Polsko nasadí deset tisíc vojáků k ochraně kritické infrastruktury

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski označil sabotáž na železnici za akt státního terorismu a slíbil odpověď, která nebude jen diplomatická. Šéf polské obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz následně oznámil, že armáda nasadí deset tisíc vojáků, aby pomohli ochránit bezpečnost kritické infrastruktury. Polské úřady také uvedly, že zadržely několik lidí podezřelých z napomáhání sabotérům, kterými byla dle prokuratury dvojice Ukrajinců, která údajně uprchla do Běloruska.

„Cizí (zpravodajské) služby v posledních dnech podnikly akce, které mohly způsobit železniční neštěstí a smrt mnoha lidí. Cizí stát vyslal dobře vycvičené diverzanty. Jen zázrakem nedosáhli svého cíle. Ruská (vojenská rozvědka) GRU si na špinavou práci najímá vykonavatele pod falešnou vlajkou. Tentokrát se nejednalo jen o sabotáž jako dříve, ale o akt státního terorismu, protože jasným záměrem bylo způsobit oběti na životech,“ prohlásil Sikorski podle deníku Rzeczspospolita.

„Naše reakce nebude jen diplomatická, o čemž budeme informovat v příštích dnech,“ uvedl dále šéf polské diplomacie. Na tiskové konferenci upozornil, že Moskvu opakovaně varoval, že pokud nepřestane s nepřátelskými činy proti Polsku, bude následovat další omezení ruské diplomatické a konzulární přítomnosti v zemi.

Rusko nejenže nepřestalo se sabotážemi v Polsku, ale naopak tyto útoky eskaluje, konstatoval ve středu Sikorski. „V souvislosti s tím – ale to nebude naše úplná odpověď – jsem přijal rozhodnutí odvolat souhlas s působením posledního ruského konzulátu (v Polsku), konzulátu v Gdaňsku,“ řekl ministr podle polské tiskové agentury PAP.

Operace Horizont

Odpoledne pak ministr obrany Kosiniak-Kamysz oznámil, že armáda k ochraně kritické infrastruktury nasadí deset tisíc vojáků v rámci takzvané operace Horizont. „Je to jedna z největších operací. Spolu s ministrem (vnitra Marcinem) Kierwińským předkládáme žádost premiérovi a poté bude žádost premiéra předložena prezidentovi,“ přiblížil ministr obrany.

„Mluví se o tom, že se bude jednat o dohled například nad některými budovami, ale především nad některými komunikacemi,“ popsal zpravodaj ČT v Polsku Jan Řápek.

Nahrávám video

Náčelník polského generálního štábu Wieslaw Kukula dodal, že operace má být spuštěna 21. listopadu a na přelomu listopadu a prosince se plánuje také spuštění testovací verze aplikace pro hlášení incidentů. Podle agentury Reuters také varoval, že nadcházející vánoční období by mohli nepřátelé země vnímat jako vhodnou dobu pro sabotáže.

„Budou více sledovat aktivity ruských občanů, dá se očekávat, že Polsko přijme další dodatečné sankce, přijme ochranná opatření. Těžko ale říct, zda přistoupí k nějakým aktivním operacím, třeba kybernetickým, přímo proti Rusku. Pokud, tak to bude spíše skrytou formou,“ komentoval dříve možnou reakci Varšavy generálporučík ve výslužbě Pavel Macko.

Nahrávám video

Moskva omezí polskou diplomatickou a konzulární přítomnost v Rusku

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dle Reuters vyjádřil politování nad rozhodnutím Varšavy odvolat souhlas s působením posledního ruského konzulátu v Polsku, které podle něj svědčí o přání zredukovat jakoukoliv diplomatickou a konzulární činnost v zemi na nulu, což nemá nic společného se zdravým rozumem. „Jako reciproční opatření ruská strana omezí polskou diplomatickou a konzulární přítomnost v Rusku,“ sdělila ruské státní agentuře TASS mluvčí tamní diplomacie Marija Zacharovová.

Mluvčí ministra pověřeného koordinací zvláštních služeb Jacek Dobrzyński ve středu oznámil zadržení několika lidí podezřelých z napomáhání „teroristickému činu“. Polské zpravodajské služby jsou na stopě vykonavatelů i objednavatelů, ale více podrobností nelze zatím poskytnout, uvedl mluvčí. Dodal, že případu se věnují nejlepší detektivové, nejlepší agenti kontrarozvědky a prokurátoři. Počet zadržených zprvu neupřesnil, později ale listu Gazeta Wyborcza řekl, že jsou čtyři.

Obvinění Ukrajinci s vazbou na Rusko

Podle úterního vyjádření polského premiéra Donalda Tuska z vyšetřování vyplývá, že sabotáž spáchali „dva ukrajinští občané, spolupracující již delší dobu s ruskými zvláštními službami“. Oba podezřelí po incidentu u vsi Mika opustili zemi přes hraniční přechod v Terespolu na hranici s Běloruskem, odkud do Polska přicestovali. V minulosti byl jeden z podezřelých odsouzen ve Lvově za sabotáž spáchanou na Ukrajině, druhý pochází z Donbasu na východě Ukrajiny.

