Nancy Pelosiová

Za neúspěch Demokratické strany v úterních volbách je zodpovědný nynější americký prezident Joe Biden, naznačila někdejší šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. V rozhovoru s listem The New York Times (NYT) kritizovala pozdní rozhodnutí hlavy státu odstoupit z volebního klání i jeho rychlou podporu viceprezidentky Kamaly Harrisové, která se stala demokratickou kandidátkou do prezidentského hlasování.

Bývalá předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová ve videopříspěvku na konferenci Forum 2000 v Praze uvedla, že svět musí nadále jasně podporovat ukrajinský boj za demokracii. Hovořila také o rostoucí agresi čínské komunistické strany vůči Tchaj-wanu nebo o utrpení žen na mnoha místech světa.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v projevu v americkém Kongresu řekl, že Pásmo Gazy si po válce představuje „demilitarizované a deradikalizované“. Svět podle něj čelí střetu civilizace s barbarstvím a zdůraznil, že Izrael a USA musí stát při sobě. Před budovou Kongresu se zatím shromáždili protestující, policie proti nim použila pepřový sprej.

Přední zástupci Demokratické strany už podpořili kandidaturu americké viceprezidentky Kamaly Harrisové a její nominaci před srpnovým stranickým sjezdem. Jsou mezi nimi například guvernér Kalifornie Gavin Newsom, ministr dopravy Pete Buttigieg či exprezident Bill Clinton a jeho manželka, bývalá ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Podporu vyjádřila i vlivná bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Reagovali tak na nedělní oznámení prezidenta Joea Bidena, že se rozhodl přestat usilovat o další funkční období. Harrisová má také již pod kontrolou peníze vybrané dříve na Bidenovu kampaň.

Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump se domnívá, že americká viceprezidentka Kamala Harrisová by byla v listopadových prezidentských volbách v USA snazší soupeř než prezident Joe Biden, který se kandidatury vzdal. Bývalý prezident Trump to řekl v rozhovoru s televizí CNN. Bidena označil za nejhoršího prezidenta v historii Spojených států.

Špičky Demokratické strany podle médií zvyšují tlak na Joea Bidena, aby vzdal listopadové klání o Bílý dům. Sám prezident si ale už připouští možnost, že by odstoupil, píše list The New York Times (NYT) s odvoláním na několik lidí z jeho okolí. Podle některých demokratů je to jen otázka času, tvrdí agentura Reuters. Biden dosud veřejně jednoznačně odmítal kampaň ukončit a jeho volební štáb o tom dál nechce slyšet. Pokud ale prezident nakonec odstoupí, demokraty čeká proces výběru nového kandidáta. Největší šanci má viceprezidentka Kamala Harrisová.

Pro amerického prezidenta může být tento týden rozhodující. Přesně čtrnáct dní po nepovedené debatě s Donaldem Trumpem Joe Biden stále bojuje o své politické přežití. Detailně jeho vystupování teď sledují na summitu NATO nejen domácí, ale i zahraniční média a politici. Včetně jeho spolustraníků. Část z nich je přesvědčená, že kvůli svému zdravotnímu stavu nedokáže porazit svého rivala Donalda Trumpa. Tématu se věnoval Horizont ČT24.

Šéf Bílého domu Joe Biden označil svůj chabý výkon v televizní debatě za důsledek únavy z opakovaných cest do Evropy, které mu způsobily jet lag. Podle některých představitelů, kteří s Bidenem poslední dobou přišli do styku, jsou ale prezidentovy lapsy stále častější. Bidenovo zmatené vystupování v debatě znepokojilo Demokratickou stranu, která se ocitla na rozcestí a řeší, zda by neměl Biden z klání odstoupit. Podle průzkumu CNN si 75 procent registrovaných voličů myslí, že strana má větší šanci uspět s někým jiným.

Bývalý americký prezident Donald Trump ve čtvrtek poprvé od vpádu svých stoupenců do sídla Kongresu 6. ledna 2021 navštívil washingtonskou parlamentní čtvrť Capitol Hill. Setkal se tam s republikánskými zákonodárci, informovala agentura AP.

Soud v Kalifornii v pátek vyměřil trest třicet let odnětí svobody muži, který v roce 2022 vtrhl do domu tehdejší předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové a zaútočil na jejího manžela Paula kladivem.

„Jsem mírně optimistický, pokud jde o schválení balíku pomoci Ukrajině a Izraeli, ale samozřejmě to bude záviset na amerických zákonodárcích,“ řekl po jednání v americkém Kongresu český premiér Petr Fiala (ODS), který je na dvoudenní návštěvě USA. V úterý večer středoevropského letního času (SELČ) se v Kapitolu setkal s politiky, mimo jiné například s republikánským předsedou Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem. Schůzky zhodnotil jako otevřené a přátelské.

Čína a Spojené státy se dohodly na obnovení komunikace mezi svými armádami. Ve čtvrtek to oznámil americký prezident Joe Biden po jednání v Kalifornii se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem a informovala o tom také čínská státní média. Si podle nich řekl šéfovi Bílého domu, že největší a nejvíce nebezpečný problém ve vztazích mezi USA a Čínou je Tchaj-wan. Biden podle stanice BBC na tiskové konferenci uvedl, že při jednání „zdůraznil důležitost míru a stability v Tchajwanském průlivu“.

