Soud poslal do vězení dva členy Proud Boys za útok na Kapitol, dostali sedmnáct a patnáct let

Federální soud ve Washingtonu ve čtvrtek vyměřil bývalému vůdci krajně pravicové skupiny Proud Boys Josephu Biggsovi sedmnáctiletý trest vězení za účast na rozvratném spiknutí v souvislosti s útokem na sídlo Kongresu z 6. ledna 2021. Prokuratura pro Biggse žádala 33 let odnětí svobody. Trest je druhým nejvyšším, který byl dosud v USA uložen při procesech s útočníky na sídlo zákonodárné moci. Soudce vynesl trest i pro dalšího lídra skupiny Proud Boys – Zachary Rehl dostal patnáct let vězení za účast na rozvratném spiknutí.

„Vím, že jsem to ten den zbabral“, řekl Biggs soudu ještě před uložením trestu, „ale nejsem terorista.“ Biggs, který pochází z Floridy, sloužil osm let v armádě, než z ní byl v roce 2013 ze zdravotních důvodů propuštěn. Později pracoval jako zpravodaj pro web Infowars konspirátora Alexe Jonese, napsala AP. 

Rehl, který byl lídrem filadelfské odbočky Proud Boys, dostal patnáct let vězení, zatímco prokuratura požadovala třicet let. 

Biggs a Rehl jsou prvními Proud Boys odsouzenými za pobuřující spiknutí za svou roli v útoku z 6. ledna 2021. Soudce, který je poslal do vězení, má vyměřit trest také dalším členům Proud Boys, které porota uznala vinnými v květnu po čtyřměsíčním procesu. Ten ukázal, jak krajně pravicoví extremisté uvěřili Trumpovým lžím, že volby mu byly „ukradeny“.

Někdejší hlavní vůdce Proud Boys Enrique Tarrio se má dozvědět výši trestu příští úterý, uvedla AP. Tarrio sice 6. ledna 2021 ve Washingtonu nebyl, ale pověřil Biggse a dalšího z předních členů skupiny Ethana Nordeana, aby ho zastupovali v terénu v jeho nepřítomnosti, uvedla prokuratura.

Biggs, Tarrio, Nordean a Rehl byli usvědčeni z rozvratného spiknutí. Další člen skupiny Dominic Pezzola byl sice obvinění z rozvratného spiknutí zproštěn, ale byl usvědčen z jiných závažných trestných činů. V pátek si mají výši trestu vyslechnout Pezzola a Nordean. Prokuratura navrhla 33 let vězení pro Tarria, 27 let pro Nordeana a 20 let pro Pezzolu.

Víc než tisíc stíhaných

V souvislosti s výtržnostmi v Kapitolu bylo nebo je stíháno více než tisíc lidí. V dřívějších procesech bylo již odsouzeno několik členů další krajně pravicové skupiny známé jako Oath Keepers, včetně jejího zakladatele Stewarta Rhodese, který v květnu dostal trest osmnáct let vězení. Prokuratura v jeho případě požadovala 25 let federálního vězení.

Stoupenci republikánského prezidenta Donalda Trumpa v lednu 2021 vtrhli do Kapitolu. V sídle Kongresu právě začínala společná schůze obou kongresových komor, které měly potvrdit výsledky prezidentských voleb z listopadu 2020. Část davu se tehdy snažila zabránit oficiálnímu potvrzení vítězství demokrata Joea Bidena.

Biggs byl jedním z vůdců pochodu desítek členů Proud Boys a jejich sympatizantů na Kapitol. On a další členové jeho skupiny se připojili k výtržníkům, kteří prolomili policejní kordony a donutili zákonodárce k útěku.

V den útoku na Kapitol zemřeli čtyři lidé, mezi mrtvými byla 35letá bývalá příslušnice vojenského letectva a Trumpova stoupenkyně Ashli Babbittová, zbylí tři zemřeli kvůli náhlým zdravotním příhodám. Jeden člen ochranky Kapitolu podlehl zraněním o den později. Úřady následně uvedly, že zemřel přirozenou smrtí. Asi 140 policistů utrpělo zranění a čtyři policisté v následujících měsících spáchali sebevraždu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 7 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice Al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 19 mminutami

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 52 mminutami

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 6 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 8 hhodinami
Načítání...