Británie se distancovala od návrhu omezeného měsíčního příměří na Ukrajině, napsal list Financial Times, který ho označil za návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Deník Le Figaro po nedělním summitu v Londýně o Ukrajině a evropské bezpečnosti napsal, že příměří omezené na moře, vzdušný prostor a energetickou infrastrukturu předložil Macron společně s britským premiérem Keirem Starmerem. Jeho mluvčí podle Reuters řekl, že se debatuje o řadě možností a že k nim nebude dávat komentáře.
Británie se distancovala od návrhu příměří na Ukrajině, napsaly Financial Times
10 minut
Události: Londýnský summit a debata o zbrojení
Takové příměří by podle Macrona, kterého Le Figaro citovalo, otevřelo cestu k další fázi, a to k rozmístění evropských mírových jednotek na Ukrajině. Ty by dohlížely na dodržování podmínek budoucí mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem.
Ukrajina, která se od února 2022 brání ruské invazi, podle Financial Times k návrhu omezeného příměří vyjádřila výhrady, pokud by jeho součástí nebyly bezpečnostní záruky. O ty ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dlouhodobě usiluje.
Londýnský summit, který se konal krátce po páteční roztržce v Bílém domě mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Zelenským, účastníci označovali jako ukázku evropské jednoty v podpoře napadené země. Financial Times poznamenal, že jen krátce po vrcholné schůzce se objevily rozpory.
Deník zmiňuje, že Starmer jako hostitel summitu chtěl pokročit v přípravě mírového plánu, ale jednoměsíční omezené příměří nebylo britským záměrem. „Na stole jsou různé možnosti, jsou předmětem dalších diskuzí s USA a evropskými partnery, ale jednoměsíční příměří odsouhlaseno nebylo,“ citoval Financial Times nejmenovaného britského činitele.
Podobně se vyjádřil Starmerův mluvčí, podle kterého je jasné, že se debaty vedou o vícero možnostech. „K těmto možnostem ale nebudu dávat průběžné komentáře,“ řekl. Poznamenal, že Británie, Francie a další země hledají cesty, jak válku ukončit.
Z Londýna rovněž zaznívají názory, že přestávka v bojích by jen umožnila ruským silám přeskupení a přezbrojení k dalším útokům. Italská premiérka Giorgia Meloniová zase řekla, že Ukrajina, Evropa a ani Spojené státy si nemohou dovolit mír, který by nevydržel.
8 minut
90′ ČT24: Debaty o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou
Záleží samozřejmě na Rusku, říká ukrajinista Svoboda
Návrh podle ukrajinisty Davida Svobody Ukrajince nevzrušuje. „Na kom bude záležet, je samozřejmě Moskva. Nejde vůbec o to, jestli by Kyjev na něco přistoupil, nebo ne. Pokud hovoříme o vzduchu, tak tady je v případě Ukrajiny o čem hovořit, protože celkem slušně zatápí ruským rafineriím, Rusko by na tom krátkodobě mohlo vydělat,“ míní.
Bohulibý návrh je spíše políčkem americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, dodal Svoboda. Evropané podle něj nemohou věřit, že na něj Rusko přistoupí, a spíše se budou snažit demonstrovat, že dlouhodobá rétorika Trumpa a také JD Vance, která sází na domnělou vůli Kremlu, je lichá a s Ruskem není možné se dohodnout.
9 minut
Ukrajinista David Svoboda k návrhu příměří mezi Ruskem a Ukrajinou
Analytik Vojtěch Bahenský z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy si myslí, že během nedělního summitu v Londýně k žádnému zásadnímu obratu nedošlo. „Jsou body, na kterých se evropští státníci shodovali už před ním. Otázky, které se probírají poslední tři roky a není na nich shoda, tak nelze asi očekávat, že se vyřeší v jednom dni – i po takovém šoku, které nám připravilo setkání Zelenského a Trumpa v Americe,“ řekl.
Scénář, že Washington opustí Ukrajinu, je podle něj reálný. „Byl reálný už před roztržkou. Malinko bych se zdráhal vnímat tu roztržku tak fatální, protože trajektorie americké administrativy byla nastavena poměrně jasně. To, co je nejzávažnější, je možná obecně obava z oslabení transatlantické vazby a role USA v evropské obraně, protože všechny formy odstrašení závisející na společné obraně jsou velmi citlivé na důvěryhodnost vzájemného závazku,“ vysvětlil Bahenský.
Evropa podle něj může Kyjevu efektivně pomáhat dál, otázkou však je, jestli to bude stačit. „Evropské sklady prostě nejsou tak hluboké jako ty americké a za tři roky podpory Kyjeva se spíše vyprázdnily, než doplnily a jejich doplňování bude trvat poměrně dlouho,“ dodal analytik.
9 minut
Analytik Vojtěch Bahenský k Evropskému summitu o Ukrajině
Rozdílný názor poslanců na londýnský summit
Poslanec Pavel Žáček (ODS) oceňuje, že za Evropu nyní jednají v otázkách obrany a bezpečnosti francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer. Právě Starmera označil za vhodný „můstek“ mezi USA a jednotlivými evropskými státy – i proto, že má dobrý vztah s Trumpem. Žáček zdůraznil v pořadu Události, komentáře, že Česko potřebuje kolektivní obranu i silné NATO, včetně posílení jeho východního křídla.
Evropa tak podle něj potřebuje zvýšit výdaje na obranu a bezpečnost. Londýnský summit považuje z tohoto hlediska za správný, byť je v mnoha směrech „pět minut po dvanácté“ a musí se řešit mnoho věcí najednou.
19 minut
Události, komentáře: Co očekávat od Donalda Trumpa?
Poslanec Jiří Kobza (SPD) tvrdí, že nedělní londýnský summit ukázal snahu Evropy udržet ruskou válku na Ukrajině v chodu. BBC v neděli informovala, že podle Starmera se účastníci summitu mimo jiné shodli na pokračování vojenské pomoci Ukrajině, zesílení ekonomického tlaku na Rusko nebo na tom, že Ukrajina musí být přítomna u mírových rozhovorů a mír jí musí zaručit svrchovanost a bezpečnost.
Kobza je příznivcem vybudování takové české armády, která by ochránila hranice země a její obyvatelstvo a nebyla „kapesním expedičním sborem pro cizí armády“. Byl by pro znovuzavedení základní vojenské služby, například ve švýcarském miličním stylu. „My nemáme ani civilní ochranu,“ řekl v pořadu Události, komentáře.
Dále kritizoval nákup stíhaček F-35, které budou podle něj v době dodání za deset let mimo vojenské trendy, v nichž se podle něj stále více prosazují drony či umělá inteligence.
29 minut
Interview ČT24: Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný
Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný zmínil v pořadu Interview ČT24, že v mnoha technologiích a ohledech je to, co má Evropa, nedostatečné. „V mnoha vojenských systémech a technologiích jsou americké dodávky nenahraditelné,“ uvedl. Podle něj je řešením začít vyvíjet evropské alternativy. „Bude to ale trvat velmi dlouho, patnáct či dvacet let. U některých rychlejších možná deset,“ uvedl.
Zmínil rovněž, že „to, co nás na tom všechny bolí a Ukrajince asi nejvíc je, že Spojené státy k nám nepřistupují jako naši podporovatelé, ale jako neutrální arbitr."
