Podle předběžných zjištění zřejmě vypálily raketu, která v úterý zasáhla Polsko, ukrajinské ozbrojené síly, které mířily na přilétající ruskou střelu. Napsala to ve středu agentura AP s odvoláním na tři nejmenované americké činitele. Informaci podle agentury Reuters zopakoval i americký prezident Joe Biden na jednání představitelů G7 a NATO. Podobné vyjádření poskytli i polský prezident Andrzej Duda a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Nešlo o úmyslný útok, řekl Duda. Uvedl také, že nejsou signály, že by Polsku hrozilo bezprostřední nebezpečí dalšího podobného incidentu. Ukrajinská armáda následně podle amerických médií sdělila spojencům, že se v oblasti pokoušela sestřelit ruskou raketu.
Podle polských úřadů dopadla v úterý po třetí hodině odpolední raketa na vesnici Przewodów v okrese Hrubieszów v Lublinském vojvodství. Několik set metrů od místa výbuchu stojí škola, kde se právě konala výuka. Školu navštěvuje jednasedmdesát žáků, z toho patnáct dětí v předškolním zařízení. S tragédií ji spojuje nejen těsné sousedství. Syn jedné z obětí tam chodí, partner té druhé pracuje. Většina školáků zůstala ve středu raději doma. Vedení jim přesto připravilo podporu. „Dohodli jsme se tak, že dětem zajistíme psychology,“ sdělila ředitelka Ewa Byrová.
Starosta obce Dołhobyczów, pod kterou spadá i Przewodów, vyhlásil třídenní smutek. Příjezdové cesty hlídá policie. Na místo nikoho nepouští – s výjimkou bezpečnostních složek, vyšetřovatelů a místních obyvatel. Ve vesnici žije asi pět set lidí.
Ukrajinu a její energetickou infrastrukturu v úterý zasáhla smršť střel odpálených z Ruska. Předběžná zjištění naznačují, že inkriminovanou raketu, která dopadla v Polsku, vypálily ve snaze zastavit přilétající ruskou střelu ukrajinské ozbrojené síly, uvedli podle AP tři nejmenovaní američtí činitelé, kteří hovořili pod podmínkou anonymity, jelikož nemají oprávnění o záležitosti veřejně hovořit. Podle polského prezidenta šlo o střelu S-400 ruské výroby.
Duda na středeční odpolední tiskové konferenci po jednání bezpečnostní rady v Polsku ubezpečil veřejnost, že zemi nehrozí žádné bezprostřední nebezpečí. „Ta tragická událost se již nezopakovala, nebyly žádné další obdobné události. Nemáme žádné další signály, že by existovalo nějaké nebezpečí, že dojde k dalšímu takovému incidentu,“ podotkl.
Sdělil také, že polské vojenské i nevojenské složky jsou nyní ve vyšší bojové připravenosti. „Naši spojenci, zejména americké síly nám v souladu s příslibem, který jsem získal včera od amerického prezidenta Joe Bidena poskytují součinnost rovněž při vyšetřování na místě,“ doplnil.
O posílení bezpečnosti mluvil také polský premiér Mateusz Morawiecki. „Rozhodli jsme se zvýšit bojovou pohotovost vybraných jednotek polské armády, zejména pro kontrolu vzdušného prostoru,“ sdělil.
Zatímco Polsko hovoří o jedné raketě, podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na Przewodów v úterý dopadly dvě střely. Řekl to na závěr summitu G20 na Bali, informovala agentura DPA. Také belgická ministryně obrany Ludivine Dedonderová na Twitteru napsala, že podle dostupných informací do vesnice poblíž ukrajinských hranic nejspíš dopadly zbytky ruské střely i ukrajinská protivzdušná střela. „Mělo by to potvrdit aktuální vyšetřování,“ dodala.
Duda ve středu večer jednal se šéfem americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Willliamem Burnsem, který je ve Varšavě po návštěvě Ankary a Kyjeva. Oznámil to na Twitteru šéf polské kanceláře národní bezpečnosti Jacek Siewiera. „Jednání se týkalo celkové bezpečnostní situace, objevil se kontext posledních událostí. Na linii mezi Polskem a Spojenými státy je nyní hodně práce,“ napsal Siewiera, který vede úřad pomáhající hlavě státu plnit úkoly v oblasti bezpečnosti a obrany.
