Spojenci by měli přehodnotit omezení, která kladou Ukrajině pro používání zbraní, jež této zemi darovali, prohlásil generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg v rozhovoru, který zveřejnil týdeník The Economist. Podle něj má Ukrajina právo se bránit, což zahrnuje i útoky na cíle na ruském území. O tom, zda povolit používání západních zbraní při úderech i na tyto cíle, se vede mezi státy NATO v poslední době debata.
Je čas zvážit konec části omezení pro Kyjev při používání západních zbraní, míní Stoltenberg
„Myslím, že nadešel čas, aby spojenci zvážili, zda neodvolat některá omezení, jež zavedli na použití zbraní, které dali Ukrajině,“ uvedl Stoltenberg, jenž by měl ve funkci skončit 1. října. Argumentoval například tím, že v současnosti jsou boje intenzivnější u Charkova, který se nachází nedaleko ruské hranice.
Dříve byly hlavním těžištěm bojů ukrajinské regiony okupované Ruskem. „Bránění Ukrajině, aby mohla použít tyto zbraně na legitimní vojenské cíle na ruském území, jí velmi ztěžuje obranu,“ řekl dále Stoltenberg. Podle něj legitimní právo Ukrajiny se bránit ruské invazi obsahuje i možnost vést útoky proti vojenským cílům na území útočící země.
„Někteří spojenci již tato omezení zrušili,“ sdělil Stoltenberg, aniž by specifikoval, které státy tak učinily. Pod týdeníku The Economist se Stoltenbergova výzva týká v první řadě americké administrativy, která chce kontrolovat, na jaké údery Ukrajina používá zbraně z USA.
Na tom, zda dovolit Kyjevu vést údery za použití západních zbraní, se státy NATO neshodnou. Britský ministr zahraničí David Cameron nedávno podotkl, že Ukrajina může používat pro údery na ruské území zbraně poskytnuté Londýnem. Spojené státy podle tisku sice poskytly rakety s dlouhým doletem ATACMS, Ukrajina se však zavázala, že je nebude používat při útocích na ruské území. Dovolené jsou však útoky na ukrajinská území okupovaná Ruskem, například poloostrov Krym.
Německo kvůli obavám z použití při úderech na cíle na ruském území odmítá předat Ukrajině střely s dlouhým doletem Taurus.
Rusko v konfliktu přišlo o půl milionu mužů, tvrdí Kyjev
Podle sobotního sdělení ukrajinského generálního štábu přišly ruské síly od začátku plnohodnotné invaze o 500 tisíc mužů. Údaj však nelze nezávisle ověřit. Moskva o svých ztrátách neinformuje a neexistuje ani žádný třetí zdroj, který by dokázal přesně a nezávisle popsat ztráty ruské armády.
Ukrajinský údaj navíc nerozlišuje mezi mrtvými, zraněnými či pohřešovanými vojáky nepřátelské strany.
V únoru stanice BBC informovala, že na základě otevřených zdrojů zjistila, že při bojích na Ukrajině zemřelo na 45 tisíc ruských vojáků. Americký list The New York Times na začátku roku informoval o odhadu Pentagonu, podle kterého ztráty ruské armády dosáhly 300 tisíc mužů. Z nich 60 tisíc podle této informace zemřelo.
O svých ztrátách podrobně neinformuje ani Ukrajina. V únoru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ve válce padlo na jednatřicet tisíc ukrajinských vojáků. Počet zraněných ale nechtěl uvést, aby neposkytl Rusku výhodu. V posledních měsících se však ukrajinská armáda nacházela pod ruským tlakem a Kyjev přijal opatření, jež zpřísnila podmínky mobilizace.
