Inaugurace prezidentů USA je sérií tradic a občasných kuriozit

Slavnostní přísaha nastupujícího šéfa Bílého domu zahrnuje kromě oficiálního slibu chránit americkou ústavu celou řadu zvyklostí – od absolvování bohoslužby až po přítomnost končící hlavy státu. Právě tuto tradici Donald Trump před čtyřmi lety porušil. Místo i datum inaugurace se však od dob vlády prvního prezidenta USA změnily. Letos se slavnostní akt odehraje kvůli mrazům netradičně v rotundě Kapitolu.

„Slavnostně přísahám (nebo prohlašuji), že budu věrně vykonávat úřad prezidenta Spojených států a budu podle svých nejlepších schopností zachovávat, chránit a bránit Ústavu Spojených států,“ zavazují se američtí lídři.

Podle tradice založené prvním prezidentem USA Georgem Washingtonem skládají jeho nástupci slib s rukou na bibli. Washington si k textu přidal slova „k tomu ať mi dopomáhá Bůh“, která od té doby hlavy státu opakují.

Washingtonova přísaha se konala v roce 1789 ještě v New Yorku, do Kapitolu se slavnostní akt přenesl o dvanáct let později s Thomasem Jeffersonem. Měnilo se i datum ceremoniálu, které nejprve připadalo na 4. březen. Až druhá inaugurace Franklina Roosevelta v roce 1937 se konala 20. ledna. V případě, že toto tradiční datum připadá na neděli, koná se slavnostní akt následující den.

Roosevelt založil ještě jednu tradici, když šel v roce 1933 ráno před inaugurací na bohoslužbu do kostela u Bílého domu. Po něm to tak dodnes dělají všichni jeho nástupci. Ačkoli většina prezidentů jela na inauguraci v kočáře, později pak v automobilu, Thomas Jefferson a Andrew Jackson šli na slavnostní přísahu pěšky.

Další zvyklostí je, že dosluhující hlava USA většinou doprovází svého nástupce na Kapitol. Tato tradice se až na výjimky udržuje od roku 1837, kdy Martin Van Buren a Andrew Jackson jeli společně v kočáru. I tento zvyk tak letos kvůli počasí může doznat změn.

Nepřítomnost exprezidentů je vzácná

Předchozí šéfové Bílého domu bývají přítomni i na inaugurační slavnosti. Donald Trump se však přísahy Joea Bidena v lednu 2021 nezúčastnil a několik hodin před slavností odletěl na Floridu, kde má v Palm Beach sídlo Mar-a-Lago. „Nové administrativě přeji mnoho štěstí a velké úspěchy,“ loučil se před odletem Trump, který zároveň hovořil o ukradených volbách.

Stal se prvním úřadujícím šéfem Bílého domu za posledních 152 let, který se z vlastního rozhodnutí nezúčastnil oficiálního předání moci svému nástupci. Posledním byl Andrew Johnson v roce 1869. Se svým nástupcem, kterým byl Ulysses S. Grant, se Johnson nesnášel, a to navzdory skutečnosti, že Grant působil v Johnsonově vládě jako ministr války. Grant podle amerického deníku The Washington Post dokonce odmítl jet s Johnsonem ve stejném kočáře do Kapitolu.

Také v roce 1801 se odcházející prezident John Adams nezúčastnil inaugurace svého nástupce Thomase Jeffersona, který byl jeho viceprezidentem. Státníci měli mezi sebou složité vztahy, jež přešly od blízkého přátelství až k politické řevnivosti.

Rozhlas poprvé přenášel inauguraci Calvina Coolidge přesně před sto lety, v televizi se poprvé objevil přenos z prezidentské přísahy Harryho Trumana v roce 1949. Inauguraci Billa Clintona v roce 1997 pak bylo poprvé možné sledovat i na internetu.

Co se týká projevů, většina jich nebyla výjimečná, některé ale vešly do dějin. Nejkratší řeč o 135 slovech pronesl v roce 1793 Washington, přes 90 minut naopak řečnil v roce 1841 William Harrison. Stalo se mu to ale osudným, v mrazu se nachladil a za necelý měsíc zemřel. Slavná věta zazněla v roce 1961 při inauguračním projevu Johna Fitzgeralda Kennedyho: „Neptejte se, co pro vás může udělat vaše vlast. Ptejte se, co pro svou vlast můžete udělat vy...“.

Po atentátu na Kennedyho v roce 1963 skládal jeho nástupce, viceprezident Lyndon Johnson, jako jediný v historii USA přísahu na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Slib přijala federální soudkyně Sarah T. Hughesová. Stala se jedinou ženou, která tak učinila.