Že výbuch v Polsku způsobila střela ukrajinské protivzdušné obrany, řekl podle zdroje agentury Reuters z NATO prezident Biden partnerům při jednání. Už předtím uvedl, že „vzhledem k trajektorii je nepravděpodobné, že by byla vypálena z Ruska“.
Stanice CNN s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele uvedla, že ukrajinská armáda sdělila Washingtonu a dalším svým spojencům, že se v době dopadu střely do Polska pokoušela ve stejné oblasti sestřelit ruskou raketu. Podle činitele měla tato informace vliv na americké hodnocení situace.
Stoltenberg nabádal ke klidu
Podobně se vyjádřil také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po mimořádném jednání velvyslanců při Severoatlantické alianci. Výbuch podle něj zřejmě způsobila ukrajinská střela namířená proti ruské raketě. Šlo podle něj o incident, ne o plánovaný útok na území Aliance. „Nic nenaznačuje tomu, že by šlo o úmyslný útok. A nemáme žádné náznaky o tom, že by Rusko připravovalo vojenský úder proti NATO,“ řekl Stoltenberg.
„To není vina Ukrajiny, Rusko nese konečnou odpovědnost,“ zdůraznil s tím, že NATO bude dále pokračovat v podpoře Ukrajiny v obraně proti agresorovi. „Pokud by neprobíhala válka, neměli bychom zde tuto situaci,“ dodal.
Připomněl, že výbuch nastal ve chvíli, kdy Rusko vyslalo další vlnu raket na ukrajinská města, zaměřenou na kritickou infrastrukturu a civilní cíle. Podobně se vyjádřil i Duda. „Ruské rakety dopadaly na západní část Ukrajiny a ta se bránila,“ řekl podle serveru Wiadomości.pl.
Zpravodaj ČT Jan Šilhan, který je aktuálně ve vesnici Przewodów, nicméně řekl, že Morawiecki odpoledne k poslancům mluvil o tom, že stále ještě existuje možnost, že spadlá raketa mohla být součástí účelových ruských provokací s cílem vyvolat podobné incidenty.
Aliance podle Stoltenberga zůstává jednotná. „Musíme zůstat obezřetní, klidní a vše pečlivě kontrolovat,“ podotkl. Podle něj neexistují ukazatele, že Rusko připravuje vojenskou ofenzivu proti NATO. Třicítka aliančních zemí je podle něj ale připravena na to, že konflikt na Ukrajině může mít přímé důsledky i pro území členských států. Spojenci budou podle něj nadále situaci blízce monitorovat a koordinovat svůj postup. O konkrétním posilování protivzdušné obrany na východě Aliance však podle něj ve středu nebyla řeč.
Šéf NATO podotkl, že Aliance již vyslala do států ležících v blízkosti Ruska nové jednotky po únorovém začátku invaze, což mimo jiné zlepšilo schopnosti vzdušné obrany a monitoringu ruských aktivit. Obranná organizace například vytvořila čtyři bojové skupiny umístěné na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku.
Spojenci se zároveň snaží dále vylepšit obranný arzenál Ukrajiny. Hlavní pozornost zaměřují na protivzdušnou obranu, kterou Kyjevu dodává stále více zemí, řekl Stoltenberg. O dalších možnostech dodávek bude podle něj ve středu jednat kontaktní skupina NATO a dalších partnerů vedená Spojenými státy.
Velvyslanci podle zpravodaje ČT v Bruselu Petra Obrovského jednali asi dvě hodiny, během kterých vyslechli hlášení polské delegace. Podle českého velvyslance při NATO Jakuba Landovského (ČSSD) byla atmosféra na jednání klidná a bez obav z toho, co bude následovat. „Situaci sledujeme už tři čtvrtě roku a nejsme nikterak překvapení z toho, co se děje. Adaptace východního křídla probíhá svým rozumným tempem – tak, aby všichni spojenci a každý centimetr spojeneckého území zůstal chráněn,“ uvedl.
Biden v telefonátu svému polskému protějšku Andrzeji Dudovi nabídl plnou podporu Spojených států při vyšetřování výbuchu, pomoc při objasnění incidentu nabídli také představitelé zemí G7 a NATO a britský premiér Rishi Sunak.
