Prezident Petr Pavel ve čtvrtek na Pražském hradě přijal další trojici kandidátů na ministry. Jako první za ním dorazil nominant SPD na ministra obrany Jaromír Zůna, podle něhož se diskuze s hlavou státu dotkla zejména principiálních otázek týkajících se obrany a bezpečnosti. V těch podle kandidáta do čela resortu obrany panuje vzájemná shoda. „Dnešní (čtvrteční) jednání vidím velmi pozitivně,“ dodal.
„Jednání to bylo věcné a pracovní. Bavili jsme se o otázkách směřování obrany Česka v kontextu NATO a dalších spojeneckých závazků,“ zhodnotil schůzku Zůna a vyjádřil se i k výdajům na obranu. „Já počítám s tím, že budou vynakládány účelně a v takové výši, abychom mohli pokračovat v našich modernizačních projektech,“ zdůraznil s tím, že prioritu asi dostane protivzdušná obrana.
Pražský hrad odpoledne informoval, že se Pavel se Zůnou shodli na pokračování směřování tuzemské obranné politiky v rámci EU a NATO a na plnění mezinárodních vojenských závazků, které z těchto partnerství vyplývají. „Prezident podpořil priority týkající se modernizace Armády ČR, posílení personálního zajištění a také plánu na revizi krizové legislativy, která má zlepšit připravenost státu na mimořádné situace,“ doplnil Hrad.
V oblasti obrany je dle Zůny tlak na systémové změny, protože běžná organizační opatření nebudou stačit. „Jsme v situaci, kdy se budeme muset zamyslet, jak věci systémově přenastavit. Půjde především o strategické, plánovací a řídicí dokumenty,“ vyjmenoval. Peníze je nutné vydávat racionálně a účelně a cílem musí být naplnění bezpečnostních potřeb a závazků, konstatoval.
Aktuální situace a rozsah závazků a úkolů pro ministerstvo obrany a armádu plynoucích z členství v Severoatlantické alianci má podle Zůny mnoho paralel s obdobím, kdy Česko do NATO vstupovalo. „Tehdy jsme docházeli k závěru, že systémový rozsah těch úkolů, ta armáda, kterou jsme tehdy měli, není schopna pojmout,“ připomněl. Podobné je to prý i nyní, a právě proto je zde požadavek na systémovou změnu, doplnil.
Bývalý první zástupce náčelníka generálního štábu Zůna se vyhnul přímé odpovědi na dotaz ohledně svého postoje k Ukrajině, která už několik let čelí ruské vojenské agresi. „Nevím, jestli bych tu sdělil něco nového, než je oficiální pozice Česka,“ řekl. Tuzemsko podle něj bude sledovat vývoj konfliktu i to, jak se posouvají snahy o mírové řešení. „Pokud berete pojmy hrozba, riziko, ohrožení, Rusko je v každém případě v kategorii hrozby,“ odpověděl na dotaz, zda tuto zemi vidí jako hrozbu.
Za legitimní považuje požadavek na posouzení české muniční iniciativy, prostřednictvím které dodávají spojenci Ukrajině dělostřeleckou munici. Pomoc Ukrajině obecně podle něj pokračovat bude. „Otázka je, na co bude položen akcent,“ poznamenal Zůna. Blíže postoj k Ukrajině ale nechtěl komentovat s tím, že ho bude konzultovat s předsedy koaličních stran.
Otázku, koho navrhne do čela generálního štábu místo končícího Karla Řehky, prý s prezidentem neřešili. Řehka je na postu od července 2022, skončit by měl příští rok v létě. Náčelníka generálního štábu jmenuje na návrh vlády prezident. Podle Zůny bude výběr kandidátů na nástupce jednou z priorit nového ministra obrany. „Já vám tady řeknu jen jednu věc: V této chvíli budete obtížně hledat v mé kariéře případ, že bych nebyl loajální ke svému studentovi. A oni jsou to všichni,“ dodal.
Zůna nebude v jednoduché situaci, míní brigádní generál v záloze
„Z celého brífinku Zůny vyplynulo, že je velice dobře teoreticky připraven, dokáže mluvit poměrně obecně a při tom dlouhém projevu se vyhnout jakékoliv konkrétní odpovědi,“ popsal svůj pohled na Zůnovo vyjádření po jednání s Pavlem brigádní generál v záloze František Mičánek.
