Nejvyšší soud USA rozhodl, že pro Donalda Trumpa částečně platí imunita vůči stíhání za činy v úřadu. Verdikt se tak vztahuje i na další bývalé americké prezidenty. Trumpův případ ale definitivně nerozsoudil, vrátil jej k přezkoumání nižšímu soudu.
Nejvyšší soud USA: Trump má nárok na částečnou imunitu
Americká média vnímají verdikt soudu jako „historický“. „Exprezident Donald Trump byl vůbec poprvé jako bývalá hlava státu obžalován z toho, že měl vést spiknutí proti americké vládě, že se měl pokusit zvrátit výsledek voleb, že měl podkopávat důvěru Američanů ve výsledky svobodných voleb,“ připomněl zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal.
Soudci Nejvyššího soudu rozhodli v poměru šest ku třem. Bývalí prezidenti mohou požívat imunitu za činy, které učinili v rámci svých ústavních pravomocí, ale nikoliv za činy soukromé. U tohoto soudu mají většinu konzervativní soudci, většina z nich je podle amerických médií Trumpovi nakloněna, jiní jím pak byli přímo jmenováni během jeho prezidentského mandátu. Verdikt vyhlásil předseda soudu John Roberts.
Tři liberální soudkyně ve společném nesouhlasném stanovisku napsaly, že rozhodnutí většiny je „výsměchem“ stěžejnímu principu, že před zákonem jsou si v USA všichni rovni. „Při jakémkoli uplatnění své oficiální moci je nyní prezident králem, který stojí nad zákonem... S obavami o naši demokracii dávám najevo nesouhlas,“ napsala soudkyně Sonia Sotomayorová. Své stanovisko neuzavřela obvyklou frází o „uctivém“ nesouhlasu.
Velké vítězství, napsal Trump
Spor se nyní vrací k federální soudkyni, která kvůli projednávání Trumpovy námitky pozastavila proces. Již před pondělním verdiktem bylo podle médií velmi nepravděpodobné, že by proces dospěl k rozuzlení před listopadovými prezidentskými volbami, v nichž Trump znovu kandiduje. Podle agentury AP nyní tato pravděpodobnost dál klesá.
Nejvyšší soud se zcela neztotožnil s Trumpovým argumentem, že exprezidenti nemohou být stíháni za žádné činy z doby výkonu funkce, které by bylo možné považovat za oficiální úkon. Trumpův zástupce přitom prohlásil, že za takový krok lze považovat i nařízení převratu nebo vraždy politického oponenta.
Pondělní rozhodnutí by mohlo kromě federálního volebního procesu ovlivnit také obžalobu ve státě Georgia, která rovněž souvisí s Trumpovou snahou zvrátit svou porážku v roce 2020.
Trump v prohlášení vydaném těsně po rozhodnutí Nejvyššího soudu uvedl, že je hrdý na to, že je Američan. „Velké vítězství pro naši ústavu a demokracii,“ napsal na své sociální síti Truth Social. Pokud by se Trump po listopadových volbách vrátil do Bílého domu, mohl by navíc federální obžaloby vůči své osobě smést ze stolu. Nad státními obviněními však prezident podle americké legislativy kontrolu nemá.
Štáb Trumpova protikandidáta Joea Bidena konstatoval, že „Trump si myslí, že stojí nad zákonem, a je schopen kvůli moci udělat cokoli“.
Komplikovaný proces
Americký Nejvyšší soud se prezidentskou imunitou vůči trestnímu stíhání zabýval poprvé. Před Trumpem ještě nikdy žádný exprezident USA obžalobě nečelil. Republikánský prezident z let 2017 až 2021 však loni čelil hned čtyřem. Porota v jednom případě již jeho vinu uznala.
V obžalobě zvláštního právního zástupce ze srpna 2023 byl Trump obviněn ze spiknutí s cílem podvést Spojené státy, z korupčního maření úředního postupu a spiknutí s tímto cílem a ze spiknutí proti volebnímu právu Američanů. Svou vinu nepřiznal.
Přes odklady kvůli otázce imunity měl Trumpův proces začít 4. března. Nyní žádné datum dalšího soudního jednání stanoveno není. Trump předložil žádost o imunitu soudci v říjnu, což znamená, že se tento případ projednává již přibližně devět měsíců.
„Podle analytiků se zdá, že to (verdikt soudu) bude komplikovat případ, který proti Trumpovi vznesl zvláštní žalobce Jack Smith ve věci americký lid versus Donald Trump,“ pokračoval zpravodaj Vostal.
Smith ve snaze vyhnout se průtahům v soudním řízení požádal v prosinci soudce, aby provedli urychlené přezkoumání poté, co americká okresní soudkyně Tanya Chutkanová ten měsíc zamítla Trumpovu žádost o imunitu. Trump se proti této žádosti postavil. Místo toho, aby soudci věc urychleně vyřešili, zamítli Smithovu žádost a nechali případ projednat soudem nižší instance, který 6. února potvrdil rozhodnutí Chutkanové v neprospěch Trumpa.
Prvoinstanční soudkyně Chutkanová má tak nyní za úkol posoudit, které části obžaloby exprezidenta za snahu narušit schvalování volebních výsledků vychází z oficiálních činů a které nikoli. To se může podle serveru Politico projednávat měsíce.
Některá média uvádí, že části obžaloby vznesené zvláštním vyšetřovatelem Jackem Smithem jsou nyní odsouzené k nezdaru. Především zmiňují obvinění připisující Trumpovi snahu využít ke zpochybnění své porážky ministerstvo spravedlnosti. Tyto skutky podle verdiktu nelze u soudu použít ani jako důkazy na podporu jiných obvinění. Otazník se vznáší také nad využitím Trumpových povolebních prohlášení, neboť předseda soudu John Roberts uvedl, že „většina veřejné komunikace prezidenta“ pravděpodobně spadá pod „oficiální povinnosti“.
Nejasnosti kolem dalších procesů
„Je to jasné vítězství pro Donalda Trumpa, shodují se na tom prakticky všichni komentátoři, ať už jsou napravo, nalevo nebo uprostřed,“ komentoval pondělní verdikt amerikanista Jan Beneš z Filozofické fakulty Ostravské univerzity.
Nejvyšší soud vrácením rozsudku soudu nižší instance zároveň omezil možnost tohoto soudu rozhodovat. „V rozsudku stojí, že některé typy důkazního materiálu nemohou být připuštěny – to jsou právě důkazní materiály o oficiálním jednání prezidenta z některých jednání s dalšími představiteli vlády,“ upřesnil Beneš.
Soudy teď v Trumpových případech budou muset rozhodnout o tom, zda to, co posuzují, spadá pod oficiální úkony prezidenta, či nikoliv. Není však jasné, jakým způsobem se takovéto případy budou rozhodovat. „Tím pádem se prodlouží to jednání. Předpokládá se, že se žádný z dalších soudů nerozhodne před dalšími volbami,“ doplnil amerikanista.
Podle The New York Times však rozhodnutí chrání Trumpa před obviněními, která pramení z jeho interakcí s ministerstvem spravedlnosti.