Čtyři roky od bezprecedentního útoku příznivců Donalda Trumpa na Kapitol padlo už na tisíc soudních verdiktů a někteří z vůdců násilností mají strávit za mřížemi desítky let. Trump ale avizoval, že některé odsouzené hodlá omilostnit. Budovu Kongresu budou letos během potvrzování výsledku prezidentských voleb chránit mimořádná bezpečnostní opatření. Trump o útoku na Kapitol z 6. ledna 2021 hovoří jako o „dni lásky“, přičemž většina obvinění proti jeho osobě byla odložena nebo smetena ze stolu. Americká veřejnost zůstává v názoru na čtyři roky staré dění rozdělená.
Proces volby hlavy státu včetně zasedání Kongresu 6. ledna a potvrzení výsledku hlasování doprovázejí mimořádná opatření, jelikož došlo k překlasifikaci na „národní zvláštní bezpečnostní událost“. Úřady tak mají s jednáním v Kapitolu zacházet podobně jako se Super Bowlem či zasedáním Valného shromáždění OSN, napsal server Politico.
Toto označení podle webu umožňuje čerpat významné zdroje od federální vlády, stejně jako od státních a místních úřadů, na vytvoření komplexního bezpečnostního plánu, v němž má hlavní slovo americká tajná služba.
Opatření ve Washingtonu se navíc ještě zpřísní po nedávném teroristickém útoku v New Orleans, sdělily úřady s tím, že konkrétní ochranná opatření musí zůstat neveřejná.
Trumpova role
Prezidentské volby před čtyřmi lety měly bezprecedentní násilnou dohru poté, co Trump prohrál s demokratem Joem Bidenem, oficiální výsledky ale neuznal a začal šířit nepravdy o tom, že Biden zvítězil jen díky volebním podvodům a nesrovnalostem. Zároveň vytvářel tlak na činitele některých amerických států ve snaze zvrátit výsledek hlasování a po svém viceprezidentovi Mikeu Penceovi požadoval, aby odmítl výsledky uznat.
Napětí vyvrcholilo 6. ledna 2021, kdy mělo Bidenovu výhru potvrdit společné zasedání obou komor Kongresu ve Washingtonu. Jednání však narušili Trumpovi stoupenci, kteří na několik hodin ovládli Kapitol. Vpád výtržníků si vyžádal v den útoku čtyři oběti.
Mezi mrtvými byla 35letá bývalá příslušnice vojenského letectva a stoupenkyně Trumpa Ashli Babbittová, zbylí tři zemřeli kvůli náhlým zdravotním příhodám. Asi 140 policistů utrpělo zranění a čtyři později spáchali sebevraždu.
Tisícovka trestů
Policie bezprostředně po incidentu zadržela padesát osob. Z federálních trestných činů souvisejících s útokem na Kapitol bylo však v posledních čtyřech letech obviněno už asi šestnáct set lidí, tisíc z nich bylo usvědčeno a odsouzeno, píše server CBS News. Zhruba dvě třetiny výtržníků dostaly tresty odnětí svobody v rozmezí od několika dnů až po mnoho let.
Nejtvrdší verdikt, 22 let za mřížemi, si vyslechl v září 2023 bývalý lídr krajně pravicové skupiny Proud Boys (Hrdí hoši) Enrique Tarrio, usvědčený z rozvratného spiknutí, což je vzácně používané obvinění značící snahu svrhnout či zničit vládu Spojených států.
Soudce Timothy Kelly tehdy zdůraznil, že Tarrio sice nebyl fyzicky přítomen, ale i tak sehrál ve spiknutí ústřední roli, byl jeho konečným vůdcem. Tarrio před soudem svých činů litoval. „To, co se stalo 6. ledna, byla celostátní ostuda,“ uvedl.
Loni v srpnu spravedlnost dostihla rovněž Davida Nicholase Dempseyho z Kalifornie, který dostal dvacetiletý trest za to, že dupal policistům na hlavu a útočil na ně pomocí různých tyčí, stožárů a dalších improvizovaných zbraní. Nejméně dvě osoby zranil.
Bývalý stavební dělník a zaměstnanec fast foodu Dempsey u soudu označil své chování za „odsouzeníhodné“ a omluvil se policistům, které napadl. „Vy jste plnili své povinnosti a já jsem reagoval nepřátelsky a násilně,“ vzkázal obětem.
