Rusové se připravují na dlouhý konflikt, soudí generál Mičánek. Gepard prý Ukrajincům neposlouží

Nahrávám video
Generál Mičánek o dalším vývoji války na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Rusové opustili taktiku malých bojových skupin, které měly rychle postupovat dopředu, a výrazně zúžili bojovou frontu, upozornil ve vysílání ČT24 brigádní generál v záloze František Mičánek. Nynější pomalý postup podle něj svědčí o tom, že se připravují na dlouhý konflikt. Ukrajinci se chystají vzdorovat s pomocí západní vojenské techniky, protiletadlový systém Gepard je ale podle vojenského experta zbytečný, protože Kyjevu k němu schází munice.

Podle generála došlo na ruské straně ke změně taktiky. „Byla opuštěna
taktika malých bojových skupin, které měly rychle postupovat dopředu a
přešlo se víceméně k výraznému zúžení fronty. Tím, že ruská armáda
opustila sever a soustředila se na východ a jih, tak se zkrátila fronta
zhruba na 450 kilometrů. Z vojenského hlediska je to ale stále zoufale
dlouhý prostor, na kterém se jen těžko podaří skutečně soustředit takové
síly, které by mohly vést k rychlému průlomu,“ domnívá se Mičánek, jenž
působí v Centru bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany v Brně.

„Často slýchám, že se Rusové snaží obklíčit ukrajinské síly, které by
zůstaly v doněckém kotli. Zatím tomu jako odborník moc nevěřím, protože
pomalým postupem nikoho neobklíčíte. Na obklíčení potřebujete razantní
průlom na určitém směru. A vybudovaná ukrajinská obrana, hlavně na
východě a částečně, byť ne tak dokonale, na severu, v rychlém průlomu
brání,“ upozorňuje.

Chlouba a další možnosti

Nejdůležitější zbraň – nebo přinejmenším tu, kterou se chtěla Moskva
pochlubit – už ruská armáda v konfliktu využila, a sice supersonický
kluzák. „To je ale v podstatě zbraň, která je podobně jako
mezikontinentální balistické střely určená pro úplně jiný styl útoku.“

Z tohoto důvodu také Mičánek nepředpokládá, že by ho Rusko
momentálně nasazovalo. Ve hře je podle něj naopak použití balistických
raket Iskander nebo supersonické rakety Kinžal. Ani ty se podle něj ale na
východní frontě neobjeví ve vysokých počtech, a to s ohledem na cenu
takové techniky i její množstevní zastoupení v ruském arzenálu.

„To platí i o pozemní technice. Vychvalované T-14 Armaty, které se
objevily na přehlídkách na Rudém náměstí, do bojů zatím nikde nezasáhly
a pochybuji, že by se tak stalo,“ vyjádřil se ve vysílání.

Co se týče ruské munice, ráže 152 mm nebo ráže 120 mm u tanků zůstává
podle Mičánka dlouhou dobu u ruské armády nezměněna. „To znamená,
že veškerý vojenský výrobní průmysl mohl nashromáždit velké zásoby na
dlouhý konflikt. Evidentně se tedy Rusové připravují na dlouhý konflikt,
protože potřebují vítězství, a konflikt rozhodně nebude uzavřen
v týdnech,“ řekl Mičánek.

Rozdíly armád

Podle generála je vidět obrovský rozdíl v ruské a ukrajinské taktice. „Ruská
armáda má blízko buď k expedičním operacím typu Afghánistán nebo
Sýrie, nebo velkým operacím druhé světové války,“ uvádí s tím, že agresor
drží taktiku masivního nasazení pozemních jednotek, které podporuje
dělostřelectvo. Koordinace s letectvem je ale stále problematická.

„Ukrajinská armáda je daleko flexibilnější, používá modernější postupy a
dokáže kombinovat spolupráci různých druhů vojsk a služeb v jedné
operaci,“ dodává generál a upozorňuje, že napadená země potřebuje
zejména tu techniku, se kterou se její vojáci už nepotřebují seznamovat,
jako jsou tanky T-72 a protiletadlové raketové komplety typu Igla nebo
Stinger.

