Lucemburk

Firmy realitního magnáta Radovana Vítka se podle lucemburského soudu dopouštěly manipulací při ovládnutí developera Orco. O definitivním verdiktu potvrzujícím závěry lucemburské Komise pro dohled nad finančním trhem (CSSF) informoval server Seznam Zprávy. Samotný Vítek zatím verdikt veřejně nekomentoval.

Ukrajina se o další krůček přiblíží ke svému evropskému snu. V úterý začnou v Lucemburku formální rozhovory o jejím přistoupení do Evropské unie, čemuž předcházelo páteční schválení vyjednávacích rámců členskými zeměmi. K tomuto milníku Ukrajina urazila trnitou cestu poznamenanou dekádou ruské agrese.

Evropská unie (EU) potvrdila 1,4 miliardy eur (v přepočtu zhruba 34,9 miliardy korun) z výnosů ruských aktiv zmrazených v Evropě pro Ukrajinu. Uvedl to šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání ministrů zahraničí členských států EU v Lucemburku. První část peněz určených na vojenskou pomoc Kyjevu by měla do Ruskem napadené země zamířit příští týden. Platby dosud blokovalo Maďarsko, avšak podle analýz právníků z Rady EU Budapešť nemůže vyslání peněz zastavit. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó už podle agentury Reuters uvedl, že maďarský právní tým zkoumá, jak rozhodnutí zpochybnit.

Evropský parlament (EP) je přímo volenou institucí Evropské unie, která reprezentuje zájmy občanů jednotlivých členských států. Podílí se na schvalování směrnic a nařízení, tedy evropských norem, musí odsouhlasit rozpočet Evropské unie a má i řadu významných kontrolních funkcí – schvaluje Evropskou komisi, kterou může také odvolat. O všech 720 poslancích rozhodnou volby, které se v členských státech konají od 6. do 9. června. V Česku budou volební místnosti otevřeny v pátek 7. a v sobotu 8. června.

Mezi muslimskými komunitami v západní Evropě se kvůli válce na Blízkém východě rychle šíří napětí. Po pondělní vraždě dvou Švédů v Bruselu mají policie v mnoha zemích vysoký stupeň pohotovosti. Radikální muslimové navíc organizují spolu s krajní levicí demonstrace na podporu Palestinců. Ty berlínské opakovaně přerostly v pouliční násilí. Ministři vnitra zemí EU se v Lucemburku shodli na tom, že vidí řešení zejména v deportacích neúspěšných žadatelů o azyl.

Antimonopolní úřady v zemích Evropské unie mohou zakázat velkým technologickým firmám jako Meta zpracovávat osobní data uživatelů. Konstatoval to v úterý Soudní dvůr EU, jehož rozhodnutí otevírá cestu k rozšíření dohledu nad praktikami dominantních internetových hráčů v unijních zemích.

Lídři evropských zemí, Evropské unie a mluvčí Severoatlantické aliance (NATO) shodně uvedli, že dění v Rusku bedlivě sledují. Paříž a EU vyjádřily podporu Ukrajině, Londýn varoval před cestami do Ruska poté, co šéf Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenin Prigožin začal podnikat kroky, které Rusko označilo za ozbrojenou vzpouru. Zelenskyj dopoledne označil dění v Rusku za „naprostou slabost“, ve večerním videoprojevu sdělil, že „pánové Ruska nic neovládají“. Události okomentovali i čeští představitelé.

Evropská komise (EK) zahájila s Polskem řízení kvůli novému zákonu, který zřizuje komisi posuzující ruský vliv v zemi. Po středečním zasedání kolegia komisařů to řekl místopředseda unijní exekutivy Valdis Dombrovskis. Komise podle něj odešle do Varšavy dopis požadující bližší vysvětlení možných dopadů normy, Brusel má totiž obavy z oslabení demokratických principů v zemi. Zákon by podle kritiků mohl bez soudu zabránit politickým oponentům vládnoucí strany ve výkonu veřejných úřadů.

