Kvůli ruským dronům v Polsku zasedne Rada bezpečnosti OSN

6 minut
Události: Na žádost Polska zasedne Rada bezpečnosti OSN
Zdroj: ČT24

Rada bezpečnosti OSN bude v pátek na žádost Polska mimořádně zasedat kvůli narušení polského vzdušného prostoru. Podle Varšavy se jednalo o bezprecedentní průnik ruských strojů na území NATO, alianční síly několik dronů sestřelily. V důsledku toho Polsko podél hranic s Ukrajinou a Běloruskem omezilo letový provoz. K situaci se vyjádřil i polský vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz, který poděkoval spojencům. Zopakoval, že šlo o provokaci Moskvy, která si žádá odpovídající reakci.

„Ruská federace testuje naši národní jednotu, ale také naši politickou odpovědnost. U této zkoušky jsme prošli. V našich dějinách se nám to ne vždy podařilo. Byly případy, v nichž emoce, řekněme politické přeludy, převládly nad bezpečnostní strategií,“ prohlásil před poslanci ministr.

Polské bezpečnostní složky dosud podle něj nalezly trosky šestnácti objektů. Na dalších místech ještě pátrání pokračuje. V projevu v Sejmu také Kosiniak-Kamysz shrnul, jak vypadala akce polských a spojeneckých sil v noci z úterý na středu, kdy k událostem došlo.

21 minut
Polský vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz o narušení polského vzdušného prostoru
Zdroj: ČT24

Vyjádřil se i polský prezident Karol Nawrocki, který měl projev před zasedáním bezpečnostní rady státu. Řekl, že po 10. září už nikdo nemůže pochybovat o tom, jestli je Polsko čtyři roky účastníkem hybridní války. Zmínil, že vyslání dronů na polské území mělo být testem schopností reagovat společně s EU a NATO. „Hluboce vnímám, že jsme v tomto testu obstáli na výbornou,“ podotkl.

Zmínil, že úkolem země je zajistit bezpečnost civilního obyvatelstva, k čemuž došlo. „Procedury zafungovaly a bylo to možné především díky velitelům,“ uvedl s tím, že zareagovala také diplomacie a další státní složky. Prezident zároveň poděkoval všem, kteří tváří v tvář „přímému ohrožení bezpečnosti polského státu přistoupili bez známého politického dramatizování.“

Varoval rovněž před hybridní válkou a dezinformacemi. „Válka trvá i v dezinformačním prostoru. (...) Rusko už 24 hodin tvrdí, že drony, které útočily na polské území, byly ukrajinské. Ze všech údajů, které máme k dispozici, je to jednoznačná lež. Prosím všechny, abyste nepodléhali dezinformacím,“ uvedl.

13 minut
Polský prezident Karol Nawrocki před jednáním bezpečnostní rady státu
Zdroj: ČT24

Svolání Rady bezpečnosti

Reuters připomíná, že svolání Rady bezpečnosti je reakcí na bezprecedentní událost, kdy se členský stát NATO poprvé během ruské plnohodnotné války proti Ukrajině zahájené v únoru 2022 přímo podílel na zničení ruských vojenských prostředků nad svým vlastním územím.

Polsko zároveň omezilo leteckou dopravu u svých východních hranic s Běloruskem a Ukrajinou. „Na žádost operačního velení složek ozbrojených sil... budou ve východní části Polska zavedena omezení letového provozu v podobě omezené zóny EP R129,“ ohlásil už ve středu večer polský úřad řízení letového provozu. Omezení vstoupila v platnost o půlnoci a platit mají do 9. prosince.

Lety jsou ve vymezené v zóně zakázány od východu do západu slunce, s výjimkou pilotovaných letadel provozovaných v souladu s letovým plánem, s příslušnými transpondéry a udržujících obousměrnou komunikaci s leteckými úřady. Výjimku mají také vojenské lety a některé další speciální lety a volací znaky. „V zóně EP R129 platí 24hodinový zákaz letů civilních bezpilotních letadel,“ uvedl mimo jiné úřad řízení letového provozu.

Lotyšsko také uzavírá vzdušný prostor

Lotyšsko v návaznosti na incident uzavřelo vzdušný prostor na hranicích s Ruskem a Běloruskem, informuje agentura DPA, podle níž bude opatření platit na týden s možností dalšího prodloužení. Rozhodnutí lotyšské vlády oznámil na tiskové konferenci ministr obrany Andris Sprúds. Uvedl, že vychází z vyhodnocení bezpečnostní situace armádou. Opatření, které označil za preventivní, podle něj usnadní rozpoznání nepovolených leteckých objektů.

Průnik ruských dronů nad území Polska označil Sprúds za flagrantní narušení vzdušného prostoru NATO a varovný signál, po němž musí Lotyšsko jednat.

V noci na středu zaznamenala polská armáda devatenáct případů narušení vzdušného prostoru ruskými drony, proti kterým polská obrana s pomocí aliančních spojenců zasáhla. Ruské ministerstvo obrany ve středu potvrdilo, že jeho drony provedly rozsáhlý útok na vojenské objekty na západě Ukrajiny, tvrdí ale, že neplánovalo zasáhnout žádné cíle v Polsku.

Černochová: Čeští vojáci by mohli být vysláni do tří dnů

Některé země NATO po incidentu nabídly Varšavě pomoc s posílením protivzdušné obrany. Česko je připraveno poslat do Polska vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š. Vojáci se třemi vrtulníky by mohli být do Polska vysláni do tří dnů, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

2 minuty
Ministryně obrany Jana Černochová k vyslání vrtulníků do Polska
Zdroj: ČT24

Ocenila, jak se k útoku postavily všechny státy NATO, je podle ní potřeba ukázat jednotu. Znovu vyjádřila podporu Polsku, země je nejbližší soused, se kterým Česko sdílí historii, civilizační hodnoty i obavy a hrozby ze strany Ruska, dodala.

Vrtulníky polské armádě pomohou podle ministerstva s ochranou země před drony v malých výškách. Pomoc do Polska bude vyslána v rámci platného mandátu. Konkrétní úkoly jednotky podle Černochové nyní domlouvají náčelníci generálních štábů obou zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 5 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 8 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 11 hhodinami
Načítání...