Dva klíčoví velitelé polské armády se rozhodli odejít z funkcí kvůli konfliktu s ministrem obrany Mariuszem Blaszczakem. Demise, které podali náčelník generálního štábu Rajmund Andrzejczak a operační velitel Tomasz Piotrowski, prezident Andrzej Duda přijal a do funkcí jmenoval dva nové generály.
Andrzejczakův odchod agentuře PAP potvrdila mluvčí generálního štábu Joanna Klejszmitová, podle které má generál právo odstoupit z funkce bez uvedení důvodu. Také mluvčí operačního velitelství demisi generála Piotrowského potvrdil. „K situaci se nebudeme vyjadřovat,“ dodal mluvčí Jacek Goryszewski.
Komentátoři a opoziční politici označují demise generálů za „zemětřesení“ pět dnů před klíčovými parlamentními volbami, ve kterých se vládnoucí Právo a spravedlnost (PiS) uchází o třetí funkční období pro svou vládu za sebou. Odstoupení respektovaných velitelů během ruské agrese vůči sousední Ukrajině podle opozice znamená popření předvolebního slibu vlády, že zajistí bezpečnost země, zpochybnění důvěryhodnosti Varšavy v očích spojenců a radost v Kremlu.
Polský prezident demise příjal a odpoledne do funkce náčelníka generálního štábu jmenoval generála Wieslawa Kukulu a na post operačního velitele Macieje Klisze. „Nedopustíme chaos v polské armádě. V situaci, kdy se dva generálové rozhodli odložit uniformu, byli okamžitě jmenováni jejich nástupci. Jsou to zkušení velitelé,“ řekl ministr obrany Blaszczak o Kukulovi a Kliszovi. Šéf resortu obrany popřel také tvrzení šéfa polské opozice Donalda Tuska, že demisi podalo také dalších deset vysoce postavených důstojníků.
Dlouhodobé spory
Generálové, kteří se rozhodlli odejít, podle deníku Rzeczpospolita zareagovali na stupňování kroků, které pokládají za nepřijatelné. Konflikt s ministrem doutnal už od května, kdy Blaszczak veřejně obvinil generála Piotrowského, že jej prý neinformoval o incidentu z loňského prosince, kdy do Polska vlétla z ukrajinského území raketa a její trosky se tehdy vojákům nepodařilo najít. Ministr tehdy naznačoval, že by generál měl být odvolán, ale prezident Andrzej Duda tak neučinil.
Konflikt mezi generály – Andrzejczak totiž podpořil Piotrowského – a ministrem byl ale od té chvíle už zjevný. Ministr opomíjel Piotrowského velitelství a svou roli podle deníku sehrálo i to, že Blaszczak využíval vojsko ve volební kampani vládní strany Právo a spravedlnost (PiS).
Blaszczak využil v kampani dokumenty o obraně země
Ministr dokonce veřejně ukázal část plánu generálního štábu z června 2011 a další vojenské dokumenty z té doby pro případ ruského útoku na Polsko.
Tyto plány z doby, kdy u moci byla nynější opozice, počítaly s tím, že Polsko se bude samo bránit deset až 14 dní, než dorazí pomoc spojenců, a mezitím armáda ustoupí k Visle. Odhalení těchto plánů mělo posloužit k útoku na opozici a k tvrzení, že „vláda (nynějšího opozičního vůdce Donalda) Tuska byla ochotna obětovat půlku Polska“.
Tehdejší náčelník generálního štábu Mieczyslaw Cieniuch vysvětloval, že plán počítal s obranou hned od počátku a na hranicích, ale Blaszczak ukázal jen poslední etapu plánované obrany, dodala Rzeczpospolita.
„Zoufalé“ gesto generálů
Bezprostředním důvodem k odstoupení generálů bylo rozhodnutí ministra Blaszczaka, aby evakuaci Poláků z Izraele řídil generál Wieslaw Kukala, který dříve velel jednotkám územní obrany a jenž je silně spjat s PiS, napsala Gazeta Wyborcza, podle které jde o největší krizi v armádě za poslední léta.
„Je to zemětřesení, bezprecedentní situace,“ řekl televizi TVN 24 bývalý ministr obrany Tomasz Siemoniak. Pokládá „dramatické, zoufalé gesto“ generálů za „shrnutí toho, jak PiS osm let řídila polské ozbrojené síly“. Odstoupení klíčových velitelů podle exministra překračuje polské hranice, protože generál Andrzejczak je členem vojenského výboru NATO, těší se u spojenců respektu, a tak „celý svět už ví, že v Polsku je krize mezi vládou a vojskem“.
