Pozastavení americké pomoci Kyjevu by mohlo být nejlepším příspěvkem k míru, ale ještě je třeba zjistit detaily, reagoval na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Právě Rusko ale plnohodnotný konflikt s Ukrajinou před třemi roky rozpoutalo, když provedlo otevřenou invazi do sousední země. Evropští spojenci Kyjeva jako Velká Británie či Polsko hovoří o špatné zprávě a slibují napadené zemi podporu.
Odříznutím Kyjeva posílí Rusko, míní Západ. Kreml Trumpa chválí
O rozhodnutí Bílého domu informovala v noci média s tím, že před obnovením zbrojní pomoci musí Kyjev Trumpa přesvědčit o své ochotě jednat o míru. „Ještě je potřeba vyjasnit detaily, ale pokud je to pravda, pak je to rozhodnutí, které by mohlo kyjevský režim skutečně dotlačit k mírovému procesu,“ reagoval Peskov podle ruské státní agentury TASS.
Ministr zahraničí Sergej Lavrov v ruské televizi prohlásil, že nelze nahlédnout do hlavy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a předpovědět, zda po zastavení dodávek amerických zbraní bude ochoten usednout za vyjednávací stůl.
Normalizace rusko-amerických vztahů by podle Peskova měla zahrnovat zrušení restrikcí vůči Moskvě. „Pokud mluvíme o normalizaci bilaterálních vztahů, pak je třeba je zbavit této negativní zátěže, takzvaných sankcí,“ pronesl kremelský mluvčí. Peskov podle agentury Reuters reagoval na zprávy, že Washington připravuje plán, jak potenciálně uvolnit sankce vůči Rusku.
Spojenci slibují pomoc
Evropské spojence Kyjeva krok Bílého domu zklamal. „Zůstáváme naprosto odhodláni zajistit trvalý mír na Ukrajině,“ reagoval mluvčí britské vlády. Londýn podle prohlášení v této věci spolupracuje s klíčovými spojenci. „Je to správná věc a je v našem zájmu to dělat,“ dodal.
„Komentátor Guardianu uvedl, že všichni doufali, že tohle Trump neudělá, nakonec to stejně udělal. Komentátoři BBC si myslí, že to znamená asi nejvážnější krizi od druhé světové války, protože z hlediska Británie to znamená znevěrohodnění partnerských vztahů a Británie se ptá, jestli Spojeným státům může věřit,“ citoval tamní média zpravodaj ČT v Londýně Lukáš Dolanský.
7 minut
Zpravodaj ČT Lukáš Dolanský k reakci Británie na pozastavení pomoci USA Kyjevu
Britský premiér Keir Starmer v neděli v Londýně zorganizoval setkání Zelenského s představiteli některých evropských zemí včetně Česka a oznámil novou dohodu s Kyjevem o vojenské podpoře Ukrajiny ve výši 1,6 miliardy liber (téměř 50 miliard korun), za něž bude možné pořídit například střely pro systémy protivzdušné obrany.
Náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk v polském rádiu Zet označil nejnovější Trumpův krok za špatnou zprávu. „Suverénní, prozápadní Ukrajina, která se dokáže bránit před ruskou agresí, znamená silnější a bezpečnější Polsko,“ míní polský premiér Donald Tusk.
Ten uvedl, že z informací, které obdržel z oblasti hranic s Ukrajinou, vyplývá, že byla americká pomoc skutečně přerušena. Podle Tuska je nicméně třeba zachovat „velmi dobré vztahy“ se Spojenými státy.
Polská diplomacie kritizuje, že Trump učinil rozhodnutí bez jakékoli konzultace se spojenci. Zdůraznila svou pokračující podporu Kyjevu, situace je podle ní vážná.
Načítání...
Podobně to vidí i Paříž. „Pokud chcete mír, posílí pozastavení zbraní Ukrajině mír, nebo ho to učiní ještě vzdálenějším? Vzdálí ho to, protože jen posiluje ruka agresora na zemi, což je Rusko,“ konstatoval francouzský juniorní ministr pro Evropu Benjamin Haddád.
Francouzský premiér Francois Bayrou později uvedl, že zmrazení pomoci Ukrajině uprostřed války značí, že USA Kyjev opouštějí a nechávají zvítězit agresora. „Ministr hospodářství říká, že bude třeba zrychlit vojenskou pomoc a že se to dotkne Francie v tom smyslu, že je třeba vynaložit víc prostředků na obranu,“ sdělil zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.
Podle šéfa estonské diplomacie Marguse Tsahkny je nyní na Evropě, aby zaplnila mezeru, která americkým rozhodnutím vznikla.
5 minut
Zpravodaj Jan Šmíd k francouzské reakci na přerušení americké pomoci pro Ukrajinu
Ukrajina nyní musí dostat dodatečnou vojenskou a finanční pomoc, uvedla šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. Přivítala plán Evropské komise „na přezbrojení Evropy“, který by měl umožnit mobilizovat celkem až osm set miliard eur (dvacet bilionů korun) na evropskou obranu a navýšení vojenských kapacit a poskytnout okamžitou pomoc napadené Ukrajině.
Berlín podle zpravodaje ČT Pavla Poláka očekával, že se Trump bude snažit zvyšovat tlak na Zelenského. „Nicméně to rozhodnutí není vnímáno kladně. Ukrajina z německého pohledu nadále potřebuje pomoc a Berlín řeší, jak ji zvýšit,“ řekl Polák.
Německo je podle Poláka v obtížné situaci, protože končící vláda kancléře Olafa Scholze už nemůže nic prosadit a nová ještě není vytvořená. Nedávné parlamentní volby v zemi vyhrála konzervativní unie CDU/CSU. I nová vláda, kterou by měli tvořit konzervativci se sociálními demokraty, ale předem slibovala podporu Kyjeva zachovat.
10 minut
Zpravodaj Pavel Polák o postoji Berlína k přerušení americké pomoci pro Ukrajinu
Pochopení v Budapešti
Jinak situaci vnímá Maďarsko. „Americký prezident a maďarská vláda sdílejí stejný postoj: namísto pokračování dodávek zbraní a války je třeba co nejdříve uzavřít příměří a vést mírové rozhovory,“ uvedl mluvčí vlády premiéra Viktora Orbána, který udržuje vztahy s Moskvou dlouhodobě.
Orbán se vyslovil proti pokračování války na Ukrajině. Na dotaz novinářů zároveň potvrdil, že v neděli telefonoval s Trumpem. Podle premiéra spolu hovořili „o všem“. Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjárto by se měl v úterý ve Washingtonu sejít se svým americkým kolegou Marcem Rubiem.
Spojené státy pozastavují pomoc Ukrajině několik dní poté, co se Trump střetl v Oválné pracovně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Nový šéf Bílého domu usiluje o co nejrychlejší ukončení konfliktu, nechce však Kyjevu dát bezpečnostní záruky požadované Zelenským a odmítá Rusko označit za agresora.
USA dosud byly nejvýznamnějším poskytovatelem zbraní a dalšího vojenského vybavení zemi, která se plnohodnotné ruské invazi za cenu velkých obětí brání už přes tři roky.
