Inaugurace prezidentů USA je sérií tradic a občasných kuriozit

Slavnostní přísaha nastupujícího šéfa Bílého domu zahrnuje kromě oficiálního slibu chránit americkou ústavu celou řadu zvyklostí – od absolvování bohoslužby až po přítomnost končící hlavy státu. Právě tuto tradici Donald Trump před čtyřmi lety porušil. Místo i datum inaugurace se však od dob vlády prvního prezidenta USA změnily. Letos se slavnostní akt odehraje kvůli mrazům netradičně v rotundě Kapitolu.

„Slavnostně přísahám (nebo prohlašuji), že budu věrně vykonávat úřad prezidenta Spojených států a budu podle svých nejlepších schopností zachovávat, chránit a bránit Ústavu Spojených států,“ zavazují se američtí lídři.

Podle tradice založené prvním prezidentem USA Georgem Washingtonem skládají jeho nástupci slib s rukou na bibli. Washington si k textu přidal slova „k tomu ať mi dopomáhá Bůh“, která od té doby hlavy státu opakují.

Washingtonova přísaha se konala v roce 1789 ještě v New Yorku, do Kapitolu se slavnostní akt přenesl o dvanáct let později s Thomasem Jeffersonem. Měnilo se i datum ceremoniálu, které nejprve připadalo na 4. březen. Až druhá inaugurace Franklina Roosevelta v roce 1937 se konala 20. ledna. V případě, že toto tradiční datum připadá na neděli, koná se slavnostní akt následující den.

Roosevelt založil ještě jednu tradici, když šel v roce 1933 ráno před inaugurací na bohoslužbu do kostela u Bílého domu. Po něm to tak dodnes dělají všichni jeho nástupci. Ačkoli většina prezidentů jela na inauguraci v kočáře, později pak v automobilu, Thomas Jefferson a Andrew Jackson šli na slavnostní přísahu pěšky.

Další zvyklostí je, že dosluhující hlava USA většinou doprovází svého nástupce na Kapitol. Tato tradice se až na výjimky udržuje od roku 1837, kdy Martin Van Buren a Andrew Jackson jeli společně v kočáru. I tento zvyk tak letos kvůli počasí může doznat změn.

Nepřítomnost exprezidentů je vzácná

Předchozí šéfové Bílého domu bývají přítomni i na inaugurační slavnosti. Donald Trump se však přísahy Joea Bidena v lednu 2021 nezúčastnil a několik hodin před slavností odletěl na Floridu, kde má v Palm Beach sídlo Mar-a-Lago. „Nové administrativě přeji mnoho štěstí a velké úspěchy,“ loučil se před odletem Trump, který zároveň hovořil o ukradených volbách.

Stal se prvním úřadujícím šéfem Bílého domu za posledních 152 let, který se z vlastního rozhodnutí nezúčastnil oficiálního předání moci svému nástupci. Posledním byl Andrew Johnson v roce 1869. Se svým nástupcem, kterým byl Ulysses S. Grant, se Johnson nesnášel, a to navzdory skutečnosti, že Grant působil v Johnsonově vládě jako ministr války. Grant podle amerického deníku The Washington Post dokonce odmítl jet s Johnsonem ve stejném kočáře do Kapitolu.

Také v roce 1801 se odcházející prezident John Adams nezúčastnil inaugurace svého nástupce Thomase Jeffersona, který byl jeho viceprezidentem. Státníci měli mezi sebou složité vztahy, jež přešly od blízkého přátelství až k politické řevnivosti.

Rozhlas poprvé přenášel inauguraci Calvina Coolidge přesně před sto lety, v televizi se poprvé objevil přenos z prezidentské přísahy Harryho Trumana v roce 1949. Inauguraci Billa Clintona v roce 1997 pak bylo poprvé možné sledovat i na internetu.

Co se týká projevů, většina jich nebyla výjimečná, některé ale vešly do dějin. Nejkratší řeč o 135 slovech pronesl v roce 1793 Washington, přes 90 minut naopak řečnil v roce 1841 William Harrison. Stalo se mu to ale osudným, v mrazu se nachladil a za necelý měsíc zemřel. Slavná věta zazněla v roce 1961 při inauguračním projevu Johna Fitzgeralda Kennedyho: „Neptejte se, co pro vás může udělat vaše vlast. Ptejte se, co pro svou vlast můžete udělat vy...“.

