Bill Clinton

Americký prezident Donald Trump v pátek uvedl, že požádá ministerstvo spravedlnosti a Úřad pro federální vyšetřování (FBI), aby prošetřily vazby demokratů na finančníka a sexuálního násilníka Jeffreyho Epsteina. Prověřit mají mimo jiné exprezidenta Billa Clintona. Trump to napsal na své sociální síti Truth Social. Otázkám ohledně vazeb na Epsteina čelí od začátku svého druhého mandátu i samotný Trump.

Demokraté z americké Sněmovny reprezentantů v pondělí zveřejnili snímek dvojsmyslně laděného dopisu, který označují jako blahopřání k narozeninám pro finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina od nynějšího prezidenta Donalda Trumpa. Agentura AP poznamenala, že Trump existenci takového listu odmítal, v úterý uvedla, že k narozeninám Epsteinovi podepsali blahopřání například i někdejší prezident USA Bill Clinton nebo prominentní právník Alan Dershowitz.

Floridská soudkyně odmítla vyhovět požadavku americké administrativy na zveřejnění části soudních dokumentů o případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Dožadovalo se toho ministerstvo spravedlnosti, které stejně jako prezident Donald Trump kvůli kauze čelí tlaku veřejnosti, z níž část za případem vidí spiknutí elit. List The Wall Street Journal (WSJ) napsal, že ministerstvo už v květnu Trumpa informovalo, že se jeho jméno vyskytuje ve spisech týkajících se případu.

Prezident USA Donald Trump podal žalobu na dva novináře The Wall Street Journal (WSJ), majitele deníku Ruperta Murdocha, vydavatelství Dow Jones a vydavatelský dům News Corp kvůli údajné pomluvě. Článek WSJ popisoval Trumpovy vazby na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Prezident žádá odškodné ve výši nejméně deseti miliard dolarů (přes 211 miliard korun).

Americký prezident Donald Trump, který čelí tlaku kvůli postupu v kauze sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, chce nechat zveřejnit část soudních dokumentů o případu, uvedla agentura DPA. Podle ní je ale otázkou, zda to bude stačit jeho stoupencům, z nichž značná část za celou kauzou vidí spiknutí. Deník The Wall Street Journal (WSJ) přišel v pátek s informací, že Trump v roce 2003 Epsteinovi k padesátinám údajně poslal „oplzlé“ přání s obrysem nahé ženy.

Americké republikánské hnutí MAGA názorově štěpí kauza usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Část tábora prezidenta Donalda Trumpa se dožaduje zveřejnění podrobných informací ze spisu muže, který měl bohatým a mocným zprostředkovávat sexuální společnice, často mladistvé. O jeho přátelích a klientele se přitom šíří nejdivočejší spekulace. Trumpova administrativa však nyní tvrdí, že žádný seznam klientů neexistuje a se zveřejněním detailů váhá.

Dalajlama obklopen svými stoupenci oslavil své 90. narozeniny. Tibetský duchovní vůdce si je připomněl modlitbou za mír, píše agentura AFP. Do severoindické Dharamsály, kde tento nositel Nobelovy ceny za mír sídlí, přicestoval také americký herec a dlouholetý protibetský aktivista Richard Gere. Pozdravy poslali mimo jiné tři američtí exprezidenti Barack Obama, George Bush mladší a Bill Clinton, uvedla agentura Reuters.

Federální soudce ve Spojených státech nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa vrátit do funkce tisíce federálních zaměstnanců ve zkušební době, které propustila v únoru v rámci hromadného snižování stavů ve vládních úřadech. Soudce uvedl, že o výpovědích rozhodoval personální úřad, který k tomu neměl pravomoc. Rozhodnutí zasadilo zatím největší ránu úsilí Trumpa a jeho poradce Elona Muska o drastické zredukování federální správy, píší tiskové agentury.