Varšava chtěla podle Dudy aktivovat článek 4 Severoatlantické smlouvy, jenž znamená konzultace v případě ohrožení některé z členských zemí NATO. Polský premiér ale později uvedl, že takový krok nejspíš nebude nutný. Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) ve středu odpoledne řekla, že Polsko nyní nepožádá Severoatlantickou alianci o konzultace podle čtvrtého článku smlouvy.
V reakci na incident nabídlo Německo Polsku pomoc s protivzdušnou obranou, na Slovensku pak německé systémy Patriot zůstanou podle Berlína nejméně do konce roku 2023. „Jako okamžitou reakci na události v Polsku nabízíme Polsku posílení vzdušné ochrany leteckým hlídkováním. To se může uskutečnit již od zítřka (čtvrtka), pokud si to bude Polsko přát,“ řekl mluvčí německého ministerstva obrany o možnosti, že by německé stroje Eurofighter pomáhaly hlídat polský vzdušný prostor.
Pomoc při vyšetřování
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Twitteru napsal, že v hovoru s polskou hlavou státu vyjádřil soustrast nad smrtí polských občanů, s Dudou probrali dostupné informace a obě země upřesňují všechna fakta. Ve středu pak ve videoprojevu na summitu G20 podle agentury AP řekl, že výbuch rakety na východě Polska není nic jiného než vzkaz, který Rusko adresuje summitu. Je mezi vámi teroristický stát, jemuž je potřeba se bránit, dodal.
Agentura Unian s odvoláním na vyjádření tajemníka ukrajinské bezpečnostní rady Oleksije Danilova informovala, že Kyjev žádá Polsko, aby ho zahrnul do vyšetřování incidentu. Chce také, aby Ukrajině Varšava neprodleně poskytla přístup na místo, kam střela dopadla. Danilov na Twitteru také napsal, že Ukrajina má důkazy o ruském pozadí události. „Jsme připraveni předat důkazy, které máme o ruské stopě. Očekáváme také od našich partnerů informace, na jejichž základě dospěli k závěru, že šlo o střelu ukrajinské protivzdušné obrany,“ uvedl.
Duda v reakci uvedl, že s ukrajinskou účastí na vyšetřování by kromě Polska musely souhlasit také Spojené státy. „Americký prezident Joe Biden navrhl společný postup, spojenecký postup. Pokud by kdokoliv měl být připuštěn k tomuto postupu, vyžadovalo by to oboustrannou shodu. Jedině tak na to můžeme hledět,“ vysvětlil Duda podle serveru Onet.
Pomoc spojenců polský prezident ocenil. „Jsem velice rád, že naši spojenci odpověděli tak, že zvýšili připravenost. Že letectvo Spojených států, které je na území Polska, podporuje ochranu naší bezpečnosti a chrání polské nebe v takto obtížné situaci,“ poděkoval. Doplnil, že po incidentu Polsko se spojenci komunikovalo a konzultovalo veškeré kroky.
Zelenskyj viní Rusko
Na ukrajinskou účast při vyšetřování naléhá i prezident Zelenskyj. Domnívá se, že by to bylo čestné, spravedlivé a že Ukrajinci na to mají právo. Nadále také zůstává přesvědčen, že na Polsko nedopadla ukrajinská, ale ruská raketa. „Nepochybuji, že to nebyla naše raketa a nebyl náš raketový útok,“ řekl s odvoláním na hlášení, které obdržel od náčelníka generálního štábu ještě v úterý večer. Podle serveru RBK-Ukrajina zdůraznil, že nevidí důvod, proč by neměl důvěřovat ukrajinským vojákům.
Položil také otázku, zda lze činit konečné závěry bez toho, že by vyšetřování dospělo k závěru. Ukrajina jako partnerský stát by přinejmenším na úrovni rozvědek či ministerstev měla být podle hlavy státu seznámena s fakty zjištěnými vyšetřovateli. Zatím se však tak nestalo. „Jestli to bylo (způsobeno) zapojením naší protivzdušné obrany, tak chci (vidět) důkazy. Pokud ten úlomek zabil lidi, pak je nutné se omluvit. Ale nejdřív je třeba vyšetřování a přístup k údajům,“ prohlásil prezident.
Časově podle Zelenského odpovídá jeden z 25 vzdušných útoků, ale v tomto případě existuje záznam, že raketa vybuchla nad ukrajinským územím. Nelze ale vyloučit, že nějaký úlomek odletěl až do Polska. Pozastavil se však nad tím, že tam po dopadu vznikl kráter o průměru dvaceti metrů a hloubce pěti metrů.
