Polská armáda nakupuje nové zbraně, hlavní dodávky budou z USA a Jižní Koreje

10 minut
Zpravodaj ČT Papadopulos o polském zbrojení
Zdroj: ČT24

Polsko uzavřelo četné vojenské zakázky, zejména s dodavateli v USA a Jižní Koreji. Země, která silně podporuje Ukrajinu v odporu proti ruské invazi, chce také zvýšit počet vojáků své armády i podíl zbrojních výdajů na hrubém domácím produktu. V hledáčku ministerstva obrany ve Varšavě jsou prakticky všechny zbraňové systémy, které se osvědčily při obraně Ukrajiny.

Polské vojenské sklady jsou nyní v souvislosti s válkou na Ukrajině vyprázdněné, ale Varšava nasmlouvala nové rozsáhlé dodávky. Z USA by tak měla například dostat protitankové střely Javelin, salvové raketomety HIMARS či nejmodernější typy tanků Abrams. „Celkem jich bude polské pozemní vojsko mít 366. Budou tvořit bariéru proti jakékoli invazi do Polska,“ řekl viceprezident a ministr obrany Mariusz Blaszczak.

Polsko se také zapojilo do programu bojových letounů a jako jedna z prvních středoevropských zemí by mělo obdržet americké stíhačky F-35, uvedl zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos. 

Vedle toho Varšava nakoupí houfnice, tanky či letadla od Jižní Koreje. U těchto tanků předpokládá, že by je po roce 2026 v korejské licenci vyráběla přímo v Polsku. Odtud by si je pak mohly kupovat i další státy Evropské unie. 

Široké spektrum dodavatelů je záměr. Poptávka po zbraních ve světě je nyní velká, a proto je podle Varšavy dobré oslovit více výrobců a mít jistotu, že aspoň část nasmlouvaných zbraní dorazí včas. Zdůrazňuje, že země je ohrožena agresí z východu, a zbrojení proto považuje za svou prioritu.

Experti různorodost zakázek kritizují. Upozorňují na to, že nákupy se neuskutečňují přes výběrová řízení, ale napřímo, což je prodražuje. Pro logistiku armády může být také problémem, že bude mít ve výzbroji například čtyři typy tanků od různých výrobců. „Polsko bude asi jedinou zemí na světě, která bude mít 4 různé typy tanků. Běžnému Polákovi to může být jedno, ale pro vojáky je to výzva a překážka k jejich racionálnímu využití,“ uvedl bývalý náčelník polského generálního štábu a generál v záloze Mirosław Różański.

Varšava chystá výrazné zbrojení

Varšava chce do budoucna vydávat na zbrojení až pět procent hrubého domácího produktu, čímž by v relativním poměru předstihla i Spojené státy. „Tyto zbrojní výdaje mají zaručit, že nás nikdo nenapadne. Mají zajistit, aby se nás všichni potenciální agresoři obávali,“ řekl prezident Andrzej Duda. Zpravodaj Papadopulos k tomu dodal, že je otázkou, zda tento záměr vydrží i v následujících letech, zvláště v době energetické krize a rostoucí inflace.

Vláda by také chtěla mít v armádě 300 tisíc vojáků. To by bylo výrazné zvýšení, protože nyní jich je aktivních 120 tisíc, včetně dobrovolných vojáků teritoriální obrany. Ani po oznámení záměru se však zájem nováčků o službu v armádě nezvýšil a zůstává na zhruba třech tisících ročně, dodal zpravodaj.

Polsko jedná se Spojenými státy o své účasti na programu sdílení jaderných zbraní (nuclear sharing) v rámci NATO, který má pomoci čelit rostoucím hrozbám ze strany Ruska. Uvedl to počátkem října polský prezident Andrzej Duda v rozhovoru s listem Gazeta Polska. 

„Problém je především v tom, že nemáme jaderné zbraně,“ řekl Duda a dodal, že podle něj nic nenasvědčuje tomu, že by je Polsko v blízké budoucnosti mělo získat. „Vždy existuje potenciální možnost podílet se na (programu) sdílení nukleárních zbraní. Hovořili jsme s americkými představiteli o tom, zda USA takovou možnost zvažují. Toto téma je otevřené,“ poznamenal polský prezident.

Mičánek: Důležitější než výzbroj jsou lidé

Brigádní generál v záloze František Mičánek v pořadu Horizont ČT24 uvedl, že odstrašující faktor vyzbrojovacího plánu by mohl být značný. „Je největší na východním křídle (NATO – pozn. redakce),“ uvedl. Zbraně, které Polsko plánuje zakoupit, jsou podle něj současnou špičkou. S modernizacemi budou moct sloužit 20 až 30 let. „Ale může být problém právě různorodost,“ podotkl.

Výzbroj však podle něj není nejdůležitější, stejný význam má mít upoutání Poláků k profesionální vojenské službě. „Polsku se za poslední rok podařilo nabrat zhruba 10 tisíc nových vojáků. Není to tak, že by se to úplně nedařilo,“ uvedl. Plán na rozšíření armády na 300 tisíc profesionálů je podle něj „skutečně ambiciózní“.