Skládání prezidentského slibu je jedním z nejvýznamnějších okamžiků inaugurace amerického prezidenta a symbolem pokojného předání moci. Tento ústavní akt, zakotvený v americké ústavě, byl poprvé (tehdy ještě nepovinně) složen v roce 1789 prezidentem Georgem Washingtonem při skromné ceremonii v New Yorku. Od té doby prošel tento obřad mnoha proměnami, často reflektujícími turbulentní události. Výjimečnou situaci přinesl například rok 1963, kdy po atentátu na Johna Fitzgeralda Kennedyho skládal jeho nástupce Lyndon B. Johnson svůj slib na palubě Air Force One. V následující galerii si můžete prohlédnout některé z historických ceremonií zachycené objektivem fotografa.

Slavnostní přísaha nastupujícího šéfa Bílého domu zahrnuje kromě oficiálního slibu chránit americkou ústavu celou řadu zvyklostí – od absolvování bohoslužby až po přítomnost končící hlavy státu. Právě tuto tradici Donald Trump před čtyřmi lety porušil. Místo i datum inaugurace se však od dob vlády prvního prezidenta USA změnily. Letos se slavnostní akt odehraje kvůli mrazům netradičně v rotundě Kapitolu.

Americký prezident disponuje širokými pravomocemi v oblasti obrany a zahraniční politiky, jmenuje také ministry či soudce. Na rozdíl od zákonodárců nemůže schvalovat legislativu, čímž se často dostává do křížku s Kongresem ovládaným politickými rivaly. Šéf Bílého domu si prosazuje svou pomocí dekretů, Nejvyšší soud je však může zrušit jako neústavní. Na souhlas zákonodárců prezidenti někdy nečekají ani u zapojení amerických sil do konfliktů v cizině. Právě Kongres ale má pravomoc hlavu státu v krajním případě odvolat.

Guvernér Minnesoty Tim Walz na sjezdu Demokratické strany v Chicagu oficiálně přijal nominaci na viceprezidenta do prezidentských voleb, které Spojené státy čekají v listopadu. Jako svého volebního partnera si ho vybrala Kamala Harrisová, současná americká viceprezidentka a kandidátka demokratů na hlavu státu.

V Chicagu začne v pondělí čtyřdenní předvolební sjezd Demokratické strany, který by měl potvrdit podporu Kamale Harrisové jako kandidátce na prezidentku v listopadových volbách. Sjezd je zároveň pro Harrisovou další příležitostí oslovit americké voliče – s projevem by měla vystoupit poslední večer, tedy ve čtvrtek.

Přední zástupci Demokratické strany už podpořili kandidaturu americké viceprezidentky Kamaly Harrisové a její nominaci před srpnovým stranickým sjezdem. Jsou mezi nimi například guvernér Kalifornie Gavin Newsom, ministr dopravy Pete Buttigieg či exprezident Bill Clinton a jeho manželka, bývalá ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Podporu vyjádřila i vlivná bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Reagovali tak na nedělní oznámení prezidenta Joea Bidena, že se rozhodl přestat usilovat o další funkční období. Harrisová má také již pod kontrolou peníze vybrané dříve na Bidenovu kampaň.

Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump se domnívá, že americká viceprezidentka Kamala Harrisová by byla v listopadových prezidentských volbách v USA snazší soupeř než prezident Joe Biden, který se kandidatury vzdal. Bývalý prezident Trump to řekl v rozhovoru s televizí CNN. Bidena označil za nejhoršího prezidenta v historii Spojených států.

Spojené státy se chystají na první televizní debatu před letošními prezidentskými volbami. V noci ze čtvrtka na pátek SELČ odvysílá diskuzi mezi současným prezidentem USA Joem Bidenem a jeho předchůdcem Donaldem Trumpem stanice CNN. Podle komentátorů právě duely kandidátů mohou výrazně ovlivnit pozdější rozhodnutí amerických voličů. Vůbec poprvé mohli lidé sledovat v televizi debatu mezi Richardem Nixonem a Johnem F. Kennedym, kterou demokratický politik podle průzkumů opanoval.