O změnu tradice se pak v roce 1981 postaral Ronald Reagan, když ceremoniál nechal přemístit k západnímu průčelí Kapitolu, aby jej mohlo sledovat mnohem víc lidí. Letos se ale inaugurace kvůli mrazům uskuteční uvnitř. V této souvislosti americká média připomínají, že zima se stala osudnou prezidentovi Williamu Harrisonovi, který na své inauguraci v roce 1841 řečnil skoro dvě hodiny bez kabátu a klobouku, prochladl a o měsíc později zemřel na zápal plic.

Obamovy čtyři přísahy

Kuriózní byla první přísaha Baracka Obamy v roce 2009, který text vyřkl s chybným slovosledem. Viníkem byl soudce Roberts, který formuli předříkával a spletl se. Obama tak následující den v Bílém domě s Robertsem inaugurační slib zopakoval.

Dvakrát zvolený šéf Bílého domu tak absolvoval celkem čtyři inaugurace. Po jeho druhém zvolení připadl 20. leden 2013 na neděli, a tak měl dle zvyklostí soukromou inauguraci v Bílém domě a druhou veřejnou až o den později.

Při inauguraci dosluhujícího prezidenta Joea Bidena a jeho viceprezidentky Kamaly Harrisové 20. ledna 2021 nejprve složila přísahu Harrisová, a to do rukou soudkyně nejvyššího soudu Sonii Sotomayorové, a stala se tak první viceprezidentkou v historii Spojených států. Biden poté složil slavnostní přísahu do rukou předsedy nejvyššího soudu Robertse. Bidenovu inauguračnímu projevu dominovaly výzvy ke sjednocení Spojených států.

Do poslední ceremonie zasáhl covid

Do předchozí inaugurace také zasáhla pandemie covidu. Na tribunách, kde bývá běžně 200 tisíc lidí, sedělo jenom tisíc hostů včetně tří předchozích prezidentů Baracka Obamy, George Bushe mladšího, Billa Clintona a jejich manželek. Místo tisíců těch, kteří na místě nemohli být, vlálo před Kapitolem přes 190 tisíc vlajek. Ceremonie se tehdy zúčastnil Trumpův viceprezident Mike Pence i s manželkou Karen.

Inauguraci provázely projevy několika zákonodárců, čtení básní či hudební vystoupení zpěvačky Jennifer Lopezové. Americkou hymnu zazpívala Lady Gaga. Jezuitský kněz Leo O'Donovan vedl krátkou modlitbu a reverend Silvester Beaman přednesl požehnání. Devadesátiminutový televizní speciál nazvaný Oslavujeme Ameriku odstartoval rockový zpěvák Bruce Springsteen, diváky večerem provedl herec a dvojnásobný držitel Oscara Tom Hanks.

Dosud poslední inaugurace se konala za mimořádných podmínek nejen kvůli koronaviru, ale i kvůli událostem ze 6. ledna téhož roku, kdy na Kapitol zaútočili Trumpovi příznivci. Washington tak střežilo kromě policie i pětadvacet tisíc příslušníků národní gardy.

Střed města byl uzavřen, stejně jako park mezi Kapitolem a Lincolnovým památníkem. Obavy z možného násilí se ale nepotvrdily, stejně jako se nekonaly ani větší protesty před sídly zákonodárných sborů v jednotlivých amerických státech.

Den inaugurace kromě slibu prezidenta a viceprezidenta zahrnuje řadu dalších akcí. Dosud mezi ně patřil pochod po washingtonské Pensylvánské třídě, hudební vystoupení či slavnostní plesy. Bílý dům se nicméně v roce 2021 kvůli pandemii koronaviru pořádání veřejného koncertu či plesu zdržel.

Letos se odpolední průvod po Pensylvánské třídě kvůli mrazu rovněž neuskuteční. Akce se podle Trumpova sdělení přesune dovnitř, a to do washingtonské zastřešené sportovní haly Capital One Arena, která pojme zhruba 20 tisíc lidí a kde se předtím bude také vysílat přenos z inaugurace. Lístky na inauguraci před Kapitolem přitom mělo zhruba 250 tisíc lidí.