Ukrajinský prezident Moskvu z incidentu obvinil už krátce po úderu. „Vysílat rakety na území NATO, to je ruský útok proti společné bezpečnosti. Jde o jednoznačnou eskalaci, která vyžaduje odpověď,“ uvedl.
Představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak podle Reuters uvedl, že pokud nese někdo vinu za „incidenty s raketami“, tak je to Rusko. „Podle mého názoru se musíme držet jediné logiky. Válku začalo a vede Rusko. Rusko na Ukrajinu masivně útočí řízenými střelami,“ upozornil Podoljak. „Rusko proměnilo východní část evropského kontinentu v nepředvídatelné bojiště. Záměry, způsoby provedení, rizika, eskalace, za tím vším je pouze Rusko. Nemůže být žádné jiné vysvětlení,“ zdůraznil.
Rusko své zapojení odmítá
Moskva už dříve své zapojení popřela. „Chtěli bychom zdůraznit, že vysoce přesné údery mířily pouze na cíle na ukrajinském území,“ řekl mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Resort informace polských médií a představitelů o možném dopadu ruských raket označilo za provokaci, uvedla ruská státní agentura TASS.
Ministerstvo tvrdí, že Rusko neútočilo na cíle poblíž ukrajinsko-polské hranice a že úlomky na místě, jejichž snímky zveřejnila média, nemají nic společného s ruskými zbraněmi. Podle ministerstva jde o úlomky ukrajinské rakety S-300. Úřad rovněž tvrdí, že na Ukrajinu v úterý udeřilo přesně naváděnými střelami, které zasáhly pouze ukrajinské území a k ukrajinsko-polské hranici se dostaly nejblíže na 35 kilometrů, napsala agentura RIA Novosti.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil vzniklou situaci okolo incidentu v Polsku za „hysterickou, zběsilou, rusofobní reakci, která se nezakládá na žádných datech“. Podle bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medvěděva stojí za událostí snaha Západu posunout se k další světové válce, prohlásil ve středu podle agentury Reuters. Stejný názor vyjádřil i šéf stálé mise Ruska při OSN Dmitrij Poljanskij. „Jde o pokus vyprovokovat přímý vojenský střet mezi NATO a Ruskem se všemi následky pro svět,“ napsal Poljanskij na sociální síti Telegram.
„Z Ruska zní, že se jedná o polskou provokaci nebo o provokaci Ukrajiny, která má aktivovat článek o kolektivní obraně Severoatlantické aliance a přilít olej do ohně,“ popsal z Moskvy zpravodaj ČT Karel Rožánek. Ruská média podle něj odkazují také na vyjádření Bidena i amerických činitelů. Rožánek nepředpokládá, že se k incidentu vyjádří ruský vládce Vladimir Putin.
Šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley ve středu uvedl, že se po incidentu v Polsku chtěl telefonicky spojit se svým ruským protějškem Valerijem Gerasimovem, pokus byl ale neúspěšný, píše agentura Reuters.
Představitelé států G7 a NATO odsoudili ruské útoky na Ukrajinu. Čína vyzvala k umírněnosti
Mimořádného jednání na summitu G20 se podle AP zúčastnili zástupci Spojených států, Francie, Německa, Británie, Itálie, Kanady a Japonska. Připojili se k nim také lídři Španělska, Nizozemska a Evropské unie. Vydali prohlášení, v němž odsoudili „barbarské raketové útoky“ Ruska na Ukrajinu.
Francie také vyzvala k „maximální opatrnosti“ ohledně původu rakety, protože „mnoho zemí“ v regionu má stejný typ zbraní, citovala ve středu agentura AFP Elysejský palác. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu na tiskové konferenci na Bali řekl, že Rusko výbuch na východě Polska nezpůsobilo. Podle něj prohlášení Moskvy i Bidena ukazují, že „Rusko s tím nemá co do činění“. Erdogan řekl, že o situaci bude chtít hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, až se vrátí do Ankary.
Britský ministr zahraničí James Cleverly ve středu prohlásil, že všechny podrobnosti o úterním zásahu Polska zatím nejsou známy, a Británie proto nebude spěchat s vyřčením soudu. „Polsko povede vyšetřování, aby se přesně zjistilo, co se stalo, a Británie je připravena mu poskytnout jakoukoli praktickou nebo technickou pomoc,“ uvedl Cleverly. „Naše reakce se bude vždy řídit fakty,“ dodal.
