Evropská unie (EU) potvrdila 1,4 miliardy eur (v přepočtu zhruba 34,9 miliardy korun) z výnosů ruských aktiv zmrazených v Evropě pro Ukrajinu. Uvedl to šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání ministrů zahraničí členských států EU v Lucemburku. První část peněz určených na vojenskou pomoc Kyjevu by měla do Ruskem napadené země zamířit příští týden. Platby dosud blokovalo Maďarsko, avšak podle analýz právníků z Rady EU Budapešť nemůže vyslání peněz zastavit. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó už podle agentury Reuters uvedl, že maďarský právní tým zkoumá, jak rozhodnutí zpochybnit.
Peníze ze zmrazených ruských aktiv v EU může získat Kyjev
Už před jednáním ujistil šéf unijní diplomacie Borrell, že podle něj „existuje legální procedura, jak se vyhnout jakékoli blokaci“. „Nyní budeme postupovat rychleji, aniž bychom čelili této blokaci,“ potvrdil po jednání. Podle Borrella ruský vládce Vladimir Putin cestuje, kde může, aby pro svou zemi získal další zbraně. Šéf unijní diplomacie narážel na Putinovy cesty do KLDR a Vietnamu. „Připravuje se na dlouhou válku, a proto i my musíme Ukrajinu více podpořit,“ doplnil Borrell.
O tom, že EU našla cestu, jak obejít maďarské veto na nákup zbraní pro Ukrajinu z výnosů ze zmrazených ruských aktiv, napsal také server listu Financial Times (FT). Podle šéfa diplomacie EU Borrella mohou první peníze zamířit na Ukrajinu již příští týden.
Šéf unijní diplomacie pak hovořil v případě výnosů o celkové částce 2,5 miliardy eur (62,4 miliardy korun) pro letošní rok. Další finance by tak mohly na Ukrajinu zamířit o několik týdnů později.
Členské státy potvrdily už na konci května shodu na tom, že výnosy z ruských aktiv zmrazených v Evropě budou využity pro Kyjev. K nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF) má být použito devadesát procent výnosů, zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a využito při rekonstrukci Ukrajiny.
EU ví, jak na maďarské veto na zbraně pro Ukrajinu
Otázkou před jednáním bylo, jak řešit maďarský postoj. Budapešť se zdržela dřívějšího hlasování o vyčlenění výnosů ze zmrazených ruských aktiv, a tak „by neměla být součástí rozhodování o použití těchto peněz“, řekl serveru FT Borrell. Poznamenal, že jde o sofistikovanou právní cestu, jak maďarské veto obejít, ale je v pořádku.
Obejití Maďarska, které má v rámci EU navzdory válce nejvstřícnější vztahy s Moskvou, má podle FT také pomoci odstranit překážku, která mohla komplikovat snahy skupiny G7 získat do prosince 50 miliard dolarů na půjčku pro Kyjev. Na její splácení mají být použity právě zisky ze zmrazených ruských aktiv.
Obavy Spojených států a dalších zemí v G7 z toho, že Maďarsko zablokuje rozhodnutí EU nechat ruská aktiva zmrazená na dobu neurčitou, vyjednávání o rozsáhlé půjčce výrazně zpomalily. Právní klička Bruselu by ale podle činitelů obeznámených se situací měla stačit jako záruka, že půjčka bude splácena.
Vztahy Budapešti a Moskvy
I do budoucna však Maďarsko může pomoc Ukrajině blokovat. Třeba tím, že bude proti sankcím vůči Rusku, které se každého půl roku prodlužují, k čemuž je potřeba jednomyslného rozhodnutí.
EU podle Borrella navrhla Maďarsku dohodu, která by vycházela z toho, že nebude muset jakkoliv podporovat Ukrajinu výměnou za to, že nebude blokovat pomoc ostatních zemí. Budapešť to ale odmítla. „Ani když mají nabídku, že nebudou součástí týmu, a jejich peníze nebudou použity pro Ukrajinu... to nestačí,“ podotkl s tím, že to „souvisí se silnými vazbami, které mají na Rusko“.
