EU má připraveno téměř sedm miliard eur na vojenskou pomoc Ukrajině, balík blokuje Maďarsko

5 minut
Události: Pokračující evropská podpora Ukrajině
Zdroj: ČT24

Evropská unie má připravený balíček v hodnotě 6,7 až 6,9 miliardy eur (až přes 170 miliard korun) na vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Použití peněz ale blokuje Maďarsko. Další podpora Ukrajiny je i hlavním tématem jednání unijních ministrů obrany. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že použití zbraní dodaných Ukrajině západními spojenci proti cílům uvnitř Ruska by neučinilo z Aliance a jejích členů stranu konfliktu.

Borrell doufá, že se ministrům podaří brzy veškeré problémy překonat, aby se pomoc do Kyjeva dostala co nejdříve. „Situace na bojišti je kritická a naše pomoc jim může významně pomoci.“

Evropská unie v březnu rozhodla o zvýšení prostředků v takzvaném Evropském mírovém nástroji (EPF) o pět miliard eur (124 miliard korun), které budou určeny právě na vojenskou pomoc Ukrajině. Na vytvoření zvláštního fondu na pomoc Ukrajině (Ukraine Assistance fund, UAF) v rámci EPF se tehdy na jednání v Bruselu shodli unijní ministři zahraničí, tedy i Maďarsko. Právě ale čerpání z tohoto fondu nyní Budapešť podle diplomatických zdrojů blokuje, stejně jako několik dalších návrhů souvisejících s pomocí Ukrajině.

„Mají obavy například kvůli tomu, jak na Ukrajině zacházejí s maďarskými menšinami,“ uvedl na adresu Maďarska Borrell. Budapešť opakovaně tvrdí, že se obává o práva maďarské menšiny na Ukrajině. Kyjevští představitelé uvádějí, že jsou zapojeni do intenzivních kontaktů s maďarskou stranou, které mají její požadavky uspokojit. Jednání se účastní i bruselští činitelé.

„Souvisí to s obranou jejich národních zájmů. Bránit národní zájmy chce každý, na to má právo,“ dodal Borrel k maďarskému postoji. Jak nicméně zdůraznil, bránit národní zájmy je jedna věc, druhou věcí jsou ale důsledky, které blokování určitého rozhodnutí může mít.

Ostatním členům EU dochází s Maďarskem trpělivost

„Způsobuje to velkou frustraci mezi unijními diplomaty, protože Maďarsko svou argumentaci průběžně mění,“ komentoval situaci zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský. Nejdříve Budapešti vadilo, že na ukrajinském seznamu sponzorů války byla i maďarská OTP Bank, tu ale Kyjev nakonec vyřadil. V pondělí maďarský ministr zahraničí Péter Szijjárto zmínil podle diplomatů novou výhradu – že Ukrajina diskriminuje maďarské společnosti.

„Někteří pozorovatelé odhadují, že tento stav potrvá minimálně do evropských voleb, protože konflikt na Ukrajině a to téma míru je něco, co maďarská vládní strana Fidesz ve své kampani velmi aktivně využívá,“ dodal Obrovský.

O problémech s vojenskou pomocí pro Ukrajinu informoval i bruselský server Politico. Chování Maďarska podle něj vyvolává „rostoucí zděšení mezi ostatními zeměmi EU“. „To, co se děje, je nehorázné,“ citoval list nejmenovaného vysoce postaveného diplomata. Členským státům EU podle Politica s Maďarskem dochází trpělivost, nemohou ale příliš dělat, protože rozhodnutí o Evropském mírovém nástroji musí být jednomyslné, a Maďarsko ho tedy může blokovat.

Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis označil postoj Maďarska za „strukturální problém“ pro celý unijní blok. „Musíme být transparentní ohledně toho, jaká je a byla pozice Maďarska. Podívali jsme se na to a zjistili jsme, že asi 41 procent rezolucí EU ohledně Ukrajiny bylo zablokováno Maďarskem. Evropský mírový nástroj je zablokován, přístupové rozhovory Ukrajiny s EU se rovněž staly rukojmím Maďarska a mohl bych pokračovat. Téměř všechny naše diskuse a potřebná řešení a rozhodnutí ze strany EU blokuje pouze jedna země,“ uvedl v pondělí v Bruselu Landsbergis.

8 minut
Zpravodaj ČT Petr Obrovský k použití západních zbraní proti cílům v Rusku
Zdroj: ČT24

Stoltenberg: Použití západních zbraní na území Ruska by nezatáhlo NATO do války

Jednání unijních ministrů obrany se účastnil i generální tajemník NATO Stoltenberg, Česko zastupuje ministryně Jana Černochová (ODS). Ministři se prostřednictvím videohovoru spojili s ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem.

Stoltenberg řekl, že použití zbraní dodaných na Ukrajinu západními spojenci proti cílům uvnitř Ruska by neučinilo z NATO a jeho členů stranu konfliktu.

