Ukrajina i nadále žádá po Německu zbraně. Steinmeier lituje blízkého vztahu s Kremlem

7 minut
Studio ČT24: Martin Jonáš k německému postoji k Ukrajině
Zdroj: ČT24

Ukrajina po Německu dál žádá těžké zbraně jako bojové tanky, děla a systémy protivzdušné obrany. Pro dodávky těžkých zbraní Ukrajině se v pondělí vyslovila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, ale kancléř Olaf Scholz se k tomu nadále staví zdrženlivě. Na odmítnutí možné návštěvy prezidenta Franka-Waltera Steinmeira v Kyjevě Německo reaguje spíše negativně.

Německý kancléř Olaf Scholz označil za „poněkud iritující“ skutečnost, že Kyjev odmítl chystanou návštěvu spolkového prezidenta Steinmeiera na Ukrajině. Sám se pozvání do Kyjeva nyní přijmout nechystá, řekl dále Scholz rozhlasové stanici Inforadio.

Steinmeier se chtěl zúčastnit návštěvy prezidentů v Kyjevě. Nakonec prezidenti Polska a tří pobaltských států vyrazili na Ukrajinu bez něj. Spolkový prezident, který dlouho razil smířlivou politiku vůči Rusku, v úterý připustil, že ve válčící zemi není vítán.

„V zásadě celá německá politická scéna reaguje na tuto diplomatickou facku – a jinak se to opravdu říct nedá – značně nelibě. A to včetně těch politiků, kteří nemají zvláštní potřebu nadbíhat stávající hlavě státu. I lidé, kteří jsou k němu dlouhodobě kritičtí, říkají, že osobní sentimenty měly jít stranou,“ vysvětlil zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš.

Přišlo i pochopení

Steinmeier je stoupencem politiky, která vycházela z toho, že čím více bude ekonomických vazeb mezi Německem a Ruskem, tím více se bude Rusko klonit k západu a k demokracii, dodal zpravodaj. Prezident se ale nedávno velmi otevřenými slovy k této své minulé politice vyjádřil kriticky, řekl, že to byla chyba a že je potřeba tento postoj razantním způsobem revidovat.

V tisku se objevily i komentáře, které odmítavý postoj Ukrajiny chápou. Poukazují na to, že prezident skutečně měl blízko ke Kremlu. Vznikly také spekulace o tom, že může jít ze strany Kyjeva o taktiku, jak dostat do země samotného kancléře. Olaf Scholz je koneckonců ten, kdo jakékoliv dodávky zbraní musí nakonec schválit a podepsat.

Scholz už dříve zdůraznil, že s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským je v častějším telefonickém kontaktu než téměř všichni ostatní západní politici. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel je na návštěvě Ukrajiny

Prezident Petr Pavel dorazil na návštěvu Ukrajiny. Program zahájil ve Lvově na západě napadené země. Sešel se už s předsedou tamní vojenské správy. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
14:17AktualizovánoPrávě teď

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 12 mminutami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 15 mminutami

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 1 hhodinou

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...