Rusové bombardovali ukrajinská města, umírali civilisté

Nejméně šest lidí v pondělí zahynulo v Kryvém Rihu, kde dvě ruské střely zasáhly civilní budovy, informovaly agentury AP a Ukrinform. Čtyři lidé zemřeli také při ruském ostřelování Chersonu. Terčem raket se stal i Charkov. Výbuchy zaznamenali i v příhraničních oblastech Ruska, poblíž Taganrogu v Rostovské oblasti a nedaleko Brjansku. Tamní úřady předpokládají, že útočily ukrajinské drony. Ukrajinci podle okupační správy též podnikli vzdušný útok na okupovaný Doněck, zemřeli při něm dva lidé.

„Rusové zasáhli město dvěma střelami. Jedna zasáhla čtyřpatrovou budovu vzdělávací instituce. Pod troskami jsou nejspíš lidé. Zasahují záchranáři a policie. Druhá raketa zasáhla čtvrté až deváté patro obytné budovy, kde vypukl požár. K 10:15 (místního času, 9:15 středoevropského času) zahynul jeden člověk, deset jich vyhledalo lékařskou péči,“ napsal o útoku na Kryvyj Rih ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko, podle kterého se požár už hasičům podařilo uhasit.

„V Kryvém Rihu je už šest mrtvých. K této chvíli je tam 75 raněných, včetně šesti dětí,“ uvedl na Telegramu šéf Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak s poznámkou, že z více než dvacítky hospitalizovaných jsou dva lidé vážně zranění. Snímky zveřejněné Lysakem ukazují vícepatrovou budovu, na jejíž fasádě zeje obrovská díra a stoupá z ní dým. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je mezi oběťmi matka s desetiletou dcerou. V úterý bude město držet smutek.

Průmyslový Kryvyj Rih, který leží na jihu Ukrajiny, je rodištěm ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Město hlásilo útoky ruských dronů i v polovině tohoto měsíce, kdy nálet podle místní správy poškodil několik veřejných budov, včetně nemocnice a školy.

Chersonská oblast se za poslední 24 hodin stala 68krát terčem ruského ostřelování, šestatřicetkrát okupanti zasáhli přímo Cherson, který leží nedaleko frontové linie a který Ukrajinci loni v listopadu osvobodili. Během útoku v pondělí ráno zemřeli čtyři lidé, dalších sedmnáct utrpělo zranění. Informoval o tom server Kyiv Independent.

Dřívější informace hovořily o jednom mrtvém. „Dnes okolo 8:20 (7:20 SELČ) okupanti ostřelovali centrální část Chersonu raketomety Grad. Zaměstnanec městského podniku se dostal pod nepřátelskou palbu, na místě svým zraněním podlehl,“ uvedl na Telegramu šéf chersonské oblastní správy Oleksandr Prokudin.

Ruské jednotky podle Prokudina na oblast vystřelily bezmála 360 střel z minometů, děl, systémů Grad, tanků či dronů.

Jeden zraněný v Charkově

V noci útočili Ruskové také v druhém největším ukrajinském městě, Charkově. Podle starosty Ihora Terechova jej zasáhly dvě rakety, které poškodily neobytné budovy. „Rusové o půlnoci (23:00 SELČ) odpálili z Belgorodské oblasti na náš region rakety typu S-300,“ uvedl mluvčí prokuratury v Charkovské oblasti Dmytro Čubenko. Ruské síly podle něj v Charkově zasáhly sklady jednoho podniku.

Během útoku byl zraněn muž, který se nacházel nedaleko místa výbuchu. Vypukl také požár, plameny zachvátily dvě stě metrů čtverečních.

„Došlo k explozím, ne v centru, ale spíše v krajních částech města,“ popsal z místa ruský noční útok na Charkov zpravodaj ČT Jan Řápek. Během požáru zasaženého skladu zasahovaly asi tři desítky hasičů, uvedl. Mohlo se podle něj jednat o „odplatu za poslední útok na Moskvu, ze kterého Rusko obviňuje Ukrajinu“.

V Charkově se sirény oznamující vzdušný útok ozývají pravidelně. Přes město, které leží nedaleko hranic s Ruskem, totiž létají rakety vypálené okupanty například při ostřelování Sumské oblasti. „Vypadá to, že lidé jsou na to už zvyklí,“ dodal Řápek.

Nahrávám video

Další raketa zasáhla soukromý dům v obci Velykyj Burluk, ležící asi 110 kilometrů na východ od Charkova. Nikdo při útoku nezemřel, ani nebyl zraněn, uvedl Čubenko. 

Letecký poplach, který původně zahrnoval východ Ukrajiny, byl později rozšířen na celou zemi. Následně byl odvolán.

Rakety S-300 byly původně určené k protivzdušné obraně, ale ruské jednotky je používají i k ostřelování pozemních cílů, i když při tomto použití podle expertů nevynikají přesností.

