Padl nejvyšší trest za útok na Kapitol. Lídr Proud Boys dostal 22 let

Bývalý lídr krajně pravicové skupiny Proud Boys („hrdí hoši“) Enrique Tarrio, usvědčený z rozvratného spiknutí, byl odsouzen k 22 letům ve vězení za roli v násilnostech 6. ledna 2021. Federální soudce ve Washingtonu tak uložil dosud nejvyšší trest spojený s událostmi v Kapitolu, kdy příznivci končícího prezidenta Donalda Trumpa narušili projednávání volebních výsledků v Kongresu.

Dosud bylo nejpřísnějším trestem v kauze povolebních násilností v Kapitolu 18 let. Tolik na jaře vyměřil soud lídrovi jiné další krajně pravicové skupiny známé jako Oath Keepers („strážci přísahy“) Stewartu Rhodesovi, minulý týden pak dostal stejný trest jeden z vůdců Proud Boys Ethan Nordean. Poroty je také uznaly vinnými z rozvratného spiknutí, což je vzácně používané obvinění značící snahu svrhnout či zničit vládu Spojených států.

Tarrio před soudem svých činů litoval a tvrdil, že se za chování svých souputníků stydí. „To, co se stalo 6. ledna, byla celostátní ostuda,“ citovala Tarria stanice BBC. Jeho obhajoba po soudu žádala, aby trest nepřesáhl 15 let. Argumentovala, že Tarrio v době útoku na sídlo parlamentu nebyl v hlavním městě.

Lídr spiknutí má kriminální minulost

Soudce Timothy Kelly řekl, že Tarrio sice nebyl fyzicky přítomen, ale i tak sehrál v spiknutí ústřední roli, byl jeho konečným vůdcem. „Skutečnost je taková, že jeho nepřítomnost posloužila určitým strategickým účelům,“ řekl soudce Kelly podle serveru BBC News. Soudce také četl Tarriovy příspěvky ze sociálních sítí v době nepokojů, v nichž nabádal lidi neopouštět Kapitol, a také poukázal na kriminální minulost obžalovaného. Upozornil také, že Tarrio před jednáním soudu nevyjádřil žádnou lítost nad tím, co se stalo.

Obžaloba žádala 33 let, ale soudce řekl, že tak daleko nezajde. Trest v takové délce by si podle něj zasloužil zločinec plánující vyhazování budov do povětří či střílení na americké vojáky.

V souvislosti s výtržnostmi v Kapitolu bylo, nebo je stíháno více než tisíc lidí. V dřívějších procesech bylo již odsouzeno několik členů další krajně pravicové skupiny známé jako Oath Keepers, včetně jejího zakladatele Stewarta Rhodese, který v květnu dostal také trest 18 let vězení, což je dosud nejvyšší vyměřený trest v této kauze.

Jen o rok kratší trest vyměřil federální soud ve Washingtonu ve čtvrtek za účast na rozvratném spiknutí v souvislosti s útokem na sídlo Kongresu bývalému vůdci Proud Boys Josephu Biggsovi. Prokuratura pro Biggse žádala 33 let vězení. Další lídr skupiny Proud Boys - Zachary Rehl dostal ve čtvrtek 15 let vězení za účast na rozvratném spiknutí.

V den útoku na Kapitol zemřeli čtyři lidé, mezi mrtvými byla 35letá bývalá příslušnice vojenského letectva a stoupenkyně Trumpa Ashli Babbittová, zbylí tři zemřeli kvůli náhlým zdravotním příhodám. Jeden člen ochranky Kapitolu podlehl zraněním o den později. Úřady následně uvedly, že zemřel přirozenou smrtí. Asi 140 policistů utrpělo zranění a čtyři policisté v následujících měsících spáchali sebevraždu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 2 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice Al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 14 mminutami

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 47 mminutami

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 6 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 8 hhodinami
Načítání...