Kvůli ruským dronům v Polsku zasedne Rada bezpečnosti OSN

Nahrávám video

Rada bezpečnosti OSN bude v pátek na žádost Polska mimořádně zasedat kvůli narušení polského vzdušného prostoru. Podle Varšavy se jednalo o bezprecedentní průnik ruských strojů na území NATO, alianční síly několik dronů sestřelily. V důsledku toho Polsko podél hranic s Ukrajinou a Běloruskem omezilo letový provoz. K situaci se vyjádřil i polský vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz, který poděkoval spojencům. Zopakoval, že šlo o provokaci Moskvy, která si žádá odpovídající reakci.

„Ruská federace testuje naši národní jednotu, ale také naši politickou odpovědnost. U této zkoušky jsme prošli. V našich dějinách se nám to ne vždy podařilo. Byly případy, v nichž emoce, řekněme politické přeludy, převládly nad bezpečnostní strategií,“ prohlásil před poslanci ministr.

Polské bezpečnostní složky dosud podle něj nalezly trosky šestnácti objektů. Na dalších místech ještě pátrání pokračuje. V projevu v Sejmu také Kosiniak-Kamysz shrnul, jak vypadala akce polských a spojeneckých sil v noci z úterý na středu, kdy k událostem došlo.

Nahrávám video

Vyjádřil se i polský prezident Karol Nawrocki, který měl projev před zasedáním bezpečnostní rady státu. Řekl, že po 10. září už nikdo nemůže pochybovat o tom, jestli je Polsko čtyři roky účastníkem hybridní války. Zmínil, že vyslání dronů na polské území mělo být testem schopností reagovat společně s EU a NATO. „Hluboce vnímám, že jsme v tomto testu obstáli na výbornou,“ podotkl.

Zmínil, že úkolem země je zajistit bezpečnost civilního obyvatelstva, k čemuž došlo. „Procedury zafungovaly a bylo to možné především díky velitelům,“ uvedl s tím, že zareagovala také diplomacie a další státní složky. Prezident zároveň poděkoval všem, kteří tváří v tvář „přímému ohrožení bezpečnosti polského státu přistoupili bez známého politického dramatizování.“

Varoval rovněž před hybridní válkou a dezinformacemi. „Válka trvá i v dezinformačním prostoru. (...) Rusko už 24 hodin tvrdí, že drony, které útočily na polské území, byly ukrajinské. Ze všech údajů, které máme k dispozici, je to jednoznačná lež. Prosím všechny, abyste nepodléhali dezinformacím,“ uvedl.

Nahrávám video

Svolání Rady bezpečnosti

Reuters připomíná, že svolání Rady bezpečnosti je reakcí na bezprecedentní událost, kdy se členský stát NATO poprvé během ruské plnohodnotné války proti Ukrajině zahájené v únoru 2022 přímo podílel na zničení ruských vojenských prostředků nad svým vlastním územím.

Polsko zároveň omezilo leteckou dopravu u svých východních hranic s Běloruskem a Ukrajinou. „Na žádost operačního velení složek ozbrojených sil... budou ve východní části Polska zavedena omezení letového provozu v podobě omezené zóny EP R129,“ ohlásil už ve středu večer polský úřad řízení letového provozu. Omezení vstoupila v platnost o půlnoci a platit mají do 9. prosince.

Lety jsou ve vymezené v zóně zakázány od východu do západu slunce, s výjimkou pilotovaných letadel provozovaných v souladu s letovým plánem, s příslušnými transpondéry a udržujících obousměrnou komunikaci s leteckými úřady. Výjimku mají také vojenské lety a některé další speciální lety a volací znaky. „V zóně EP R129 platí 24hodinový zákaz letů civilních bezpilotních letadel,“ uvedl mimo jiné úřad řízení letového provozu.

Lotyšsko také uzavírá vzdušný prostor

Lotyšsko v návaznosti na incident uzavřelo vzdušný prostor na hranicích s Ruskem a Běloruskem, informuje agentura DPA, podle níž bude opatření platit na týden s možností dalšího prodloužení. Rozhodnutí lotyšské vlády oznámil na tiskové konferenci ministr obrany Andris Sprúds. Uvedl, že vychází z vyhodnocení bezpečnostní situace armádou. Opatření, které označil za preventivní, podle něj usnadní rozpoznání nepovolených leteckých objektů.

Průnik ruských dronů nad území Polska označil Sprúds za flagrantní narušení vzdušného prostoru NATO a varovný signál, po němž musí Lotyšsko jednat.

V noci na středu zaznamenala polská armáda devatenáct případů narušení vzdušného prostoru ruskými drony, proti kterým polská obrana s pomocí aliančních spojenců zasáhla. Ruské ministerstvo obrany ve středu potvrdilo, že jeho drony provedly rozsáhlý útok na vojenské objekty na západě Ukrajiny, tvrdí ale, že neplánovalo zasáhnout žádné cíle v Polsku.

Černochová: Čeští vojáci by mohli být vysláni do tří dnů

Některé země NATO po incidentu nabídly Varšavě pomoc s posílením protivzdušné obrany. Česko je připraveno poslat do Polska vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š. Vojáci se třemi vrtulníky by mohli být do Polska vysláni do tří dnů, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Nahrávám video

Ocenila, jak se k útoku postavily všechny státy NATO, je podle ní potřeba ukázat jednotu. Znovu vyjádřila podporu Polsku, země je nejbližší soused, se kterým Česko sdílí historii, civilizační hodnoty i obavy a hrozby ze strany Ruska, dodala.

Vrtulníky polské armádě pomohou podle ministerstva s ochranou země před drony v malých výškách. Pomoc do Polska bude vyslána v rámci platného mandátu. Konkrétní úkoly jednotky podle Černochové nyní domlouvají náčelníci generálních štábů obou zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 26 mminutami

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 43 mminutami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 1 hhodinou

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 9 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 11 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 13 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 14 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.