Rusové chtějí Ukrajincům v Kurské oblasti odříznout cestu k hranici

Ruské síly se snaží uchytit v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, aby přerušily zásobovací trasy ukrajinských sil bojujících v sousední Kurské oblasti na západě Ruska, uvedl mluvčí ukrajinské pohraniční stráže Andrij Demčenko. Další zdroje uvádějí, že se Rusové snaží Ukrajincům znemožnit i případný ústup k hranici. Jejich silám podle některých zdrojů tak hrozí obklíčení, což ale odmítl hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.

Ukrajinci ruské útoky v Sumské oblasti odrážejí i za pomoci děl, minometů a dronů, tvrdí Demčenko. Rusové se podle něj snaží vybudovat opěrný bod u obce Novenke. Moskva tvrdí, že tuto obec už dobyla. Také Institut pro studium války (ISW) ve své poslední zprávě píše, že podle geolokalizovaných záběrů už Rusové obec obsadili.

„Zaznamenáváme pokusy nepřátel vytvořit aktivní bojovou zónu u Novenke na ukrajinském území a zajistit si tam pozice,“ řekl Demčenko v ukrajinské televizi. „Jsou to malé útočné skupiny složené z jednotlivců. Snaží se proniknout na naše území, upevnit své pozice a postoupit hlouběji do ukrajinského území, pravděpodobně s cílem narušit zásobovací trasy,“ popsal.

Ruské útoky na Sumskou oblast, kam jejich jednotky pronikly naposledy na začátku své plnohodnotné invaze v roce 2022, podle médií souvisejí se zhoršující se situací ukrajinských sil v Kurské oblasti. Tam jednotky Kyjeva vpadly na počátku loňského srpna a dosud ovládají okresní město Sudža a okolí.

Mičánek: Hrozí přetnutí hlavních zásobovacích tras

Brigádní generál v záloze a výkonný ředitel Centra bezpečnostních studií z CEVRO Univerzity František Mičánek podotkl, že za posledních několik dnů došlo v Kurské oblasti k asi nejrazantnějšímu vývoji na celé rusko-ukrajinské frontě.

„Hlavně v severní a jihovýchodní části se ruským vojskům podařily poměrně zásadní územní zisky a Rusové zatlačili ukrajinské vojáky až ke klíčovému městu Sudža. Objevují se informace, že dokonce už některé ruské jednotky pronikly i do okrajových oblastí tohoto města,“ zmínil ve vysílání ČT24.

Podle Mičánka jde pro ukrajinskou armádu o velký problém. „Pokud by se Rusům podařilo dál pokračovat na té jihovýchodní části, mohlo by dojít k přetnutí hlavních zásobovacích tras. Ruské síly už jsou tak blízko, že všechny zásobovací trasy Ukrajinců mají pod palebnou podporou,“ upozornil.

„Pokud nepodnikne ukrajinská armáda nějaký výrazný protiútok, je zřejmé, že v horizontu několika dnů, možná týdnů se budou muset Ukrajinci stáhnout, protože by jinak riskovali zajetí velkého množství vojáků,“ dodal brigádní generál v záloze.

Nahrávám video
Brigádní generál v záloze František Mičánek k situaci v Kurské oblasti
Zdroj: ČT24

Zpravodajka ČT: Situace je kritická

ISW píše, že se pod tíhou ruské aktivity hroutí severní část ukrajinského výběžku v regionu, neboť většina ukrajinských sil se z něj stahuje na jih k obci Kazačja Loknja a k Sudži. Agentura Reuters v pondělí uvedla, že dál postupují s cílem Ukrajince obklíčit, a dosáhnout tak jejich útěku či kapitulace v ruském regionu.

„Situace v Kurské oblasti je kritická. Rusům se podařilo zpátky získat tři obce, které se nachází na severu a severovýchodě území, které se Ukrajincům podařilo (dříve) dobýt,“ uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová.

„Kritická situace je také pod městem Sudža, kde se Rusům podařilo prolomit obranu, dostali se zhruba pět set metrů od samotné hranice a rozdělili ukrajinskou obranu,“ prohlásila.