Zůna dle něj nebude v jednoduché situaci „Protože je to vojenský expert, který nemá žádné politické krytí, není členem žádné politické strany a nemá mandát poslance,“ shrnul. Odpovědi kandidáta do čela resortu obrany podle Mičánka naznačily, že Zůna není schopen říct, jaká je momentálně jeho strategie, jaké jsou hlavní cíle a kde vidí ta nejdůležitější opatření.
„A mohl se velice dobře odpíchnout od programového prohlášení, byť oblast obrany v programovém prohlášení nově nastupující vlády je jedna z nejslabších. Je kontroverzní, protiřečí si a jsou tam i některé nesmysly, které vypovídají o tom, že lidé, kteří ten dokument koncipovali, si mezi sebou ani nedokázali ujasnit, kudy půjdou priority,“ míní Mičánek, který za největší nesmysl označil to, že výdaje na obranu se budou podřizovat aktuální bezpečnostní situaci.
Expert očekává, že Zůna bude pokračovat v modernizačních projektech
Podle Jana Ludvíka z Katedry bezpečnostních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy lze nominaci Zůny vnímat jako ukazatel, že vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů nemá zájem opouštět západní obranné struktury.
„V kontextu české armády by ho šlo označit anglickým ‚soldier-scholar‘, snad volně přeložitelným jako ‚voják-učenec‘. Za mě je to dobře, byť antiintelektuální prostředí v části armády to může vnímat negativně,“ poznamenal expert. Očekává, že Zůna bude jako profesionál pokračovat v rozběhnutých modernizačních projektech tuzemské armády a v zásadě podpoří kontinuitu obranné politiky.
„Zároveň je však namístě vyslovit obavu, že jako nepolitický nominant bude postrádat ‚politický vliv‘ své předchůdkyně (Jany Černochové z ODS) –, a pokud například dojde uvnitř vlády na boj o rozpočet, bude v nevýhodě,“ dodal Ludvík.
S řadou kandidátů už prezident hovořil
V uplynulých dnech již hlava státu řadu nominantů na posty ministrů přijala. V pátek se Pavel setkal s kandidáty ANO na ministra školství Robertem Plagou, ministra zdravotnictví Adamem Vojtěchem a na šéfa resortu spravedlnosti Jeronýmem Tejcem. V pondělí na Hrad dorazili další nominanti hnutí ANO: adept na post ministra průmyslu a obchodu Karel Havlíček, kandidátka na post šéfky resortu financí Alena Schillerová a nominant na pozici ministra práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
V úterý pak hlava státu přijala kandidáta ANO na pozici ministra vnitra Lubomíra Metnara, nominantku ANO na post šéfky resortu pro místní rozvoj Zuzanu Schwarz Bařtipánovou a nominanta SPD na post ministra dopravy Ivana Bednárika. Ve čtvrtek kromě Zůny Pavel jednal také s kandidátem SPD na ministra zemědělství Martinem Šebestyánem. Na Hrad přišel i šéf Motoristů a nominant této strany do čela tuzemské diplomacie Petr Macinka.
Po čtvrtku tak má prezident za sebou schůzky s dvanácti z patnácti kandidátů, kteří by měli podle představ ANO, SPD a Motoristů doplnit ve společné vládě Andreje Babiše (ANO) jako premiéra. Zbývají jednání s kandidáty Motoristů Filipem Turkem na post šéfa resortu životního prostředí, Oto Klempířem na pozici ministra kultury a Borisem Šťastným na post šéfa resortu sportu, prevence a zdraví. Tuto poslední trojici přijme hlava státu na Hradě v pondělí.
K nominaci Turka má ovšem Pavel výhrady a ve čtvrtek prohlásil, že je jen málo pravděpodobné, že se stane ministrem. Turek podle hlavy státu není vhodnou osobou na post ministra, pokud nevysvětlí vše, co se kolem něj děje. Poslanec čelí mimo jiné kritice za údajné rasistické či homofobní příspěvky na sociálních sítích. Motoristé však trvají na tom, že Turek je z právního hlediska bezúhonný a zůstává kandidátem strany do vlády.
„Mohli bychom si říct, že pokud kdokoli není stíhán pro trestný čin nebo se nedopustil vlastizrady, tak může být ministrem,“ sdělil Pavel. Občané demokratické a slušné země by ale měli mít náročnější kritéria, míní. „Ta jsou definována morálkou, etikou a naším vnímáním. Bude dobré, když si tyto věci vyjasníme do budoucna. Nakonec možná bude užitečné, když dojde ke kompetenční žalobě, kterou pak Ústavní soud rozhodne,“ dodal prezident.
