Inaugurace prezidentů USA je sérií tradic a občasných kuriozit

Slavnostní přísaha nastupujícího šéfa Bílého domu zahrnuje kromě oficiálního slibu chránit americkou ústavu celou řadu zvyklostí – od absolvování bohoslužby až po přítomnost končící hlavy státu. Právě tuto tradici Donald Trump před čtyřmi lety porušil. Místo i datum inaugurace se však od dob vlády prvního prezidenta USA změnily. Letos se slavnostní akt odehraje kvůli mrazům netradičně v rotundě Kapitolu.

„Slavnostně přísahám (nebo prohlašuji), že budu věrně vykonávat úřad prezidenta Spojených států a budu podle svých nejlepších schopností zachovávat, chránit a bránit Ústavu Spojených států,“ zavazují se američtí lídři.

Podle tradice založené prvním prezidentem USA Georgem Washingtonem skládají jeho nástupci slib s rukou na bibli. Washington si k textu přidal slova „k tomu ať mi dopomáhá Bůh“, která od té doby hlavy státu opakují.

Washingtonova přísaha se konala v roce 1789 ještě v New Yorku, do Kapitolu se slavnostní akt přenesl o dvanáct let později s Thomasem Jeffersonem. Měnilo se i datum ceremoniálu, které nejprve připadalo na 4. březen. Až druhá inaugurace Franklina Roosevelta v roce 1937 se konala 20. ledna. V případě, že toto tradiční datum připadá na neděli, koná se slavnostní akt následující den.

Roosevelt založil ještě jednu tradici, když šel v roce 1933 ráno před inaugurací na bohoslužbu do kostela u Bílého domu. Po něm to tak dodnes dělají všichni jeho nástupci. Ačkoli většina prezidentů jela na inauguraci v kočáře, později pak v automobilu, Thomas Jefferson a Andrew Jackson šli na slavnostní přísahu pěšky.

Další zvyklostí je, že dosluhující hlava USA většinou doprovází svého nástupce na Kapitol. Tato tradice se až na výjimky udržuje od roku 1837, kdy Martin Van Buren a Andrew Jackson jeli společně v kočáru. I tento zvyk tak letos kvůli počasí může doznat změn.

Nepřítomnost exprezidentů je vzácná

Předchozí šéfové Bílého domu bývají přítomni i na inaugurační slavnosti. Donald Trump se však přísahy Joea Bidena v lednu 2021 nezúčastnil a několik hodin před slavností odletěl na Floridu, kde má v Palm Beach sídlo Mar-a-Lago. „Nové administrativě přeji mnoho štěstí a velké úspěchy,“ loučil se před odletem Trump, který zároveň hovořil o ukradených volbách.

Stal se prvním úřadujícím šéfem Bílého domu za posledních 152 let, který se z vlastního rozhodnutí nezúčastnil oficiálního předání moci svému nástupci. Posledním byl Andrew Johnson v roce 1869. Se svým nástupcem, kterým byl Ulysses S. Grant, se Johnson nesnášel, a to navzdory skutečnosti, že Grant působil v Johnsonově vládě jako ministr války. Grant podle amerického deníku The Washington Post dokonce odmítl jet s Johnsonem ve stejném kočáře do Kapitolu.

Také v roce 1801 se odcházející prezident John Adams nezúčastnil inaugurace svého nástupce Thomase Jeffersona, který byl jeho viceprezidentem. Státníci měli mezi sebou složité vztahy, jež přešly od blízkého přátelství až k politické řevnivosti.

Rozhlas poprvé přenášel inauguraci Calvina Coolidge přesně před sto lety, v televizi se poprvé objevil přenos z prezidentské přísahy Harryho Trumana v roce 1949. Inauguraci Billa Clintona v roce 1997 pak bylo poprvé možné sledovat i na internetu.

Co se týká projevů, většina jich nebyla výjimečná, některé ale vešly do dějin. Nejkratší řeč o 135 slovech pronesl v roce 1793 Washington, přes 90 minut naopak řečnil v roce 1841 William Harrison. Stalo se mu to ale osudným, v mrazu se nachladil a za necelý měsíc zemřel. Slavná věta zazněla v roce 1961 při inauguračním projevu Johna Fitzgeralda Kennedyho: „Neptejte se, co pro vás může udělat vaše vlast. Ptejte se, co pro svou vlast můžete udělat vy...“.

Po atentátu na Kennedyho v roce 1963 skládal jeho nástupce, viceprezident Lyndon Johnson, jako jediný v historii USA přísahu na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Slib přijala federální soudkyně Sarah T. Hughesová. Stala se jedinou ženou, která tak učinila.

