Rusové se připravují na dlouhý konflikt, soudí generál Mičánek. Gepard prý Ukrajincům neposlouží

Nahrávám video
Generál Mičánek o dalším vývoji války na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Rusové opustili taktiku malých bojových skupin, které měly rychle postupovat dopředu, a výrazně zúžili bojovou frontu, upozornil ve vysílání ČT24 brigádní generál v záloze František Mičánek. Nynější pomalý postup podle něj svědčí o tom, že se připravují na dlouhý konflikt. Ukrajinci se chystají vzdorovat s pomocí západní vojenské techniky, protiletadlový systém Gepard je ale podle vojenského experta zbytečný, protože Kyjevu k němu schází munice.

Podle generála došlo na ruské straně ke změně taktiky. „Byla opuštěna
taktika malých bojových skupin, které měly rychle postupovat dopředu a
přešlo se víceméně k výraznému zúžení fronty. Tím, že ruská armáda
opustila sever a soustředila se na východ a jih, tak se zkrátila fronta
zhruba na 450 kilometrů. Z vojenského hlediska je to ale stále zoufale
dlouhý prostor, na kterém se jen těžko podaří skutečně soustředit takové
síly, které by mohly vést k rychlému průlomu,“ domnívá se Mičánek, jenž
působí v Centru bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany v Brně.

„Často slýchám, že se Rusové snaží obklíčit ukrajinské síly, které by
zůstaly v doněckém kotli. Zatím tomu jako odborník moc nevěřím, protože
pomalým postupem nikoho neobklíčíte. Na obklíčení potřebujete razantní
průlom na určitém směru. A vybudovaná ukrajinská obrana, hlavně na
východě a částečně, byť ne tak dokonale, na severu, v rychlém průlomu
brání,“ upozorňuje.

Chlouba a další možnosti

Nejdůležitější zbraň – nebo přinejmenším tu, kterou se chtěla Moskva
pochlubit – už ruská armáda v konfliktu využila, a sice supersonický
kluzák. „To je ale v podstatě zbraň, která je podobně jako
mezikontinentální balistické střely určená pro úplně jiný styl útoku.“

Z tohoto důvodu také Mičánek nepředpokládá, že by ho Rusko
momentálně nasazovalo. Ve hře je podle něj naopak použití balistických
raket Iskander nebo supersonické rakety Kinžal. Ani ty se podle něj ale na
východní frontě neobjeví ve vysokých počtech, a to s ohledem na cenu
takové techniky i její množstevní zastoupení v ruském arzenálu.

„To platí i o pozemní technice. Vychvalované T-14 Armaty, které se
objevily na přehlídkách na Rudém náměstí, do bojů zatím nikde nezasáhly
a pochybuji, že by se tak stalo,“ vyjádřil se ve vysílání.

Co se týče ruské munice, ráže 152 mm nebo ráže 120 mm u tanků zůstává
podle Mičánka dlouhou dobu u ruské armády nezměněna. „To znamená,
že veškerý vojenský výrobní průmysl mohl nashromáždit velké zásoby na
dlouhý konflikt. Evidentně se tedy Rusové připravují na dlouhý konflikt,
protože potřebují vítězství, a konflikt rozhodně nebude uzavřen
v týdnech,“ řekl Mičánek.

Rozdíly armád

Podle generála je vidět obrovský rozdíl v ruské a ukrajinské taktice. „Ruská
armáda má blízko buď k expedičním operacím typu Afghánistán nebo
Sýrie, nebo velkým operacím druhé světové války,“ uvádí s tím, že agresor
drží taktiku masivního nasazení pozemních jednotek, které podporuje
dělostřelectvo. Koordinace s letectvem je ale stále problematická.

„Ukrajinská armáda je daleko flexibilnější, používá modernější postupy a
dokáže kombinovat spolupráci různých druhů vojsk a služeb v jedné
operaci,“ dodává generál a upozorňuje, že napadená země potřebuje
zejména tu techniku, se kterou se její vojáci už nepotřebují seznamovat,
jako jsou tanky T-72 a protiletadlové raketové komplety typu Igla nebo
Stinger.

„Systémy, které Ukrajina dostává, vyžadují výcvik, a to je třeba případ
dodávky od Francie, tedy houfnice typu CAESAR. To je velice moderní a
výborný prostředek, ale Ukrajinci se na něj budou muset školit,“ podotýká.
„Populární je teď (německá) dodávka protiletadlových kompletů Gepard,
ke kterým není dodávána munice, to znamená, že tento typ dodávky je v
podstatě pro ukrajinskou armádu zbytečný.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Česku začínají platit vládní opatření k cenám pohonných hmot

Od půlnoci z úterý na středu začínají platit vládní opatření proti dalšímu prudkému zdražování pohonných hmot v Česku. Jejich součástí je stanovení maximální ceny paliv, kterou ministerstvo financí pro středu stanovilo na 49,59 koruny za litr nafty a 43,15 koruny za litr benzinu. To je o více než korunu výše, než činily průměrné ceny paliv na začátku tohoto týdne. Platí rovněž strop na marže obchodníků s palivy, který činí nejvýše 2,50 koruny za litr nafty i benzinu.
03:08Aktualizovánopřed 9 mminutami

