Rusové opustili taktiku malých bojových skupin, které měly rychle postupovat dopředu, a výrazně zúžili bojovou frontu, upozornil ve vysílání ČT24 brigádní generál v záloze František Mičánek. Nynější pomalý postup podle něj svědčí o tom, že se připravují na dlouhý konflikt. Ukrajinci se chystají vzdorovat s pomocí západní vojenské techniky, protiletadlový systém Gepard je ale podle vojenského experta zbytečný, protože Kyjevu k němu schází munice.
Podle generála došlo na ruské straně ke změně taktiky. „Byla opuštěna
taktika malých bojových skupin, které měly rychle postupovat dopředu a
přešlo se víceméně k výraznému zúžení fronty. Tím, že ruská armáda
opustila sever a soustředila se na východ a jih, tak se zkrátila fronta
zhruba na 450 kilometrů. Z vojenského hlediska je to ale stále zoufale
dlouhý prostor, na kterém se jen těžko podaří skutečně soustředit takové
síly, které by mohly vést k rychlému průlomu,“ domnívá se Mičánek, jenž
působí v Centru bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany v Brně.
„Často slýchám, že se Rusové snaží obklíčit ukrajinské síly, které by
zůstaly v doněckém kotli. Zatím tomu jako odborník moc nevěřím, protože
pomalým postupem nikoho neobklíčíte. Na obklíčení potřebujete razantní
průlom na určitém směru. A vybudovaná ukrajinská obrana, hlavně na
východě a částečně, byť ne tak dokonale, na severu, v rychlém průlomu
brání,“ upozorňuje.
Chlouba a další možnosti
Nejdůležitější zbraň – nebo přinejmenším tu, kterou se chtěla Moskva
pochlubit – už ruská armáda v konfliktu využila, a sice supersonický
kluzák. „To je ale v podstatě zbraň, která je podobně jako
mezikontinentální balistické střely určená pro úplně jiný styl útoku.“
Z tohoto důvodu také Mičánek nepředpokládá, že by ho Rusko
momentálně nasazovalo. Ve hře je podle něj naopak použití balistických
raket Iskander nebo supersonické rakety Kinžal. Ani ty se podle něj ale na
východní frontě neobjeví ve vysokých počtech, a to s ohledem na cenu
takové techniky i její množstevní zastoupení v ruském arzenálu.
„To platí i o pozemní technice. Vychvalované T-14 Armaty, které se
objevily na přehlídkách na Rudém náměstí, do bojů zatím nikde nezasáhly
a pochybuji, že by se tak stalo,“ vyjádřil se ve vysílání.
Co se týče ruské munice, ráže 152 mm nebo ráže 120 mm u tanků zůstává
podle Mičánka dlouhou dobu u ruské armády nezměněna. „To znamená,
že veškerý vojenský výrobní průmysl mohl nashromáždit velké zásoby na
dlouhý konflikt. Evidentně se tedy Rusové připravují na dlouhý konflikt,
protože potřebují vítězství, a konflikt rozhodně nebude uzavřen
v týdnech,“ řekl Mičánek.
Rozdíly armád
Podle generála je vidět obrovský rozdíl v ruské a ukrajinské taktice. „Ruská
armáda má blízko buď k expedičním operacím typu Afghánistán nebo
Sýrie, nebo velkým operacím druhé světové války,“ uvádí s tím, že agresor
drží taktiku masivního nasazení pozemních jednotek, které podporuje
dělostřelectvo. Koordinace s letectvem je ale stále problematická.
„Ukrajinská armáda je daleko flexibilnější, používá modernější postupy a
dokáže kombinovat spolupráci různých druhů vojsk a služeb v jedné
operaci,“ dodává generál a upozorňuje, že napadená země potřebuje
zejména tu techniku, se kterou se její vojáci už nepotřebují seznamovat,
jako jsou tanky T-72 a protiletadlové raketové komplety typu Igla nebo
Stinger.
„Systémy, které Ukrajina dostává, vyžadují výcvik, a to je třeba případ
dodávky od Francie, tedy houfnice typu CAESAR. To je velice moderní a
výborný prostředek, ale Ukrajinci se na něj budou muset školit,“ podotýká.
„Populární je teď (německá) dodávka protiletadlových kompletů Gepard,
ke kterým není dodávána munice, to znamená, že tento typ dodávky je v
podstatě pro ukrajinskou armádu zbytečný.“