Po atentátu na Kennedyho v roce 1963 skládal jeho nástupce, viceprezident Lyndon Johnson, jako jediný v historii USA přísahu na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Slib přijala federální soudkyně Sarah T. Hughesová. Stala se jedinou ženou, která tak učinila.

O změnu tradice se pak v roce 1981 postaral Ronald Reagan, když ceremoniál nechal přemístit k západnímu průčelí Kapitolu, aby jej mohlo sledovat mnohem víc lidí. Letos se ale inaugurace kvůli mrazům uskuteční uvnitř. V této souvislosti americká média připomínají, že zima se stala osudnou prezidentovi Williamu Harrisonovi, který na své inauguraci v roce 1841 řečnil skoro dvě hodiny bez kabátu a klobouku, prochladl a o měsíc později zemřel na zápal plic.

Obamovy čtyři přísahy

Kuriózní byla první přísaha Baracka Obamy v roce 2009, který text vyřkl s chybným slovosledem. Viníkem byl soudce Roberts, který formuli předříkával a spletl se. Obama tak následující den v Bílém domě s Robertsem inaugurační slib zopakoval.

Dvakrát zvolený šéf Bílého domu tak absolvoval celkem čtyři inaugurace. Po jeho druhém zvolení připadl 20. leden 2013 na neděli, a tak měl dle zvyklostí soukromou inauguraci v Bílém domě a druhou veřejnou až o den později.

Při inauguraci dosluhujícího prezidenta Joea Bidena a jeho viceprezidentky Kamaly Harrisové 20. ledna 2021 nejprve složila přísahu Harrisová, a to do rukou soudkyně nejvyššího soudu Sonii Sotomayorové, a stala se tak první viceprezidentkou v historii Spojených států. Biden poté složil slavnostní přísahu do rukou předsedy nejvyššího soudu Robertse. Bidenovu inauguračnímu projevu dominovaly výzvy ke sjednocení Spojených států.

Do poslední ceremonie zasáhl covid

Do předchozí inaugurace také zasáhla pandemie covidu. Na tribunách, kde bývá běžně 200 tisíc lidí, sedělo jenom tisíc hostů včetně tří předchozích prezidentů Baracka Obamy, George Bushe mladšího, Billa Clintona a jejich manželek. Místo tisíců těch, kteří na místě nemohli být, vlálo před Kapitolem přes 190 tisíc vlajek. Ceremonie se tehdy zúčastnil Trumpův viceprezident Mike Pence i s manželkou Karen.

Inauguraci provázely projevy několika zákonodárců, čtení básní či hudební vystoupení zpěvačky Jennifer Lopezové. Americkou hymnu zazpívala Lady Gaga. Jezuitský kněz Leo O'Donovan vedl krátkou modlitbu a reverend Silvester Beaman přednesl požehnání. Devadesátiminutový televizní speciál nazvaný Oslavujeme Ameriku odstartoval rockový zpěvák Bruce Springsteen, diváky večerem provedl herec a dvojnásobný držitel Oscara Tom Hanks.

Dosud poslední inaugurace se konala za mimořádných podmínek nejen kvůli koronaviru, ale i kvůli událostem ze 6. ledna téhož roku, kdy na Kapitol zaútočili Trumpovi příznivci. Washington tak střežilo kromě policie i pětadvacet tisíc příslušníků národní gardy.

Střed města byl uzavřen, stejně jako park mezi Kapitolem a Lincolnovým památníkem. Obavy z možného násilí se ale nepotvrdily, stejně jako se nekonaly ani větší protesty před sídly zákonodárných sborů v jednotlivých amerických státech.

Den inaugurace kromě slibu prezidenta a viceprezidenta zahrnuje řadu dalších akcí. Dosud mezi ně patřil pochod po washingtonské Pensylvánské třídě, hudební vystoupení či slavnostní plesy. Bílý dům se nicméně v roce 2021 kvůli pandemii koronaviru pořádání veřejného koncertu či plesu zdržel.