Včasný záchyt rakoviny slinivky. Praktici zapojí nové diabetiky do prevence

Zlepšuje se snaha o včasný záchyt jedné z nejagresivnějších chorob, kterou je rakovina slinivky. Ročně jí v Česku onemocní na 2700 lidí. Dalších pěti let se dožívají jen jednotky procent pacientů. Od června začnou praktičtí lékaři oslovovat k preventivnímu vyšetření nové pacienty s cukrovkou.
před 2 hhodinami

VideoZoologové vypustili v Plzni zachráněné netopýry do přírody

Netopýři zachránění pod střechou rekonstruované plzeňské školy se vrátili do přírody v rezervaci Kamenný rybník. Vypustili je tam zoologové s místními dětmi. Netopýři předtím strávili v záchranné stanici skoro čtyři měsíce. Zvířata dostala před svým vypuštěním najíst, netopýr zvládne sníst deset moučných červů denně. Pak se 140 netopýrů vydalo do přírody. I když v některých případech to šlo obtížněji, protože se potřebují před rozletem zahřát. Kamenný rybník poskytuje ideální podmínky. „Je tady jednak vodní hladina, takže netopýři tady budou mít dostatek příležitostí k lovu. Pak je tady les a tady kousek jsou i starší stromy, kde budou mít možnost úkrytů,“ vysvětlila zooložka Ivana Hradská.
před 11 hhodinami

Systém důchodového pojištění by letos podle ministerstva měl skončit v plusu

Systém penzí ke konci února vykázal schodek necelých šesti miliard korun, což je nejnižší deficit za posledních pět let. Ministerstvo práce a sociálních věcí po mnoha ztrátových letech očekává, že na konci letošního roku by měl systém skončit v plusu. Na příčinách příznivého trendu se ale zástupci nové a minulé vlády neshodnou.
před 12 hhodinami

VideoTuristu v Krkonoších zranil uvolněný kámen. Správa parku opatření nechystá

Správa Krkonošského národního parku nechystá žádná opatření v souvislosti s neobvyklou nehodou, při které v sobotu zranil turistu na horské cestě uvolněný kámen. Kus skály se uvolnil v prudkém svahu a kutálel se asi dvě stě metrů. Skupinka turistů ho sice zaregistrovala, avšak kámen na poslední chvíli změnil dráhu a jednu z osob zasáhl. Společníci zraněného volali nouzovou linku a ihned se rozběhla záchranná akce. Na místo vyletěl vrtulník, který ovšem kvůli terénu nemohl přistát a ke zraněnému se museli lékař se záchranářem spustit. Zaměstnanci parku mají v popisu práce sledovat u cest třeba stromy náchylné k pádům či právě kameny. Pokud jsou nebezpečné, zařídí se náprava. Této události se ale podle správy parku nedalo zabránit.
před 12 hhodinami

Ministerstvo určilo maximální ceny paliv

Ministerstvo financí v úterý poprvé zveřejnilo maximální ceny pohonných hmot na následující den, tedy na středu. Lidé za benzin zaplatí maximálně 43,15 koruny za litr s DPH, v případě nafty určil resort maximální cenu 49,59 koruny za litr s DPH. Jde o součást balíčku opatření, o kterých minulý týden rozhodla vláda kvůli vysokým cenám paliv. Unie nezávislých petrolejářů ovšem tvrdí, že cenový strop byl vypočítán špatně.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoCílem Trumpa je Írán bez jádra. Co bude po ultimátu, neví nikdo, míní Pojar

Diplomat a bezpečnostní analytik Tomáš Pojar si myslí, že Írán kvůli ultimátu prezidenta USA Donalda Trumpa Hormuzský průliv neotevře. „Na druhou stranu nějaká dohoda je vždycky možná, možná se dočkáme i nějakých překvapení,“ uvedl. Trump podle něj má svéráznou rétoriku a používá nejrůznější hyperboly a nadsázky a někdy si zdánlivě protiřečí ve svých výrocích. Do konfliktu šel podle diplomata proto, aby Írán neměl jaderný program a nemohl dlouhodobě ohrožovat své sousedy. Trump chce podle Pojara mít Írán po této válce jiný, než tomu bylo posledních padesát let. „Každopádně si myslím, že je možné říct, že v následující době – teď nevím, jak bude dlouhá – tak Írán jadernou bombu mít nebude,“ dodal Pojar. Co nastane po uplynutí ultimáta, neví. „A myslím, že to neví ani jedna ze stran,“ podotkl Pojar v Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem.
před 12 hhodinami

VideoVývojáři testují na jihu Čech obří zemědělský dron

Rozpětí přes tři metry a schopnost nést stokilový náklad – to jsou parametry zemědělského dronu, který prochází testováním na jihočeských polích. Dron dokáže ošetřit porosty jen v místech, kde chybí živiny nebo se rozmnožil plevel. Zemědělci by tak nemuseli přejíždět traktory celá pole a snížili by spotřebu chemických postřiků a hnojiv. Zároveň by mohli zahnojit pole i v době, kdy jsou podmáčená. Tvůrci dronu jej nyní testují, aby byl bezpečný pro používání na polích, aby bezpečně rozprášil postřik a mohl dělat další aktivity. Stále ale chybí jednotný evropský postup, jak takové drony v zemědělství používat. Podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského by měl být hotový do tří let.
před 13 hhodinami
Načítání...