Ruský vliv

Málo viditelná a možná překvapivá tvář soupeření mezi Kyjevem a Moskvou se odehrává v severozápadní a centrální Africe – tedy v regionech, do kterých se silně tlačí Rusko. Ukrajina se i tady snaží nabídnout alternativu. Od začátku plnohodnotné ruské války poslal napadený stát do celkem dvanácti afrických zemí na 300 tisíc tun potravin. Například Mauritánii už Kyjev nabídl i obrannou spolupráci při výcviku vojáků. Když vloni uštědřili rebelové v Mali bolestivou porážku ruským žoldákům, opírali se i o účinnou ukrajinskou pomoc. I to signalizuje, že Kyjev a Moskva soupeří všemi dostupnými prostředky.

Svět je podle Radka Vondráčka (ANO) na „hraně jaderného konfliktu“ a o to víc je potřeba tlačit na ukončení bojů. Uvedl to v Událostech, komentářích. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) míní, že Vondráček svými slovy o eskalaci konfliktu kopíruje ruskou pozici. Kreml podle ní chce, aby si svět myslel, že je na pokraji jaderného konfliktu. Oba politici se však shodli na tom, že Ukrajina má právo se bránit, a zdůraznili potřebu investic do české obrany. Podle šéfky dolní komory nesmí v otázce obrany docházet k „politikaření“.

Evropská komise (EK) zahájila s Polskem řízení kvůli novému zákonu, který zřizuje komisi posuzující ruský vliv v zemi. Po středečním zasedání kolegia komisařů to řekl místopředseda unijní exekutivy Valdis Dombrovskis. Komise podle něj odešle do Varšavy dopis požadující bližší vysvětlení možných dopadů normy, Brusel má totiž obavy z oslabení demokratických principů v zemi. Zákon by podle kritiků mohl bez soudu zabránit politickým oponentům vládnoucí strany ve výkonu veřejných úřadů.