Ukrajinci zaměřili Doněck, tvrdí okupanti

Podle proruské okupační správy provedli vzdušný útok také Ukrajinci. Dle Moskvou dosazených úřadů ostřelovali Doněck, který je od roku 2014 pod kontrolou Ruska. V posledních měsících se však ukrajinská armáda přiblížila k městu, které opakovaně ostřeluje dělostřelectvo.

Úřady tvrdí, že během útoku zemřeli dva lidé a čtyři byli zraněni. Střelba podle nich zasáhla civilní autobus. Na sociální síti Telegram to v pondělí podle agentury Reuters uvedl Moskvou dosazený šéf okupované části Doněcké oblasti Denis Pušilin. Zástupci proruské radnice Doněcku zveřejnili na sociálních sítích snímky, na kterých je vidět ohořelý autobus.

Následky ukrajinského ostřelování Doněcku
Zdroj: Alexander Ermochenko/Reuters

Výbuchy na ruské straně hranic

Rušno je poslední dobou také na ruském nebi poblíž hranic s Ukrajinou. Dron pravděpodobně způsobil výbuch u policejní stanice v Brjanské oblasti, další stroj dopadl nedaleko Taganrogu.

Útoky z ukrajinské strany v pondělí ohlásil Alexandr Bogomaz, gubernátor ruské Brjanské oblasti sousedící s Ukrajinou. Drony podle něj v noci zasáhly policejní oddělení. Útok se obešel bez obětí, poškodil však střechu a okna budovy, uvedl s odkazem na Bogomaze ruskojazyčný server BBC.

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se válka vrací na území Ruska. „Do jeho symbolických center i na vojenské základny. Je to nevyhnutelný a naprosto spravedlivý proces,“ řekl Zelenskyj.

Podle něj také Rusko pravděpodobně během nadcházejících podzimních a zimních měsíců obnoví útoky na ukrajinský energetický systém. Zdůraznil, že je proto nezbytné připravit se na případné útoky jak na celostátní, tak na regionální úrovni, a vyzval bezpečnostní složky a oblastní správy, aby se připravily na mimořádné situace v energetice.

V podmínkách válečného konfliktu nelze tvrzení bojujících stran bezprostředně ověřit. Ukrajina i Rusko popírají, že by terčem jejich útoků byli civilisté.

Ukrajinský protiútok naráží na ruskou obranu

Ukrajinská protiofenziva zatím přináší jen menší územní zisky – vojáci narážejí na důkladně vybudované bojové pozice Rusů i na četná minová pole. Záběry na sociálních sítích ukazují, jak ruští vojáci rozhazují protitankové miny přímo z auta.

„Rusko, ať máme jakákoli zbožná přání, je pořád schopno útočit do hloubky ukrajinského území a pořád nasazuje dostatečné množství zbraní, které umožňují se bránit,“ uvedl brigádní generál v záloze František Mičánek z CEVRO Institutu.

Nahrávám video

Podle generálporučíka ve výslužbě Pavla Macka však hlavní fáze bojů zatím nenastala. Ukrajinci dosud do protiútoku nasadil méně než polovinu sil, upozornil. „Snaží se zvyšovat tlak a momentálně tlačí na třech hlavních místech,“ přiblížil ve vysílání ČT24. Jde o okolí Bachmutu, západní část Záporožské oblasti a rozhraní Záporožské a Doněcké oblasti.

Rusové se podle něj snaží tlaku čelit a vyvíjet vlastní útočné operace, které však obránci zastavili. „Ukrajinci znovu přebírají kontrolu nad částí území, které se podařilo Rusům v uplynulých dnech získat,“ uvedl. Pokud se ukrajinské armádě podaří prolomit ruskou obranu, může být podle něj „vývoj velmi rychlý“.

Kyjev: Za týden obránci získali patnáct kilometrů čtverečních území

Za poslední týden osvobodily ukrajinské síly bezmála patnáct kilometrů čtverečních okupovaného území na jihu a východě Ukrajiny, uvedla v pondělí na Telegramu náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. V okolí Bachmutu podle ní získal Kyjev pod svou kontrolu navzdory ruskému tlaku dva kilometry čtvereční, v jižním směru 12,6 kilometrů čtverečních území.

Ukrajinští představitelé v rámci protiofenzivy hlásí pomalý, ale jistý postup, poznamenala agentura Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí prohlásil, že ukrajinská protiofenziva „nepostupuje podle plánu“ a že Kyjev „plýtvá“ zdroji, které mu poskytli spojenci z NATO.

Ruská armáda podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua pokračuje v aktivních operacích ve všech směrech a soustředí se na oslabení ukrajinské obrany, napsala v pondělí agentura TASS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 3 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 5 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 7 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 8 hhodinami
Načítání...