Čínské ministerstvo zahraničí vyzvalo po úterním výbuchu všechny zainteresované strany ke klidu a umírněnosti. „Za současné situace by všechny zainteresované strany měly zachovat klid a umírněnost s cílem vyhnout se stupňování napětí,“ řekla na středeční tiskové konferenci mluvčí čínské diplomacie Mao Ning.
Britský premiér Rishi Sunak sdělil, že během svého hovoru s Dudou znovu vyjádřil Varšavě „solidaritu“ a nabídl zemi pomoc při vyšetřování úterní exploze. Německý kancléř Olaf Scholz podle Reuters vyjádřil v telefonátu s Dudou Polsku soustrast a incident označil za „strašnou událost“, kterou je třeba objasnit. Scholz také varoval před ukvapenými závěry. Duda si podle agentury PAP telefonoval rovněž s šéfem NATO Jensem Stoltenbergem.
O incidentu ve středu mluvil český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se šéfem polské diplomacie Zbigniewem Rauem. Česko podporuje Polsko v prošetření výbuchu, země budou spolupracovat na posilování bezpečnosti Evropské unie a NATO, uvedl Lipavský na Twitteru. „Je to velmi vážný incident a ukazuje to, že ruská agrese na Ukrajině může mít i takto vážné důsledky,“ doplnil.
„Především bylo třeba zachovat nadhled a počkat si na informace. Jsem ráda, že informace, které dnes (ve středu) média přinesla, jsou takové, že to nebyl úmyslný útok,“ řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová poté, co položila kytici k památníku na Národní třídě. „Byla to nahodilá událost ze strany Ukrajiny, která se brání ruské agresi, obzvlášť včerejšímu (úternímu) bombardování, které bylo úplně bezprecedentní,“ doplnila Čaputová.
Šéf Bílého domu v noci na středu „ujistil o pevném závazku“ USA vůči NATO. Vostal také upozornil, že prezident Biden v úterý vyzval Kongres ke schválení nové finanční pomoci Ukrajině ve výši 37 miliard dolarů. „Nikdo by neměl být na pochybách, že Amerika dál stojí za Ukrajinou,“ dodal Vostal.
Řehka: Je třeba zachovat klid
„V tuto chvíli je jisté, že na území Polska došlo k explozi zaviněné dopadem nějakého typu munice. V současné situaci je nejdůležitější zachovat klid, počkat na další informace a pečlivě vyhodnotit fakta,“ uvedl na Twitteru náčelník českého generálního štábu Karel Řehka. Armáda se podle něj přesně těmto věcem věnuje.
Další komentáře Řehka považuje za předčasné, uvedl. „Území Polska je územím NATO. Je tudíž i naším územím a jsme proto připraveni podpořit jakoukoli akci, na které se v Alianci dohodneme,“ dodal.
Řehka dorazil i na středeční jednání vlády, na němž ministři úterní zásah probírali. Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) dopoledne ve sněmovně řekl, že kabinet dostane na schůzi informaci o incidentu. „Předpokládám, že se i tohoto tématu dotkneme. Ať to byla jakákoli raketa, je to důsledek války na Ukrajině a musíme si říct, co je příčinou – ruská agrese,“ řekl při příchodu na jednání ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Premiér Petr Fiala (ODS) po zasedání kabinetu ubezpečil, že Česko není a nebylo v bezpečnostním ohrožení v souvislosti s dopadem rakety na polské území. Zemi vyjádřil upřímnou soustrast. „Důležité je přesně vyhodnotit, co se stalo, a potom přijmout příslušná opatření. K tomu jsou státy NATO připraveny,“ uvedl Fiala k dalším krokům Aliance s tím, že ruská agrese se stupňuje.
Zopakoval, že Praha je spojencem Varšavy a je s ní v kontaktu. Zdůraznil také, že incident by se nestal bez barbarského bombardování ukrajinských civilních cílů ze strany Ruska a obecně ruské agrese na Ukrajině. Podobně se vyjádřila i ministryně Černochová. „Můj osobní názor je ten, že za smrt dvou Poláků je odpovědné Rusko. A víte proč? Kdyby Rusko nenapadlo Ukrajinu, žádné rakety by vzduchem nelétaly,“ řekla.
