Začernění v Epsteinových spisech neskrývá jen jména obětí, potvrdili kongresmani

Ve složkách týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina byla začerněna jména nejméně šesti osob, které nebyly mezi oběťmi, naznačil podle CNN republikánský kongresman Thomas Massie spolu s demokratickým kongresmanem Ro Khannou. Oba měli v pondělí poprvé možnost prohlédnout nezačerněnou verzi spisů ministerstva spravedlnosti.

Zaměstnanci, kteří dostali za úkol připravit dokumenty ke zveřejnění, dostali pokyn omezit začerňování pouze na informace týkající se obětí a jejich rodin. Přesto byla v dokumentech začerněna i jména dalších osob, včetně právníků a známých osobností.

„Co mě znepokojilo, byla jména nejméně šesti mužů, která byla zakryta a která byla pravděpodobně inkriminována jejich zařazením do spisů,“ řekl podle CNN republikán Massie, který dodal, že „musel chvíli pátrat, než je našel“.

Dvojice zákonodárců zmíněná jména nezveřejnila a pouze uvedla, že je mezi nimi nejméně jeden občan USA, cizinec a „tři nebo čtyři“ další osoby, jejichž národnost „nemohli okamžitě určit“. Podle Massieho byla také jedna osoba „docela vysoko v zahraniční vládě“. Podle Khanny patřilo jedno ze jmen prominentní osobě.

Jeffrey Epstein a Ghislaine Maxwellová na fotografii zveřejněné americkým ministerstvem
Zdroj: Reuters/U.S. Justice Department

CNN poznamenává, že namísto toho, aby oba zákonodárci ministerstvo spravedlnosti přímo obviňovali, tak se ptali, zda agentura obdržela spisy již zredigované od FBI nebo od velké soudní poroty, a podle CNN „vyjádřili naději, že se tento problém podaří vyřešit“.

Možnost nahlédnout do spisů se má podle NBC News týkat pouze zhruba tří milionů dosud zveřejněných dokumentů, nikoliv celkových šesti milionů dokumentů o Epsteinovi v archivu ministerstva. Zákonodárci nyní resort vyzývají, aby jména těchto šesti osob odtajnilo, ale ponechali si i možnost odhalit jejich totožnost v budoucnu prostřednictvím slyšení výboru nebo na plenárním zasedání Sněmovny reprezentantů.

„Rád bych dal ministerstvu spravedlnosti šanci přiznat, že udělalo chybu a příliš cenzurovalo, a nechal je jména těch mužů odcenzurovat. To by byl pravděpodobně nejlepší způsob,“ řekl Massie. Ten také zmínil, že při zkoumání neredigovaných spisů nehledal jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podotkl však, že Trumpa ve složkách „neviděl jako potenciálního spolupachatele“.

Úpravy nejsou v souladu se zákonem, který schválil Kongres

Úpravy, které popsali zákonodárci, nejsou v souladu se zákonem schváleným Kongresem, jehož byli spoluautory právě Massie a Khanna. Resort spravedlnosti měl omezit úpravy na osobní údaje obětí a materiály, které by ohrozily probíhající trestní vyšetřování. Kongres dosud neobdržel od ministerstva spravedlnosti protokol, který by vysvětloval, proč byly dané úpravy provedeny. Protokol je ministerstvo spravedlnosti povinno poskytnout do patnácti dnů od zveřejnění dokumentů 30. ledna.

Zákonodárci si mohou spisy v digitální podobě prohlédnout osobně, pokud o svém záměru ministerstvo informují čtyřiadvacet hodin předem. Zároveň si mohou dělat poznámky, ale nesmějí mít s sebou žádná elektronická zařízení, informoval dříve server CNBC. Demokratický kongresman Jamie Raskin, který si v pondělí část spisů také prohlédl, uvedl, že viděl „mnoho příkladů“ nadměrných úprav. „Byla redigována jména lidí, kteří nebyli oběťmi,“ řekl pro CNN.

Spisy jsou zpřístupněny pouze přímo členům Kongresu, nikoliv jejich asistentům a dalšímu personálu. K dispozici jsou pouze čtyři počítače. Raskin v této souvislosti odhadl, že by zákonodárcům trvalo sedm a půl roku projít všechny dokumenty, i kdyby byli u všech čtyř počítačů přítomni nepřetržitě po celou dobu, kdy je ministerstvo spravedlnosti zpřístupňuje.

Sada obsahuje více než tři miliony stran

Americké ministerstvo spravedlnosti na konci ledna zveřejnilo další rozsáhlý soubor dokumentů týkajících se Epsteina. Sada obsahuje více než tři miliony stran, dva tisíce videí a 180 tisíc fotografií, mezi kterými je velké množství komerční pornografie a fotografií získaných z Epsteinových zařízení.

Epstein se pohyboval mezi mnoha vlivnými lidmi z politiky, byznysu i umění včetně současného amerického prezidenta Donalda Trumpa či bývalého šéfa Bílého domu Billa Clintona, ačkoliv tito politici nebyli v souvislosti s jeho zločiny obviněni z žádného protiprávního jednání.

V dokumentech figurovalo například i jméno bývalého slovenského ministra zahraničí a někdejšího předsedy Valného shromáždění OSN Miroslava Lajčáka, který v reakci na zveřejněné informace odstoupil z pozice poradce premiéra Roberta Fica (Smer). Vazby významných osobností na Epsteina řeší i Británie, Norsko, Lotyšsko a další státy.

Nahrávám video

Epstein v roce 2019 spáchal sebevraždu ve vězení, kde čekal na soudní proces kvůli obvinění ze zneužívání nezletilých dívek a obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování. Už v roce 2008 byl v rámci kontroverzní tajné dohody s obžalobou odsouzen za sexuální zneužívání na osmnáct měsíců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 1 hhodinou

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 1 hhodinou

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 1 hhodinou

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 1 hhodinou

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 1 hhodinou

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 4 hhodinami

Evropský pohled