Letos se odpolední průvod po Pensylvánské třídě kvůli mrazu rovněž neuskuteční. Akce se podle Trumpova sdělení přesune dovnitř, a to do washingtonské zastřešené sportovní haly Capital One Arena, která pojme zhruba 20 tisíc lidí a kde se předtím bude také vysílat přenos z inaugurace. Lístky na inauguraci před Kapitolem přitom mělo zhruba 250 tisíc lidí.

Náklady slavnostní přísahy v Kapitolu hradí daňoví poplatníci. Akce spojené s inaugurací jako takovou obvykle hradí inaugurační výbor nového prezidenta, který prostředky získává od sponzorů. Trump kupříkladu obdržel milionové dary od společností Amazon, Meta Platforms, Apple, OpenAIm, Uber či jejich majitelů.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Arabské NATO“ v akci. Pákistán poslal Saúdům vojáky, Turci zbraně

Nová vojenská aliance Saúdské Arábie, Pákistánu a Turecka přechází od rétoriky k akci. Islámábád už vyslal do Saúdské Arábie vojáky a Ankara poskytuje zemi ohrožené útoky proíránských džihádistů hútíů zbraně i zpravodajskou a logistickou podporu. Nasazení dalších sil však musí schválit turecký parlament. Otázka přímého zapojení spojenců z paktu z Mekky do bojů v Jemenu zůstává otevřená. Totální porážku hútíů experti neočekávají.
před 10 mminutami

Nobelovu cenu míru získala někdejší soudkyně ICC Navi Pillayová

Nobelovu cenu za mír získala jihoafrická právnička a soudkyně Navanethem „Navi“ Pillayová za snahu o prosazování míru a mezinárodního práva, oznámil norský Nobelův výbor. V minulosti byla vysokou komisařkou OSN pro lidská práva a předsedkyní Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu. Členové letos vybírali laureáta z 287 kandidátů.
10:59Aktualizovánopřed 17 mminutami

Policie v Černé Hoře zadržela zakladatele ruského projektu Rybar

Policie v Černé Hoře v pátek zadržela zakladatele ruského projektu Rybar, který podporuje ruskou invazi na Ukrajinu a má blízko k ministerstvu obrany v Moskvě. Informoval o tom černohorský portál Vijesti a zprávu pak potvrdil černohorský premiér Milojko Spajić.
před 19 mminutami

Státy EU schválily cenový strop povolenek pro silniční dopravu a budovy

Členské státy EU v pátek finálně schválily úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability (MSR). To má růst cen omezit. Rozhodnutí bude nyní zveřejněno v Úředním věstníku EU a v platnost vstoupí dvacátým dnem po zveřejnění.
12:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Labouristé uspěli v doplňovacích volbách v Londýně proti šéfovi Zelených

Kandidátka Labouristické strany premiéra Andyho Burnhama zvítězila ve čtvrtečních doplňovacích volbách do britské Dolní sněmovny v londýnském obvodu Holborn a St Pancras, informovala agentura Reuters. Křeslo, které uvolnil bývalý lídr labouristů a někdejší premiér Keir Starmer, získala Sagal Abdiová-Waliová se ziskem 45 procent hlasů. Porazila tak šéfa levicových Zelených Zacka Polanského, který považoval volby za klíčové. Ten obdržel 33 procent hlasů.
10:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 3 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a v západoukrajinském Ivano-Frankivsku

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex).
09:56Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vojenská poprava střelce z Fort Hoodu bude přenášena živě, oznámil Pentagon

Poprava zastřelením někdejšího armádního psychiatra Nidala Hasana, který v roce 2009 zabil na základně v Texasu třináct lidí a dalších 32 zranil, bude přenášena živě, informovala s odvoláním na vyjádření Pentagonu agentura AP. Podle ní jde o překvapivou informaci vzhledem k tomu, že jde o první vojenskou popravu ve Spojených státech za více než 65 let. Ministr obrany Pete Hegseth už dříve řekl, že poprava má být veřejná.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.