Padl nejvyšší trest za útok na Kapitol. Lídr Proud Boys dostal 22 let

Bývalý lídr krajně pravicové skupiny Proud Boys („hrdí hoši“) Enrique Tarrio, usvědčený z rozvratného spiknutí, byl odsouzen k 22 letům ve vězení za roli v násilnostech 6. ledna 2021. Federální soudce ve Washingtonu tak uložil dosud nejvyšší trest spojený s událostmi v Kapitolu, kdy příznivci končícího prezidenta Donalda Trumpa narušili projednávání volebních výsledků v Kongresu.

Dosud bylo nejpřísnějším trestem v kauze povolebních násilností v Kapitolu 18 let. Tolik na jaře vyměřil soud lídrovi jiné další krajně pravicové skupiny známé jako Oath Keepers („strážci přísahy“) Stewartu Rhodesovi, minulý týden pak dostal stejný trest jeden z vůdců Proud Boys Ethan Nordean. Poroty je také uznaly vinnými z rozvratného spiknutí, což je vzácně používané obvinění značící snahu svrhnout či zničit vládu Spojených států.

Tarrio před soudem svých činů litoval a tvrdil, že se za chování svých souputníků stydí. „To, co se stalo 6. ledna, byla celostátní ostuda,“ citovala Tarria stanice BBC. Jeho obhajoba po soudu žádala, aby trest nepřesáhl 15 let. Argumentovala, že Tarrio v době útoku na sídlo parlamentu nebyl v hlavním městě.

Lídr spiknutí má kriminální minulost

Soudce Timothy Kelly řekl, že Tarrio sice nebyl fyzicky přítomen, ale i tak sehrál v spiknutí ústřední roli, byl jeho konečným vůdcem. „Skutečnost je taková, že jeho nepřítomnost posloužila určitým strategickým účelům,“ řekl soudce Kelly podle serveru BBC News. Soudce také četl Tarriovy příspěvky ze sociálních sítí v době nepokojů, v nichž nabádal lidi neopouštět Kapitol, a také poukázal na kriminální minulost obžalovaného. Upozornil také, že Tarrio před jednáním soudu nevyjádřil žádnou lítost nad tím, co se stalo.

Obžaloba žádala 33 let, ale soudce řekl, že tak daleko nezajde. Trest v takové délce by si podle něj zasloužil zločinec plánující vyhazování budov do povětří či střílení na americké vojáky.

V souvislosti s výtržnostmi v Kapitolu bylo, nebo je stíháno více než tisíc lidí. V dřívějších procesech bylo již odsouzeno několik členů další krajně pravicové skupiny známé jako Oath Keepers, včetně jejího zakladatele Stewarta Rhodese, který v květnu dostal také trest 18 let vězení, což je dosud nejvyšší vyměřený trest v této kauze.

Jen o rok kratší trest vyměřil federální soud ve Washingtonu ve čtvrtek za účast na rozvratném spiknutí v souvislosti s útokem na sídlo Kongresu bývalému vůdci Proud Boys Josephu Biggsovi. Prokuratura pro Biggse žádala 33 let vězení. Další lídr skupiny Proud Boys - Zachary Rehl dostal ve čtvrtek 15 let vězení za účast na rozvratném spiknutí.

V den útoku na Kapitol zemřeli čtyři lidé, mezi mrtvými byla 35letá bývalá příslušnice vojenského letectva a stoupenkyně Trumpa Ashli Babbittová, zbylí tři zemřeli kvůli náhlým zdravotním příhodám. Jeden člen ochranky Kapitolu podlehl zraněním o den později. Úřady následně uvedly, že zemřel přirozenou smrtí. Asi 140 policistů utrpělo zranění a čtyři policisté v následujících měsících spáchali sebevraždu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb i prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tvrzení o dobytí města popřeli. Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Íránu začalo loučení veřejnosti s duchovním vůdcem Alím Chameneím

V Teheránu v sobotu oficiálně začalo rozloučení veřejnosti s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, oznámila podle agentury AFP v 6:00 místního času (4:30 SELČ) íránská státní televize. Jde o součást šestidenních pietních akcí spojených s pohřbením ajatolláha. Vedoucí představitel totalitního islámského režimu zemřel při americko-izraelských úderech na konci února.
07:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Sjezd AfD potvrdil dosavadní vedení, provázejí ho demonstrace

Delegáti sjezdu Alternativy pro Německo (AfD) ve východoněmeckém Erfurtu v sobotu ve funkcích předsedů potvrdili Alice Weidelovou a Tina Chrupallu. Weidelová získala 81 procent hlasů a Chrupalla sedmdesát. Začátku akce se podle policie snažili zabránit demonstranti. Asi 25 tisíc jich protestuje v ulicích města, přičemž část z nich chtěla účastníkům sjezdu znemožnit dostat se do místa pořádání. Velká část delegátů však podle mluvčího strany dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica, podle odhadů bude neplatné

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Referendum potrvá do deseti hodin večer. Aby bylo platné, musí hlasovat většina oprávněných voličů. Účast se však nyní odhaduje na patnáct až 25 procent.
před 7 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 8 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 10 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled