Soudní dvůr Evropské unie řeší, komu může policie odebírat DNA. Obrátil se na něj tuzemský Nejvyšší správní soud (NSS). Ten už několikrát rozhodl, že policie musí pořízení každého vzorku zvažovat, legislativa nicméně umožňuje stěr u všech lidí podezřelých z úmyslných trestných činů.
Čeští soudci se ptají Soudního dvora EU, komu smí policisté odebírat DNA
Odebírání vzorků DNA posoudí v Lucemburku (zdroj: ČT24)
Policie buduje databázi DNA už dvacet let, průběžně do ní ukládá profily pachatelů. Přesto v ní třeba recidivista Zdeněk Strelecký nebyl. Jako pachatele vraždy a znásilnění ho odhalil až největší plošný sběr DNA v dějinách české kriminalistiky.
„Na světě jsou pouze dvě osoby, u kterých by mohl tento vzorek odpovídat, to znamená pan obžalovaný a jeho otec, jemuž bylo více než šedesát let. S ohledem na další důkazy je ten vzorek naprosto dostačujícím, usvědčujícím důkazem,“ vysvětluje předseda trestního senátu Krajského soudu v Ústí nad Labem Jiří Bednář.
Zákon nestanovuje žádná pravidla, jak dlouho může informace o DNA v databázi zůstat, určuje to policie neveřejným vnitřním pokynem. Loni s žalobou proti odebrání a uchovávání svého vzorku uspěl bývalý ministerský náměstek – v minulosti potrestaný v dotační kauze.
Policejní prezidium tvrdí, že odsouzený exnáměstek měl za sebou několik přestupků a hrozila u něj recidiva. Proti rozhodnutí, že má policie profil DNA z databáze smazat, proto prezidium podalo kasační stížnost.
Než Nejvyšší správní soud rozhodne, chce z Lucemburku závazný výklad, jestli česká pravidla sbírání a nakládání se vzorky DNA neporušují ta evropská. „Nejvyšší správní soud považuje českou úpravu (…) v řadě ohledů za neslučitelnou s (…) judikaturou Soudního dvora EU a Evropského soudu pro lidská práva,“ píše se v usnesení NSS. Lucemburští soudci by měli rozhodnout do dvou let.
Brněnští soudci kritizují třeba to, že v českých zákonech chybí jasné rozlišení, u kterých trestných činů může být DNA odebrána. Policie i ministerstvo vnitra odmítají, aby byla databáze omezená jen na násilné zločiny.