O změnu tradice se pak v roce 1981 postaral Ronald Reagan, když ceremoniál nechal přemístit k západnímu průčelí Kapitolu, aby jej mohlo sledovat mnohem víc lidí. Letos se ale inaugurace kvůli mrazům uskuteční uvnitř. V této souvislosti americká média připomínají, že zima se stala osudnou prezidentovi Williamu Harrisonovi, který na své inauguraci v roce 1841 řečnil skoro dvě hodiny bez kabátu a klobouku, prochladl a o měsíc později zemřel na zápal plic.

Načítání...

Obamovy čtyři přísahy

Kuriózní byla první přísaha Baracka Obamy v roce 2009, který text vyřkl s chybným slovosledem. Viníkem byl soudce Roberts, který formuli předříkával a spletl se. Obama tak následující den v Bílém domě s Robertsem inaugurační slib zopakoval.

Dvakrát zvolený šéf Bílého domu tak absolvoval celkem čtyři inaugurace. Po jeho druhém zvolení připadl 20. leden 2013 na neděli, a tak měl dle zvyklostí soukromou inauguraci v Bílém domě a druhou veřejnou až o den později.

Při inauguraci dosluhujícího prezidenta Joea Bidena a jeho viceprezidentky Kamaly Harrisové 20. ledna 2021 nejprve složila přísahu Harrisová, a to do rukou soudkyně nejvyššího soudu Sonii Sotomayorové, a stala se tak první viceprezidentkou v historii Spojených států. Biden poté složil slavnostní přísahu do rukou předsedy nejvyššího soudu Robertse. Bidenovu inauguračnímu projevu dominovaly výzvy ke sjednocení Spojených států.

Do poslední ceremonie zasáhl covid

Do předchozí inaugurace také zasáhla pandemie covidu. Na tribunách, kde bývá běžně 200 tisíc lidí, sedělo jenom tisíc hostů včetně tří předchozích prezidentů Baracka Obamy, George Bushe mladšího, Billa Clintona a jejich manželek. Místo tisíců těch, kteří na místě nemohli být, vlálo před Kapitolem přes 190 tisíc vlajek. Ceremonie se tehdy zúčastnil Trumpův viceprezident Mike Pence i s manželkou Karen.

Inauguraci provázely projevy několika zákonodárců, čtení básní či hudební vystoupení zpěvačky Jennifer Lopezové. Americkou hymnu zazpívala Lady Gaga. Jezuitský kněz Leo O'Donovan vedl krátkou modlitbu a reverend Silvester Beaman přednesl požehnání. Devadesátiminutový televizní speciál nazvaný Oslavujeme Ameriku odstartoval rockový zpěvák Bruce Springsteen, diváky večerem provedl herec a dvojnásobný držitel Oscara Tom Hanks.

Dosud poslední inaugurace se konala za mimořádných podmínek nejen kvůli koronaviru, ale i kvůli událostem ze 6. ledna téhož roku, kdy na Kapitol zaútočili Trumpovi příznivci. Washington tak střežilo kromě policie i pětadvacet tisíc příslušníků národní gardy.

Střed města byl uzavřen, stejně jako park mezi Kapitolem a Lincolnovým památníkem. Obavy z možného násilí se ale nepotvrdily, stejně jako se nekonaly ani větší protesty před sídly zákonodárných sborů v jednotlivých amerických státech.

Den inaugurace kromě slibu prezidenta a viceprezidenta zahrnuje řadu dalších akcí. Dosud mezi ně patřil pochod po washingtonské Pensylvánské třídě, hudební vystoupení či slavnostní plesy. Bílý dům se nicméně v roce 2021 kvůli pandemii koronaviru pořádání veřejného koncertu či plesu zdržel.

Letos se odpolední průvod po Pensylvánské třídě kvůli mrazu rovněž neuskuteční. Akce se podle Trumpova sdělení přesune dovnitř, a to do washingtonské zastřešené sportovní haly Capital One Arena, která pojme zhruba 20 tisíc lidí a kde se předtím bude také vysílat přenos z inaugurace. Lístky na inauguraci před Kapitolem přitom mělo zhruba 250 tisíc lidí.

Náklady slavnostní přísahy v Kapitolu hradí daňoví poplatníci. Akce spojené s inaugurací jako takovou obvykle hradí inaugurační výbor nového prezidenta, který prostředky získává od sponzorů. Trump kupříkladu obdržel milionové dary od společností Amazon, Meta Platforms, Apple, OpenAIm, Uber či jejich majitelů.

