František Mičánek

Německý ministr obrany Boris Pistorius chce úpravou stávajícího modelu dobrovolné vojenské služby výrazně posílit početní stav německé armády. Navrhuje, aby všichni muži po dosažení věku 18 let povinně vyplňovali dotazník o zájmu sloužit v ozbrojených složkách, část z nich by pak armáda pozvala k odvodnímu řízení. Pistorius si od toho slibuje, že k současným asi deseti tisícům dobrovolníků ročně by armáda získala dalších pět tisíc lidí. Pro ženy bude dotazování dobrovolné, případné změny v budoucnosti ale ministr nevyloučil.

„Muselo by to být příliš mnoho náhod, aby v tom to Rusko nakonec nebylo,“ řekl poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v souvislosti s víkendovým dopadením podezřelého ze žhářského útoku na pražské autobusy. O podezření na zapojení Ruska do útoku hovořil v pondělí premiér Petr Fiala (ODS). Pojar dále v Interview ČT24 uvedl, že podezřelý byl dopaden především díky bdělosti veřejnosti.

Nejméně šest lidí v pondělí zahynulo v Kryvém Rihu, kde dvě ruské střely zasáhly civilní budovy, informovaly agentury AP a Ukrinform. Čtyři lidé zemřeli také při ruském ostřelování Chersonu. Terčem raket se stal i Charkov. Výbuchy zaznamenali i v příhraničních oblastech Ruska, poblíž Taganrogu v Rostovské oblasti a nedaleko Brjansku. Tamní úřady předpokládají, že útočily ukrajinské drony. Ukrajinci podle okupační správy též podnikli vzdušný útok na okupovaný Doněck, zemřeli při něm dva lidé.

Rusko zaútočilo na Ukrajinu novou vlnou vzdušných útoků. Úřady hlásí nejméně dva mrtvé a na řadě míst také výpadky proudu. Letecký poplach byl vyhlášen na téměř celém území země. Ukrajinská protivzdušná obrana ale podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského většinu raket sestřelila. Útoky přišly v reakci na exploze na dvou ruských leteckých základnách u Rjazaně a Saratova. Podle ruského ministerstva obrany na ně udeřily ukrajinské drony.

Polsko uzavřelo četné vojenské zakázky, zejména s dodavateli v USA a Jižní Koreji. Země, která silně podporuje Ukrajinu v odporu proti ruské invazi, chce také zvýšit počet vojáků své armády i podíl zbrojních výdajů na hrubém domácím produktu. V hledáčku ministerstva obrany ve Varšavě jsou prakticky všechny zbraňové systémy, které se osvědčily při obraně Ukrajiny.

V podpoře Ukrajiny proti ruské vojenské agresi je třeba pokračovat, a to jednotně jak v rámci Česka, tak Evropské unie i širšího Západu. Shodli se na tom v Událostech, komentářích Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a brigádní generál v záloze František Mičánek. Ten dodal, že válka také poukázala na problémy v české armádě a nutnost zvýšení jejího financování.

Mobilizace mužů do ruské armády je nepravděpodobná, podle redaktora Hospodářských novin Ondřeje Soukupa by jejím nařízením Kreml přiznal, že potřebuje výrazné posily v konfliktu, který měl trvat pouhých pár dní. Brigádní generál v záloze a bývalý děkan NATO Defense College František Mičánek se domnívá, že případná mobilizace by mohla být pro Ukrajinu značnou hrozbou. Podle náměstka ministra zahraničí Martina Dvořáka (STAN) se vede také informační válka. Západ se zejména snaží o to, aby Ukrajina neprohrála, řekl v pořadu Události, komentáře.

Dobytí klíčového Lysyčansku znamená pro Moskvu průlom, město poslouží ruským vojskům jako základna pro další postup, shodují se zahraniční média. Stažení ukrajinských jednotek z města nahrává dalším krvavým bitvám na Donbasu, pád Lysyčansku totiž Rusko posouvá blíž k převzetí kontroly nad celým regionem.

Ukrajina se brání ruskému agresorovi už více než sto dní. Invaze si vyžádala tisíce životů, zdecimovala města a vyhnala z domovů miliony lidí. U příležitosti tohoto milníku v pořadu Události, komentáře debatovali ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Ondřej Ditrych, rektorka Univerzity obrany Zuzana Kročová a emeritní děkan NATO Defence College v Římě František Mičánek.

Ruské síly se nadále snaží o obklíčení Severodoněcku, v jeho okolí se intenzivně bojuje. Ukrajinská obrana je ale účinná, a postup okupantů tak zůstává pomalý, hlásí Kyjev. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však označil situaci za napjatou a požádal Západ, aby co nejdříve poslal další salvové raketomety, které by mohly pomoci odvrátit ruskou ofenzivu v Donbasu. Na východě podle něj ruská armáda zcela ničí některá města.

Turecko nemíní zablokovat rozšíření NATO o Švédsko a Finsko, uvedl to po nedělním jednání ministrů zahraničí NATO generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Podle Ankary obě severské země otevřeně podporují Kurdskou stranu pracujících (PKK), kterou Turecko považuje za teroristickou organizaci. Finsko v neděli potvrdilo podání přihlášky do Aliance, Švédsko o kroku na vnitropolitické úrovni dál jedná. Důvodem postoje obou zemí je ruská invaze na Ukrajinu. Moskva ve válce nedosáhla svých strategických cílů, řekl také Stoltenberg.

Rusové opustili taktiku malých bojových skupin, které měly rychle postupovat dopředu, a výrazně zúžili bojovou frontu, upozornil ve vysílání ČT24 brigádní generál v záloze František Mičánek. Nynější pomalý postup podle něj svědčí o tom, že se připravují na dlouhý konflikt. Ukrajinci se chystají vzdorovat s pomocí západní vojenské techniky, protiletadlový systém Gepard je ale podle vojenského experta zbytečný, protože Kyjevu k němu schází munice.