Rusové bombardovali ukrajinská města, umírali civilisté

Nejméně šest lidí v pondělí zahynulo v Kryvém Rihu, kde dvě ruské střely zasáhly civilní budovy, informovaly agentury AP a Ukrinform. Čtyři lidé zemřeli také při ruském ostřelování Chersonu. Terčem raket se stal i Charkov. Výbuchy zaznamenali i v příhraničních oblastech Ruska, poblíž Taganrogu v Rostovské oblasti a nedaleko Brjansku. Tamní úřady předpokládají, že útočily ukrajinské drony. Ukrajinci podle okupační správy též podnikli vzdušný útok na okupovaný Doněck, zemřeli při něm dva lidé.

„Rusové zasáhli město dvěma střelami. Jedna zasáhla čtyřpatrovou budovu vzdělávací instituce. Pod troskami jsou nejspíš lidé. Zasahují záchranáři a policie. Druhá raketa zasáhla čtvrté až deváté patro obytné budovy, kde vypukl požár. K 10:15 (místního času, 9:15 středoevropského času) zahynul jeden člověk, deset jich vyhledalo lékařskou péči,“ napsal o útoku na Kryvyj Rih ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko, podle kterého se požár už hasičům podařilo uhasit.

„V Kryvém Rihu je už šest mrtvých. K této chvíli je tam 75 raněných, včetně šesti dětí,“ uvedl na Telegramu šéf Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak s poznámkou, že z více než dvacítky hospitalizovaných jsou dva lidé vážně zranění. Snímky zveřejněné Lysakem ukazují vícepatrovou budovu, na jejíž fasádě zeje obrovská díra a stoupá z ní dým. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je mezi oběťmi matka s desetiletou dcerou. V úterý bude město držet smutek.

Průmyslový Kryvyj Rih, který leží na jihu Ukrajiny, je rodištěm ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Město hlásilo útoky ruských dronů i v polovině tohoto měsíce, kdy nálet podle místní správy poškodil několik veřejných budov, včetně nemocnice a školy.

Chersonská oblast se za poslední 24 hodin stala 68krát terčem ruského ostřelování, šestatřicetkrát okupanti zasáhli přímo Cherson, který leží nedaleko frontové linie a který Ukrajinci loni v listopadu osvobodili. Během útoku v pondělí ráno zemřeli čtyři lidé, dalších sedmnáct utrpělo zranění. Informoval o tom server Kyiv Independent.

Dřívější informace hovořily o jednom mrtvém. „Dnes okolo 8:20 (7:20 SELČ) okupanti ostřelovali centrální část Chersonu raketomety Grad. Zaměstnanec městského podniku se dostal pod nepřátelskou palbu, na místě svým zraněním podlehl,“ uvedl na Telegramu šéf chersonské oblastní správy Oleksandr Prokudin.

Ruské jednotky podle Prokudina na oblast vystřelily bezmála 360 střel z minometů, děl, systémů Grad, tanků či dronů.

Jeden zraněný v Charkově

V noci útočili Ruskové také v druhém největším ukrajinském městě, Charkově. Podle starosty Ihora Terechova jej zasáhly dvě rakety, které poškodily neobytné budovy. „Rusové o půlnoci (23:00 SELČ) odpálili z Belgorodské oblasti na náš region rakety typu S-300,“ uvedl mluvčí prokuratury v Charkovské oblasti Dmytro Čubenko. Ruské síly podle něj v Charkově zasáhly sklady jednoho podniku.

Během útoku byl zraněn muž, který se nacházel nedaleko místa výbuchu. Vypukl také požár, plameny zachvátily dvě stě metrů čtverečních.

„Došlo k explozím, ne v centru, ale spíše v krajních částech města,“ popsal z místa ruský noční útok na Charkov zpravodaj ČT Jan Řápek. Během požáru zasaženého skladu zasahovaly asi tři desítky hasičů, uvedl. Mohlo se podle něj jednat o „odplatu za poslední útok na Moskvu, ze kterého Rusko obviňuje Ukrajinu“.

V Charkově se sirény oznamující vzdušný útok ozývají pravidelně. Přes město, které leží nedaleko hranic s Ruskem, totiž létají rakety vypálené okupanty například při ostřelování Sumské oblasti. „Vypadá to, že lidé jsou na to už zvyklí,“ dodal Řápek.

10 minut
Zpravodaj ČT Řápek o situaci na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Další raketa zasáhla soukromý dům v obci Velykyj Burluk, ležící asi 110 kilometrů na východ od Charkova. Nikdo při útoku nezemřel, ani nebyl zraněn, uvedl Čubenko. 

Letecký poplach, který původně zahrnoval východ Ukrajiny, byl později rozšířen na celou zemi. Následně byl odvolán.

Rakety S-300 byly původně určené k protivzdušné obraně, ale ruské jednotky je používají i k ostřelování pozemních cílů, i když při tomto použití podle expertů nevynikají přesností.