Spojené státy a Čína mají za sebou další rok turbulentních vztahů. Rivalita mocností pokračuje v bezpečnostní i hospodářské sféře, vzájemný obchod přesto kvete. Peking ale popudilo omezení vývozu technologií do této asijské země, Washington pak kromě porušování lidských práv znepokojují čínské vojenské manévry u Tchaj-wanu a v Jihočínském moři. Velmoci se neshodnou ani v otázce války na Ukrajině, kde Peking odmítá odsoudit ruskou agresi a pomáhá Moskvě obcházet sankce. Obě země ale podle expertů doufají, že se napjaté vztahy podaří i díky schůzce prezidentů Joea Bidena a Si Ťin-pchinga postupně stabilizovat.

Česká zahraniční politika se podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) ve Washingtonu těší uznání amerického Kongresu. Na závěr čtyřdenního jednání uvedla, že sněmovní delegace se ujistila hlavně o stejném přístupu ohledně pokračující pomoci napadené Ukrajině či podpoře Tchaj-wanu vůči potenciální čínské hrozbě.

Americký federální soud ve čtvrtek poslal na osmnáct let do vězení Stewarta Rhodese, zakladatele extremistické skupiny Oath Keepers (Strážci přísahy) za rozvratné spiknutí a další trestné činy v souvislosti s útokem příznivců exprezidenta Donalda Trumpa na sídlo Kongresu 6. ledna 2021. Dvanáct let ve vězení má strávit také další člen skupiny Kelly Meggs. Trest ve výši 4,5 roku odnětí svobody dostal  Richard Barnett, který se nechal během zmíněného útoku vyfotit v kanceláři předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové s jednou nohou na jejím stole.

Za posledních 24 hodin překročilo čtrnáct čínských vojenských letadel středovou linii v Tchajwanské úžině, která odděluje Tchaj-wan od Číny a slouží jako neoficiální bariéra mezi oběma stranami. S odvoláním na tchajwanské ministerstvo obrany to ve středu ráno napsala agentura Reuters.

Peking ohlásil sankce na dvě americké organizace. Jednou z nich je knihovna Ronalda Reagana, v jejíchž prostorách se ve středu setkal předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Ta se v pátek vrátila z cesty po Spojených státech a Jižní Americe domů. Podle Cchaj cesta ukázala, že Tchaj-wan se nenechá zastavit v mezinárodních vztazích a nepodlehne nátlaku.

Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen dorazila do New Yorku. Před svou návštěvou Spojených států a zemí střední Ameriky uvedla, že země nepodléhá vnějšímu tlaku. Peking její cestu kritizuje a hrozí zhoršením americko-čínských vztahů. Bezpečnostní mluvčí Bílého domu už dříve uvedl, že není důvod, aby Čína na cestu tchajwanské prezidentky reagovala přehnaně. Jde o neoficiální návštěvu, dodal.

Moldavsko a Tchaj-wan na první pohled mnoho nespojuje. S proměnou geopolitické situace ale obě země nyní čelí hrozbám zpoza hranic. Zastrašováním si Čína snaží vynutit věrnost Tchaj-wanu, Rusko se zase destabilizací Moldavska snaží získat převahu ve válce s Ukrajinou. Obyvatelé obou zemí proto v posledních měsících žijí v neustálých obavách.

Čínský prezident Si Ťin-pching nezvykle přímými slovy obvinil Spojené státy a další západní země, že se snaží zpomalit vzestup Číny ve světě. Informoval o tom zpravodajský server CNN, podle něhož se tak Si vyjádřil v projevu k delegátům poradního shromáždění, které se v těchto dnech koná souběžně s plenárním zasedáním parlamentu. Ministr zahraničí Čchin Kang v souvislosti se zasedáním prohlásil, že Tchaj-wan je červenou linií, kterou Washington nesmí překročit.

Čína ve čtvrtek označila plánovanou návštěvu předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) na Tchaj-wanu za nesprávné rozhodnutí a vyzvala k jejímu zrušení. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo zahraničí. „Reakce Pekingu mě nepřekvapila, ale naše hodnoty měnit nebudeme. Na cestu se těším,“ reagovala šéfka sněmovny na Twitteru.

Do tchajwanské identifikační zóny protivzdušné obrany (ADIZ) proniklo za posledních čtyřiadvacet hodin 71 čínských vojenských letounů a dronů. Informovala o tom v pondělí podle agentury Reuters tchajwanská vláda. Jde o dosud nejrozsáhlejší hlášené proniknutí čínských strojů do zóny, uvedla tchajwanská agentura CNA. Spojené státy to označily za provokativní a destabilizační.

Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu schválila návrh zákona o vládních výdajích v objemu 1,66 bilionu dolarů (37,9 bilionu korun). Zahrnuje i pětačtyřicet miliard dolarů pro Ukrajinu. Americký prezident Joe Biden podle agentury Reuters řekl, že návrh podepíše, jakmile ho dostane na stůl.

Čínská armáda za posledních 24 hodin vyslala do blízkosti Tchaj-wanu 39 letadel a tři plavidla. Tchaj-pej na ohrožení vzdušného prostoru ostrova reagovala vysláním vlastních stíhacích letounů. Podle agentur Reuters a AP o tom ve čtvrtek informovalo tchajwanské ministerstvo obrany.