Osmnáct let za mřížemi má strávit rovněž za rozvratné spiknutí další z vůdců Proud Boys Ethan Nordean či vůdce další krajně pravicové skupiny známé jako Oath Keepers (Strážci přísahy) Stewart Rhodes. Sedmnáctiletý trest pak dostal bývalý lídr Proud Boys Joseph Biggs a patnáct Zachary Rehl ze stejné extremistické skupiny.
„Dvojitý agent“ vinen
Loni v prosinci byl shledán vinným bývalý šéf policejních zpravodajských služeb ve Washingtonu DC Shane Lamond z toho, že poskytoval informace vůdci Proud Boys Tarriovi, uvedl server NBC News, aniž by zmínil výši trestu.
Podle obžaloby působil Lamond jako „dvojitý agent“. Tarriovi sdělil, že byl na něj vydán zatykač v souvislosti se spálením transparentu Black Lives Matter během Tarriovy předchozí cesty do Washingtonu. Tarrio přitom trval na tom, že současně lhal členům své skupiny o získávání informací od zdroje z oddělení metropolitní policie.
Už loni v říjnu vyšel na svobodu politický stratég Steve Bannon, který byl kolem voleb v roce 2016 vlivným Trumpovým poradcem. Bannon odmítl spolupracovat při vyšetřování útoku na Kapitol, byl uznán vinným za pohrdání Kongresem a za mřížemi strávil celkem čtyři měsíce.
Osoby v hledáčku FBI
Federální agenti pátrají v souvislosti s nepokoji i po čtyřech letech po několika osobách, takže se očekává, že zatýkání bude pokračovat. FBI nabízí odměnu až půl milionu dolarů (12,24 milionu korun) za informace spojené s pachateli, kteří umístili 5. ledna 2021 ve Washingtonu trubkové bomby.
Dále hledá Evana Neumanna a Adama Villarreala obžalované z napadení policie během útoku na Kapitol. Za údajnou účast na násilné akci v Kongresu chce stíhat rovněž uprchlého Paula Belosice či Jeffreyho Dalea Snydera, uvádí FBI na webu.
Demokraté se po událostech ze 6. ledna 2021 rozhodli zahájit proces impeachmentu, tedy ústavní žaloby, a to i přes to, že do konce Trumpova funkčního období zbývaly necelé dva týdny. Záležitost se ale do příchodu Bidena nestihla projednat.
„Den lásky,“ hodnotí útok Trump
Trump útok na Kapitol dlouhodobě zlehčuje. „Vůbec nic špatného se nestalo... Byl to den lásky,“ odpověděl před pár měsíci během mítinku na Floridě na otázku, jak chce získat voliče, kterým vadí události následující po prezidentských volbách v roce 2020.
Loni v listopadu pak republikán a miliardář zvítězil v klání o Bílý dům už podruhé, přestože čelil kvůli dění v Kapitolu hned čtyřem různým obviněním, konkrétně napomáhání vzpouře, maření úředního řízení, spiknutí proti americké vládě a spiknutí s cílem učinit nepravdivé prohlášení.
Trump se stal vůbec prvním obžalovaným exprezidentem v dějinách USA. Koncem loňského listopadu nicméně federální soud schválil žádost zvláštního vyšetřovatele Jacka Smitha, aby se dále nezabýval obžalobou republikána z pokusu zvrátit výsledky voleb z roku 2020. Smith svou žádost zdůvodnil tím, že se v lednu vrátí do funkce hlavy státu. Média v této souvislosti hovoří o velkém právním triumfu Trumpa a jeho týmu.
Podle vyšetřovatelů byl exprezident po prohře před čtyřmi lety odhodlaný zůstat u moci a činil kroky, kterými chtěl podvrátit „základní demokratické principy americké federální vlády, konkrétně proces hlasování, sčítání hlasů a potvrzování výsledků v prezidentských volbách“.
Mimo jiné se tím měl dopustit spiknutí s cílem podvést americkou vládu a pokusu připravit voliče o jejich právo na spravedlivé volby. Staronový šéf Bílého domu tvrzení vyšetřovatelů odmítl a všechny čtyři obžaloby označuje za hon na čarodějnice a politickou kampaň namířenou proti své osobě.
