Významní představitelé Demokratické strany již podpořili Harrisovou

Nahrávám video

Přední zástupci Demokratické strany už podpořili kandidaturu americké viceprezidentky Kamaly Harrisové a její nominaci před srpnovým stranickým sjezdem. Jsou mezi nimi například guvernér Kalifornie Gavin Newsom, ministr dopravy Pete Buttigieg či exprezident Bill Clinton a jeho manželka, bývalá ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Podporu vyjádřila i vlivná bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Reagovali tak na nedělní oznámení prezidenta Joea Bidena, že se rozhodl přestat usilovat o další funkční období. Harrisová má také již pod kontrolou peníze vybrané dříve na Bidenovu kampaň.

Mnozí demokraté v neděli Harrisovou rychle podpořili. Mezi prvními to byli právě manželé Clintonovi. Postavil se za ni rovněž guvernér státu Pensylvánie Josh Shapiro, guvernér Colorada Jared Polis a guvernér Severní Karolíny Roy Cooper.

Americká média nyní stále více spekulují, koho by si mohla Harrisová vybrat do funkce svého viceprezidenta. Mluví se zejména o třech současných guvernérech: Andym Beshearovi z Kentucky a již zmíněných Cooperovi se Shapirem. „Pokud by si Harrisová vybrala Shapira, mohlo by to přinést hlasy navíc z kolísavého státu, v němž demokraté zoufale potřebují zvítězit, pokud si chtějí udržet Bílý dům,“ píše server Politico.

Právě možní protikandidáti – demokratičtí guvernéři J. B. Pritzker a Gretchen Whitmerová – však Harrisovou posléze podpořili. „Jsem hrdý na to, že mohu podpořit viceprezidentku Kamalu Harrisovou ve volbě prezidenta Spojených států,“ uvedl na síti X devětapadesátiletý Pritzker, který je guvernérem státu Illinois.

Dvaapadesátiletá Whitmerová, která stojí v čele Michiganu, v příspěvku na sociálních sítích uvedla, že je „nažhavená“ podpořit Harrisovou. Prohlášení vydala společně s Pritzkerem, guvernérem Minnesoty Timem Walzem a guvernérem Wisconsinu Tonym Eversem.

Podporu Harrisové také mezitím vyjádřil i šestačtyřicetiletý guvernér Kentucky Beshear. Harrisovou vyzdvihl jako „chytrou, silnou, laskavou a empatickou“. Svou podporu kandidatuře viceprezidentky vyjádřil také guvernér Marylandu Wes Moore, rovněž jeden z možných kandidátů na viceprezidenta.

Guvernér Kentucky Andy Beshear na snímku z roku 2019
Zdroj: Reuters/Bryan Woolston

Web Politico pak zmiňuje i další možné kandidáty, mezi nimi i arizonského senátora Marka Kellyho, který se podle serveru může jako demokrat z jednoho ze států hraničících s Mexikem s větší věrohodností vyjadřovat k tématu migrace. Zmíněna byla i guvernérka Michiganu Gretchen Whitmerová, o níž se mluvilo také jako o možné kandidátce na prezidentku.

Server ve svém výčtu neopomíná ani šestapadesátiletého kalifornského guvernéra Gavina Newsoma, jehož šance ale snižuje právě to, že vede stejný stát, z něhož pochází Harrisová. Kandidáti na prezidenta si většinou volí viceprezidenty z jiné části Spojených států. Bez šancí není ani guvernér Severní Karolíny Roy Cooper nebo guvernér Illinois J. B. Pritzker. Přehled uzavírají guvernér Marylandu Wes Moore a ministr dopravy Pete Buttigieg.

Republikáni pak zpochybňují způsobilost Bidena dokončit aktuální funkční období a požadují, aby rezignoval už nyní. Pokud by se tak teoreticky stalo, převzala by jeho povinnosti právě Harrisová a měla by méně času na vedení své volební kampaně.

Amerikanisté o viceprezidentce

Amerikanista Jakub Dopieralla z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) soudí, že Harrisová sice ještě nebyla vybrána, ale s největší pravděpodobností to bude ona, kdo se stane kandidátkou demokratů. Pro ostatní možné zájemce o Bílý dům by dle něj nyní bylo velmi obtížné se dostat „do hry“. Demokraté teď budou muset „zresetovat“ svou kampaň a najít její nové sdělení. Lze také očekávat, že budou zdůrazňovat věk republikánského kandidáta Donalda Trumpa. Amerikanista pro Studio 6 podotkl, že Trump vlastně nyní neví, na koho má ve své kampani cílit. To je pro něj nepříjemné, protože nejsilnější býval právě tehdy, když mohl útočit na někoho konkrétního.

Amerikanista z katedry severoamerických studií Institutu mezinárodních studií FSV UK Jan Hornát soudí, že vše nasvědčuje tomu, že se Demokratická strana již postavila za Harrisovou. Upozornil však, že viceprezidentka má v hodnocení voličů podobná čísla, jako měl Biden, tedy relativně nízká. To by pak nasvědčovalo tomu, že si strana jejím výběrem „moc nepomohla“.