8 minut
Brigádní generál v záloze František Mičánek k polskému vyzbrojování
Zdroj: ČT24

Polsko je dle Mičánka už dnes lídrem ve vyzbrojování minimálně v rámci zemí V4 a Pobaltí. „Pokud by se uskutečnily ambiciózní vyzbrojovací projekty, tak by se Polsko stalo vlastníkem největšího množství tanků mezi Ruskem a Atlantikem,“ uvedl. Varšava by tak disponovala větším počtem tanků než Německo, Francie a Velká Británie dohromady.

Pouze vojenská síla ještě netvoří hegemonii, upozornil však. Vliv na postoj mezi spojenci mají také ekonomické či diplomatické faktory. Brigádní generál také upozornil, že k naplnění plánu nemusí dojít, zvlášť pokud stávající vláda v příštích volbách neobhájí svou pozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj chce odstoupit od dohody o nerostných surovinách, prohlásil Trump

Ukrajinský prezident Volodymyr Zeleskyj chce odstoupit od připravované dohody se Spojenými státy o využíváních ukrajinských nerostných surovin, prohlásil v noci na pondělí americký prezident Donald Trump. Ten zároveň Zelenského varoval před vážnými problémy, pokud by tak skutečně učinil. Washington prý podle šéfa Ruského fondu přímých investic Kirilla Dmitrijeva zahájil jednání o kovech vzácných zemin a dalších projektech v Rusku.
před 47 mminutami

Poblíž souostroví Tonga v Tichém oceánu udeřilo silné zemětřesení

Souostroví Tonga v Tichém oceánu zasáhlo silné zemětřesení, kvůli kterému úřady vydaly varování před vlnou tsunami. Otřesy měly sílu sedmi stupňů magnituda, uvedla americká geologická služba USGS, která bezprostředně po začátku otřesů intenzitu předběžně stanovila na 7,1 stupně. Varování před tsunami bylo později odvoláno.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

U Malacek nedaleko českých hranic se potvrdila kulhavka a slintavka

U Malacek na západě Slovenska, méně než 50 kilometrů od českých hranic, existuje podezření na další ohnisko slintavky a kulhavky, informoval v neděli kolem poledne na síti X ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Oznámil zpřísnění opatření na hraničním přechodu Břeclav-Brodské na dálnici D2 u Lanžhota na Břeclavsku, ta se ale dál budou týkat pouze kamionů. Přítomnost nákazy na místě v podvečer následně potvrdil slovenský protějšek Výborného Richard Takáč.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Velmi se zlobím na Putina, řekl Trump. Pohrozil také Íránu bombardováním

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizí NBC News řekl, že je velmi rozzloben na ruského vůdce Vladimira Putina za jeho slova o ukrajinské hlavě státu Volodymyru Zelenském. Rusku pohrozil tvrdými opatřeními týkajícími se ropy, pokud se nezastaví krveprolití na Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Z kontinentální Evropy odstartovala orbitální raketa. Po několika sekundách spadla

Z kosmodromu Andöya Spaceport na severu Norska v neděli po několika odkladech odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Spectrum německé startupové firmy Isar Aerospace, která odvysílala živé záběry ze startu na portálu YouTube. Let ale trval jen několik sekund, raketa se brzy zřítila zpět na zemský povrch, uvedla agentura AFP. I tak šlo o první start orbitální rakety z kontinentální Evropy mimo Rusko.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Při ruském dronovém útoku v Charkově zemřeli dva lidé

Rusové zaútočili pozdě večer desítkami dronů na několik ukrajinských měst. Největší škody hlásí Charkov, kde podle tamních úřadů utrpěla zásah vojenská nemocnice, obchodní centrum nebo několik bytových domů. Poslední zprávy hovoří o dvou mrtvých a 35 zraněných. Jsou mezi nimi i vojáci, kteří se léčili právě v zasaženém zdravotnickém zařízení. Další lidé byli zraněni při útoku v Kupjansku. Ukrajinská protivzdušná obrana uvedla, že v noci na neděli sestřelila 65 ze 111 ruských dronů a dalších 35 zřejmě zničily systémy elektronického boje.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Myanmar zasáhl následný otřes

Oblast druhého největšího myanmarského města Mandalaj v neděli zasáhl následný otřes o síle 5,1 stupně, další z několika po silném pátečním zemětřesení o intenzitě 7,7 stupně, které zasáhlo kromě Myanmaru také Thajsko. Informovala o tom americká geologická služba USGS. Lidé v ulicích Mandalaje začali křičet strachy, když následný otřes udeřil, uvedla agentura AP. Epicentrum otřesů bylo asi 20 kilometrů severozápadně od města.
před 18 hhodinami

Na Ukrajině působí i francouzské drony. Jejich výrobce chce znásobit produkci

Evropští lídři se na pařížském summitu ochotných shodli na nutnosti zvýšit dodávky zbraní na Ukrajinu. A to včetně dronů, které se v boji s ruskými jednotkami ukázaly jako velmi účinné. Jejich hlavní francouzský výrobce, který své stroje posílá Kyjevu, chce v příštích týdnech znásobit produkci.
před 22 hhodinami
Načítání...