Německo dodá Ukrajině systémy protivzdušné obrany Gepard. Potvrdila to ministryně obrany Christine Lambrechtová na mezinárodní konferenci na americké základně Ramstein v Německu. Zároveň uvedla, že země bude v pomoci Ukrajině pokračovat, ale dodávky zbraní chce koordinovat se svými spojenci. Norsko na nákup zbraní pro Ukrajinu vyčlení v přepočtu miliardu korun.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
„Německo dodá protiletadlové obrněnce Gepard, právě to oznámila na základně Ramstein ministryně Lambrechtová,“ konstatovalo německé ministerstvo obrany. Vláda v pondělí souhlasila s tím, aby zbrojní výrobce Krauss-Maffei Wegmann mohl prodat repasované Gepardy z někdejších zásob německé armády. Společnost jich má několik desítek.
Gepard je založen na podvozku tanku Leopard, který je ve službě od poloviny šedesátých let dvacátého století. Je vybaven dvěma 35milimetrovými kanóny a radiolokátorem. V devadesátých letech systém prošel modernizací. Gepard je schopen likvidovat nejen vzdušné, ale i pozemní cíle.
Německo od počátku války na Ukrajině čelí kritice, že příliš pomalu a váhavě poskytuje Ukrajincům zbraně. Lambrechtová na konferenci ale řekla, že čísla hovoří o opaku, neboť Německo v prvním kroku poskytlo ukrajinské armádě protitankové i protiletecké střely. Nyní chce Berlín podle ní rozšířit zásobování těžkými zbraněmi, a to i v rámci výměny s východoevropskými spojenci, kteří Ukrajině přenechávají své vybavení sovětské výroby.
Německé ministerstvo obrany také předeslalo, že příspěvek Berlína Severoatlantické alianci bude významnější, než jak tomu bylo dosud. „Německo si najde svou novou bezpečnostně-politickou roli,“ ujistilo ministerstvo. „Jasné je, že my Ukrajinu podporujeme,“ dodalo v prohlášení.
Setkání ministrů obrany ze spřízněných zemí, na němž se jedná o další vojenské pomoci Kyjevu, pořádá americký ministr obrany Lloyd Austin. Za Česko se zúčastní náměstek ministryně obrany Jan Havránek, který se připojuje dálkově z Washingtonu.
Pentagon či Londýn upozorňují, že se nejedná o setkání pod hlavičkou Aliance, ačkoliv se jej zúčastní i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Dárcovská komunita není NATO. Jde o úsilí zemí, z nichž některé jsou součástí NATO, ale není to Aliance, která organizuje vojenskou pomoc,“ prohlásil náměstek britského ministra obrany James Heappey.
V dodávkách chce Německo pokračovat, ale ne samo
Lambrechtová uvedla, že Německo bude Ukrajinu dodávkami zbraní podporovat i nadále, ale ne samo. Své kroky chce koordinovat se spojenci. „Ukrajinu podporujeme od samého začátku války a budeme tak činit nadále,“ dodala. Zároveň odmítla kritiku, že Německo k dodávkám zbraní přistupuje váhavě. „Jsme spolehlivý partner,“ zdůraznila.
Lambrechtová prohlásila, že vedle armádní pomoci bude Německo pomáhat i humanitárně. Uvedla, že je klíčové, aby nadále zůstalo mimo konflikt a do války přímo nevstoupilo. Ukrajině přislíbila pomoc i po skončení války. „Nejlepší bezpečnostní garancí pro Ukrajinu jsou dobře vyškolené a vybavené ozbrojené síly. To je naše výzva pro budoucnost,“ dodala.
Austin: Západ věří v ukrajinské vítězství
Hlavními body jednání je vojenská pomoc Kyjevu. Mluvčí Pentagonu John Kirby zdůrazňoval především nutnost začít hovořit o dlouhodobém výhledu těchto zásilek i celé situace na Ukrajině.
„Ukrajina věří, že může válku s Ruskem vyhrát. V to stejné věříme i my všichni tady,“ prohlásil šéf Pentagonu Austin na úvod konference. Zdůraznil, že ruskou invazi a válečná zvěrstva nelze omluvit. „Je to bezohledné, bezdůvodné a v rozporu s právem,“ poznamenal s tím, že svobodný svět je připraven Ukrajině nadále pomáhat.
„Ukrajina dnes potřebuje naši pomoc, aby zvítězila. A bude potřebovat naši pomoc, až válka skončí,“ řekl americký ministr obrany. „Mí ukrajinští přátelé, víme, jaké břímě nesete. A měli byste vědět, že vám pomůžeme. Proto jsme dnes tady,“ dodal na úterním setkání Austin.
Norsko vyčlení na nákup zbraní pro Ukrajinu v přepočtu 997 milionů korun v rámci iniciativy vedené Británií. Oslo by rovněž mohlo přistoupit k dalším přímým zásilkám. V minulých týdnech skandinávská země poslala mimo jiné čtyři tisíce protitankových střel typu M72 či ochranné vybavení. Zatím naposledy Norsko dodalo Ukrajině protiletadlové komplety francouzské výroby Mistral se zhruba stovkou raket.
Ačkoliv Západ deklaruje jednotu, zcela sjednocený v podpoře Ukrajiny není, konstatuje bezpečnostní analytik Centra transatlantických vztahů CEVRO Institutu Daniel Koštoval. Zásadní jsou podle něj dodávky těžkých zbraní a zdá se, že k tomu mezinárodní jednání směřují. Ukrajina potřebuje palebnou sílu, pokud má invazní vojska vytlačit zpět do Ruska a obnovit územní celistvost, zdůrazňuje Koštoval.
Metnar: Setkání v Ramsteinu je zásadní díky zlepšení koordinace
Mezinárodní konferenci na základně Ramstein považuje předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Marek Ženíšek (TOP 09) za symbolické setkání, které k pomoci přesvědčí i dříve váhající státy.
„Je důležité, že se takové setkání odehrává kvůli tomu, že si jednotliví partneři uvědomí, kdo jak pomáhá a kdo by měl pomáhat více. Směrem k Ukrajině je to určitý signál, že Západ v tuto dobu nechce nechat Ukrajinu padnout. Vzpomeňme si na střídání postojů některých států poslední dva měsíce trvajícího konfliktu – například odmítnutí těžkých zbraní, které se později začaly dodávat,“ uvedl v pořadu Události, komentáře.
Poslanec a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) si myslí, že pomoc Ukrajině by se měla rovnoměrně rozdělit v oblasti pozemních sil, leteckých sil nebo logistiky a jednání v Německu k tomu může přispět.
„Jednání na základně v Ramsteinu hodnotím jako velmi pozitivní. Konečně dochází k takovému koordinovanému setkání, a to i s ohledem na koordinovanou pomoc ze strany Evropy a jejích aliančních spojenců vůči Ukrajině. Na to, jak počáteční pomoc byla individuální a roztříštěná, to považuji za zásadní jednání,“ hodnotí setkání politiků.
