ATACMS

Moskva použila při nočním útoku na město Dnipro mezikontinentální balistickou raketu, uvedla podle agentury AP ukrajinská armáda. Podle serveru BBC News je to ve válce poprvé, co Rusko tento typ zbraně nasadilo. Podle místních úřadů utrpěli zranění nejméně dva lidé. Kreml zprávy nekomentoval. Rusko bez bližších informací uvedlo, že zlikvidovalo dvě britské rakety dlouhého doletu Storm Shadow. Podobné zprávy nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Ukrajinci upozorňují Západ, že jim pomáhá se udržet, nikoliv vyhrát, uvedla novinářka Deníku N Petra Procházková. Část obyvatelstva napadené země už podle ní pochopila, že „ač válka je vůči nim opravdu nespravedlivá, brání se, tak ne všechny války dopadnou tak, aby výsledek spravedlivý byl“. O uplynulých tisíci dnech, kdy se Ukrajina brání otevřené ruské agresi, hovořila v Interview ČT24.

Ukrajina poprvé použila americké rakety ATACMS k útoku na arzenál v hloubi Ruska, potvrdili podle agentur AFP a Reuters dva nejmenovaní činitelé na Ukrajině a ve Spojených státech. Dříve ukrajinský generální štáb informoval o úspěšném útoku na muniční sklad u města Karačev v Brjanské oblasti na západě Ruska, aniž upřesnil, jakými prostředky byl ruský arzenál zasažen. Ukrajinci k útoku použili americké rakety, napsalo posléze ruské ministerstvo obrany na sociální síti.

Moskva hrozí odpovídající reakcí na rozhodnutí Bílého domu umožnit Ukrajině udeřit v Rusku raketami dlouhého doletu ATACMS. Podle experta Vlastislava Břízy americký prezident Joe Biden načasoval krok až na dobu po prezidentských volbách, aby v nich nenahrál Donaldu Trumpovi. Zrušení limitů již uvítal Brusel, Praha i Berlín. Ten dosud odmítal dodat Kyjevu rakety Taurus, situace by se ale mohla změnit po předčasných volbách. Kriticky se ke kroku Washingtonu vyjádřilo Maďarsko i Slovensko.

Americký prezident Joe Biden, který v lednu opustí Bílý dům, povolil Ukrajině použít Spojenými státy dodané rakety dlouhého doletu proti cílům na ruském území, napsal web deníku The New York Times (NYT) s odvoláním na americké představitele. S podobnou informací přišla záhy s odvoláním na své zdroje také agentura Reuters. Bílý dům věc odmítl komentovat. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zprávu nepotvrdil, ale ani nevyvrátil.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken a jeho britský protějšek David Lammy při společné návštěvě Kyjeva potvrdili závazek pokračovat v podpoře Ukrajiny. Británie poskytne Ruskem napadené zemi dalších 600 milionů liber (17,8 miliardy korun). USA oznámily nový balík pomoci ve výši přes 700 milionů dolarů (15,9 miliard korun). Směřovat bude zejména do energetiky a humanitární oblasti. Podle agentury Reuters se bude ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj snažit Blinkena přesvědčit k povolení využívat americké střely k útokům v týlu ruského území.

Měsíc od nečekaného vpádu ukrajinských jednotek do ruské Kurské oblasti je situace v regionu nejasná. Podle Kyjeva zůstávají v jeho rukou desítky obcí, Moskva naopak mluví o úspěšné protiofenzivě. Kurská operace podle expertů odhalila slabiny v ruské obraně a může přinést Ukrajině ovoce při budoucích jednáních o míru. Kyjev tvrdí, že vpád odlákal desetitisíce ruských vojáků z fronty a podařilo se tak zastavit jejich postup u Pokrovsku. Podle analytiků ale tlak ze strany agresorů v Doněcké oblasti nepolevuje, v posledních dnech hlavně u Vuhledaru.

Pondělní masivní vzdušný útok Ruska na ukrajinská města oživil na Západě debatu ohledně povolení pro Kyjev použít západní střely dlouhého doletu i hluboko na ruském území, jak napadená země dlouhodobě žádá. Zatímco Francie a Velká Británie naznačují, že by se zákaz měl zrušit, USA a Německo mluví o provokaci Kremlu a možném vyhrocení konfliktu. Podle expertů by americké rakety ATACMS dokázaly zasáhnout více než dvě stě vojenských objektů v Rusku. Kyjev na váhání spojenců reagoval výrobou vlastní střely-dronu dlouhého doletu, jejíž parametry zatím podléhají utajení.

Ukrajina útočila na Ruskem okupovaný Krymský poloostrov střelami dlouhého doletu ATACMS, uvedl Kreml. Moskvou dosazený gubernátor Sevastopolu Michail Razvožajev tvrdí, že zemřelo nejméně pět lidí a na 120 jich bylo zraněno. Ze zodpovědnosti za útok obvinilo ruské ministerstvo obrany primárně Spojené státy, které zbraně dodaly. Ukrajinská armáda zase hlásí ruský útok třemi raketami nad Kyjevskou oblastí.

Ukrajina může ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Vyplývá to z pátečního prohlášení mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita, podle kterého Kyjev může zbraně k obraně nasadit v souladu s mezinárodním právem. Německý souhlas přichází nedlouho poté, co použití amerických zbraní v Rusku při obraně Charkova schválil prezident USA Joe Biden, jak napsaly agentura AP a server Politico. Některé země Evropy – například Polsko či Estonsko – žádné omezení nenastavily.