Hornát také zmínil, že Harrisová má při svých vystoupeních „zvláštní projev“, který voliče příliš nepřesvědčuje. Je rovněž otázkou, zda ji vnímají jako lídryni. V Bidenově administrativě měla na starosti migraci, což bylo téma, které dle experta absolutně nezvládla. V poslední době se však zdá, že se více věnuje otázce potratů, tedy tématu, které v Demokratické straně silně rezonuje, dodal amerikanista. 

Zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal očekává, že demokraté nyní začnou zdůrazňovat, že Harrisová je mladá, Trump starý, ona byla žalobkyní, on je „odsouzený zločinec“. Její slabinou, kterou musí zastřít, je pak nezvládnutá migrační krize, potvrdil Hornátova slova.

Kozák: Vybere si k sobě bílého muže ze Středozápadu

Spousta demokratů si po odstoupení Bidena oddychla, je přesvědčený amerikanista Kryštof Kozák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Demokratická strana byla pod vlivem Bidena demoralizovaná. Harrisová, i když to bude mít velmi těžké, přináší jistou naději, že rozjetého Trumpa zastaví,“ sdělil. Domnívá se, že nominaci na kandidátku pro prezidentské volby má Harrisová téměř jistou, „protože většina jejích potenciálních protikandidátů jí okamžitě vyjádřila podporu.“

To poslední, co by demokraté potřebovali, je podle Kozáka rozhádat se na nějaké frakce a mířit k porážce. „To všichni ve straně vědí. Budou se tedy chtít za každou cenu sjednotit, i když Harrisová není ideální kandidátkou, má svoje slabiny, ale nikoho jiného nemají,“ přemítá. Legitimitu Harrisové před demokratickými voliči vidí Kozák v tom, že když v primárkách volili Bidena, tak věděli, že Harrisová bude jeho spolukandidátkou. Teoreticky je možné vybrat na srpnovém nominačním sjezdu jiné jméno, ale to amerikanista nepovažuje za realistický scénář. Navíc má téměř za jisté, že na post viceprezidenta si Harrisová vybere bílého muže z oblasti Středozápadu, konkrétně ze států Michigan, Wisconsin či Ohio. Tedy z oblasti, která bude před voliči dobře vyvažovat „její“ kalifornský region.

Nahrávám video

Politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Václav Šmatera očekává, že i vzhledem k časovému tlaku si demokraté vyberou za kandidátku na prezidentku Harrisovou. Není však podle něj jisté, že porazí Trumpa. Je zvědavý, s čím v kampani přijde, jaké budou její hlavní „komunikační linky“. Připomenul také, že z hlediska oblíbenosti nedosahovala skvělých čísel. Její pozdní vstup do kampaně považuje za handicap, ale nikoliv za nepřekonatelnou překážku. Předpokládá, že z její strany bude tématem číslo jedna „antiTrump“ – že před ním bude varovat a bude se snažit se sešikovat řady jeho odpůrců. Bodem číslo dvě kampaně Harrisové by se pak mohly stát podle politologa její liberální postoje k potratové politice.

Špatná zpráva pro Trumpa, soudí Klvaňa

Tomáš Klvaňa z University of New York in Prague usuzuje, že odstoupení Bidena z kandidatury není pro Trumpa dobrou zprávou. „Jeho celá kampaň byla postavena na tom, že bude kandidovat proti Bidenovi a bude říkat, že my jsme silní a Biden slabý. Tuto strategii může nyní vyhodit z okna,“ upozorňuje.

Trump to bude mít podle Klvani těžší i kvůli tomu, že Harrisová je o zhruba dvacet let mladší než on a bude mít „energii na své straně“. Navíc tím vyhoví přání mnoha demokratických voličů, aby prezidentský souboj nebyl mezi Trumpem a Bidenem. „Myslím, že demokraté teď budou mít trochu výhodu ve volební kampani,“ míní expert.

Nahrávám video

Od Trumpa nyní Klvaňa očekává „staré dobré“ útoky na Harrisovou typu „je to radikální levičačka“ a ve své pozici je jen proto, že je to žena a černoška. „Ale tohle jsou argumenty, které fungují jen na určitou část republikánských voličů. On se bude muset ucházet o středové, ještě nerozhodnuté voliče,“ podotkl. Dodal, že pozoruje u republikánů trochu „panikářskou“ reakci. Domnívá se, že je to i z toho důvodu, že nemají na Harrisovou připravenou nějakou sofistikovanou strategii. 

Naopak Harrisová by podle Klvani neměla klást velký důraz na to, že je žena a první Afroameričanka, která se uchází o tento úřad. Měla by se představit jako někdo, kdo coby prokurátor v Kalifornii šel tvrdě proti zločincům. To by byl žádoucí kontrast s odsouzeným Trumpem a mohlo by to podle experta na část voličů fungovat. Za významné téma voleb pak považuje otázku potratů, což by mohlo právě Harrisové výrazně vyhovovat. U tohoto tématu jsou navíc republikáni již delší dobu v defenzivě.

