Zločiny

Svržený syrský diktátor Bašár Asad před rokem uprchl s rodinou do Ruska. Za „humanitární“ azyl prý musel uzavřít dohodu o mlčenlivosti. Podle zdrojů listu Die Zeit pobývá v luxusním mrakodrapu v Moskvě, kde hraje on-line hry. Vládce, jemuž se přezdívá „Řezník z Damašku“, za války nechal bombardovat civilní obyvatelstvo a mučit své odpůrce. Přes sto tisíc lidí za jeho vlády zmizelo.

V Chersonu žijí místní obyvatelé v neustálém strachu z teroru ruských dronů. Ty útočí v ulicích denně po stovkách. Obyvatelé musí zvážit každý krok, bezpilotní letouny nerozlišují vojenské cíle od civilních a objevit se mohou kdykoliv. I proto o Chersonu místní i média stále častěji mluví jako o lidském loveckém safari.

Ve čtvrtek je to půl století od úmrtí španělského diktátora Francisca Franca – s jeho odkazem se ale země potýká dodnes. Debaty o něm, kromě samotného výročí, znovu rozdmýchal i bývalý král Juan Carlos I., když ve svých pamětech vyjádřil vůči Francovi svůj obdiv. Potomci obětí jeho diktatury požadují, aby za to zaplatil vysokou pokutu.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski označil sabotáž na železnici za akt státního terorismu a slíbil odpověď, která nebude jen diplomatická. Šéf polské obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz následně oznámil, že armáda nasadí deset tisíc vojáků, aby pomohli ochránit bezpečnost kritické infrastruktury. Polské úřady také uvedly, že zadržely několik lidí podezřelých z napomáhání sabotérům, kterými byla dle prokuratury dvojice Ukrajinců, která údajně uprchla do Běloruska.

Zločiny války v bývalé Jugoslávii jsou opět v centru pozornosti. Milánské státní zastupitelství začalo po třiceti letech prošetřovat už déle známé obvinění, že italští občané, ale nejen oni, údajně jezdili v devadesátých letech během války v bývalé Jugoslávii do Sarajeva na takzvané sniperské safari. „Platili za to, aby mohli přijet na hory obklopující Sarajevo a beztrestně střílet na jeho obyvatele,“ říká investigativní novinář Ezio Gavazzeni.

Kolumbijský odvolací soud zrušil rozsudek nad bývalým prezidentem země Álvarem Uribem za podvod a braní úplatků v případu údajného ovlivňování svědků, uvedla agentura Reuters. Exprezident byl v této kauze letos v srpnu odsouzen ke dvanácti letům domácího vězení. Podle odvolacího soudu měl původní verdikt nedostatky a postrádal komplexní zhodnocení případu. O novém trestu pro Uribeho, který stál v čele země v letech 2002 až 2010, ještě není rozhodnuto. Bývalá hlava státu obvinění odmítá.

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu zahájil první slyšení v případu bývalého filipínského prezidenta Rodriga Duterteho, zatčeného kvůli vraždám spáchaným během jeho protidrogového tažení. Devětasedmdesátiletý Duterte se prvního slyšení účastní na dálku prostřednictvím videa z nedaleké vazební věznice. Jeho obhájce argumentoval, že exprezident byl proti své vůli unesen z vlastní země a kvůli zdraví není schopen u soudu vypovídat. Podle závěrů soudního lékaře je však zdravotně v pořádku.

Nejvyšší soud (NS) zrušil osvobozující verdikt nad učitelkou Martinou Bednářovou, která čelí obžalobě z popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Znovu musí rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 6. NS se kauzou zabýval na podnět Nejvyššího státního zastupitelství, rozhodoval loni v prosinci bez veřejného jednání. Verdikt bez bližších podrobností sdělila mluvčí soudu Gabriela Tomíčková. Plné odůvodnění zatím není v databázi soudu dostupné.

Povinnost oznamovat podezřelé nákupy zbraní, zjednodušení procesu pro pěstouny nebo partnerství stejnopohlavních párů jsou jen některé novinky, které začnou platit od roku 2025. Dojde také k řadě změn dalších zákonů, nařízení i vyhlášek. Web ČT24 připravil přehled těch nejzásadnějších.

