Kvůli ruským dronům v Polsku zasedne Rada bezpečnosti OSN

Nahrávám video

Rada bezpečnosti OSN bude v pátek na žádost Polska mimořádně zasedat kvůli narušení polského vzdušného prostoru. Podle Varšavy se jednalo o bezprecedentní průnik ruských strojů na území NATO, alianční síly několik dronů sestřelily. V důsledku toho Polsko podél hranic s Ukrajinou a Běloruskem omezilo letový provoz. K situaci se vyjádřil i polský vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz, který poděkoval spojencům. Zopakoval, že šlo o provokaci Moskvy, která si žádá odpovídající reakci.

„Ruská federace testuje naši národní jednotu, ale také naši politickou odpovědnost. U této zkoušky jsme prošli. V našich dějinách se nám to ne vždy podařilo. Byly případy, v nichž emoce, řekněme politické přeludy, převládly nad bezpečnostní strategií,“ prohlásil před poslanci ministr.

Polské bezpečnostní složky dosud podle něj nalezly trosky šestnácti objektů. Na dalších místech ještě pátrání pokračuje. V projevu v Sejmu také Kosiniak-Kamysz shrnul, jak vypadala akce polských a spojeneckých sil v noci z úterý na středu, kdy k událostem došlo.

Nahrávám video

Vyjádřil se i polský prezident Karol Nawrocki, který měl projev před zasedáním bezpečnostní rady státu. Řekl, že po 10. září už nikdo nemůže pochybovat o tom, jestli je Polsko čtyři roky účastníkem hybridní války. Zmínil, že vyslání dronů na polské území mělo být testem schopností reagovat společně s EU a NATO. „Hluboce vnímám, že jsme v tomto testu obstáli na výbornou,“ podotkl.

Zmínil, že úkolem země je zajistit bezpečnost civilního obyvatelstva, k čemuž došlo. „Procedury zafungovaly a bylo to možné především díky velitelům,“ uvedl s tím, že zareagovala také diplomacie a další státní složky. Prezident zároveň poděkoval všem, kteří tváří v tvář „přímému ohrožení bezpečnosti polského státu přistoupili bez známého politického dramatizování.“

Varoval rovněž před hybridní válkou a dezinformacemi. „Válka trvá i v dezinformačním prostoru. (...) Rusko už 24 hodin tvrdí, že drony, které útočily na polské území, byly ukrajinské. Ze všech údajů, které máme k dispozici, je to jednoznačná lež. Prosím všechny, abyste nepodléhali dezinformacím,“ uvedl.

Nahrávám video

Svolání Rady bezpečnosti

Reuters připomíná, že svolání Rady bezpečnosti je reakcí na bezprecedentní událost, kdy se členský stát NATO poprvé během ruské plnohodnotné války proti Ukrajině zahájené v únoru 2022 přímo podílel na zničení ruských vojenských prostředků nad svým vlastním územím.

Polsko zároveň omezilo leteckou dopravu u svých východních hranic s Běloruskem a Ukrajinou. „Na žádost operačního velení složek ozbrojených sil... budou ve východní části Polska zavedena omezení letového provozu v podobě omezené zóny EP R129,“ ohlásil už ve středu večer polský úřad řízení letového provozu. Omezení vstoupila v platnost o půlnoci a platit mají do 9. prosince.

Lety jsou ve vymezené v zóně zakázány od východu do západu slunce, s výjimkou pilotovaných letadel provozovaných v souladu s letovým plánem, s příslušnými transpondéry a udržujících obousměrnou komunikaci s leteckými úřady. Výjimku mají také vojenské lety a některé další speciální lety a volací znaky. „V zóně EP R129 platí 24hodinový zákaz letů civilních bezpilotních letadel,“ uvedl mimo jiné úřad řízení letového provozu.

Lotyšsko také uzavírá vzdušný prostor

Lotyšsko v návaznosti na incident uzavřelo vzdušný prostor na hranicích s Ruskem a Běloruskem, informuje agentura DPA, podle níž bude opatření platit na týden s možností dalšího prodloužení. Rozhodnutí lotyšské vlády oznámil na tiskové konferenci ministr obrany Andris Sprúds. Uvedl, že vychází z vyhodnocení bezpečnostní situace armádou. Opatření, které označil za preventivní, podle něj usnadní rozpoznání nepovolených leteckých objektů.

Průnik ruských dronů nad území Polska označil Sprúds za flagrantní narušení vzdušného prostoru NATO a varovný signál, po němž musí Lotyšsko jednat.

V noci na středu zaznamenala polská armáda devatenáct případů narušení vzdušného prostoru ruskými drony, proti kterým polská obrana s pomocí aliančních spojenců zasáhla. Ruské ministerstvo obrany ve středu potvrdilo, že jeho drony provedly rozsáhlý útok na vojenské objekty na západě Ukrajiny, tvrdí ale, že neplánovalo zasáhnout žádné cíle v Polsku.

Černochová: Čeští vojáci by mohli být vysláni do tří dnů

Některé země NATO po incidentu nabídly Varšavě pomoc s posílením protivzdušné obrany. Česko je připraveno poslat do Polska vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š. Vojáci se třemi vrtulníky by mohli být do Polska vysláni do tří dnů, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Nahrávám video

Ocenila, jak se k útoku postavily všechny státy NATO, je podle ní potřeba ukázat jednotu. Znovu vyjádřila podporu Polsku, země je nejbližší soused, se kterým Česko sdílí historii, civilizační hodnoty i obavy a hrozby ze strany Ruska, dodala.

Vrtulníky polské armádě pomohou podle ministerstva s ochranou země před drony v malých výškách. Pomoc do Polska bude vyslána v rámci platného mandátu. Konkrétní úkoly jednotky podle Černochové nyní domlouvají náčelníci generálních štábů obou zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 49 mminutami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 5 hhodinami
Načítání...