„Systémy, které Ukrajina dostává, vyžadují výcvik, a to je třeba případ
dodávky od Francie, tedy houfnice typu CAESAR. To je velice moderní a
výborný prostředek, ale Ukrajinci se na něj budou muset školit,“ podotýká.
„Populární je teď (německá) dodávka protiletadlových kompletů Gepard,
ke kterým není dodávána munice, to znamená, že tento typ dodávky je v
podstatě pro ukrajinskou armádu zbytečný.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Senátoři zkritizovali vládu za přístup k Ukrajině, řešil se i nový trestný čin

Bezpečnostní výbor Senátu označil za politováníhodné, že česká vláda neposkytla bránící se Ukrajině bitevní letouny L-159. Kritizoval také ministra obrany Jaromíra Zůnu (za SPD) – třeba za to, že Ukrajinu dosud nenavštívil a se svým kyjevským protějškem nejedná. Ministerstvo obrany vzkázalo, že zatím žádnou oficiální žádost o takové jednání neobdrželo. Senátoři probírali i nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc a podmínky pro ruské diplomaty.
před 4 hhodinami

VideoJak se pozná nástup nové totality? O tom debatovali hosté Fokusu Václava Moravce

Jak nás poznamenal komunismus? A co provádí totalita s lidskou duší? Únorový díl Fokusu Václava Moravce se zabýval dědictvím komunismu. Diskutovali mimo jiné bývalý politik Milan Uhde, soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková nebo historici Jakub Rákosník a Petr Blažek.
před 5 hhodinami

Zemřel někdejší člen kapely Olympic, klávesista Jiří Valenta

Zemřel bývalý člen skupiny Olympic, klávesista Jiří Valenta. Bylo mu 66 let. O hudebníkově úmrtí informovala na facebooku kapela s odkazem na Valentovu rodinu. Ze skupiny před několika lety sám ze zdravotních důvodů odešel.
před 5 hhodinami

VideoVejce před Velikonocemi kvůli úbytku slepic s ptačí chřipkou podraží

Živočišná výroba v Česku zdražuje. Nejrychleji skot, drůbež a vejce. Na Královéhradecku mezitím pokračuje druhá největší likvidace chovu drůbeže v tuzemsku. V halách bylo bezmála 240 tisíc nosnic. Chovatelé chtějí s ohledem na blížící se Velikonoce a zvýšenou poptávku po vejcích obnovit chov co nejrychleji. Podle jejich odhadu to ale zabere minimálně čtyři měsíce. Nákaza ptačí chřipky se šíří i v dalších chovech po celé Evropě.
před 6 hhodinami

Ve čtvrtek bude na ministerstvu jednání s řediteli národních parků o škrtech, řekl Turek

Na ministerstvu životního prostředí se ve čtvrtek uskuteční jednání s řediteli všech čtyř národních parků, které jsou na území ČR. Předmětem bude financování, řekl v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou vládní zmocněnec pro klima Filip Turek (za Motoristy). Vyjádřil se i k novému ministrovi životního prostředí Igoru Červeném (Motoristé). „My máme podobný pohled na svět, na ochranu životního prostředí i na průmysl, takže z pozice vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal jsem spokojen s naší spoluprací,“ prohlásil.
před 6 hhodinami

Česko by chtělo podle Metnara změnit podmínky dočasné ochrany Ukrajinců v EU

Česko by chtělo otevřít v Evropské unii debatu o změnách v dočasné ochraně ukrajinských uprchlíků. Po jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) v Berlíně to ve středu v tiskové zprávě uvedlo české ministerstvo vnitra. Metnar se v německé metropoli sešel se spolkovým ministrem vnitra Alexanderem Dobrindtem. Kromě ochrany ukrajinských uprchlíků hovořili také o migraci či hraničních kontrolách.
před 8 hhodinami

Zahraničnímu vysílání ČRo chce ministerstvo snížit rozpočet skoro o čtvrtinu

Zahraniční vysílání Českého rozhlasu (ČRo), které slaví 90 let, by mohlo v letošním roce přijít o 8,75 milionu korun, tedy o čtvrtinu částky, se kterou hospodařilo loni. Snížení rozpočtu plánuje ministerstvo zahraničí, které tuto službu financuje, vyplývá z vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2026.
před 8 hhodinami

Soud přiznal Brožovi odkladný účinek ve stížnosti na odvolání z postu děkana katolické fakulty UK

Nejvyšší správní soud (NSS) přiznal odkladný účinek Jaroslavu Brožovi ve stížnosti proti odvolání z funkce děkana Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK). Dočasně tak znemožnil volbu nového děkana. Vyplývá to z usnesení soudu, na které upozornil Deník N. Předseda akademického senátu fakulty David Vopřada v reakci řekl, že se tak prodlužuje období nejistoty, které dopadá na instituci i její zaměstnance.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...