1 minuta
Události: Historie amerických prezidentských inaugurací
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Maďarsko schválilo změny v ústavě zaměřené proti LGBT+

Maďarský parlament schválil změny v ústavě, které podle kritiků omezují práva a svobody komunity LGBT+. Server Index.hu informoval, že pro hlasovalo 140 poslanců, proti 21 poslanců. Přijatá novela základního zákona posiluje zákaz pořádání pochodů hrdosti a zaměřuje se také na osoby s dvojím státním občanstvím, považované za „zrádce národa“, kterým podle agentury AFP nyní hrozí ztráta státní příslušnosti a vyhoštění. Možným terčem tohoto ustanovení je podle AFP finančník a filantrop George Soros.
17:47Aktualizovánopřed 26 mminutami

Meta je u soudu, může přijít o WhatsApp a Instagram

Ve Washingtonu začal soud s Meta Platforms, mateřskou společností Facebooku Marka Zuckerberga. Americká Federální obchodní komise (FTC) ji viní z toho, že síť Instagram a aplikaci WhatsApp koupila před víc než dekádou proto, aby se zbavila konkurence. Žalobci chtějí miliardáře přimět, aby tyto dceřiné firmy prodal.
před 54 mminutami

Trump označil ruský útok na Sumy za strašný, Moskvu přímo neobvinil

Nedělní raketový útok na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny s nejméně 35 mrtvými a 119 zraněnými označil prezident USA Donald Trump za strašný, Moskvu ale přímo neobvinil. Ruský úder představuje krutou připomínku naléhavé potřeby jednání o ukončení této strašné války, prohlásil mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu Brian Hughes. Šok nad úderem vyjádřil i šéf OSN António Guterres. Experti mluví o dalším důkazu ruské bezohlednosti a o odpovědi Moskvy na americké snahy o ukončení války.
06:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Je úžasné mít kam poslat nejhorší lidi.“ Bukele si notoval s Trumpem

Spojené státy chtějí deportovat do Salvadoru „co nejvíc“ lidí. Prezident Donald Trump to prohlásil během setkání se svým salvadorským protějškem Nayibem Bukelem v Bílém domě. Podle Bukeleho jeho země „dychtí pomoci USA se zločinem“. Lídr středoamerické země, jenž sám sebe nazývá „nejvíc cool diktátorem“, také uvedl, že nevrátí omylem deportovaného muže, jak požadují americké soudy, a nazval ho teroristou.
12:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael má právo se bránit, nyní ale překračuje meze, uvedla Kallasová

Izrael má právo na obranu, kroky židovského státu v poslední době jsou ale nepřiměřené, řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová po jednání ministrů zahraničí EU. Zástupci všech zemí se podle ní shodli, že podporují dvoustátní řešení konfliktu. Unie je podle Kalasové připravena jednat s arabskými spojenci o budoucí správě Gazy a bezpečí v regionu. EU rovněž chystá další sankce proti Rusku, které pokračuje v útocích na Ukrajinu.
před 4 hhodinami

Rusko dronem zasáhlo nemocnici v Oděse, v Charkově hořel sklad potravin

Terčem ruských útoků se v neděli večer stala ukrajinská Oděsa, kde se dron zřítil na nemocnici. Na Stepnohirsk jihovýchodně od Záporoží ruská armáda v noci na pondělí podnikla letecký úder. Z Charkova byl po ruském dronovém útoku hlášen rozsáhlý požár v civilním podniku. V průběhu dne zasáhlo Rusko další civilní i jiné cíle, úřady hlásí mrtvé.
10:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

První jaderná elektrárna v USA začala využívat umělou inteligenci

Jak jaderná energetika, tak i umělá inteligence jsou užitečné nástroje, které ale při nesprávném využití mohou způsobit obrovské škody. První americká atomová elektrárna teď nasadila umělou inteligenci pro zjednodušení práce lidských zaměstnanců.
před 6 hhodinami

Rakety Taurus jsme ochotní poslat Ukrajině, sdělil Merz

Německo je ochotné poslat Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, prohlásil nastupující spolkový kancléř Friedrich Merz. Zdůraznil, že je třeba donutit ruského vládce Vladimira Putina k ústupkům. Merz vysvětlil, že rakety by Ukrajině předal, pokud by se tak stalo v koordinaci s evropskými spojenci. „Musíme se na tom společně dohodnout,“ dodal. Ukrajina se brání otevřené ruské agresi přes tři roky.
13:03Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...