Ve Lvově na západě Ukrajiny byl v sobotu zabit předseda ukrajinského parlamentu z let 2016 až 2019 Andrij Parubij, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj uvedl, že Parubij se stal obětí střelce. Prokuratura podle agentury AFP událost vyšetřuje jako vraždu.
Policie oznámení o střelbě ve Frankivské čtvrti na jihozápadě Lvova přijala kolem poledne místního času (11 hodin dopoledne SELČ). Oběť zemřela na místě. Server The Kyiv Independent píše, že úřady se nevyjádřily k tomu, kdo by mohl být pachatelem činu ani jaký mohl být jeho motiv. Podle zdrojů, na které se odvolává veřejnoprávní stanice Suspilne, byl údajný střelec oblečen jako kurýr zásilkové služby a jel na elektrokole. Policie na místě činu našla sedm nábojnic.
Starosta Lvova Andrij Sadovyj řekl, že nalezení vraha a objasnění okolností útoku je nanejvýš důležité. „Jedná se o otázku bezpečnosti v zemi ve válce, kde, jak vidíme, neexistují zcela bezpečná místa,“ napsal. Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková mluvila o „hluboké ztrátě pro zemi“ a vyzvala k okamžitému vyšetření vraždy.
Členem Nejvyšší rady, tedy parlamentu, byl Parubij od roku 2007. V současném parlamentu byl poslancem za stranu Evropská solidarita Zelenského předchůdce v prezidentském úřadu Petra Porošenka. Zelenskyj vyjádřil soustrast rodině a blízkým tohoto politika.
Podle ukrajinisty Davida Svobody nebyl v současnosti Parubij vnímán jako možný Zelenského vyzyvatel, byť kdysi nemusel být jejich pohled stejný. „Volodymyr Zelenskyj byl dlouhou dobu – a to stálo za jeho politickým vzestupem – představitelem vlažného, málo patriotického trendu, který na Ukrajině mínil rozmělnit přílišnou dychtivost původních revolucionářů z časů ‚revoluce důstojnosti‘. Samozřejmě že vývoj ze Zelenského udělal jiného člověka a dnes vystupuje jako symbol zmužilosti a obrany Ukrajině. Na každý pád Parubij nemohl současné prezidentské administrativě nijak překážet,“ uvedl Svoboda.
Demonstroval proti Sovětům, podílel se na Euromajdanu
Parubij v posledních letech existence Sovětského svazu ve Lvově organizoval první protisovětské demonstrace, za politické aktivity byl dvakrát zatčen, uvádí Rádio Svoboda. Jeho příbuzní za druhé světové války byli příslušníky Ukrajinské povstalecké armády (UPA) bojující proti Polákům, Sovětům i nacistům.
Na začátku devadesátých let patřil Parubij k zakladatelům ultranacionalistické Sociálně-národní strany Ukrajiny, která se v roce 2004 přejmenovala na Svoboda. V tom samém roce se podílel na takzvané Oranžové revoluci, posléze i na událostech z přelomu let 2013 a 2014 označovaných jako Euromajdan, které vedly ke svržení tehdejšího proruského prezidenta Viktora Janukovyče.
Vlivný muž národní bezpečnosti
Lvovský politik Parubij patřil k vůdcům masových protestů v Kyjevě, v červnu 2014 se stal šéfem vlivné Rady národní bezpečnosti a obrany, což je výkonný orgán pro otázky národní bezpečnosti a obrany. Bylo to v době, kdy Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a Ruskem koordinované síly na východě Ukrajiny zahájily boje proti jednotkám Kyjeva.
Bývalý prezident Petro Porošenko prohlásil, že zabití Parubije bylo „výstřelem do srdce Ukrajiny“. „Andrij byl velký člověk a opravdový přítel. Proto se mstí, toho se bojí,“ míní. Ocenil Parubijův přínos k budování ukrajinské armády. Ministr zahraničí Andrij Sybiha popsal Parubijeho jako „patriota a státníka, který se zasloužil o obranu svobody, nezávislosti a suverenity Ukrajiny“.
Zapojení Ruska není jisté
Úředníci zatím neuvedli, zda má vražda přímou souvislost s válkou vedenou Ruskem proti Ukrajině. „Pravděpodobnost, že to byly ruské tajné služby, nebude malá,“ připustil ve vysílání ČT24 v souvislosti se střelbou bezpečnostní expert z Karlovy Univerzity Vlastislav Bříza.
„Funkce předsedy ukrajinského parlamentu sice není tak zásadní, nicméně historie onoho politika je bohatší,“ připomněl s odkazem na Parubijiho zapojení do Oranžové revoluce a Euromajdanu. Zdůraznil ale, že o viníkovi střelby a dalších podrobnostech není zatím nic známo.
Že mohla být akce namířená proti Parubijimu organizovaná ruskou stranou, případně s pomocí proruských struktur na Ukrajině, připouští i ukrajinista David Svoboda. Rukopis provedení podle něho svědčí o promyšleném plánování.
Loni v červenci byla ve Lvově zastřelena politička a jazykovědkyně Iryna Farionová, známá radikálním prosazováním ukrajinštiny v zemi, ve které část obyvatel mluví rusky. Někteří lidé ji kvůli tomu vinili z podněcování k nenávisti na základě jazykových preferencí. Ukrajinské úřady tehdy nevyloučily, že by do její vraždy mohlo být zapojeno Rusko.