V jeho nadcházející administrativě figurují i jména z jeho právního týmu včetně advokáta Johna Sauera. Ten se má stát právním zástupcem, který hájí federální vládu před nejvyšším soudem. Právě u této instituce dokázal vybojovat Trumpovi verdikt o rozsáhlé imunitě týkající se útoku na Kapitol.
Šanci na úspěch má však podle listu The New York Times stále osm občanskoprávních žalob obviňujících Trumpa z podněcování svých příznivců k útoku na Kapitol. Žaloby, které se všechny projednávají u federálního okresního soudu ve Washingtonu, byly z velké části podány policisty a členy Kongresu, kteří tvrdí, že byli poškozeni, když výtržníci vtrhli do budovy Kongresu.
Obžaloby viní Trumpa mimo jiné ze spiknutí za účelem porušování občanských práv, podněcování k nepokojům, ublížení na zdraví, napadání, výtržnictví a způsobování citového strádání.
Případy sice nejsou trestné, ale pokud skončí u soudu, mohly by vést nejen k finančním kompenzacím, které by musel řešit přímo nastupující šéf Bílého domu, ale i ke zveřejnění důkazů o 6. lednu, k čemuž dosud nedošlo kvůli tomu, že trestní řízení byla zrušena nebo odložena, upozornil The New York Times.
Obžalovaní chtějí na inauguraci
Nově zvolený prezident už také avizoval, že hodlá alespoň některé obviněné či odsouzené účastníky nepokojů omilostnit hned, jak se vrátí do úřadu.
Někteří z obžalovaných nyní žádají soudy o povolení vrátit se 20. ledna do Washingtonu, aby se mohli zúčastnit Trumpovy inaugurace, a tvrdí, že nepředstavují hrozbu pro veřejnost, píše server CBS News. Řada obviněných čelí soudnímu příkazu, kterým jim nedovoluje odcestovat do Washingtonu, připomíná web.
Ministerstvo spravedlnosti se už vyjádřilo proti tomu, aby se na akci dostavil například Christopher Belliveau obviněný z použití spreje na medvědy proti policistům. Muž vinu odmítá. „Poslední organizovaná akce, které se obžalovaný zúčastnil ve Washingtonu, se zvrhla v totální nepokoje. To bylo místo jeho násilného zločinu, který přispěl k narušení pokojného předání moci,“ napsali federální žalobci, kteří varovali před hrozbou pro policisty.
Rovněž Cindy Youngová, která byla u soudu v srpnu shledána vinnou ze čtyř trestných činů, požádala o povolení odcestovat na inauguraci. I tady se ale ministerstvo spravedlnosti postavilo proti s tím, že Youngová podle něj „neustále podporuje výzvy k odplatě proti těm, kteří se podíleli na stíhání (výtržníků ze) 6. ledna – konkrétně porotcům, soudcům a donucovacím orgánům“.
Část Američanů mluví o legitimním protestu
Útok na Kapitol je událost, která americkou společnost i po letech rozděluje. Zatímco demokraté mluví o ohrožení demokracie, řada republikánů stále považuje násilnosti za formu legitimního politického diskursu. Podle průzkumu Economist a YouGov takto na jaře 2023 uvažovala více než polovina republikánů.
Více než šedesát procent dotázaných republikánů navíc souhlasilo s kontroverzním krokem tehdejšího republikánského předsedy Sněmovny reprezentantů Kevina McCarthyho předat moderátorovi konzervativní stanice Fox News Tuckeru Carlsonovi více než čtyřicet tisíc hodin záběrů z bezpečnostních kamer z Kapitolu.
Tucker použil záběry k zobrazení velmi částečné verze událostí ze 6. ledna, přičemž tvrdil, že většina výtržníků byla mírumilovná a že útok byl vytržen z kontextu pro politické účely, připomíná Guardian.
Někteří republikáni včetně Trumpa hovoří o výtržnících jako o „politických vězních“. Krajně pravicová kongresmanka z Georgie Marjorie Taylor Greeneová dokonce předloni navštívila obžalované ve vězení, aby zkontrolovala podmínky, v nichž jsou zadržováni. Sám Trump pak nahrál charitativní píseň s muži uvězněnými za jejich roli při útoku na Kapitol.