Nahrávám video
Zpravodajka ČT Darja Stomatová k situaci na Ukrajině (10. března 2025)
Zdroj: ČT24

Syrskyj: Situace je pod kontrolou

Magazín Forbes uvádí s odkazem na Ukrajinské centrum pro obranné strategie, že Rusové ničí mosty v Kurské oblasti a podél mezinárodní hranice, aby znemožnili vojákům Kyjeva ústup přes hranici do Sumské oblasti. Se stejnou informací přišel už dřív s odvoláním na ruské zdroje také ISW.

Už v předchozích dnech se objevovaly informace, že Rusové zničili ukrajinskou logistiku v Kurské oblasti, v důsledku čehož jsou ukrajinské jednotky odříznuté od zásob munice a potravin a hrozí jim obklíčení. Některé zdroje v této souvislosti uváděly, že v ruském sevření se může ocitnout deset tisíc ukrajinských vojáků.

Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil, generál Oleksandr Syrskyj, nicméně v pondělí na sociálních sítích popřel, že by Ukrajincům v Kurské oblasti hrozilo obklíčení. Syrskyj dále uvedl, že situaci na hranicích mají jejich jednotky pod kontrolou a že na místě rozhodl o jejich posílení.

Rusům pomáhá elitní dronová jednotka

Forbes také o víkendu napsal, že ukrajinská logistika v Kurské oblasti velmi utrpěla v důsledku ruských dronových útoků. Moskva totiž v místě nasadila elitní dronovou jednotku Rubikon, která vyřadila stovky ukrajinských bojových vozidel, tvrdí podle magazínu americký bloger Andrew Perpetua, který se zabývá monitorováním bojových ztrát v rusko-ukrajinské válce.

„Rubikon využívá pokročilou dronovou taktiku,“ popsal Perpetua. „Často se zaměřují na krátké úseky silnic – dlouhé 100 až 300 metrů – a saturují tyto oblasti drony. Útoky jsou často prováděny ve skupinách, někdy útočí na přední, zadní a boční části vozidla téměř současně. Tento přístup byl také použit k zasažení více vozidel v konvoji najednou, čímž se poškození ještě znásobilo,“ píše bloger, podle něhož také Rusové nastražují drony na silnicích a pak je odpalují pod projíždějícími vozidly.

Vliv absence amerických zpravodajských informací

V posledních dnech se objevily zprávy, i z nejmenovaných ukrajinských vládních zdrojů, že zhoršení pozice Ukrajinců v Kurské oblasti souvisí s nedávným rozhodnutím USA odstřihnout Ukrajinu od informací amerických zpravodajských služeb. Web Politico ve svém komentáři v pondělí napsal, že i podle jeho zdrojů z ukrajinské armády je ruský průlom částečně důsledkem tohoto amerického kroku, neboť americké zpravodajské informace poskytovaly Ukrajině výhodu, jejíž absence Moskva rychle využila.

Politico také cituje ukrajinskou poslankyni Marjanu Bezuhlovou, která donedávna působila v branném a zpravodajském výboru ukrajinského parlamentu, podle níž může kombinace přerušení sdílení amerických zpravodajských informací a pozastavení vojenské pomoci USA vést Rusko k pokušení zaútočit na centra ukrajinských měst ničivými balistickými raketami.

„Chci jen zdůraznit, že je to šílené, protože toto pozastavení by mohlo mít dopad na naše města, naše civilisty. Pokud by se rozhodli, mohli by Rusové této příležitosti využít například k vyslání stovek raket a dronů a bojových letadel a zničit nějaké centrum města,“ řekla serveru Politico.

ISW: Pozoruhodná souvislost

ISW označil časovou souvislost mezi ruským postupem v Kurské oblasti a omezením přístupu Kyjeva k amerických zpravodajským informacím za „pozoruhodnou“.

