantů v centru Kyjeva, to uvedla ukrajinská prokuratura. Tehdejší ukrajinská vláda a její bezpečnostní složky podle vyšetřovatelů spolupracovaly s ruskou Federální bezpečnostní službou (FSB).

Krátce po útěku Viktora Janukovyče a stažení policejních sil z Kyjeva 22. února 2014 se demonstranti z Majdanu i běžní obyvatelé hlavního města vydali do prezidentské rezidence Mežyhirja. Našli ji opuštěnou. Davy si v klidném úžasu prohlížely závratné bohatství včetně drahého nábytku, sbírky automobilů nebo minizoo, které Janukovyč za léta u moci nashromáždil. Přišedší objevili i dokumenty, které se prezidentův tým pokusil utopit v jezeře. Z areálu se poté stalo muzeum.

Dne 20. února 2014 se režim Viktora Janukovyče pokusil rozehnat téměř čtyřměsíční protivládní protesty na kyjevském Náměstí Nezávislosti (Majdan Nezaležnosti) a v okolí ostrou střelbou. Policejní odstřelovači pálili do davu a zabili desítky lidí. Demonstranti se odmítli vzdát a eskalace po složitých peripetiích skončila v následujících dvou dnech útěkem prezidenta, přechodem velké části poslanců jeho strany do tábora tehdejší opozice a ustavením nového vedení státu. Majdan oplakával oběti a slavil vítězství.

Před deseti lety, v únoru 2014, vrcholily v Kyjevě několikaměsíční protesty. Vyvolal je obrat prezidenta Viktora Janukovyče, který náhle a po tlaku z Moskvy odstoupil od podpisu Asociační dohody s Evropskou unií. A zesílily poté, co se policie pokusila brutálním zásahem demonstranty rozehnat. Dvacátého února se policisté chopili zbraní s ostrými náboji, demonstranti palbu opětovali a výsledkem byly desítky mrtvých. Poté režim ustoupil a padl. V nejvypjatějším dni v Kyjevě natáčel mimo jiné zpravodaj České televize Jakub Szántó.

Před deseti lety vrcholily několikaměsíční protesty známé jako Euromajdan či Revoluce důstojnosti. Socioložka Olga Onuchová se svým týmem prováděla po celou dobu výzkum účastníků přímo na místě. V rozhovoru vyvrací některé mýty o demonstracích a popisuje klíčovou roli aktivní občanské společnosti v hájení demokracie a později i samotné existence Ukrajiny tváří v tvář ruské hrozbě.

Čtyřměsíční protivládní demonstrace na Ukrajině vedly k útěku prezidenta a ustavení nového vedení státu. Přinášíme podrobný popis procesu změny.

„Teple se oblečte, vezměte deštníky, čaj, kávu a přátele.“ Takto zněla jedna z prvních výzev k protestům, které vešly ve známost jako Euromajdan. Na kyjevském náměstí Nezávislosti se přesně před deseti lety, pozdě večer 21. listopadu, sešly první skupinky lidí nespokojených s tím, že tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč odmítl podepsat asociační dohodu s EU. Co začalo jako protest proti jednomu kroku hlavy státu, se postupně, i v důsledku brutální reakce bezpečnostních složek, změnilo v protirežimní Revoluci důstojnosti. Záhy po jejím vítězství se Ukrajina stala terčem ruské agrese, které se brání už téměř deset let.

Nic na Ukrajině se nedá udělat bez Viktora Medvedčuka, věřil ve své době šéf Kremlu Vladimir Putin. Ukrajinský politik byl ve své zemi prodlouženou rukou Moskvy, jejíž vliv tam pomáhal šířit. Zfalšoval pro Kreml ukrajinské prezidentské volby, podílel se na Minských dohodách, které zakonzervovaly konflikt v Donbasu, či vedl politickou stranu, která na Ukrajině prosazovala myšlenky ruského vedení. Po svém pádu, na jehož konci bylo obvinění z velezrady a zatčení ukrajinskou rozvědkou, se stal součástí výměny zajatců mezi Kyjevem a Moskvou. Ukrajinská strana nyní tvrdí, že Medvedčuk je v Moskvě, ale že s otevřenou náručí ho tam nečekali.

Překvapivě skromný seznam české a slovenské literatury o zatím poslední evropské válce doplnil cenný titul. Slovenský novinář Denníku N Tomáš Forró vydal knihu nazvanou Donbas. Ta je výsledkem jeho cest na východ Ukrajiny a velkého množství rozhovorů s tamními bojovníky, aktivisty, politiky i obyčejnými lidmi z obou stran.