Soudní dvůr Evropské unie řeší, komu může policie odebírat DNA. Obrátil se na něj tuzemský Nejvyšší správní soud (NSS). Ten už několikrát rozhodl, že policie musí pořízení každého vzorku zvažovat, legislativa nicméně umožňuje stěr u všech lidí podezřelých z úmyslných trestných činů.

Firma ExxonMobil oznámila, že ve středu podala žalobu na Evropskou unii ve snaze vynutit si zrušení nedávno schváleného plánu odebrat dodavatelům fosilních paliv část mimořádných zisků. Nadnárodní těžařská společnost, která letos zaznamenala rekordní zisk, má za to, že EU novou daní překročila své pravomoci. Píše to list Financial Times (FT), který krok označuje za dosud nejvýznamnější reakci ropného průmyslu na unijní opatření.

V Lucemburku se nově nachází i ulice Václava Havla, výtvarník Jiří David do ní vytvořil instalaci odkazující na slavný výrok prvního českého prezidenta. Větu, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí, si kolemjdoucí mohou přehrát, zároveň se odráží v objektu z betonu a plexiskla. David už před dvaceti lety vzdal Havlovi hold neonovým srdcem nad Pražským hradem.

V Lucemburku jednali unijní ministři vnitra o současné migrační situaci. Podle českého zástupce Víta Rakušana (STAN) je nutné spolupracovat s balkánskými státy, zejména Srbskem. Ministr zároveň oznámil, že se se slovenským protějškem Romanem Mikulcem shodli na úpravě smlouvy o vracení migrantů a na vytvoření nové dohody o policejní spolupráci. Rakušan před začátkem jednání zmínil, že evropským partnerům představí návrh k reformě azylové a migrační politiky, který „hledá rovnováhu mezi solidaritou a zodpovědností“.

Soudní dvůr Evropské unie zamítl žaloby dvou firem patřící do koncernu Agrofert – Primagry a Mlékárny Hlinsko – na Evropskou komisi. Označil je za nepřípustné. České televizi to sdělil mluvčí soudu Balázs Lehóczki, rozhodnutí je také dostupné na webu instituce. Koncern v reakci zdůraznil, že vítá názor soudu o právní nezávaznosti dopisu, jímž Komise zákaz poskytování dotací uložila. Firmy Komisi žalovaly kvůli pozastavení dotací pro Agrofert v souvislosti s auditem ke střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO).

O dobrovolných relokacích ukrajinských uprchlíků z nejvíc zasažených zemí, jako jsou Polsko nebo Česko, jednali v Lucemburku unijní ministři vnitra. Pokud se zvedne nová uprchlická vlna, mohly by se podle Víta Rakušana (STAN) vytvořit autobusové koridory z Ukrajiny rovnou na západ. Klíčový je podle něj v desetibodovém programu pomoci Ukrajině jednotný evropský registrační systém, který umožní uprchlíky zaznamenat.

Používání automatických filtrů na třídění filmů či hudby šířené uživateli internetu neporušuje svobodu projevu a přístupu k informacím. Rozhodl o tom Soudní dvůr Evropské unie, který zamítl žalobu Polska namířenou proti automatickému odstraňování obsahu chráněného autorskými právy. Podle soudu unijní pravidla zaručují, že kontrola ze strany například YouTube a dalších internetových služeb nevede ke smazání legálně sdílených děl.

Evropská komise oznámila Polsku, že mu z fondů Evropské unie strhne část pokuty uložené kvůli pokračování provozu Dolu Turów. První část dluhu, který má Polsko jako vůbec první země platit za neuposlechnutí příkazu unijního soudu, činí přibližně 15 milionů eur (363 milionů korun). Částku musí Polsko platit bez ohledu na to, že Praha minulý týden po uzavření mezivládní dohody s Varšavou stáhla u unijního soudu v Lucemburku žalobu. Jedna z podmínek dohody, bariéra mající zabránit odtoku podzemních vod z Česka, je po dvou letech stavby dokončena.