„Právo na sebeobranu zahrnuje i právo zasahovat cíle mimo území Ukrajiny,“ řekl generální tajemník NATO. Na druhé straně hranice podle něj mohou být odpalovací zařízení, která útočí na Ukrajinu. „Když je Ukrajinci nemohou zasáhnout, je pro ně mnohem těžší se bránit,“ uvedl. „Je na každé zemi, ať se rozhodne. Myslím ale, že je na čase zvážit zrušení těchto omezení,“ dodal Stoltenberg. „Máme právo podpořit Ukrajinu, to z nás nečiní stranu konfliktu.“

„Některé evropské státy, třeba Německo, Itálie nebo Španělsko, jsou k tomu velmi skeptické. Obávají se, že pokud by na ruskou půdu dopadaly západní zbraně, tak by to znamenalo eskalaci konfliktu, potažmo vtažení Západu do konfliktu a to, že by se Západ stal přímým účastníkem. Na druhé straně ale třeba Velká Británie nebo Nizozemsko, které daly najevo, že jim nevadí, pokud Ukrajina použije jejich zbraně k útokům na legitimní vojenské cíle na ruském území, třeba na sklady vojenské techniky nebo paliv,“ shrnul zpravodaj ČT Obrovský.

Také český premiér Petr Fiala (ODS) se Stoltenbergovou výzvou souhlasí. „Pokládám to za naprosto logické. Ukrajina jako napadená země má všechna práva k tomu, aby využila všechny možnosti pro svou obranu,“ uvedl Fiala v Praze před večerní schůzkou s premiéry Dánska, Nizozemska a Lotyšska a s polským prezidentem, se kterými chce hovořit o bezpečnostní spolupráci.

Stoltenberg svůj postoj k používání západních zbraní v rusko-ukrajinském konfliktu sdělil již v rozhovoru, který minulý pátek uveřejnil týdeník The Economist. „Myslím, že nadešel čas, aby spojenci zvážili, zda neodvolat některá omezení, která zavedli na použití zbraní, které dali Ukrajině,“ uvedl tehdy. Argumentoval například tím, že v současnosti jsou boje intenzivnější u Charkova, který se nachází nedaleko ruské hranice. Dříve byly hlavním těžištěm bojů ukrajinské regiony okupované Ruskem.

Jak Stoltenberg zmínil, někteří spojenci již tato omezení zrušili. Podle týdeníku The Economist se Stoltenbergova výzva týká v první řadě americké administrativy, která chce kontrolovat, na jaké údery Ukrajina používá americké zbraně.

9 minut
Generál Šedivý o vojenské pomoci Ukrajině (28. května 2024)
Zdroj: ČT24

Ukrajina uzavřela bezpečnostní dohodu s Belgií

Belgie mezitím uvedla, že poskytne Ukrajině do konce roku vojenskou pomoc v hodnotě nejméně 977 milionů eur (24,1 miliardy korun) a do konce roku 2028 třicet bojových letounů F-16. Podle belgického premiéra Alexandera De Crooa to vyplývá ze smlouvy, kterou v úterý podepsal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bruselu. Zelenskyj podobný pakt podepsal v pondělí v Madridu.

„Ukrajina může invazní síly vytlačit, pouze když jí poskytneme více lepších zbraní, a když to uděláme rychleji,“ konstatoval belgický premiér.

Belgie je součástí koalice zemí, kterou daly dohromady Nizozemsko a Dánsko a které pracují na dodávce letounů F-16 Ukrajině bránící se ruské invazi. Belgie původně plánovala poskytovat jen výcvik ukrajinským pilotům a technickou a logistickou podporu. Po překvapivé návštěvě Zelenského v Bruselu loni v říjnu však západoevropská země oznámila, že letouny dodá rovněž. První z nich by měla Ukrajina dostat už letos, „pokud to bude možné“, píše tamní anglickojazyčný web The Brussels Times.

„Dokument obsahuje podrobnosti o (belgické) podpoře pro tento rok i dlouhodobou pomoc pro období příštích deseti let,“ napsal Zelenskyj a pokračoval: „(Brusel) garantuje moderní obrněná vozidla, vybavení pro ukrajinské letectvo i protivzdušnou obranu a námořnictvo, vybavení pro odminování, dělostřeleckou munici i výcvik.“ Stejně jako u podobných bezpečnostních paktů, jež Ukrajina uzavřela, i ten s Belgií zahrnuje spolupráci v oblasti kyberbezpečnosti a spolupráci zpravodajských služeb.

Zelenského návštěva Belgie je po Španělsku druhou ze tří avizovaných zastávek na cestě po západní a jižní Evropě, na nichž ukrajinský prezident na základě předchozích jednání uzavírá bezpečnostní pakty a shání další vojenskou pomoc pro svoji zemi, která v posledních týdnech čelí novému vojenskému tlaku Ruska v severovýchodní Charkovské oblasti, stejně jako pokračujícím snahám invazních vojsk postoupit na východě země.

4 minuty
Horizont ČT24: Zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová o aktuální situaci na bojové frontě
Zdroj: ČT24

Bezpečnostní spolupráce s Lisabonem

Z Belgie pokračoval Zelenskyj do Portugalska. Po debatě s tamním premiérem Luisem Montenegrem podepsali oba státníci dohodu o bezpečnostní spolupráci svých zemí.

