Moldavsko a Tchaj-wan na první pohled mnoho nespojuje. S proměnou geopolitické situace ale obě země nyní čelí hrozbám zpoza hranic. Zastrašováním si Čína snaží vynutit věrnost Tchaj-wanu, Rusko se zase destabilizací Moldavska snaží získat převahu ve válce s Ukrajinou. Obyvatelé obou zemí proto v posledních měsících žijí v neustálých obavách.
Kdysi obyvatelé souostroví posílali Číně propagandistické vzkazy skrze reproduktory umístěné na pobřeží. Válečné artefakty ponechané na pláži ještě z dob, kdy bylo první nárazníkovou zónou mezi Čínou a Tchaj-wanem, dnes slouží spíše jako lákadlo oživující místní cestovní ruch.
„V minulosti lidé nemohli chodit na pláž, protože byla zaminovaná,“ popsala obyvatelka Ťin-menu Tsai Lung-feng.
Pobřeží se sice podařilo odminovat, nebezpečného souseda, komunistické Číny, se místní jednoduše zbavit nemohou. Od čínské provincie Fu-ťien je Ťin-men vzdálené pět kilometrů. Od Tchajwanu, pod který spadá, dvě stě kilometrů. Podle radního Sen Po-tunga se místní obyvatelé války obávají.
Ke konci čínské občanské války v 50. letech minulého století toto souostroví drželi v rukou poražení nacionalisté. Komunistům se nepodařilo Ťin-men dobýt, dvacet let ho ale masivně ostřelovali. Nový čínský útok na Ťin-men se po desetiletích může stát skutečností. „Kdyby Čína prvně zaútočila na odlehlé ostrovy, vyvolalo by to okamžitou mezinárodní kritiku a tlak, takže by to mohlo zrychlit cestu Tchaj-wanu k nezávislosti,“ řekl Sen Po-tung.
Vzpruhou v boji za nezávislost byla pro Tchaj-wan loňská návštěva předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové. Peking ale nezávislost ostrova čím dál víc testuje a zahájil kolem něj rozsáhlé námořní a letecké cvičení.
„Na Tchaj-wanu se povídá, že co se děje na Ukrajině dnes, se na Tchaj-wanu může dít zítra. Snažíme se tomu předejít. Kdyby na Tchajwanu propukla válka, bylo by to horší než na Ukrajině,“ uvedl reportér televize SETTV News Marcos Šiang.
Rusko tlačí na Moldavsko
Strach před dalším autoritářským režimem, který se nebojí překročit své hranice, zažívají i na jiném kontinentu. Někteří obyvatelé Moldavska se pod hrozbou ruského útoku aktivně připravují na obranu vlastní země.
„Snažím se cvičit, abych byl připraven tělem a myslí. Kdyby se něco stalo, počkám na příkaz velitele a podle toho se zachovám,“ svěřil se moldavský dobrovolník George.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu Moskva odstartovala psychologickou válku i proti Moldavsku, na jehož území se rozkládá úzký pás Podněsterské republiky. Přes třicet let jej ovládají proruští separatisté.
Ještě v únoru ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že Ukrajina plánuje provokací na tomto území zatáhnout Moldavsko do války. Západ to viděl jako záminku pro ruskou anexi Podněstří. Bezpečnostní složky v Moldavsku jsou v posledních měsících permanentně v pohotovosti.
„Apeluji na všechny evropské země, konkrétně na Francii, Británii a Německo, aby nás vyzbrojily,“ vyzval záložní plukovník moldavské armády Anatolie Caraman.
V loňském roce Evropská unie udělila Moldavsku a Ukrajině status kandidátské země. Zatím se kišiněvská vláda může spoléhat jenom na to, že Západ nenechá jejich zemi na holičkách. To samé ale vlastně platí i pro Tchaj-wan.
