Polská armáda

Dva klíčoví velitelé polské armády se rozhodli odejít z funkcí kvůli konfliktu s ministrem obrany Mariuszem Blaszczakem. Demise, které podali náčelník generálního štábu Rajmund Andrzejczak a operační velitel Tomasz Piotrowski, prezident Andrzej Duda přijal a do funkcí jmenoval dva nové generály.

Polsko chce do dvanácti let vycvičit až padesát tisíc civilistů, kteří by sloužili v teritoriální obraně. Sbor zapadá do plánu vybudovat armádu o síle 300 tisíc lidí. Teď je vojsko sousední země poloviční. Podle kritiků ale tato ambice neodpovídá možnostem země.

Řadu premiér přinesly letošní Dny NATO, které se v sobotu a neděli konají na Letišti Leoše Janáčka v severomoravském Mošnově. Česká armáda veřejnosti poprvé ukázala své nové helikoptéry. Poprvé ve střední Evropě vystoupil odpoledne demo team amerického letectva. Ten přiletěl se stíhacími letouny F-35, které jsou navíc v Mošnově hned ve dvou variantách – také ve verzi s kolmým přistáním. Speciálním partnerským státem letošních Dnů NATO je ale Polsko, které na letišti i nad ním představilo své stíhačky, akrobaty i leteckou kavalerii. První den akci navštívilo podle pořadatelů přibližně sto tisíc lidí.

Před čtyřiaosmdesáti lety útokem německých jednotek na polskou posádku na poloostrově Westerplatte začala druhá světová válka, nejkrvavější konflikt v dějinách, který stál desítky milionů životů na bojištích i mimo ně. Podle historika z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Petra Koury je třeba mít pro pochopení toho, proč válka vypukla, přehled o situaci v tehdejší Evropě. Jedním z faktorů byla i celospolečenská frustrace. Výjimkou ale v tomto ohledu byli dle Koury Češi, kteří se na válku těšili. „Věřili, že Německo bude brzy poraženo a oni získají zpět svůj stát,“ poznamenal.

Varšava si připomíná Den polské armády přehlídkou, které se v metropoli účastní na dva tisíce vojáků, dvě stovky kusů vojenské techniky a 92 letadel, včetně nově pořízených západních zbraní. Podle listu Rzeczpospolita jsou v ulicích například tanky Abrams nebo raketomety HIMARS. Součástí vojenského defilé, které je u příležitosti tohoto dne prvním od roku 2019, jsou i zahraniční vojáci například ze Spojených států, Británie, Rumunska nebo Chorvatska, napsala stanice TVN 24 na svém webu.

Polsko rozmístí poblíž hranic s Běloruskem kolem deseti tisíc vojáků. Varšava tak chce odradit agresora od případného útoku, řekl rozhlasové stanici Polskie Radio ministr obrany Mariusz Blaszczak. O zvyšování počtu vojáků, kteří mají podpořit pohraniční stráž u hranic s Běloruskem, informovali polští činitelé už dříve. Varšava tyto kroky podle prohlášení činí v souvislosti s nárůstem migrace a přítomností ruských žoldnéřů z Wagnerovy skupiny v Bělorusku.

Poláci našli hlavici rakety, která loni v prosinci dopadla nedaleko Bydhoště (Bydgoszcz) na severozápadě Polska. Podle polských médií o tom informoval šéf prezidentské kanceláře Pawel Szrot. Řekl, že hlavice neobsahovala výbušniny, byla vyrobená z betonu.

Na severozápadě Polska byly v dubnu objeveny trosky zřejmě ruské střely, uvedla tento týden tamní média. Nález vzbudil pochybnosti o postupu při pátrání po raketě. Ministr obrany Mariusz Blaszczak oznámil, že armáda loni v prosinci dostala od Ukrajinců upozornění, že se k Polsku blíží letící objekt a že možná jde o raketu, ale jeho ani další klíčové činitele odpovědné za bezpečnost země o tom šéf armádního velitelství pro operace neinformoval. Prezident Andrzej Duda prohlásil, že incident nepředstavuje vážnou hrozbu pro bezpečnost Polska. Opozice ostře kritizuje ministra obrany a požaduje jeho trestní stíhání.

Polsko dál posiluje obranu východní hranice. Reaguje na záměr Moskvy rozmístit jaderné zbraně v Bělorusku. Po nedávném odhalení ruské špionážní sítě je obrana strategických cílů v nejvyšší pohotovosti. Mluvil o tom zpravodaj ČT ve Varšavě Andreas Papadopulos.

Polská vláda chystá obří vojenské cvičení. Návrh ministra obrany počítá s tím, že by se do něj na konci března mohlo zapojit až 200 tisíc lidí – včetně vojáků v záloze a civilistů. Mohli by být povoláváni i přes svůj nesouhlas.

Ve vsi Przewodów na východě Polska se konal státní pohřeb druhého z dvojice mužů, kteří přišli v úterý o život při explozi po dopadu zřejmě ukrajinské rakety. Podle agentury PAP z místa neštěstí už odjeli vyšetřovatelé. Úřady tuto informaci nekomentovaly. Německo v reakci na úterní událost nabídlo Polsku systémy protivzdušné obrany Patriot.

Polsko uzavřelo četné vojenské zakázky, zejména s dodavateli v USA a Jižní Koreji. Země, která silně podporuje Ukrajinu v odporu proti ruské invazi, chce také zvýšit počet vojáků své armády i podíl zbrojních výdajů na hrubém domácím produktu. V hledáčku ministerstva obrany ve Varšavě jsou prakticky všechny zbraňové systémy, které se osvědčily při obraně Ukrajiny.

Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak podepsal tři zbrojní kontrakty s Jižní Koreou, na jejichž základě Polsko získá desítky lehkých bojových letounů FA-50, tisíc tanků K2 a přes šest set samohybných houfnic K9. Oznámila to polská média s odvoláním na ministerstvo obrany, které však nezmiňuje cenu zakázky. Server Polityka.pl ji odhaduje na čtrnáct miliard dolarů (téměř 340 miliard korun). To téměř odpovídá ročnímu rozpočtu ministerstva obrany.