Rusové se připravují na dlouhý konflikt, soudí generál Mičánek. Gepard prý Ukrajincům neposlouží

Nahrávám video
Generál Mičánek o dalším vývoji války na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Rusové opustili taktiku malých bojových skupin, které měly rychle postupovat dopředu, a výrazně zúžili bojovou frontu, upozornil ve vysílání ČT24 brigádní generál v záloze František Mičánek. Nynější pomalý postup podle něj svědčí o tom, že se připravují na dlouhý konflikt. Ukrajinci se chystají vzdorovat s pomocí západní vojenské techniky, protiletadlový systém Gepard je ale podle vojenského experta zbytečný, protože Kyjevu k němu schází munice.

Podle generála došlo na ruské straně ke změně taktiky. „Byla opuštěna
taktika malých bojových skupin, které měly rychle postupovat dopředu a
přešlo se víceméně k výraznému zúžení fronty. Tím, že ruská armáda
opustila sever a soustředila se na východ a jih, tak se zkrátila fronta
zhruba na 450 kilometrů. Z vojenského hlediska je to ale stále zoufale
dlouhý prostor, na kterém se jen těžko podaří skutečně soustředit takové
síly, které by mohly vést k rychlému průlomu,“ domnívá se Mičánek, jenž
působí v Centru bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany v Brně.

„Často slýchám, že se Rusové snaží obklíčit ukrajinské síly, které by
zůstaly v doněckém kotli. Zatím tomu jako odborník moc nevěřím, protože
pomalým postupem nikoho neobklíčíte. Na obklíčení potřebujete razantní
průlom na určitém směru. A vybudovaná ukrajinská obrana, hlavně na
východě a částečně, byť ne tak dokonale, na severu, v rychlém průlomu
brání,“ upozorňuje.

Chlouba a další možnosti

Nejdůležitější zbraň – nebo přinejmenším tu, kterou se chtěla Moskva
pochlubit – už ruská armáda v konfliktu využila, a sice supersonický
kluzák. „To je ale v podstatě zbraň, která je podobně jako
mezikontinentální balistické střely určená pro úplně jiný styl útoku.“

Z tohoto důvodu také Mičánek nepředpokládá, že by ho Rusko
momentálně nasazovalo. Ve hře je podle něj naopak použití balistických
raket Iskander nebo supersonické rakety Kinžal. Ani ty se podle něj ale na
východní frontě neobjeví ve vysokých počtech, a to s ohledem na cenu
takové techniky i její množstevní zastoupení v ruském arzenálu.

„To platí i o pozemní technice. Vychvalované T-14 Armaty, které se
objevily na přehlídkách na Rudém náměstí, do bojů zatím nikde nezasáhly
a pochybuji, že by se tak stalo,“ vyjádřil se ve vysílání.

Co se týče ruské munice, ráže 152 mm nebo ráže 120 mm u tanků zůstává
podle Mičánka dlouhou dobu u ruské armády nezměněna. „To znamená,
že veškerý vojenský výrobní průmysl mohl nashromáždit velké zásoby na
dlouhý konflikt. Evidentně se tedy Rusové připravují na dlouhý konflikt,
protože potřebují vítězství, a konflikt rozhodně nebude uzavřen
v týdnech,“ řekl Mičánek.

Rozdíly armád

Podle generála je vidět obrovský rozdíl v ruské a ukrajinské taktice. „Ruská
armáda má blízko buď k expedičním operacím typu Afghánistán nebo
Sýrie, nebo velkým operacím druhé světové války,“ uvádí s tím, že agresor
drží taktiku masivního nasazení pozemních jednotek, které podporuje
dělostřelectvo. Koordinace s letectvem je ale stále problematická.

„Ukrajinská armáda je daleko flexibilnější, používá modernější postupy a
dokáže kombinovat spolupráci různých druhů vojsk a služeb v jedné
operaci,“ dodává generál a upozorňuje, že napadená země potřebuje
zejména tu techniku, se kterou se její vojáci už nepotřebují seznamovat,
jako jsou tanky T-72 a protiletadlové raketové komplety typu Igla nebo
Stinger.