Prezident Petr Pavel příští týden na Pražském hradě předá Řád Bílého lva končící slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové za přínos k rozvoji česko-slovenských vztahů. Učiní tak ve čtvrtek v poledne, vyplývá z avíza odboru komunikace prezidentské kanceláře. Řád Bílého lva je nejvyšší české státní vyznamenání.

Český prezident Petr Pavel během návštěvy Jordánska jednal s představiteli země o situaci na Blízkém východě, která je po loňském teroristickém útoku Hamásu na Izrael a následné ofenzivě Jeruzaléma v Pásmu Gazy napjatá. Jordánsko se od té doby ocitlo v obtížné situaci, ve které balancuje mezi požadavky veřejnosti a západních spojenců.

Premiér Petr Fiala (ODS) přiletěl na dvoudenní návštěvu Washingtonu. V pondělí má na programu setkání s prezidentem Joem Bidenem, se kterým by měl jednat o bezpečnostní spolupráci či o podpoře Ukrajiny napadené Ruskem. Předseda české vlády chce otevřít také témata vzájemných ekonomických vztahů či jaderné energetiky. Očekává se, že se bude hovořit i o posledním vývoji na Blízkém východě, kde se Izrael stal o víkendu terčem íránského dronového a raketového útoku, který mnozí světoví státníci i čeští politici odsoudili.

Vzpomínková akce za účasti českého prezidenta Petra Pavla, izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga, bývalého amerického prezidenta Billa Clintona či francouzského exprezidenta Nicolase Sarkozyho připomněla v neděli třicet let od začátku genocidy ve Rwandě. K masakrům, jimiž vyvrcholily spory mezi etniky Hutuů a Tutsiů, se vyjádřil také současný francouzský prezident Emmanuel Macron, který uvedl, že Paříž měla tehdy možnost vraždění Tutsiů a umírněných Hutuů hutuskými extremisty zastavit, ale nenalezla k tomu vůli.

Den vstupu do NATO byl jedním z nejdůležitějších dnů českých moderních dějin a znamenal historický přelom pro naše bezpečí, řekl premiér Petr Fiala (ODS) na Pražském hradě na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost připomínající čtvrtstoletí od vstupu do Aliance. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzval k podpoře Ukrajiny a jednotě Západu tak, aby letošní rok přinesl ze země napadené Ruskem dobré zprávy. I když Ukrajina není součástí NATO, je klíčovým spojencem a tím, kdo podstupuje nejtěžší boj proti ruské rozpínavosti a agresivitě, dodala ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Vstup Česka a dalších zemí do NATO bylo to nejlepší, co se mohlo stát, míní bývalý americký prezident Bill Clinton. Řekl to na Pražském hradě na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která připomíná 25. výročí vstupu Česka do Aliance. Rozšíření organizace bylo podle něj dobrou investicí.

Česko si v úterý připomíná 25 let od vstupu do Severoatlantické aliance. Nad středními Čechami a pak nad Prahou prolétla dopoledne při té příležitosti formace vojenských letounů české a také spojenecké německé armády. Výročí čtvrtstoletí v NATO připomněla také konference Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě. Vystoupili na ní nejvyšší čeští ústavní činitelé, odpoledne promluvil i bývalý americký prezident Bill Clinton. Česko se stalo členem NATO 12. března 1999.

Bývalý americký prezident Bill Clinton v úterý na Pražském hradě převzal z rukou české hlavy státu Petra Pavla Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. Získal ho za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a stability ve střední a východní Evropě. V den, kdy si Česko připomíná 25 let od vstupu do Severoatlantické aliance, se tak stal držitelem hned dvou českých státních vyznamenání. V roce 1998 mu za pomoc při vstupu Česka do NATO tehdejší prezident Václav Havel udělil Řád bílého lva. Clinton je v Praze od víkendu kvůli vystoupení na úterní konferenci připomínající i přelomové rozšíření Aliance před čtvrtstoletím.