Spojenci by měli přehodnotit omezení, která kladou Ukrajině pro používání zbraní, jež této zemi darovali, prohlásil generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg v rozhovoru, který zveřejnil týdeník The Economist. Podle něj má Ukrajina právo se bránit, což zahrnuje i útoky na cíle na ruském území. O tom, zda povolit používání západních zbraní při úderech i na tyto cíle, se vede mezi státy NATO v poslední době debata.

Ukrajinská armáda v noci udeřila na Ruskem okupovaném Krymu. Zřejmě raketami ATACMS zaútočila na ruský komunikační uzel u města Alušta, dle místní partyzánské skupiny jsou výrazně poškozené vojenské objekty. O život údajně přišla také posádka velitelského stanoviště. Zaznělo pět výbuchů.

Rusko soustředí své vojáky na ofenzivu proti severovýchodu Ukrajiny. Podle vysokého představitele ukrajinské vojenské rozvědky je Moskva schopná do operace zapojit více než půl milionu mužů, jejichž cílem má být přiblížit se k Charkovu. Okupanti tak chtějí využít oslabení ukrajinské armády, která čeká na dodávku zbraní ze Spojených států. Do napadené země už však dorazily rakety ATACMS dlouhého doletu. A ukrajinští obránci je už nasadili v boji.

Klíčový americký vojenský a finanční balík pro Ukrajinu, který se podařilo po měsících sporů schválit v Kongresu a který svým podpisem definitivně stvrdil prezident Joe Biden, obsahuje hlavně dodávky dělostřeleckých granátů, protiletadlových střel a prostředků protivzdušné obrany. Spojené státy Ukrajině také již dříve v utajení poskytly požadované rakety dlouhého doletu ATACMS, potvrdil ve středu Washington. Díky těmto střelám může ukrajinská armáda zasáhnout ruské síly hluboko za frontovou linií včetně okupovaného Krymu.

Pomoc od Spojených států by se měla k vojákům na Ukrajinu dostat už v řádu týdnů, mezi dodávkami by také podle zpravodaje ČT Jana Řápka měly být střely ATACMS, které mají dostřel až 150 kilometrů. Na frontě se ale dodávky projeví později. Munice, kterou pomáhá zprostředkovat česká iniciativa, by na Ukrajinu měla dorazit nejdříve v červnu. Americký Institut pro studium války (ISW) varuje, že Rusko se pokusí mezičas využít k útokům a získání dalších území. Prezident USA Joe Biden už ujistil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že jeho země urychleně poskytne Kyjevu významné balíky vojenské pomoci, jakmile Senát po Sněmovně reprezentantů schválí uvolnění dodatečných peněz na tento účel.

Americké ministerstvo obrany je připraveno poskytnout Ukrajině rakety ATACMS dlouhého doletu vybavené kazetovou municí, jakmile to prezident Joe Biden oficiálně schválí. V rozhovoru pro agenturu Bloomberg to oznámil náměstek tajemníka pro armádní nákupy Doug Bush. Německo naopak podobný krok v současnosti neplánuje a řízené střely Taurus zatím ukrajinské armádě nedodá.

Americký prezident Joe Biden slíbil svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému, že USA pošlou Ukrajině malý počet taktických balistických střel ATACMS, které mají dolet kolem tří set kilometrů. Uvedla to v pátek televize NBC News s odvoláním na tři informované americké činitele a jednoho úředníka z Kongresu. Kdy Biden poskytnutí střel Kyjevu oficiálně oznámí, není jasné. Zelenskyj ve čtvrtek navštívil amerického prezidenta v Bílém domě. Úřad amerického prezidenta i Pentagon věc odmítly komentovat. Pomoc po Zelenského návštěvě Kanady přislíbila i Ottawa.

Důležitost raketových systémů je po ruské invazi na Ukrajinu enormní. Armáda okupované země už ve válce používá americké Himarsy, francouzský SCALP a britský Storm Shadow, ale svůj zbrojní repertoár se snaží nadále rozšiřovat. V současnosti jedná ministr zahraničí Dmytro Kuleba o americkém systému ATACMS a německých střelách Taurus, které by Ukrajincům umožnily zasáhnout cíle hluboko v ruském týlu. Kromě těchto západních variant už ale úspěšně otestovali i svou vlastní střelu, která dokáže udeřit ze vzdálenosti 700 kilometrů.

Je nepravděpodobné, že by Ukrajina letos vyhnala všechny ruské síly ze svého území. Řekl to šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley serveru Defense One, podle kterého tak chmurně okomentoval cíle a ambice politiků, diplomatů a vedoucích představitelů obrany od Washingtonu po Kyjev. Zároveň uvedl, že Rusko „dostává na frak“ a také britští zpravodajci píší, že ruská ofenziva na Donbase selhala.

Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 2,175 miliardy dolarů (asi 47,7 miliardy korun). Obsahovat bude mimo jiné systémy protivzdušné obrany Hawk i nově vyvinuté rakety GLSDB (Ground Launched Small Diameter Bomb), které mohou být odpalovány i ze systémů HIMARS a mají dolet až sto padesát kilometrů. Na tiskové konferenci to v pátek oznámil tiskový mluvčí Pentagonu Patrick Ryder.

Severní Korea odpálila východním směrem celkem tři balistické střely. S odvoláním na jihokorejskou armádu o tom informovala agentura Reuters. Střely byly vyslány v rozmezí necelé hodiny z letiště Sunan poblíž severokorejské metropole Pchjongjangu, ze kterého se v poslední době uskutečnilo několik podobných zkušebních odpalů. Náměstek jihokorejského poradce pro národní bezpečnost později řekl, že KLDR podnikla experiment s detonačním zařízením v přípravě na svůj sedmý jaderný test. Do nejnovějšího raketového testu byla podle téhož zdroje zřejmě zapojena nová mezikontinentální balistická střela Hwasong-17.