Náklady slavnostní přísahy v Kapitolu hradí daňoví poplatníci. Akce spojené s inaugurací jako takovou obvykle hradí inaugurační výbor nového prezidenta, který prostředky získává od sponzorů. Trump kupříkladu obdržel milionové dary od společností Amazon, Meta Platforms, Apple, OpenAIm, Uber či jejich majitelů.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoLe Penová by v prezidentském finále porazila kohokoliv, ukazují průzkumy

Francouzská politická scéna zažívá velké překvapení. V zemi s koncem léta začala kampaň před prezidentskými volbami, které proběhnou na jaře příštího roku. Hlavní souboj se aktuálně vede o to, kdo se ve druhém kole postaví představitelce krajní pravice Marine Le Penové. Ta se do klání o post zapojila bez ohledu na své odsouzení za zpronevěru veřejných prostředků. Průzkumy říkají, že vůbec poprvé by v prezidentském finále mohl chybět zástupce středových stran. Aktuální preference favorizují nacionalistku Le Penovou a lídra krajní levice Jeana-Luca Mélenchona.
před 43 mminutami

USA zasáhly další íránské cíle, Teherán udeřil na Jordánsko

Americké síly v úterý podnikly další útoky na íránské cíle, uvedlo na síti X velitelství CENTCOM, které řídí americké operace na Blízkém východě. Podle íránské státní agentury IRNA při nich zemřelo jedenáct lidí. Íránská média podle Reuters hlásila výbuchy na ostrově Kešm v Hormuzském průlivu. Prezident USA Donald Trump nejnovější útoky označil za rozsáhlé a silné. Teherán pohrozil odvetnými útoky na americké základny v regionu, sirény se rozezněly v jordánských provinciích Mafrak a Akaba. Úderům čelil také Bahrajn.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Hongkongský aktivista Wong přiznal vinu v procesu o „národní bezpečnosti“

Známý hongkongský prodemokratický aktivista Joshua Wong se během soudního procesu přiznal ke „spiknutí s cílem spolupracovat se zahraničními silami za účelem ohrožení národní bezpečnosti“. Informovala o tom agentura AP. Hrozí mu až doživotí.
před 2 hhodinami

Země G20 vyjma Číny podpořily opatření proti obchodním nerovnováhám

Finanční představitelé zemí G20 se s výjimkou Číny shodli na řešení obchodních nerovnováh způsobených přílišnou závislostí některých ekonomik na vývozu. Americký ministr financí Scott Bessent označil shodu devatenácti zemí za „neuvěřitelnou,“ uvedla v noci na středu agentura AP. Oznámení přichází po dvoudenním jednání zástupců zemí G20 v Asheville v Severní Karolíně.
01:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA získají přístup k pětině venezuelské ropy, Caracas schválil smlouvu

Venezuelský parlament schválil smlouvu, podle níž Spojené státy získají přístup k pětině prokázaných ropných rezerv v zemi. O přijetí smlouvy, kterou americký prezident Donald Trump označil za „největší ve světové historii“, podle agentur Reuters a AFP informoval předseda venezuelského Národního shromáždění Jorge Rodríguez.
před 7 hhodinami

Německo trestá Rusko za útok v Lipsku. Moskva hrozí odvetou

Německo obvinilo Rusko z pokusu o útok dronem na ukrajinské nákladní letadlo na letišti v Lipsku. Provést ho měli Moskvou najatí agenti. Berlín v reakci uzavře ruský konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu nebo zpřísní kontroly přijíždějících Rusů. Před necelým měsícem zachránila východoněmecké letiště Lipsko/Halle od katastrofy jen náhoda – selhání rozbušky. Podporu Německu už vyjádřili vrcholní představitelé EU i NATO, o útoku mají jednat ve středu. Česko si v reakci předvolalo ruskou velvyslankyni.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Na rozvodnu v Německu útočily „podomácku vyrobené rakety“, došlo ke zkratům

Rozvodna nedaleko elektrárny Jänschwalde na východě Německa se v úterý ráno stala terčem útoku. V tiskové zprávě o tom informovala energetická společnost LEAG, které elektrárna patří. Po útoku došlo k technickému výpadku bloku B elektrárny. Braniborský ministr vnitra Jan Redmann označil incident za pokus o sabotáž. Cílem bylo podle něj způsobit rozsáhlý výpadek proudu. Neznámí pachatelé na rozvodnu zaútočili podomácku vyrobenými raketami a ve dvou případech se jim podařilo způsobit zkrat.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

„Přišly úplně vyděšené.“ Migrantky v Ceutě čelí sexuálnímu násilí, místní nabídli útočiště

Od masového přílivu před měsícem bylo ve španělské exklávě Ceuta nahlášeno 23 případů sexuálního napadení migrantů. Podle vlády zůstává v Ceutě 760 dívek, z nichž je asi tři sta v komunitních centrech.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.