Podle polské agentury PAP později vznesla tamní prokuratura proti dvojici Ukrajinců obvinění. „V průběhu několika desítek hodin trvajícího vyšetřování jsme získali důkazní materiál, který naznačuje, že přímými pachateli těchto diverzních akcí teroristické povahy byli s velkou pravděpodobností dva občané Ukrajiny: Oleksandr K. a Jevheri I.,“ sdělil mluvčí prokuratury Przemyslaw Nowak. Důkazy podle něj vyšetřovatelé získali při prohlídce míst činu, z kamerových záznamů nebo z výpovědí svědků.

Sabotáže v Polsku se odehrály minulý víkend na trati mezi Varšavou a Dorohuskem, který se nachází na hranici s Ukrajinou, incidenty se staly konkrétně u obce Mika a u města Pulawy. Při jednom z nich poškodilo výbušné zařízení koleje, při dalším přinutila poškozená infrastruktura vlak s 475 cestujícími náhle zastavit, píše PAP.

Místo výbuchu na železniční trati Varšava–Lublin u obce Mika, Polsko (16. listopadu 2025)
Zdroj: Dariusz Borowicz/Agencja Wyborcza.pl via Reuters

„Mimo jiné byl nalezen drát, který s největší pravděpodobností sloužil k iniciaci výbuchu,“ upřesnil Nowak. Exploze podle něj nastala ve chvíli, kdy místem projížděl nákladní vlak. Nikdo nebyl zraněn. Ve druhém případě byla poškozena část trakční sítě a na kolejích byly nainstalovány kovové předměty, které mohly vykolejit vlak, píše PAP s odvoláním na mluvčího prokuratury.

Ta podle Nowaka dospěla k závěru, že se jednalo o trestné činy teroristické povahy, jejichž cílem bylo vážně zastrašit velký počet lidí, ovlivnit veřejné mínění, oslabit a destabilizovat veřejný pořádek a zvýšit pocit ohrožení ve společnosti. Dvojice podle něj čelí obvinění ze špionáže v podobě sabotáže ve prospěch cizí zpravodajské služby, ohrožení pozemní dopravy a použití výbušnin. Pokud by bezpečnostní složky tyto muže dopadly a soud je uznal vinnými, hrozilo by jim až doživotí.

Tusk požádal Zelenského o sdílení informací

Ve středu Tusk sdělil, že požádal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o všechny dostupné údaje, které by Polsku pomohly rozpoznat hrozby pramenící ze spolupráce některých Ukrajinců s ruskými tajnými službami.

Zelenskyj po telefonátu s Tuskem napsal, že Kyjev je připraven s Varšavou spolupracovat na různých úrovních a sdílet veškeré informace. „Dohodli jsme se, že zřídíme ukrajinsko-polskou skupinu, která bude v budoucnu pracovat na předcházení podobným situacím z ruské strany,“ upřesnil prezident, který dále sdělil, že ukrajinské dráhy Ukrzaliznycja podnikají kroky, aby bránily podvratným akcím. „Všechna fakta naznačují, že za tím vším je ruská stopa. Nikdo jiný, vyjma Rusů, o to nemá zájem,“ doplnil.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí tvrdí, že se Rusko snaží svalit vinu za své zločiny na Ukrajince. Peskov v reakci na Tuskovo vyjádření prohlásil, že v „Polsku vzkvétá rusofobie“. Polské vedení se podle Peskova snaží jakýkoliv problém svést na Moskvu, ale všechna obvinění jsou „naprosto neopodstatněná a bezdůvodná“.

Polsko v minulosti prohlásilo, že jeho úloha logistického centra pro dodávky zbraní a další pomoci Ruskem napadené Ukrajině z něj činí terč možných útoků. V říjnu Varšava uvedla, že v Polsku a Rumunsku bylo zadrženo osm osob podezřelých z plánování sabotáže ve prospěch Ruska. Moskva opakovaně popřela, že by v Polsku prováděla diverzní akce.

Nahrávám video

„Vrbětice 2014. Życzyna 2025. Co bude příště? Rusko páchá teroristické útoky v Evropě a my musíme držet při sobě. Základním krokem je přiznat si, jak velkou hrozbu pro nás Rusko představuje a přizpůsobit tomu bezpečnostní politiku,“ uvedl ve středu ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS), který Polsku vyjádřil podporu.

Experti se shodují, že se Polsko stalo terčem hybridní války, která trvá již několik let a jejíž stopy vedou do Ruska, napsal list Rzeczpospolita. Deník sabotážní akce, žhářské a kybernetické útoky spojil s polskou podporou Ukrajiny po začátku plnohodnotné ruské invaze z února 2022.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 46 mminutami

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 4 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 5 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 7 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií bylo jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...