Předseda portugalské vlády během Zelenského návštěvy v Lisabonu také přislíbil, že jihoevropský spojenec letos poskytne zemi čelící třetím rokem ruské agresi vojenskou pomoc ve výši nejméně 126 milionů eur (v přepočtu zhruba 3,1 miliardy korun).

Portugalsko podle tamních médií patří co do objemu vojenské pomoci spíše k menším přispěvatelům. Kyjevu od začátku invaze poskytlo trojici tanků Leopard 2 či 28 obrněných transportérů M113.

Volodymyr Zelenskyj před jednáním s Luisem Montenegrem
Zdroj: Reuters/Pedro Nunes

Kyjev na příští měsíc svolává do Švýcarska mírový summit, doufá v účast co nejvíce zemí. Prezident Zelenskyj prý velmi stojí o přítomnost amerického prezidenta Joea Bidena. Spojené státy schůzku sice podporují, účast hlavy státu ale nepotvrdily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump telefonoval s Putinem, poté se Zelenským

Americký prezident Donald Trump ve středu uvedl, že hovořil s ruským vůdcem Vladimirem Putinem o okamžitém zahájení jednání s cílem ukončit válku na Ukrajině. Dohodli se na osobním setkání. Šéf Bílého domu následně hovořil i se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ve středu jednala také kontaktní skupina NATO pro Ukrajinu.
16:15Aktualizovánopřed 40 mminutami

Jednání o sestavení vlády v Rakousku ztroskotala, oznámil Kickl

Šéf Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herbert Kickl ve středu oznámil, že jeho jednání o sestavení vlády s Rakouskou lidovou stranou (ÖVP) ztroskotala, píší agentury. Prezident Alexander Van der Bellen uvedl, že bude v nadcházejících dnech jednat s jednotlivými stranami. Nevyloučil ani předčasné volby.
15:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polsko čelí demografické krizi, dětí se narodilo nejmíň od druhé světové války

Porodnost v Polsku je jednou z nejnižších v celé Evropě. V roce 2024 klesla populace pod 37,5 milionu lidí a počet narozených byl nejnižší od konce druhé světové války. Jen loni ubylo 152 tisíc obyvatel země. „Je to číslo, které vystrašilo celou řadu Poláků a potvrdilo velmi negativní trend, který je patrný už někdy od roku 2012,“ popsal zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.
15:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA propustily výměnou za Fogela ruského občana, tvrdí Kreml

Spojené státy propustily výměnou za Američana Marka Fogela ruského občana. Jeho jméno zatím Moskva neuvedla. Podle agentury Reuters by to měl být Alexandr Vinnik, podezřelý z praní špinavých peněz. Prezident Donald Trump tvrdí, že šéf Kremlu Vladimir Putin dostal výměnou za propuštění učitele jen velmi málo. Dohodu s Moskvou označil za férovou. Jeden Američan byl pak spolu s dalšími dvěma lidmi propuštěn z běloruského vězení.
05:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Americký Senát potvrdil Gabbardovou do čela tajných služeb

Republikánská většina v americkém Senátu schválila ve středu jednoho z nejpřekvapivějších kandidátů do kabinetu prezidenta Donalda Trumpa, když potvrdila jmenování bývalé kongresmanky Tulsi Gabbardové ředitelkou tajných služeb. Bude dohlížet na práci osmnácti různých agentur.
před 2 hhodinami

Fico dal koalici ultimátum. Porušení dohody, soptí Danko

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) navrhne změny ve vládě, pokud dva vládní partneři jeho strany do pondělí nezajistí po ztrátě poslanců koaliční většinu ve sněmovně. Strana Hlas v reakci uvedla, že je připravena jednat o rekonstrukci vlády. Předseda nejmenší vládní Slovenské národné strany (SNS) Andrej Danko kvůli ultimátu obvinil Fica z porušení koaliční dohody.
před 9 hhodinami

„To není možné,“ odmítá Kreml plán Ukrajiny na výměnu území

Rusko nikdy nebude jednat s Ukrajinou o výměně okupovaného ukrajinského území za to, které v Kurské oblasti na západě Ruska obsadily ukrajinské jednotky, prohlásil podle tiskových agentur mluvčí ruského vůdce Vladimira Putina. Reagoval tím na návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten v rozhovoru s britským listem The Guardian řekl, že plánuje nabídnout Moskvě právě výměnu obsazených území.
před 9 hhodinami

Rusové zasáhli Kyjev a další ukrajinské oblasti, nejméně jednoho člověka zabili

Ruský raketový útok na Kyjev zabil nejméně jednoho člověka a další čtyři zranil, informovali ve středu záchranáři a městské úřady. Mezi zraněnými je i dítě. Úder způsobil požáry na několika místech ve městě. Dva lidi zranili Rusové při úderu v Černihivské oblasti. Škody hlásí po útocích také Kyjevská a Dněpropetrovská oblast, kde Rusové zasáhli mimo jiné Kryvyj Rih. Proti celé Ukrajině podle tamní armády v noci směřovalo 123 dronů a sedm balistických raket.
08:26Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...