„Rusko se od začátku (ukrajinské) invaze (do Kurské oblasti) v srpnu 2024 pokouší vytlačit ukrajinské síly z výběžku v Kurské oblasti pomalým, drtivým postupem. Rusko později v říjnu 2024 nasadilo zhruba dvanáct tisíc severokorejských vojáků, aby pomohli při odražení invaze, ale ruské síly nadále dosahovaly pouze postupných zisků,“ připomněli analytici.

„Trumpova administrativa 5. března pozastavila sdílení zpravodajských informací USA s Ukrajinou, ačkoli nadále existují protichůdné zprávy o podrobnostech amerického pozastavení. Ruské síly zesílily útočné operace s cílem vyhnat ukrajinské síly z Kurské oblasti 6. a 7. března. Zdroj údajně spojený s ukrajinskou vojenskou rozvědkou začal 5. března hlásit rychlejší ruský postup v Kurské oblasti,“ popsal ISW.

Rusko přitom dosud dávalo přednost snaze o postup na Donbase před vytlačením nepřátelských vojáků z Kurské oblasti, dodali analytici.

„Přímá souvislost mezi zastavením sdílení zpravodajských informací USA a začátkem kolapsu ukrajinského výběžku v Kurské oblasti je nejasná, ačkoli představitelé Kremlu nedávno oznámili svůj záměr využít pozastavení americké vojenské pomoci a sdílení zpravodajských informací ke ‚způsobení maximální škody‘ ukrajinským silám ‚na zemi‘ během omezeného časového okna před možným budoucím obnovením sdílení informací zpravodajských služeb USA a vojenské pomoci Ukrajině,“ uzavřel ISW.

Mičánek: Ukrajinci mohli přijít o schopnost používat HIMARS nebo ATACMS

Mičánek řekl, že o důvodech ukrajinských problémů v Kurské oblasti lze spekulovat, ale i on uvedl jako jeden z možných důvodů omezení americké pomoci.

„Určitě se dá vytvořit jakási linka s tím, že USA omezily – nebo na několik dní úplně zastavily – zpravodajské informace, které se týkaly útočných operací ukrajinské armády, to znamená mimo území Ukrajiny. A to mohlo mít za následek ztrátu okamžitého přehledu o bojišti a schopnosti Ukrajinců používat své nejefektivnější zbraně, jako jsou HIMARS nebo ATACMS, případně cokoliv, co potřebuje kvalitní informace o cílech v hloubce území,“ vysvětlil expert.

„Druhý důvod bych dal do souvislosti s tím, že neustále pokračují snahy americké administrativy si vynutit mírová jednání. (Šéf Kremlu) Vladimir Putin vidí, že pokud vrátí maximální množství Kurské oblasti pod ruskou kontrolu, tak Ukrajina nebude mít žádné argumenty, aby mohla něco podobného požadovat od Ruska,“ dodal výkonný ředitel Centra bezpečnostních studií z CEVRO Univerzity.

Obsazená část Kurské oblasti je jen „bonbónek“

Mičánek zároveň naznačil, že v případných vyjednáváních by zřejmě Kyjevem obsazené území v Kurské oblasti nebylo velkou pákou. „Vzhledem k velikosti zabraného území, které prvotně mělo asi čtrnáct set kilometrů čtverečních, ještě před několika týdny bylo zhruba osm set a teď už se výrazně zmenšilo, by ta vyjednávací pozice vůči Rusku nebyla nijak silná.“

„Množství kilometrů čtverečních, které zabrala Ruská federace, je daleko větší a podmínky Vladimira Putina, jak je můžeme sledovat, se od počátečního vyhlášení podmínek nijak výrazně nezměnily,“ upozornil na setrvalé ruské požadavky, které se rovnají kapitulaci Kyjeva.

„Jakýsi bonbónek pro vyjednávání by to být mohl, ale rozhodně by to nebyla hlavní porce, která by změnila celý směr vyjednávání,“ dodal k ukrajinské vojenské přítomnosti na ruském území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do Česka již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 5 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě.
před 26 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 3 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 4 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 5 hhodinami
Načítání...