Český prezident Petr Pavel během návštěvy Jordánska jednal s představiteli země o situaci na Blízkém východě, která je po loňském teroristickém útoku Hamásu na Izrael a následné ofenzivě Jeruzaléma v Pásmu Gazy napjatá. Jordánsko se od té doby ocitlo v obtížné situaci, ve které balancuje mezi požadavky veřejnosti a západních spojenců.
Jordánsko balancuje. USA ho přibližují Izraeli, veřejnost tlačí na podporu Gazy
Jordánsko má k Izraeli historicky komplikovaný vztah, který provází územní spory. Během Šestidenní války v roce 1967 patřilo Jordánsko ke koalici arabských států, která na Izrael zaútočila. Napadená země se však ubránila a v bojích navíc ovládla významnou část území patřících původně sousedním státům. Jordánsko v konfliktu přišlo o východní část Jeruzaléma a Západní břeh Jordánu. Ztráta byla pro Ammán o to bolestivější, že šlo o ekonomické centrum země.
Izraeli a Jordánsku se však přes řadu konfliktů podařilo v roce 1994 dospět k mírové dohodě, která ukončila válečný stav mezi zeměmi. Ammán se zavázal, že jeho území nebudou zahraniční armády používat k útoku na Izrael a uznalo právo židovského státu na existenci.
Není náhodou, že podpisu této klíčové dohody přihlížel tehdejší americký prezident Bill Clinton. Právě Spojené státy se staly klíčovým spojencem Jordánska. Ammán s Washingtonem například spolupracoval při potírání teroristů v regionu a země tak byla vnímána jako pilíř stability Blízkého východu.
Jordánci v ulicích provolávali propalestinská hesla
Tu však nyní ohrožuje konflikt v Pásmu Gazy. „Asi padesát až šedesát procent obyvatel Jordánska je palestinského původu a mnoho z nich má stále rodinné vazby na lidi na Západním břehu Jordánu nebo v Gaze. Tato otázka je pro mnoho Jordánců velmi emotivní,“ vysvětlil serveru The Times of Israel (ToI) výzkumník a odborník na Jordánsko Aaron Magid.
Když Izrael začal ofenzivu v Pásmu Gazy v reakci na útok teroristů Hamásu ze 7. října, během kterého zemřelo dvanáct set lidí, vyšli Jordánci protestovat do ulic.
Protest na podporu Palestinců nedaleko izraelské ambasády v Ammánu na konci března
Podle průzkumu veřejného mínění, který v listopadu provedla univerzita v Ammánu, podporuje říjnový útok Hamásu 66 procent obyvatel Jordánska. V lednu dokonce jedna z restaurací v zemi změnila své jméno na „7. říjen“. Během demonstrací se navíc na bannerech objevoval portrét mluvčího vojenské sekce Hamásu a protestující provolávali hesla, která žádala příchod sebevražedných atentátníků do Tel Avivu. V březnu se zase protestující pokusili vtrhnout na izraelskou ambasádu.
Demonstrace vedly v blízkovýchodním království k zatýkání, které kritizovaly lidskoprávní organizace. Podle Amnesty International bylo v Ammánu během října a listopadu zatčeno „nejméně tisíc lidí“.
Na hraně mezi veřejností a spojenci
Vedení země se proto snaží vybalancovat rozdílné požadavky, které na ně klade obyvatelstvo a jeho zahraniční spojenci. „Na jedné straně si Jordánsko upřímně přeje, aby válka skončila, ale na druhé straně má strategické partnerství se Spojenými státy a ví, že kdyby zcela přerušilo styky s Izraelem, ohrozilo by tím roční pomoc od Kongresu ve výši jeden a půl miliardy dolarů,“ vysvětlil Magid. „Jordánsko neustále balancuje na hraně,“ dodal.
Jordánský ministr zahraničí Ajmán Safadí už v listopadu prohlásil, že útoky Izraele v Pásmu Gazy jsou překročením „právních, etických a humanitárních“ červených linií. Události v Gaze by podle něj měly být klasifikovány jako genocida.
Ammán také podpořil žádost Jihoafrické republiky o zahájení řízení s Izraelem u Mezinárodního soudního dvora, podle ní se v palestinském Pásmu Gazy dopouští genocidy. Jordánská vláda také v říjnu zrušila plánovanou schůzku premiéra Bišera Chasávny s americkým prezidentem Joem Bidenem, což server Atlatic Council označil jako „ojedinělý krok“.
Jordánský král Abdalláh II., jehož manželka je také palestinského původu, zastává umírněnější pozici. V únoru navštívil jako první z lídrů arabských zemí po vojenském zásahu Izraele v Pásmu Gazy Bílý dům, kde jednal s Bidenem. Ve Washingtonu však naléhal na uzavření okamžitého příměří.
Král se také v únoru nechal natočit, jak ve vojenské uniformě z jordánského armádního letadla shazuje humanitární pomoc nad Pásmo Gazy. Podle Magida šlo sice o „zjevný reklamní trik“, mohl by však přispět k lepšímu vnímání monarchy mezi občany, kteří žádají přerušení veškerých styků s Izraelem a vypovězení mírové smlouvy z roku 1994.
Íránské rakety v jordánském vzdušném prostoru
Atmosféru v zemi zjitřil také Írán, spojenec Hamásu, který v dubnu vyslal na Izrael přes tři stovky raket a dronů. Jejich část letěla právě přes Jordánsko, které sehrálo v úspěšném odražení vzdušného útoku významnou roli.
Část veřejnosti zapojení jordánských bezpečnostních složek vnímá nelibě a označuje je za „zradu“. Jordánští představitelé v prohlášení uvedli, že zásah byl v první řadě obranou vzdušného prostoru vlastního suverénního státu. Rakety a drony podle nich představovaly „hrozbu pro naše lidi a obydlené oblasti“.
Ammán se tak ke konfliktu v Pásmu Gazy staví obezřetně. Jeho představitelé opakovaně volají po uzavření příměří, na nutnosti tohoto kroku se ve středu shodl jordánský král také s českým prezidentem.
K Izraeli země zaujímá rezervovaný postoj – Jordánsko například odmítlo prodloužit smlouvu zajišťující dodávky vody za energii, neuchýlilo se však k radikálnějším krokům.
Jordánští představitelé zejména nepřistupují na požadavek části veřejnosti, podle které by země měla zmrazit klíčovou mírovou smlouvu z roku 1994.