Kampaň proti viceprezidentce již začala

Politický výbor MAGA (zkratka anglického sloganu „udělat Ameriku znovu skvělou“ – Make America Great Again), který stojí v čele úsilí o Trumpovo znovuzvolení, hned v neděli oznámil nové volební spoty cílící proti viceprezidentce v klíčových státech Pensylvánie, Georgia a Arizona, píše Politico. Jeden z těchto klipů Harrisovou obviňuje, že pomáhala „tutlat zjevný mentální úpadek Joea Bidena“.

Nahrávám video

Harrisovou nepodpořili všichni demokraté

Podle zdrojů agentury Reuters Harrisovou podpořilo i všech padesát předsedů odnoží Demokratické strany v jednotlivých amerických státech. Pro kandidaturu viceprezidentky se vyslovil i guvernér Kalifornie Gavin Newsom a ministr dopravy Pete Buttigieg, o kterých se dříve také uvažovalo, že by mohli Bidena v boji o Bílý dům nahradit.

Někteří vlivní členové strany, včetně Pelosiové či bývalého prezidenta Baracka Obamy, Harrisovou ihned výslovně nepodpořili. Pelosiová se ale v pondělí za viceprezidentku nakonec postavila. „Moje nadšená podpora Kamaly Harrisové na prezidentku je oficiální, osobní a politická,“ uvedla Pelosiová v prohlášení. „Z politického hlediska se nenechte mýlit: Kamala Harrisová je jako žena v politice brilantně prozíravá – a já plně věřím, že nás v listopadu dovede k vítězství,“ dodala.

„Kamala Harrisová nemá úplně stoprocentní podporu mezi demokraty,“ komentoval posléze v pořadu 90'ČT24 amerikanista Kozák. Zároveň upozornil, že kdyby někdo z Demokratické strany začal útočit na Harrisovou, tak to bude vypadat, že podkopává snahu o sjednocení před klíčovými prezidentskými volbami.

Příznivci Harrisové už shánějí podporu pro její nominaci před srpnovým sjezdem Demokratické strany, píše agentura Reuters. Se členy Kongresu, guvernéry a příznivci hovořil podle serveru CNN i sám prezident Joe Biden.

Akce příznivců Harrisové má zásadní význam pro to, aby viceprezidentka mohla nahradit Bidena 5. listopadu jako stranická soupeřka republikána Trumpa v prezidentských volbách. Volit ji na nominačním sjezdu hodlají demokraté ze států Severní Karolína, Jižní Karolína a Louisiana; jejich delegace to už oznámily na internetu.

Viceprezidentka USA Kamala Harrisová
Zdroj: Reuters/Evelyn Hockstein

„Hodně lidí na tom právě teď pracuje,“ řekl Reuters zdroj obeznámený se situací. „(Harrisová) dala jasně najevo, že bude usilovat o to, aby získala jejich podporu,“ dodal. Svého kandidáta Demokratická strana představí na sjezdu v Chicagu konaném 19. až 22. srpna na základě hlasování asi čtyř tisícovek delegátů, které by se mohlo konat už na začátku měsíce. Většina z nich měla hlasovat pro Bidena, po jeho náhlém oznámení však nejsou vázáni žádným zákonem ani stranickými pravidly, aby někoho museli podpořit.

Do boje o nominaci se zatím kromě Harrisové nikdo jiný nepřihlásil. Průzkum agentury AP mezi demokratickými delegáty ukázal, že Harrisová získává v boji o nominaci stále větší podporu. Více než 700 delegátů agentuře řeklo, že hodlají na sjezdu podpořit Harrisovou. To je více než třetina delegátů, které potřebuje. Pravidla Celostátního výboru Demokratické strany (DNC) naposledy stanovila 1976 delegátů jako kritérium pro zisk nominace.

Ač Biden byl předpokládaným kandidátem strany, nemá přímou kontrolu nad formálním hlasováním delegátů. Harrisová potřebuje podporu 1969 z 3936 delegátů, aby si na srpnovém sjezdu nominaci zajistila.

Delegáty žádají o podporu Harrisové i skupiny bojující za práva na potrat, včetně organizací Emily's List (Emiliin seznam) a Reproductive Freedom for All (Reprodukční svoboda pro všechny). Viceprezidentka byla v Bidenově administrativě v tomto tématu vůdčím hlasem.

Nahrávám video

Bidenův rozpočet je nyní Harrisové

Odstoupení Bidena z boje o znovuzvolení přineslo obrat ve schopnosti Demokratické strany vybírat peníze na kampaň. Její hlavní zprostředkovatel příspěvků oznámil, že neděle je v tomto směru nejúspěšnějším dnem aktuálního volebního cyklu.

Americká média mezitím informují, že peníze vybrané dříve na Bidenovu kampaň jsou již pod kontrolou viceprezidentky a pravděpodobné nové kandidátky demokratů Harrisové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 4 mminutami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 16 mminutami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 22 mminutami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 23 mminutami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 37 mminutami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 47 mminutami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 3 hhodinami

Evropský pohled