V Polsku našli trosky zřejmě ruské rakety. Ministr obrany viní armádu, že ho o incidentu neinformovala

Na severozápadě Polska byly v dubnu objeveny trosky zřejmě ruské střely, uvedla tento týden tamní média. Nález vzbudil pochybnosti o postupu při pátrání po raketě. Ministr obrany Mariusz Blaszczak oznámil, že armáda loni v prosinci dostala od Ukrajinců upozornění, že se k Polsku blíží letící objekt a že možná jde o raketu, ale jeho ani další klíčové činitele odpovědné za bezpečnost země o tom šéf armádního velitelství pro operace neinformoval. Prezident Andrzej Duda prohlásil, že incident nepředstavuje vážnou hrozbu pro bezpečnost Polska. Opozice ostře kritizuje ministra obrany a požaduje jeho trestní stíhání.

Polská média uvedla, že trosky letecké střely nalezené v lese u města Bydhošť (Bydgoszcz) na severozápadě Polska jsou pozůstatkem ruské řízené střely Ch-55, kterou polská armáda nemá ve výzbroji. Střely Ch-55, vypouštěné z bombardérů, používá Rusko k útokům na ukrajinská města a další cíle. Podle portálu onet.pl Blaszczak nepopřel, že šlo o střelu Ch-55. Bydhošť je vzdálena stovky kilometrů od hranic Ukrajiny, která se brání ruské invazi.

Rozhlasová stanice RMF FM bez uvedení zdroje informovala, že polské bezpečnostní složky zaregistrovaly, že do polského vzdušného prostoru pronikl z Běloruska jistý objekt, který se jim ale ztratil.

Ministr: Bezpečnostní složky při pátrání chybovaly

Blaszczak ve čtvrtek řekl, že vyšetřování, které nařídil po nálezu objektu, ukázalo, že polské bezpečnostní složky v prosinci při pátrání po něm chybovaly. Hledali ho jen policisté, vojáci se do pátrání nezapojili. Vrtulník se ho účastnil jediný den a hledání 19. prosince skončilo.

Prosincové pátrání po objektu bylo neúspěšné nejspíše i kvůli husté vánici. Polská armáda nicméně podle rozhlasové stanice neinformovala prokuraturu, což působí podle RMF FM dojmem, že buď incident podcenila, anebo jej chtěla zatajit. Vyšetřování se tak rozběhlo až po nálezu trosek na konci dubna. O posledním dubnovém víkendu objekt v lese ve vsi Zamość, asi patnáct kilometrů od Bydhoště, našla žena, která se tam projížděla na koni.

Podle předpisů přitom po objektu měla pátrat armáda. Blaszczak řekl, že informace o výsledcích kontroly předá premiérovi Mateuszovi Morawieckému a prezidentovi Andrzejovi Dudovi. Nevyloučil, že věc bude mít personální nebo disciplinární následky.

V čele velitelství pro operace stojí od roku 2018 generál Tomasz Piotrowski, který je přímo podřízený náčelníkovi generálního štábu. V prohlášení, které se přímo nevztahovalo k Blaszczakovým výrokům, Piotrowski vyzval Poláky, aby zůstali jednotní tváří v tvář hrozbě ze strany Ruska. „Apeluji na rozum a vážení emocí, abychom nekrmili ambiciózního a agresivního nepřítele, abychom se nenechali rozdělovat do skupin, aby nikdy více nenastaly situace, které nepříteli pomohou a nám ublíží,“ uvedl podle webu Dziennik. 

Blaszczak ujistil, že když se polská armáda dozvěděla o možné raketě, pracovala ve stavu zvýšené pohotovosti a do vzduchu vzlétla polská i americká vojenská letadla.

Opozice chce stíhat ministra obrany

Prezident Andrzej Duda prohlásil, že incident podle jeho názoru nepředstavoval vážné ohrožení. „Mnoho nasvědčuje tomu, že by skutečně mohlo jít o pád rakety. Nedošlo k žádnému výbuchu, ve skutečnosti to nepředstavovalo žádnou vážnou hrozbu pro bezpečnost Polska a to je pro mě jako prezidenta nejdůležitější,“ řekl polskému rozhlasu. 

Opozice nicméně kritizuje ministra obrany. Občanská koalice (KO), hlavní opoziční uskupení, v pátek uvedla, že Blaszczak by měl kvůli incidentu s raketou čelit trestnímu stíhání za zanedbání povinnosti. „Podáme státnímu zastupitelství oznámení o možném trestném činu, kterého se ministr Blaszczak dopustil v souvislosti s neplněním svých povinností,“ prohlásil podle agentury Reuters Cezary Tomczyk z opoziční centristické strany Občanská platforma. 

Nález v lese nedaleko Bydhoště vyvolal velkou pozornost zřejmě i proto, že na východě země loni v listopadu nedopatřením dopadla podle všeho raketa ukrajinské protiletecké obrany. Dva Poláci tehdy přišli o život. Národní bezpečnost je v Polsku klíčovou otázkou před podzimními parlamentními volbami. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...