Lidé po téměř celé Sýrii nepřestávají slavit znovunabytou svobodu a do Aleppa i dalších měst se navracejí tisíce vysídlených lidí. Postupně se odkrývají také zločiny, které páchala vláda svrženého Bašára Asada. V ulicích je slyšet otevřená kritika padlého režimu a přibývá i svědectví o represích a mučení. Na místě natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Násilí páchané střelnými zbraněmi je ve Spojených státech nově definováno jako krize ohrožující veřejné zdraví. Rozhodl o tom nejvýše postavený armádní lékař, generál Vivek Murthy. Střelba je například v současnosti v Americe nejčastější příčinou úmrtí dětí a mladistvých.

Při obřím mezinárodním zátahu zatkla policie v deseti převážně evropských zemích 44 lidí podezřelých ze zločinného spolčení, pašování drog a praní špinavých peněz. Devět osob bylo zatčeno v Česku, stejný počet ve Francii a sedm lidí zatkli policisté na Slovensku a v Litvě. Kromě toho policie zasahovala také v Lotyšsku, Polsku, Norsku, Německu, Španělsku a USA. V pátek o tom informovala unijní policejní organizace Europol. Podle ní všichni zatčení patřili k jedné z nejnebezpečnějších zločineckých skupin v Evropské unii.

Generál Aleš Opata stojí v čele české armády od roku 2018 jako náčelník generálního štábu, letos ve funkci končí. Působil v několika důležitých zahraničních misích a například za záchranu francouzských vojáků ze základny Karin v bývalé Jugoslávii si vysloužil francouzský válečný kříž. V Interview ČT24 Speciál vzpomínal nejen na nasazení v Afghánistánu a v bývalé Jugoslávii, ale okomentoval i současnou válku na Ukrajině.

Právo nyní funguje. To, co ale nefunguje, je v tuto chvíli politika. Ta je paralyzována, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce profesor právní filozofie a sociologie Jiří Přibáň na téma války na Ukrajině a válečných zločinů páchaných Rusy. Zmínil, že v Rusku je možný pouze palácový převrat. Podle bývalé žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu Anny Richterové je nyní nefunkční i Rada bezpečnosti OSN. Nejefektivnější vyšetřování podle ní povede Mezinárodní trestní soud.

Cílem ruských vojenských útoků na Donbase je oblast zcela zničit a vylidnit, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj hrozí, že oblast skončí jako těžce obléhaný Mariupol. Terčem útoků se podle ukrajinské armády stala i startovací dráha letiště v Oděse. Moskva tvrdí, že letectvo během soboty zabilo přes dvě stovky ukrajinských vojáků a zničilo 23 obrněných vozidel, informovala agentura Reuters s odkazem na prohlášení armády. Představitel Pentagonu agentuře AP řekl, že ruská operace má ve srovnání s původní představou Moskvy skluz. Francie zesílí vojenskou a humanitární pomoc, slíbil prezident Emmanuel Macron Zelenskému. Další podporu přislíbil i britský premiér Boris Johnson.

Mexiko potvrzuje pověst jedné z nejrizikovějších zemí pro média. Reportéři často umírají rukou drogových gangů. Podle veřejnosti vláda dělá pro jejich ochranu málo. Státem naposledy otřásl osud ženy, která kdysi osobně žádala prezidenta o pomoc s tím, že jí hrozí smrt kvůli jejímu povolání. Před pár dny se přitom ještě zúčastnila piety za mrtvého kolegu, nyní se lidé scházejí, aby uctili ji.

Ruský nejvyšší soud odročil jednání o rozpuštění nevládní organizace Mezinárodní Memorial na 14. prosinec. Jednu z nejstarších a nejrespektovanějších lidskoprávních skupin v Rusku přišly v den zahájení procesu podpořit stovky lidí. Organizace Memorial proslula především odhalováním zločinů stalinismu, věnuje se také ochraně lidských práv.