Inaugurace prezidentů USA je sérií tradic a občasných kuriozit

Slavnostní přísaha nastupujícího šéfa Bílého domu zahrnuje kromě oficiálního slibu chránit americkou ústavu celou řadu zvyklostí – od absolvování bohoslužby až po přítomnost končící hlavy státu. Právě tuto tradici Donald Trump před čtyřmi lety porušil. Místo i datum inaugurace se však od dob vlády prvního prezidenta USA změnily. Letos se slavnostní akt odehraje kvůli mrazům netradičně v rotundě Kapitolu.

„Slavnostně přísahám (nebo prohlašuji), že budu věrně vykonávat úřad prezidenta Spojených států a budu podle svých nejlepších schopností zachovávat, chránit a bránit Ústavu Spojených států,“ zavazují se američtí lídři.

Podle tradice založené prvním prezidentem USA Georgem Washingtonem skládají jeho nástupci slib s rukou na bibli. Washington si k textu přidal slova „k tomu ať mi dopomáhá Bůh“, která od té doby hlavy státu opakují.

Washingtonova přísaha se konala v roce 1789 ještě v New Yorku, do Kapitolu se slavnostní akt přenesl o dvanáct let později s Thomasem Jeffersonem. Měnilo se i datum ceremoniálu, které nejprve připadalo na 4. březen. Až druhá inaugurace Franklina Roosevelta v roce 1937 se konala 20. ledna. V případě, že toto tradiční datum připadá na neděli, koná se slavnostní akt následující den.

Roosevelt založil ještě jednu tradici, když šel v roce 1933 ráno před inaugurací na bohoslužbu do kostela u Bílého domu. Po něm to tak dodnes dělají všichni jeho nástupci. Ačkoli většina prezidentů jela na inauguraci v kočáře, později pak v automobilu, Thomas Jefferson a Andrew Jackson šli na slavnostní přísahu pěšky.

Další zvyklostí je, že dosluhující hlava USA většinou doprovází svého nástupce na Kapitol. Tato tradice se až na výjimky udržuje od roku 1837, kdy Martin Van Buren a Andrew Jackson jeli společně v kočáru. I tento zvyk tak letos kvůli počasí může doznat změn.

Nepřítomnost exprezidentů je vzácná

Předchozí šéfové Bílého domu bývají přítomni i na inaugurační slavnosti. Donald Trump se však přísahy Joea Bidena v lednu 2021 nezúčastnil a několik hodin před slavností odletěl na Floridu, kde má v Palm Beach sídlo Mar-a-Lago. „Nové administrativě přeji mnoho štěstí a velké úspěchy,“ loučil se před odletem Trump, který zároveň hovořil o ukradených volbách.

Stal se prvním úřadujícím šéfem Bílého domu za posledních 152 let, který se z vlastního rozhodnutí nezúčastnil oficiálního předání moci svému nástupci. Posledním byl Andrew Johnson v roce 1869. Se svým nástupcem, kterým byl Ulysses S. Grant, se Johnson nesnášel, a to navzdory skutečnosti, že Grant působil v Johnsonově vládě jako ministr války. Grant podle amerického deníku The Washington Post dokonce odmítl jet s Johnsonem ve stejném kočáře do Kapitolu.

Také v roce 1801 se odcházející prezident John Adams nezúčastnil inaugurace svého nástupce Thomase Jeffersona, který byl jeho viceprezidentem. Státníci měli mezi sebou složité vztahy, jež přešly od blízkého přátelství až k politické řevnivosti.

Rozhlas poprvé přenášel inauguraci Calvina Coolidge přesně před sto lety, v televizi se poprvé objevil přenos z prezidentské přísahy Harryho Trumana v roce 1949. Inauguraci Billa Clintona v roce 1997 pak bylo poprvé možné sledovat i na internetu.

Co se týká projevů, většina jich nebyla výjimečná, některé ale vešly do dějin. Nejkratší řeč o 135 slovech pronesl v roce 1793 Washington, přes 90 minut naopak řečnil v roce 1841 William Harrison. Stalo se mu to ale osudným, v mrazu se nachladil a za necelý měsíc zemřel. Slavná věta zazněla v roce 1961 při inauguračním projevu Johna Fitzgeralda Kennedyho: „Neptejte se, co pro vás může udělat vaše vlast. Ptejte se, co pro svou vlast můžete udělat vy...“.

Po atentátu na Kennedyho v roce 1963 skládal jeho nástupce, viceprezident Lyndon Johnson, jako jediný v historii USA přísahu na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Slib přijala federální soudkyně Sarah T. Hughesová. Stala se jedinou ženou, která tak učinila.

