Soud poslal do vězení dva členy Proud Boys za útok na Kapitol, dostali sedmnáct a patnáct let

Federální soud ve Washingtonu ve čtvrtek vyměřil bývalému vůdci krajně pravicové skupiny Proud Boys Josephu Biggsovi sedmnáctiletý trest vězení za účast na rozvratném spiknutí v souvislosti s útokem na sídlo Kongresu z 6. ledna 2021. Prokuratura pro Biggse žádala 33 let odnětí svobody. Trest je druhým nejvyšším, který byl dosud v USA uložen při procesech s útočníky na sídlo zákonodárné moci. Soudce vynesl trest i pro dalšího lídra skupiny Proud Boys – Zachary Rehl dostal patnáct let vězení za účast na rozvratném spiknutí.

„Vím, že jsem to ten den zbabral“, řekl Biggs soudu ještě před uložením trestu, „ale nejsem terorista.“ Biggs, který pochází z Floridy, sloužil osm let v armádě, než z ní byl v roce 2013 ze zdravotních důvodů propuštěn. Později pracoval jako zpravodaj pro web Infowars konspirátora Alexe Jonese, napsala AP. 

Rehl, který byl lídrem filadelfské odbočky Proud Boys, dostal patnáct let vězení, zatímco prokuratura požadovala třicet let. 

Biggs a Rehl jsou prvními Proud Boys odsouzenými za pobuřující spiknutí za svou roli v útoku z 6. ledna 2021. Soudce, který je poslal do vězení, má vyměřit trest také dalším členům Proud Boys, které porota uznala vinnými v květnu po čtyřměsíčním procesu. Ten ukázal, jak krajně pravicoví extremisté uvěřili Trumpovým lžím, že volby mu byly „ukradeny“.

Někdejší hlavní vůdce Proud Boys Enrique Tarrio se má dozvědět výši trestu příští úterý, uvedla AP. Tarrio sice 6. ledna 2021 ve Washingtonu nebyl, ale pověřil Biggse a dalšího z předních členů skupiny Ethana Nordeana, aby ho zastupovali v terénu v jeho nepřítomnosti, uvedla prokuratura.

Biggs, Tarrio, Nordean a Rehl byli usvědčeni z rozvratného spiknutí. Další člen skupiny Dominic Pezzola byl sice obvinění z rozvratného spiknutí zproštěn, ale byl usvědčen z jiných závažných trestných činů. V pátek si mají výši trestu vyslechnout Pezzola a Nordean. Prokuratura navrhla 33 let vězení pro Tarria, 27 let pro Nordeana a 20 let pro Pezzolu.

Víc než tisíc stíhaných

V souvislosti s výtržnostmi v Kapitolu bylo nebo je stíháno více než tisíc lidí. V dřívějších procesech bylo již odsouzeno několik členů další krajně pravicové skupiny známé jako Oath Keepers, včetně jejího zakladatele Stewarta Rhodese, který v květnu dostal trest osmnáct let vězení. Prokuratura v jeho případě požadovala 25 let federálního vězení.

Stoupenci republikánského prezidenta Donalda Trumpa v lednu 2021 vtrhli do Kapitolu. V sídle Kongresu právě začínala společná schůze obou kongresových komor, které měly potvrdit výsledky prezidentských voleb z listopadu 2020. Část davu se tehdy snažila zabránit oficiálnímu potvrzení vítězství demokrata Joea Bidena.

Biggs byl jedním z vůdců pochodu desítek členů Proud Boys a jejich sympatizantů na Kapitol. On a další členové jeho skupiny se připojili k výtržníkům, kteří prolomili policejní kordony a donutili zákonodárce k útěku.

V den útoku na Kapitol zemřeli čtyři lidé, mezi mrtvými byla 35letá bývalá příslušnice vojenského letectva a Trumpova stoupenkyně Ashli Babbittová, zbylí tři zemřeli kvůli náhlým zdravotním příhodám. Jeden člen ochranky Kapitolu podlehl zraněním o den později. Úřady následně uvedly, že zemřel přirozenou smrtí. Asi 140 policistů utrpělo zranění a čtyři policisté v následujících měsících spáchali sebevraždu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb i prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tvrzení o dobytí města popřeli. Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 38 mminutami

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránci se v Teheránu loučí s Chameneím, spílají USA a Izraeli

Davy Íránců se v sobotu za přísných bezpečnostních opatření začaly v Teheránu loučit s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, jehož zabily 28. února americko-izraelské útoky na íránskou metropoli. Mnozí podle agentury AP skandovali „Smrt Americe a Smrt Izraeli“, a to právě v den, kdy Spojené státy slaví 250. výročí nezávislosti. Chameneího státní pohřeb má trvat šest dnů, z toho tři dny v Teheránu.
07:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Sjezd AfD potvrdil dosavadní vedení, provázejí ho demonstrace

Delegáti sjezdu Alternativy pro Německo (AfD) ve východoněmeckém Erfurtu v sobotu ve funkcích předsedů potvrdili Alice Weidelovou a Tina Chrupallu. Weidelová získala 81 procent hlasů a Chrupalla sedmdesát. Začátku akce se podle policie snažili zabránit demonstranti. Asi 25 tisíc jich protestuje v ulicích města, přičemž část z nich chtěla účastníkům sjezdu znemožnit dostat se do místa pořádání. Velká část delegátů však podle mluvčího strany dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica, podle odhadů bude neplatné

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Referendum potrvá do deseti hodin večer. Aby bylo platné, musí hlasovat většina oprávněných voličů. Účast se však nyní odhaduje na patnáct až 25 procent.
před 8 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 9 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 11 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled