Evropská komise (EK) zahájila s Polskem řízení kvůli novému zákonu, který zřizuje komisi posuzující ruský vliv v zemi. Po středečním zasedání kolegia komisařů to řekl místopředseda unijní exekutivy Valdis Dombrovskis. Komise podle něj odešle do Varšavy dopis požadující bližší vysvětlení možných dopadů normy, Brusel má totiž obavy z oslabení demokratických principů v zemi. Zákon by podle kritiků mohl bez soudu zabránit politickým oponentům vládnoucí strany ve výkonu veřejných úřadů.
Evropské řízení s Polskem zahájeno. Komise je proti zákonu o ruském vlivu
Polský prezident Andrzej Duda po kritice normy ze strany Evropské unie a Spojených států minulý pátek oznámil, že zákon navrhuje změnit. Předtím jej sice podepsal, dodal však, že věc pošle k posouzení ústavnímu soudu. Podle Dudy by v komisi neměli zasedat poslanci, ale odborníci.
Lidem, u nichž dojde k závěru, že jednali pod ruským vlivem, by nový orgán měl mít pravomoc na deset let zabránit v získání bezpečnostní prověrky nebo zakázat práci v pozicích s odpovědností za veřejné prostředky. Tím by je Komise prakticky diskvalifikovala z veřejných funkcí. Polská opozice se obává možné snahy ovlivnit podzimní parlamentní volby.
EK dohlíží na dodržování unijních smluv, v nichž jsou zakotveny také demokratické principy. Varšava by podle obvyklých pravidel měla dostat dva měsíce na reakci. Pokud její odpověď Brusel neuspokojí, může řízení pokračovat a skončit až podáním žaloby k unijnímu soudu.
„Náš cíl je jasný: prozkoumat a omezit ruské vlivy v Polsku a v Evropě. Jsme přesvědčeni, že (tento cíl, pozn. red.) by měl spojovat všechny demokratické státy a instituce. Klidně předáme právní a faktické argumenty v této věci poté, co se seznámíme s pochybami Evropské komise,“ napsal na Twitteru polský ministr pro záležitosti EU Szymon Szynkowski vel Sek. Podle polských médií by EK měla Varšavu oficiálně vyrozumět ve čtvrtek.
Opoziční poslankyně Izabela Leszczynová se ironicky dotázala, zda ministr bude při obhajobě „banditské komise“ namířené podle ní proti opozičnímu vůdci Donaldu Tuskovi stejně efektivní jako své při snaze uvolnit stále zablokované peníze z unijního fondu obnovy pro Polsko.
Náměstek ministra spravedlnosti Sebastian Kaleta obvinil polskou opozici z donášení do Bruselu a na sociálních sítích se ptal, zda by opoziční politici alespoň jednou nemohli do Bruselu vzkázat, aby se nevměšoval do polských záležitostí.
Unie řeší s Polskem několik sporů
Brusel zahájil s Varšavou hned několik obdobných řízení, která se týkají porušování unijních hodnot. Polsko je ve sporu s EU hlavně kvůli reformě justice, jejíž části podle Evropské komise ohrožují nezávislost soudnictví v zemi. Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) tvrdí, že soudní reformy jsou nutné, aby se systém zbavil zbytků komunismu.
Polsko v rámci této reformy v prosinci 2019 přijalo zákon měnící vnitrostátní pravidla organizace obecných soudů a polského nejvyššího soudu. Podle komise předpis, který svěřil rozhodování o kárných prohřešcích soudců do rukou disciplinární komoře, jejíž nezávislost není zaručena, omezil nezávislost polských soudů.
Soudní dvůr Evropské unie tedy v létě 2021 výslovně rozhodl, že disciplinární komora polského nejvyššího soudu není v souladu s unijním právem. Polská vláda následně oznámila, že činnost orgánu ukončí. Komise však v září 2021 konstatovala, že komora nadále pokračuje v projednávání dříve zahájených případů. Unijní exekutiva proto soud požádala o udělení pokuty. Soudci v Lucemburku na konci října 2021 rozhodli, že Polsko bude platit milion eur denně, dokud komoru zcela nezruší.