O změnu tradice se pak v roce 1981 postaral Ronald Reagan, když ceremoniál nechal přemístit k západnímu průčelí Kapitolu, aby jej mohlo sledovat mnohem víc lidí. Letos se ale inaugurace kvůli mrazům uskuteční uvnitř. V této souvislosti americká média připomínají, že zima se stala osudnou prezidentovi Williamu Harrisonovi, který na své inauguraci v roce 1841 řečnil skoro dvě hodiny bez kabátu a klobouku, prochladl a o měsíc později zemřel na zápal plic.

Načítání...

Obamovy čtyři přísahy

Kuriózní byla první přísaha Baracka Obamy v roce 2009, který text vyřkl s chybným slovosledem. Viníkem byl soudce Roberts, který formuli předříkával a spletl se. Obama tak následující den v Bílém domě s Robertsem inaugurační slib zopakoval.

Dvakrát zvolený šéf Bílého domu tak absolvoval celkem čtyři inaugurace. Po jeho druhém zvolení připadl 20. leden 2013 na neděli, a tak měl dle zvyklostí soukromou inauguraci v Bílém domě a druhou veřejnou až o den později.

Při inauguraci dosluhujícího prezidenta Joea Bidena a jeho viceprezidentky Kamaly Harrisové 20. ledna 2021 nejprve složila přísahu Harrisová, a to do rukou soudkyně nejvyššího soudu Sonii Sotomayorové, a stala se tak první viceprezidentkou v historii Spojených států. Biden poté složil slavnostní přísahu do rukou předsedy nejvyššího soudu Robertse. Bidenovu inauguračnímu projevu dominovaly výzvy ke sjednocení Spojených států.

Do poslední ceremonie zasáhl covid

Do předchozí inaugurace také zasáhla pandemie covidu. Na tribunách, kde bývá běžně 200 tisíc lidí, sedělo jenom tisíc hostů včetně tří předchozích prezidentů Baracka Obamy, George Bushe mladšího, Billa Clintona a jejich manželek. Místo tisíců těch, kteří na místě nemohli být, vlálo před Kapitolem přes 190 tisíc vlajek. Ceremonie se tehdy zúčastnil Trumpův viceprezident Mike Pence i s manželkou Karen.

Inauguraci provázely projevy několika zákonodárců, čtení básní či hudební vystoupení zpěvačky Jennifer Lopezové. Americkou hymnu zazpívala Lady Gaga. Jezuitský kněz Leo O'Donovan vedl krátkou modlitbu a reverend Silvester Beaman přednesl požehnání. Devadesátiminutový televizní speciál nazvaný Oslavujeme Ameriku odstartoval rockový zpěvák Bruce Springsteen, diváky večerem provedl herec a dvojnásobný držitel Oscara Tom Hanks.

Dosud poslední inaugurace se konala za mimořádných podmínek nejen kvůli koronaviru, ale i kvůli událostem ze 6. ledna téhož roku, kdy na Kapitol zaútočili Trumpovi příznivci. Washington tak střežilo kromě policie i pětadvacet tisíc příslušníků národní gardy.

Střed města byl uzavřen, stejně jako park mezi Kapitolem a Lincolnovým památníkem. Obavy z možného násilí se ale nepotvrdily, stejně jako se nekonaly ani větší protesty před sídly zákonodárných sborů v jednotlivých amerických státech.

Den inaugurace kromě slibu prezidenta a viceprezidenta zahrnuje řadu dalších akcí. Dosud mezi ně patřil pochod po washingtonské Pensylvánské třídě, hudební vystoupení či slavnostní plesy. Bílý dům se nicméně v roce 2021 kvůli pandemii koronaviru pořádání veřejného koncertu či plesu zdržel.

Letos se odpolední průvod po Pensylvánské třídě kvůli mrazu rovněž neuskuteční. Akce se podle Trumpova sdělení přesune dovnitř, a to do washingtonské zastřešené sportovní haly Capital One Arena, která pojme zhruba 20 tisíc lidí a kde se předtím bude také vysílat přenos z inaugurace. Lístky na inauguraci před Kapitolem přitom mělo zhruba 250 tisíc lidí.

Náklady slavnostní přísahy v Kapitolu hradí daňoví poplatníci. Akce spojené s inaugurací jako takovou obvykle hradí inaugurační výbor nového prezidenta, který prostředky získává od sponzorů. Trump kupříkladu obdržel milionové dary od společností Amazon, Meta Platforms, Apple, OpenAIm, Uber či jejich majitelů.

1 minuta
Události: Historie amerických prezidentských inaugurací
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
13:39Aktualizovánopřed 1 mminutou

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 13 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami
Načítání...