Evropská komise vyzvala Polsko, aby zaplatilo pokutu za to, že i přes rozhodnutí unijního soudu neukončilo činnost disciplinární komory, tedy orgánu, který se zabývá prohřešky soudců. Varšava má na reakci 45 dní. Mluvčí polské vlády Piotr Müller podle agentury PAP řekl, že Varšava podnikne takové právní kroky, aby nedopustila porušování unijních smluv.

Soudní dvůr Evropské unie začal projednávat česko-polský spor o těžbu v polském hnědouhelném dole Turów. Český zástupce se pokusil soud přesvědčit, že Polsko prodloužením těžby v dole porušuje unijní právo. Varšava podle něj dostatečně neposoudila vliv další těžby na životní prostředí a ta i proto probíhá nelegálně. Polská strana české námitky opět odmítla jako neopodstatněné. Generální advokát soudu by měl své stanovisko zveřejnit přibližně do dvou měsíců, samotný verdikt lze čekat v první polovině příštího roku.

K sídlu Soudního dvora EU se sjely stovky polských odborářů z organizace Solidarita (Solidarność) kvůli nedávnému rozhodnutí tribunálu ohledně uzavření Dolu Turów nedaleko českých hranic. Následně se demonstranti přesunuli před české velvyslanectví v Lucembursku, kde velvyslanci Vladimíru Bärtlovi předali petici. Protest byl pokojný, někteří účastníci pouze odpalovali dýmovnice a dělobuchy. Policie uzavřela oblast kolem sídla soudu i ambasády drátěným plotem, na situaci dohlížely stovky těžkooděnců s obrněnými vozidly.

Unijní představitelé i polští politici řeší dopady rozhodnutí polského Ústavního soudu. Eurokomisařka Věra Jourová varuje před rozpadem Unie, pokud se proti verdiktu nepostaví. Soud rozhodl, že část unijních smluv týkajících se justice je v rozporu s domácí ústavou. Nález umožňuje polské vládě nerespektovat část verdiktů unijního tribunálu v Lucemburku, který opakovaně zpochybnil soudní reformu v zemi.

Zaměstnavatelé mají za určitých okolností právo zakázat muslimským ženám zakrývat si v práci hlavu či obličej v souladu s požadavky jejich víry. Rozhodl o tom Soudní dvůr Evropské unie, který řešil spor dvou německých muslimek postihovaných zaměstnavateli za nošení šátků. Soud zákazy islámských šátků umožnil již prvním podobným verdiktem v roce 2017. Nyní soudci konstatovali, že národní soudy mohou při rozhodování sporů přihlížet ke specifickým místním podmínkám, které mohou být například vůči projevům víry vstřícnější.

Zástupci vlád členských zemí Evropské unie se v úterý po roce a půl vrátili k dlouhodobě probíhajícímu řízení s Varšavou a Budapeští. Situace kolem vlády práva a evropských hodnot v Polsku a Maďarsku se v poslední době zhoršuje, řekla před jednáním s ministry místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Jedním z dokladů horšící se situace je nový maďarský zákon zakazující na školách materiály zobrazující homosexualitu či změnu pohlaví nebo například polská soudní reforma, doplnil zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský.

Evropská komise (EK) nebude čekat na verdikt Soudního dvora Evropské unie a pravděpodobně začne využívat nová pravidla podmiňující čerpání z unijních fondů dodržováním principů právního státu. Uvedla to místopředsedkyně EK Věra Jourová, podle níž unijní exekutiva předložila členským zemím a Evropskému parlamentu podrobnosti využití tohoto mechanismu a zároveň už pracuje na hodnocení jednotlivých zemí.

YouTube a další internetové platformy nenesou za běžných okolností odpovědnost za porušování autorských práv u videí a dalších souborů sdílených uživateli. Rozhodl o tom Soudní dvůr Evropské unie. Pokud by však provozovatelé sociálních sítí vědomě přispívali k šíření chráněných děl, mohli by porušovat právo i oni, dodal nejvyšší orgán unijní justice.