„Co se stalo, byla národní ostuda.“ Soud kvůli Kapitolu potrestal další osoby spojené s Proud Boys

Za útok na sídlo amerického Kongresu 6. ledna 2021 americký federální soud poslal na deset let do vězení Dominika Pezzolu, někdejšího člena krajně pravicové skupiny Proud Boys. Prokuratura pro něj požadovala dvacetiletý trest. Pezzola nehrál ve skupině vedoucí roli a jako jediný z pětice obžalovaných v právě probíhajícím řízení byl zproštěn obžaloby ze spiknutí. Byl odsouzen za jiné trestné činy, včetně maření úředního postupu a napadení policisty. Vůdce Proud Boys Ethana Nordeana poslal soudce za mříže na osmnáct let.

Podporovatelé neúspěšného prezidentského kandidáta Donalda Trumpa 6. ledna 2021 pochodovali na Kapitol, kde právě začínala společná schůze obou kongresových komor. Ty měly potvrdit výsledky prezidentských voleb z listopadu 2020, v nichž zvítězil Joe Biden. Část davu do sídla Kongresu vtrhla, páchala výtržnosti a útočila na policisty.

„Vy osobně jste hrál významnou roli v událostech toho dne,“ řekl Pezzolovi soudce Timothy Kelly. „To, co se stalo, byla národní ostuda,“ dodal. Soudce také uvedl, že Pezzola vzal jednomu z policistů obranný štít, pózoval s ním a u toho používal gesta, která jsou symbolem skupiny Proud Boys, píše zpravodajský server NBC News.

Partnerka svědčila

U soudu vystoupila Pezzolova dlouholetá partnerka Lisa Mageeová, jež prohlásila, že jejich dcery trpí za činy svého otce a jsou ve škole šikanovány. O Pezzolovi řekla, že to je „idiot“. Žena u soudu již dříve vypověděla, že na Kapitol vyrazil opilý.

„Bylo to nejhorší a nejvíce politováníhodné rozhodnutí v mém životě a je mi to opravdu líto,“ řekl Pezzola před vynesením verdiktu. Když ho později po odchodu soudce odváděli ze soudní síně, zvedl zaťatou pěst a zakřičel „Trump vyhrál“, píše NBC News.

Vůdce Proud Boys Nordeana soud v pátek odsoudil k osmnácti letům vězení. Porota ho uznala vinným ze spiknutí a z dalších zločinů, píše Reuters. Prokuratura pro Nordeana požadovala 27 let vězení.

Kvůli výtržnostem v Kapitolu bylo nebo je stíháno více než jedenáct set lidí. V dřívějších procesech bylo již odsouzeno několik členů další krajně pravicové skupiny známé jako Oath Keepers, včetně jejího zakladatele Stewarta Rhodese, který v květnu dostal trest osmnácti let vězení. Bývalý vůdce Proud Boys Joseph Biggs dostal ve čtvrtek u soudu sedmnáctiletý trest vězení. Jde o nejtvrdší zatím vynesené rozsudky v souvislosti s událostmi z ledna 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...