„Systémy, které Ukrajina dostává, vyžadují výcvik, a to je třeba případ
dodávky od Francie, tedy houfnice typu CAESAR. To je velice moderní a
výborný prostředek, ale Ukrajinci se na něj budou muset školit,“ podotýká.
„Populární je teď (německá) dodávka protiletadlových kompletů Gepard,
ke kterým není dodávána munice, to znamená, že tento typ dodávky je v
podstatě pro ukrajinskou armádu zbytečný.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Slabší íránský režim bude určitě lepší než silnější, říká Macinka

„Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ komentoval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka tuzemskou pozici vůči válce na Blízkém východě a íránské blokádě Hormuzského průlivu. Roli Česka vidí v diplomacii. O možnostech zapojení Evropy do konfliktu, budoucnosti Íránu či růstu cen pohonných hmot mluvil v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.
před 45 mminutami

Na summit NATO chce jet premiér, prezident ke změně zvyklostí nevidí důvod

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.
19:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vnitro zrušilo Krizový informační tým, pomáhal i při povodních

Ministerstvo vnitra ruší svůj Krizový informační tým (KRIT), který od roku 2022 koordinoval komunikaci státu k občanům v krizových situacích, třeba při povodních. Uvedl to v úterý šéf týmu Jan Paťawa. Ministerstvo v pondělí na webu informovalo o tom, že začlenění strategické komunikace resortu do oddělení tisku přinese úsporu v tabulkových místech, podle Paťawy stát zrušením týmu ztratí kapacity v odbornosti, kterou potřebuje.
10:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSpolupráci s výrobcem letounů F-35 uzavřela poslední z jedenácti českých firem

Dohodu o průmyslové spolupráci na pořízení 24 amerických letounů páté generace F-35 pro českou armádu podepsal ve středu s firmou Lockheed Martin poslední z jedenácti českých subjektů, společnost Ray Service. Její vedení to považuje za „skok kupředu", znamená to pro ni investice do nových kapacit. Další firma, PBS Group, se na vylepšení stíhačky podílí už druhým rokem. Na začátku přitom bylo její důsledné prověření výrobcem. O nákupu stíhaček rozhodla před třemi lety minulá vláda, výcvik prvních českých pilotů má začít v roce 2029. Plná bojeschopnost je nyní plánována na rok 2035. Pořízení letounů a úpravy infrastruktury mají vyjít na 150 miliard korun.
před 2 hhodinami

Pavel: Zákon o zahraničních vazbách by byl jedním z kroků k omezení demokracie

Prezident Petr Pavel míní, že zákon o registraci neziskových organizací spolupracujících se zahraničními partnery by byl jedním z významných kroků k omezení demokracie v zemi. Znění zákona a jeho dopadům se chce proto detailně věnovat.
před 2 hhodinami

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
před 5 hhodinami

Celníci zabavili ketamin za čtvrt miliardy korun

Celníci rozkryli mezinárodní skupinu, která ve velkém pašovala drogy přes zasilatelské společnosti nebo ukryté v kosmetických a jiných produktech. Zabavili mimo jiné rekordní zásilku 115 kilogramů ketaminu, která směřovala do Kanady. Koncová cena drogy na kanadském trhu by byla zhruba 250 milionů korun.
13:26Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Praha i Bratislava chystají investice pro dodávky ropy z Česka na Slovensko

Česko je připraveno zahájit investice, které zajistí dodávky ropy na Slovensko, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po středečním jednání se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou. Zajištění reverzního toku z Česka na Slovensko bude nyní posuzovat skupina expertů firem Transpetrol a Mero, uvedla Saková. Pracovní skupina má podle Havlíčka čas do konce dubna, aby představila detailní plán.
12:34Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...