Ukrajinci zaměřili Doněck, tvrdí okupanti

Podle proruské okupační správy provedli vzdušný útok také Ukrajinci. Dle Moskvou dosazených úřadů ostřelovali Doněck, který je od roku 2014 pod kontrolou Ruska. V posledních měsících se však ukrajinská armáda přiblížila k městu, které opakovaně ostřeluje dělostřelectvo.

Úřady tvrdí, že během útoku zemřeli dva lidé a čtyři byli zraněni. Střelba podle nich zasáhla civilní autobus. Na sociální síti Telegram to v pondělí podle agentury Reuters uvedl Moskvou dosazený šéf okupované části Doněcké oblasti Denis Pušilin. Zástupci proruské radnice Doněcku zveřejnili na sociálních sítích snímky, na kterých je vidět ohořelý autobus.

Následky ukrajinského ostřelování Doněcku
Zdroj: Alexander Ermochenko/Reuters

Výbuchy na ruské straně hranic

Rušno je poslední dobou také na ruském nebi poblíž hranic s Ukrajinou. Dron pravděpodobně způsobil výbuch u policejní stanice v Brjanské oblasti, další stroj dopadl nedaleko Taganrogu.

Útoky z ukrajinské strany v pondělí ohlásil Alexandr Bogomaz, gubernátor ruské Brjanské oblasti sousedící s Ukrajinou. Drony podle něj v noci zasáhly policejní oddělení. Útok se obešel bez obětí, poškodil však střechu a okna budovy, uvedl s odkazem na Bogomaze ruskojazyčný server BBC.

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se válka vrací na území Ruska. „Do jeho symbolických center i na vojenské základny. Je to nevyhnutelný a naprosto spravedlivý proces,“ řekl Zelenskyj.

Podle něj také Rusko pravděpodobně během nadcházejících podzimních a zimních měsíců obnoví útoky na ukrajinský energetický systém. Zdůraznil, že je proto nezbytné připravit se na případné útoky jak na celostátní, tak na regionální úrovni, a vyzval bezpečnostní složky a oblastní správy, aby se připravily na mimořádné situace v energetice.

V podmínkách válečného konfliktu nelze tvrzení bojujících stran bezprostředně ověřit. Ukrajina i Rusko popírají, že by terčem jejich útoků byli civilisté.

Ukrajinský protiútok naráží na ruskou obranu

Ukrajinská protiofenziva zatím přináší jen menší územní zisky – vojáci narážejí na důkladně vybudované bojové pozice Rusů i na četná minová pole. Záběry na sociálních sítích ukazují, jak ruští vojáci rozhazují protitankové miny přímo z auta.

„Rusko, ať máme jakákoli zbožná přání, je pořád schopno útočit do hloubky ukrajinského území a pořád nasazuje dostatečné množství zbraní, které umožňují se bránit,“ uvedl brigádní generál v záloze František Mičánek z CEVRO Institutu.

10 minut
Generál Macko hovořil o situaci na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Podle generálporučíka ve výslužbě Pavla Macka však hlavní fáze bojů zatím nenastala. Ukrajinci dosud do protiútoku nasadil méně než polovinu sil, upozornil. „Snaží se zvyšovat tlak a momentálně tlačí na třech hlavních místech,“ přiblížil ve vysílání ČT24. Jde o okolí Bachmutu, západní část Záporožské oblasti a rozhraní Záporožské a Doněcké oblasti.

Rusové se podle něj snaží tlaku čelit a vyvíjet vlastní útočné operace, které však obránci zastavili. „Ukrajinci znovu přebírají kontrolu nad částí území, které se podařilo Rusům v uplynulých dnech získat,“ uvedl. Pokud se ukrajinské armádě podaří prolomit ruskou obranu, může být podle něj „vývoj velmi rychlý“.

Kyjev: Za týden obránci získali patnáct kilometrů čtverečních území

Za poslední týden osvobodily ukrajinské síly bezmála patnáct kilometrů čtverečních okupovaného území na jihu a východě Ukrajiny, uvedla v pondělí na Telegramu náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. V okolí Bachmutu podle ní získal Kyjev pod svou kontrolu navzdory ruskému tlaku dva kilometry čtvereční, v jižním směru 12,6 kilometrů čtverečních území.

Ukrajinští představitelé v rámci protiofenzivy hlásí pomalý, ale jistý postup, poznamenala agentura Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí prohlásil, že ukrajinská protiofenziva „nepostupuje podle plánu“ a že Kyjev „plýtvá“ zdroji, které mu poskytli spojenci z NATO.

Ruská armáda podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua pokračuje v aktivních operacích ve všech směrech a soustředí se na oslabení ukrajinské obrany, napsala v pondělí agentura TASS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 3 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 41 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 50 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...